Témata
Reklama

Spolupráce akademické a komerční sféry. Těchto pět slov v sobě bez nadsázky zahrnuje budoucí prosperitu naší země. Akademická sféra, včetně univerzit, totiž disponuje vynikajícími mozky, jejichž práce však byla v minulosti často „jen“ výzkumem pro poznání. Přitom na kvalitní výzkum je potřeba stále větší množství financí a těch se dnes často nedostává. Komerční sféra naopak financemi disponuje, ale aby ustála zesilující tlak konkurence, potřebuje získávat další a další know-how čili právě výsledky výzkumu. V čem je úhel pohledu na tuto problematiku z obou stran stejný a v čem se liší?

V prvním díle našeho seriálu Úhel pohledu jsme se na to zeptali profesorky Evy Zažímalové, předsedkyně Akademie věd ČR, a Jana Kůra, spoluzakladatele firmy Mesing, která patří k nejúspěšnějším producentům zakázkové měřicí a automatizační techniky.

Reklama
Reklama
Reklama
„Nelze aplikovat nic, pokud nebude kvalitní základní, tzv. badatelský výzkum,“ říká Eva Zažímalová.Cílem spolupráce Akademie věd s komerční sférou obecně je usnadnění a urychlení převodu výsledků výzkumu do praxe, přičemž důraz je kladen na propojování základního výzkumu s aplikační sférou. Vztahy s partnery Akademie věd jsou založeny na principu vzájemné výhodnosti. To může z praxe své firmy potvrdit i Jan Kůr. Desítky let totiž spolupracuje kromě jiných akademických subjektů i s Ústavem přístrojové techniky AV ČR. Právě díky této spolupráci se firma stala nositelem mnoha významných ocenění.
Jan Kůr působí v oblasti aplikovaného výzkumu již 50 let.

„V Ústavu přístrojové techniky jsme se setkali s naprosto atypickým přístupem k výzkumu,“ vzpomíná Jan Kůr. „Nejen že sami vyvinuli řadu unikátních zařízení, ale výrazně přispěli k jejich zavedení do výroby. To nám bylo sympatické, a proto začala spolupráce, která v podmínkách vzájemné potřebnosti a prospěšnosti funguje dodnes. My potřebujeme jejich teoretickou odbornost a laboratorní techniku, oni naši konstrukční dovednost, výrobní zázemí, schopnost zařízení zrealizovat a úspěšně je prodat.“

Stejně jako Ústav přístrojové techniky má samozřejmě dlouhodobé přímé kontakty s partnery, ať už v průmyslu, zdravotnictví, zemědělství, inovačně zaměřených firmách a podobně, i řada dalších pracovišť Akademie věd. Kromě průmyslu se zaměřuje na uplatňování badatelských výsledků i v oblasti památkové péče, ochrany přírody, záchranných archeologických průzkumů. Spolupráce Akademie věd funguje i s partnery v právním, sociologickém, ekonomickém a psychologickém poradenství.

Podívat se, jak to dělají jinde

„Důležitým motivačním faktorem je mimo jiné i získání dodatečných finančních prostředků pro další výzkum,“ vysvětluje Eva Zažímalová. „Zároveň jsme si dobře vědomi skutečnosti, že věda a výzkum, a to i výzkum aplikovaný a smluvní, v některých případech i průmyslový, jsou dnes zcela internacionalizované. V loňském roce jsme proto navázali úzkou spolupráci s německou Fraunhoferovou společností, která má bohaté zkušenosti s komercializací výsledků výzkumu. Očekáváme, že tato spolupráce nám mimo jiné pomůže otevřít dveře do zahraničí.“

