Cyber factory – vliv automatizace, digitalizace a robotizace na současnou a budoucí výrobu

Jste spokojeni se stávající dotační politikou státu pro produktové inovace či technologické vybavení, případně jaký jiný způsob podpory byste ze strany státu, namísto dotačních titulů, přivítali?

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel s firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Koncem ledna 2018 se konalo pravidelné setkání uživatelů technologií DMG Mori ve výrobním středisku ve Pfrontenu. Akci již tradičně podpořila pobočka DMG Mori Czech, která svým parnerům zorganizovala možnost prohlídky sídla mateřské firmy v tomto bavorském městečku na úpatí Alp.

Letošní hannoverský veletrh se koná ve dnech 23.–27. dubna 2018. Zahrnuje pět veletrhů: Integrated Automation, Motion & Drives, Digital Factory, Energy, Industrial Supply a Research & Technology, které podrobně představí digitalizaci výroby a energetické systémy. Souběžně s veletrhem Hannover Messe proběhne na hannoverském výstavišti také veletrh CeMAT, světový veletrh pro intralogistiku a supply chain management. Partnerskou zemí veletrhu Hannover Messe 2018 je Mexiko.

Jednu z obou variant si mohou stavitelé strojů, polohovacích zařízení či automatizační techniky vybrat v sortimentu lineární techniky společnosti Hiwin. Tato společnost má výrobní závody na Tchaj-wanu, v Japonsku, USA, Německu a také zastoupení v České republice, kam jsem se zajel podívat.

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Veletrh Automatica, který se koná od 19. do 22. června 2018 v Mnichově, pokrývá nyní, pár měsíců před začátkem veletrhu, více výstavní plochy než v roce 2016. Nárůst plochy díky vystavovatelům ze zahraničí se pohybuje okolo 16 %, nárůst nových vystavovatelů, mezi něž patří např. Dürr Systems, Rollon, Siasun Robot, Siemens, Sumitomo, TÜV SÜD, Volkswagen a WAGO Kontakttechnik, je zhruba 12 %.

V minianketě k tématu vydání jsme ve spolupráci s Veletrhy Brno oslovili dva z klíčových oborových vystavovatelů MSV v Brně. Odpovídají Ing. Pavel Šumera, ředitel společnosti Hennlich, a Petr Zahálka, výkonný ředitel společnosti Mitutoyo.

Nové technologie i obchodní příležitosti přinese jubilejní 60. ročník MSV. Proběhne v prvním říjnovém týdnu na brněnském výstavišti a spolu s ním dalších pět specializovaných veletrhů.

Více než šest stovek vystavovatelů z tuzemska i zahraničí a zhruba 40 tisíc odborníků i nadšenců se pravidelně účastní veletrhu AMPER. Letos jej bude ve svých prostorách opět hostit brněnské výstaviště, a to ve dnech 20.–23. března.

Když se dnes bavíme o moderních výrobních postupech, máme často na mysli využívání high-tech technologií, které je snahou stále více propojovat, automatizovat a sledovat. Tyto přístupy pomáhají výrobcům transformovat jejich výrobní procesy až do stadia nejvyššího – takzvané cyber factory –, přičemž vysoká jakost vyráběných dílů a úspora nákladů během výrobních procesů hrají nejdůležitější roli. Z tohoto jasně vyplývá nutnost investice také do měřicích systémů.

Přijíždíte-li na návštěvu Technické univerzity v Liberci, konkrétně její Strojní fakulty, zmocní se vás pocit cesty časem. Míjíte budovy, které vznikly někdy v polovině minulého století, a posléze ty, které už pamatují jen letopočty začínající dvojkou. Nakonec vejdete do dveří, které se, jak se zdá, otvírají do 21. století. Cesta časem však nekončí. V laboratoři CNC strojů zdejší Katedry výrobních systémů a automatizace totiž od 30. ledna můžete vidět stroj, který jako by vystoupil z výpravné sci-fi: obráběcí centrum Hermle C 250 U.

Spolupráce akademické a komerční sféry. Těchto pět slov v sobě bez nadsázky zahrnuje budoucí prosperitu naší země. Akademická sféra, včetně univerzit, totiž disponuje vynikajícími mozky, jejichž práce však byla v minulosti často „jen“ výzkumem pro poznání. Přitom na kvalitní výzkum je potřeba stále větší množství financí a těch se dnes často nedostává. Komerční sféra naopak financemi disponuje, ale aby ustála zesilující tlak konkurence, potřebuje získávat další a další know-how čili právě výsledky výzkumu. V čem je úhel pohledu na tuto problematiku z obou stran stejný a v čem se liší?

Ať už si o fenoménu 4. průmyslové revoluce myslíme cokoliv, automatizace, robotizace a digitalizace nejenže přinášejí (nebo alespoň by měly přinášet) do výroby vyšší efektivitu, ale také mění zažité výrobní postupy. V souvislosti s tím se mění požadavky firem na zaměstnávané profese.

Dnešní člověk už se v životě neobejde bez auta. A žádný výrobce automobilů (ani v případě, že jde o kabriolety) se zase neobejde bez skla. Konkrétně bez neuvěřitelného množství nejrůznějších výrobků, jejichž základem je právě tento, původně především křehký materiál. Pokud však nepatříte k výrobcům automobilů, ale k jejich uživatelům, neumíte si asi ani představit, co vše pojem „autosklo“ může obnášet.

Knižní tipy pro čtenáře MM Průmyslového spektra

V minulém díle našeho exportního seriálu jsme se dotkli úvodních úvah týkajících se nutných změn ve stávajícím byznys plánu, které vyvolá váš záměr exportovat. V něm jsme si určili, jaké oblasti vašeho podnikání plánovaný vývoz ovlivní, a identifikovali jsme možnosti a potřeby, se kterými by se firma mohla potýkat. Na základě získaných informací jsme tedy určili, jakým způsobem exportní zájmy ovlivní současné podnikání, jeho nároky a požadavky. Zásadní otázkou, na kterou bychom měli v této fázi dostat odpověď, je to, zda přínosy exportu převažují nad očekávanými výdaji. A to bychom měli zjistit sestavením exportní strategie.

Každé lidské konání s sebou přináší možná rizika, a to jak v osobní, tak i profesní rovině. Ti, jež jsou osvíceni, však dokážou volit takové kroky svého počínání, že je do případných problémů nepřivedou. Náš seriál, který pro vás připravuje renomovaný krizový manažer Petr Karásek, si klade za cíl formou edukace a osvěty předat zkušenosti jak začínajícím, tak i renomovaným podnikatelům, aby svůj byznys přivedli po rozbouřeném moři podnikání bezpečně do přístavu bez zásadních šrámů a újmy.

Je Průmysl 4.0 pouhá vize? Touto otázkou zahájil generální ředitel společností Studer, Schaudt a Mikrosa Jens Bleher letošní výroční tiskovou konferenci v sídle společnosti Fritz Studer ve švýcarském Thunu. Odpověď přišla záhy – ne pro skupinu United Grinding.

S projekty výstavby jaderných elektráren, které byly na několik let, někdy i desítek let zakonzervovány, se můžeme setkat po celém světě. Některé z nich se podařilo dokončit a mohou tak plnit svou roli v nízkoemisní výrobě elektřiny.

Tématem aktuálního vydání je automatizace, robotizace a digitalizace. Právě s nimi má co do činění společnost FANUC. Tu založil v roce 1956 v Japonsku Dr. Seiuemon Inaba, jenž se následně stal spolutvůrcem technologie číslicového řízení. V 70. letech pak firma přišla s počítačovým CNC řízením, vlastními obráběcími centry a také průmyslovými roboty.

Vírová turbína vznikla kolem roku 2000 jako reakce na požadavky malých investorů snížit náklady na výstavbu říčních vodních elektráren. Důvodem byla značná konstrukční složitost klasických vodních turbín.

Prezentace týmu WNT-ROTOR Pro Cycling se uskutečnila v pátek 9. února, kdy se jezdci, management, španělská média a zástupci sponzorů z WNT, odborníci ze skupiny Ceratizit Group, ROTOR a Wolfpack společně sešli v sídle společnosti ROTOR ve španělském Madridu. Tato prezentace se živě přenášela do celého světa.

Pracovníci Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně mají díky bohaté historii a svým předchůdcům šanci úspěšně se zapojit do praktického řešení této nové oblasti průmyslu. Ukazuje se, že je nutné spojit síly s dalšími ústavy, fakultami a školami, protože komplexnost řešení problematiky a výzev Průmyslu 4.0 si to prostě vyžaduje.

Když Kevin Ashton koncem 90. let minulého století vymyslel název Internet of Things – IoT, česky internet věcí –, měl jako uživatele tohoto propojení „chytrých“ zařízení na mysli především lidi či jejich domácnosti a přístroje, které je obklopují.

V souvislosti s Průmyslem 4.0 se často hovoří o inteligentních, navzájem komunikujících strojích. Chytré však nejsou ani tak stroje, jako spíše software, který je řídí.

V minulém příspěvku (www.mmspektrum.com/180112) jsme popsali tzv. nulový bod upínání (Zero point systém). Ukazuje se, že při dnešních trendech, kdy automatizace a zejména pak robotizace opět zažívají velkou renesanci, je výhodné spojit Zero point systém a robot. O trendech takového spojení pojednává tento příspěvek.

S již velmi známým pojmem Průmysl 4.0 se potkáváme stále více v každodenním životě. Jeho naplnění v běžné výrobní praxi znamená vytvořit plně digitalizovaný systém, který umožní flexibilní výrobu v celém jejím cyklu: konstrukce–technologie–výroba–kontrola kvality. Flexibilita vyžaduje rychlou a přesnou reakci na měnící se podmínky ve výrobním procesu. Jedním z informačních toků, který dává účinnou zpětnou vazbu, se stává rychlé a přesné absolutní měření a sdílení výsledků měření pomocí moderních technologií.

Průmysl 4.0 – magický pojem, který nás obklopuje téměř na každém kroku. Je zajímavé, kolik toto skvěle marketingově fungující heslo může mít podob a definic.

Automatizaci se ve firmě Kovosvit MAS věnují od roku 2013. Z původního projektu vznikla samostatná divize MAS Automation a na letošní rok má plánované téměř dvojnásobné tržby oproti roku 2017. V porovnání s plánovaným obratem celého Kovosvitu jsou tržby divize zatím nevýznamné, ale průměrný růst divize o dvě třetiny ročně dokládá, že automatizace má v podniku ze Sezimova Ústí zelenou.

Laserové snímače optoNCDT 1750 měří posunutí, vzdálenost a polohu v mnoha průmyslových odvětvích, jako je například automatizační technika, výroba elektroniky, automobilový průmysl a strojní zařízení. Tento nový model zachovává kompaktnost a robustnost svého osvědčeného předchůdce ILD1700, ale významně zvyšuje maximální vzorkovací frekvenci, přesnost a rozlišení.

Otázkou maximální produktivity výroby a minimalizací jakýchkoliv prostojů se v dnešní době zabývají snad úplně všechny firmy. Nejinak tomu je ve vysoce konkurenčním prostředí dodavatelů do automobilového průmyslu – zde je to možná ještě důležitější a platí to i pro ty největší firmy, jako je jihlavský závod společnosti Robert Bosch. Bez automatizace z pohledu strojních zařízení by si zde výrobu dokázali jen těžko představit. Pozornost projektových týmů se tak může obracet i k vývoji v oblasti automatizace softwarových řešení.

Důvodem pro nasazení automatu v obsluze skladu polotovarů v jičínském závodě Continental Automotive Czech Republic je speciální klima. Brzdové komponenty z plastů musejí po určitou dobu schnout a dozrávat za přísných teplotních, a hlavně vlhkostních podmínek, které nejsou vhodné pro delší pobyt člověka.

V posledních několika letech je velmi diskutovaným tématem problematika Průmyslu 4.0, spočívající v digitální ekonomice, široké automatizaci nebo internetovém poskytování zboží či služeb. Spadá sem kromě digitalizace i robotika, což je při dnešním nedostatku pracovních sil pro průmyslovou výrobu velmi důležitá oblast.

Jestliže jsou nástroje přesně zaměřeny a seřízeny ještě před samotným obráběním mimo obráběcí stroj, lze následně zkrátit vedlejší neproduktivní časy na stroji a zvýšit tak celkovou efektivitu výroby. Přístroje pro měření a seřizování nástrojů mohou v samotném procesu třískového obrábění zajistit zvýšení produktivity až o 25 %, a to při velmi dobrém poměru cena/výkon. Úspěšné obrábění tedy vyžaduje nejen výkonné stroje, ale i přesně seřízené nástroje.

Optimální ergonomie je na pracovišti nezbytná. Stroje nejenže musejí splňovat bezpečnostní požadavky, ale musejí také být navrženy tak, aby jejich obsluha byla co nejsnadnější a bez námahy. Ovládací panely na strojích proto musejí být flexibilní a snadno polohovatelné prostřednictvím systémů nosných ramen.

Typická továrna budoucnosti je důsledně propojena, organizována a optimalizuje se do převážné míry samočinně. Předpokladem k tomuto postupu je, aby stroje, nástroje a systémy poskytovaly potřebná data. A „heslo dne“ zní: Internet of Things (IoT – internet věcí).

Nový model TomoCheck S HA (High Accuracy) 200 společnosti Werth Messtechnik GmbH se senzorem pro výpočetní tomografii je aktuálně nejpřesnějším souřadnicovým měřicím strojem na světě.

Současné trendy směřují k mnohem větší míře využití elektroniky než doposud. To je hlavní, nikoliv však jediný důvod, proč se množí automatizace výroby menších zařízení, jakými jsou například mobilní telefony, tablety i ostatní elektronika. Ale nejde jen o ni, ale i o laboratoře, farmacii apod.

Zušlechtěné textilie – nepatří mezi ně pouze pestrobarevně potištěná košile, impregnovaná větrová bunda či obzvláště měkké ložní prádlo. Také při létání a cestování do vesmíru se používají moderními postupy zušlechtěné materiály. Například vnější plášť Airbusu A380 tvoří ze 70 procent textilie. Dnes už proto nehovoříme o látkách, ale o plošných textiliích. Výrobou příslušných textilních strojů se zabývá společnost Monforts, která společně s firmou Lenze realizovala pokrokový projekt, jenž svými vlastnostmi odpovídá nárokům na špičkovou technologii. K jeho vlastnostem patří propracovaná automatizace, detailně seřízené procesy a vizualizace stroje, jaká aktuálně nemá obdoby.

Vzhledem k tomu, že jednou z aktivit České metrologické společnosti, z. s., je mimo jiné také sledování prezentace aktuálních metrologických novinek, trendů vývoje a zastoupení metrologie na veletrzích pořádaných v České republice i v zahraničí, navštívili jsme mimo jiné veletrh Toolex 2017, který se již po desáté konal v polském městě Sosnowiec na třetím největším výstavišti v Polsku – Expo Silesia.

Pro přesné opracování dílů jsou pracovní stoly stroje, reverzní přepínače a otočná zařízení velmi důležité. Zvláště jde-li o obor letectví. Ve výrobě letadel pohybují odpovídající otočné stoly díly rychlostmi pouhých sekund s vysokou přesností. Přitom na hmotnosti dílů nezáleží.

Výroba v letectví a kosmonautice je nesmírně náročná pro všechny prvky dodavatelského řetězce, od OEM až po subdodavatele. Zajímaly nás specifické výzvy obrábění, kterým čelí tento obor, abychom mohli nabídnout konkrétní řešení.

Koncem roku 2016 byl zahájen projekt zaměřený na zvyšování energetické efektivity obráběcích strojů tradičního českého výrobce – Kovosvit MAS. Ve spolupráci s výzkumným centrem pro strojírenskou výrobní techniku a technologii – RCMT – byly započaty práce na vývojovém projektu, který si klade za cíl přistoupit komplexně k problematice energetické efektivity strojů.

Kvalita používaných nástrojů je, jak známo, přímo úměrná efektivitě práce i kvalitě výsledného produktu. V následujícím článku se budeme zabývat hlavními poznatky z oboru péče o nástroje – tool managementu (TM) –, v němž je zúročeno již 17 let zkušeností.

Návrh nových strojů je nyní nutné provádět rychleji a finančně efektivněji, než tomu bylo ještě v nedávné minulosti. Aby konstruktéři udrželi svou konkurenční výhodu v neustále se měnícím prostředí, využívají stále sofistikovanější software pro celý proces konstrukce. Umožňuje jim to nacházet nové konstrukční alternativy, mohou zvážit více parametrů a tím zkracují dobu, za kterou se produkty dostanou na trh.

Vyměnitelné břitové destičky s nově vyvinutým utvařečem třísek překonávají hranice konvenčních řezných nástrojů. Utvařeč má speciální tvar, díky němuž se dosáhlo výrazného snížení teploty řezání na břitech nástroje a tím podstatného zvýšení trvanlivosti nástroje.