Podle Jana Kůra však ekonomický pohled na věc není u nás ještě zdaleka pravidlem, ačkoli ve spolupráci, kterou zmiňuje předsedkyně AV ČR, také vidí cestu.
Německo vděčí za prosperitu mimo jiné právě desítkám specializovaných Fraunhoferových institutů. Když přijedete na jakýkoliv veletrh v Německu, najdete tam několik jejich technicky perfektně dotažených zařízení, která jsou obvykle hned po skončení veletrhu předána uživateli. Vloni se podepsala memoranda s vedením Fraunhoferových institutů, takže věříme, že výsledky této spolupráce se dostaví v brzkém horizontu. Vůle ke spolupráci mezi výzkumníky a průmyslem musí být na obou stranách,“ doporučuje Kůr a dodává: „Řada společných výsledků mezi naší firmou a kolegy z ÚPT byla inspirována námi, jako výrobní sférou.“

Profesorka Zažímalová však vidí problém jinde.

„I v zahraničí má spolupráce vědecké sféry s firmami velmi rozdílnou úroveň,“ říká. „Jako pozitivní příklady lze uvést Německo a Izrael. Základním předpokladem vzájemné spolupráce je především jasné a jednoznačné legislativní prostředí a nepovyšování důležitosti jedné složky výzkumu nad druhou ze strany státu, veřejné správy a podnikatelského sektoru. Je potřeba si uvědomit, že nelze aplikovat nic, pokud nejdřív nebude kvalitní základní, tzv. badatelský výzkum. Teprve na něm lze stavět aplikace. A do takového výzkumu rozvinuté země investují velké finanční prostředky. Nejde však o nenávratnou dotaci, ale o investici do budoucna. Ráda používám přirovnání: pokud chci sklízet ovoce, musím nejprve zasadit strom a několik let se o něj starat. Pak teprve přijde sklizeň.“

Ačkoli spolupráce mezi Akademií věd ČR a firmou Mesing funguje příkladně, ohledně obvyklé úrovně spolupráce mezi těmito dvěma světy je Jan Kůr zatím skeptický.
„Nůžky se příliš rozevřely,“ tvrdí Kůr. „Vědecké prostředí je v poslední době zatíženo systémem hodnocení, které preferuje kvantitu nad kvalitou, a peníze se rozdělují podle prostého počtu článků. Vědci jsou nuceni produkovat spousty článků a nezbývá jim čas věnovat pozornost možným aplikacím svých výsledků. Jako důležité vidím také články do periodik, která čte široká technická i laická veřejnost a která mohou přispět k navázání spolupráce.

Technici se vždy domluví

Profesorka Eva Zažímalová však vidí řešení, a nikoli jediné: „Přestože občas narážíme na částečně neporozumění mezi vědecko-výzkumnou a komerční sférou, a to také z důvodu naprosto odlišných motivací, jsem přesvědčena, že vhodnými nástroji lze oboustranně prospěšné kontakty pozitivně ovlivňovat,“ konstatuje. „Vzájemnou spolupráci komplikuje například skutečnost nejednotného výkladu legislativních norem v oblasti výzkumu, vývoje a inovací či problematika využití finančních prostředků z veřejných zdrojů v souvislosti s ochranou duševního vlastnictví apod. V návaznosti na realizaci naší platformy Strategie AV21, určené právě pro rozvoj výzkumu v aktuálních společensky relevantních oblastech, jsme proto zřídili Centrum transferu technologií AV ČR, které zajišťuje podmínky ke vzájemnému sdílení informací v této důležité oblasti. O své zkušenosti v této oblasti se s dalšími ústavy AV ČR, ale také s vysokými školami nebo s firmami, dělí například již zmíněný Ústav přístrojové techniky AV ČR v Brně.“

Pozitivní vliv na vzájemnou spolupráci by podle ní jistě mělo také důsledné sladění české legislativy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací s legislativou Evropské unie včetně legislativního zajištění ochrany duševního vlastnictví. Jinou formou, jak podpořit vzájemné vztahy, může být například vytvoření mechanismů a nástrojů, které budou motivovat podnikatelský sektor k vyšším investicím do výzkumu a vývoje, tak jak je to obvyklé v průmyslově i vědecky rozvinutých zemích.

Z praxe na její myšlenku závěrem navazuje Jan Kůr: „Pokud je zájem spolupracovat, je obvykle jedno, která politická strana je za řízení vědy a výzkumu odpovědná. Technici se zatím vždy domluvili a díky aktivní grantové politice zejména MPO se dosud obvykle sehnaly i prostředky.“

V současné době řeší Mesing s ÚPT AV ČR dva projekty se zaměřením na speciální snímače, nanokomparátor a hlavice na povrchovou defektometrii. Vývoj samozřejmě není samoúčelný, zařízení budou použita v zakázkové měřicí technice Mesing nebo budou součástí nabídkového programu této firmy.

hana.janisova@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #3
Firmy
Související články
Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Průmysl 4.0 v praxi

Reflexe současného poznání s aplikací prvků Průmyslu 4.0 do praxe byla předmětem odborné konference, kterou společnost Ceratizit společně se svými partnery připravila pro téměř stovku účastníků z řad výrobních společností ve svém Technickém centru. Od původního teoretizování o aspektech Průmyslu 4.0 jsme se nyní dostali již k praktických zkušenostem.

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Související články
Mezi světem znalostí a světem peněz

Není zvykem začínat článek citací, ale nemohu si pomoci: „Spolupráce mezi komerční a akademickou sférou je obvykle nejvyšší přidaná hodnota, která vůbec v celé společnosti existuje.“

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu:
Divoká jízda sondy Pathfinder

Sonda Mars Pathfinder, která 4. července 1997 přistála na rudé planetě, se může pyšnit několika prvenstvími. Třeba tím, že šlo o první mimozemský výsadek masově sledovaný uživateli internetu. Nebo tím, že jako první dopravila na Mars kolové průzkumné vozidlo, rover Sojourner.

Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Stroje v pohybu:
Webbův teleskop ve vesmíru

Pětadvacátého prosince loňského roku odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5, v jejímž nákladovém prostoru byl na svou misi připraven vesmírný dalekohled Jamese Webba. Právě začala nová etapa poznávání vesmíru. Vědci si od ní slibují nové informace o vzniku vesmíru, černých dírách a temné hmotě.

Stroje v pohybu – Vrtulník na Marsu

Vědci a technici z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) právě řídí jednu z nejnáročnějších operací v dějinách kosmonautiky. Expedice Mars 2020 hledá známky bývalého života na sousední planetě. Kromě pojízdné laboratoře je na Marsu také první stroj, který létá vlastní silou na jiné planetě, než je Země.

Laserová i optická řešení a mnohem více

Pravidelné podzimní dny otevřených dveří uspořádala pro své současné i potenciální zákazníky koncem září společnost Lascam systems. Po tři dny mohli zájemci o laserové technologie navštěvovat showroom dceřiné společnosti Elya Solutions v Horních Počernicích, kde bylo v provozu více než sedm různých aplikací dceřiných i zastupujících společností. Jednotlivá stanoviště prezentovala široké portfolio aplikací a služeb, jež integrátorská společnost Lascam nabízí.

Cena MM Award na EMO 2019

Také v roce 2019 došlo na udílení cen MM Award. Jedná se o oficiální a jediné ceny udělované na veletrhu EMO. Porota i letos vybírala z mnoha přihlášených exponátů, nejen německých výrobců. Do užšího výběru se jich dostalo jen pár, a nakonec bylo rozdáno pět hlavních cen v pěti kategoriích. S prázdnou neodešly ani firmy, jejichž produkty se ocitly na druhém a třetím místě. I v tomto roce došlo k jistému „posunu“ ve vnímání obsahu jednotlivých kategorií, a tedy i oceněných produktů. Pojďme se podívat na vítězné exponáty podívat jednotlivě. Je to lehký nástin toho, jak EMO vidí němečtí kolegové.

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit