Témata
Reklama

Spolupráce akademické a komerční sféry. Těchto pět slov v sobě bez nadsázky zahrnuje budoucí prosperitu naší země. Akademická sféra, včetně univerzit, totiž disponuje vynikajícími mozky, jejichž práce však byla v minulosti často „jen“ výzkumem pro poznání. Přitom na kvalitní výzkum je potřeba stále větší množství financí a těch se dnes často nedostává. Komerční sféra naopak financemi disponuje, ale aby ustála zesilující tlak konkurence, potřebuje získávat další a další know-how čili právě výsledky výzkumu. V čem je úhel pohledu na tuto problematiku z obou stran stejný a v čem se liší?

V prvním díle našeho seriálu Úhel pohledu jsme se na to zeptali profesorky Evy Zažímalové, předsedkyně Akademie věd ČR, a Jana Kůra, spoluzakladatele firmy Mesing, která patří k nejúspěšnějším producentům zakázkové měřicí a automatizační techniky.

Reklama
Reklama
Reklama
„Nelze aplikovat nic, pokud nebude kvalitní základní, tzv. badatelský výzkum,“ říká Eva Zažímalová.Cílem spolupráce Akademie věd s komerční sférou obecně je usnadnění a urychlení převodu výsledků výzkumu do praxe, přičemž důraz je kladen na propojování základního výzkumu s aplikační sférou. Vztahy s partnery Akademie věd jsou založeny na principu vzájemné výhodnosti. To může z praxe své firmy potvrdit i Jan Kůr. Desítky let totiž spolupracuje kromě jiných akademických subjektů i s Ústavem přístrojové techniky AV ČR. Právě díky této spolupráci se firma stala nositelem mnoha významných ocenění.
Jan Kůr působí v oblasti aplikovaného výzkumu již 50 let.

„V Ústavu přístrojové techniky jsme se setkali s naprosto atypickým přístupem k výzkumu,“ vzpomíná Jan Kůr. „Nejen že sami vyvinuli řadu unikátních zařízení, ale výrazně přispěli k jejich zavedení do výroby. To nám bylo sympatické, a proto začala spolupráce, která v podmínkách vzájemné potřebnosti a prospěšnosti funguje dodnes. My potřebujeme jejich teoretickou odbornost a laboratorní techniku, oni naši konstrukční dovednost, výrobní zázemí, schopnost zařízení zrealizovat a úspěšně je prodat.“

Stejně jako Ústav přístrojové techniky má samozřejmě dlouhodobé přímé kontakty s partnery, ať už v průmyslu, zdravotnictví, zemědělství, inovačně zaměřených firmách a podobně, i řada dalších pracovišť Akademie věd. Kromě průmyslu se zaměřuje na uplatňování badatelských výsledků i v oblasti památkové péče, ochrany přírody, záchranných archeologických průzkumů. Spolupráce Akademie věd funguje i s partnery v právním, sociologickém, ekonomickém a psychologickém poradenství.

Podívat se, jak to dělají jinde

„Důležitým motivačním faktorem je mimo jiné i získání dodatečných finančních prostředků pro další výzkum,“ vysvětluje Eva Zažímalová. „Zároveň jsme si dobře vědomi skutečnosti, že věda a výzkum, a to i výzkum aplikovaný a smluvní, v některých případech i průmyslový, jsou dnes zcela internacionalizované. V loňském roce jsme proto navázali úzkou spolupráci s německou Fraunhoferovou společností, která má bohaté zkušenosti s komercializací výsledků výzkumu. Očekáváme, že tato spolupráce nám mimo jiné pomůže otevřít dveře do zahraničí.“

Podle Jana Kůra však ekonomický pohled na věc není u nás ještě zdaleka pravidlem, ačkoli ve spolupráci, kterou zmiňuje předsedkyně AV ČR, také vidí cestu.
„Německo vděčí za prosperitu mimo jiné právě desítkám specializovaných Fraunhoferových institutů. Když přijedete na jakýkoliv veletrh v Německu, najdete tam několik jejich technicky perfektně dotažených zařízení, která jsou obvykle hned po skončení veletrhu předána uživateli. Vloni se podepsala memoranda s vedením Fraunhoferových institutů, takže věříme, že výsledky této spolupráce se dostaví v brzkém horizontu. Vůle ke spolupráci mezi výzkumníky a průmyslem musí být na obou stranách,“ doporučuje Kůr a dodává: „Řada společných výsledků mezi naší firmou a kolegy z ÚPT byla inspirována námi, jako výrobní sférou.“

Profesorka Zažímalová však vidí problém jinde.

„I v zahraničí má spolupráce vědecké sféry s firmami velmi rozdílnou úroveň,“ říká. „Jako pozitivní příklady lze uvést Německo a Izrael. Základním předpokladem vzájemné spolupráce je především jasné a jednoznačné legislativní prostředí a nepovyšování důležitosti jedné složky výzkumu nad druhou ze strany státu, veřejné správy a podnikatelského sektoru. Je potřeba si uvědomit, že nelze aplikovat nic, pokud nejdřív nebude kvalitní základní, tzv. badatelský výzkum. Teprve na něm lze stavět aplikace. A do takového výzkumu rozvinuté země investují velké finanční prostředky. Nejde však o nenávratnou dotaci, ale o investici do budoucna. Ráda používám přirovnání: pokud chci sklízet ovoce, musím nejprve zasadit strom a několik let se o něj starat. Pak teprve přijde sklizeň.“

Ačkoli spolupráce mezi Akademií věd ČR a firmou Mesing funguje příkladně, ohledně obvyklé úrovně spolupráce mezi těmito dvěma světy je Jan Kůr zatím skeptický.
„Nůžky se příliš rozevřely,“ tvrdí Kůr. „Vědecké prostředí je v poslední době zatíženo systémem hodnocení, které preferuje kvantitu nad kvalitou, a peníze se rozdělují podle prostého počtu článků. Vědci jsou nuceni produkovat spousty článků a nezbývá jim čas věnovat pozornost možným aplikacím svých výsledků. Jako důležité vidím také články do periodik, která čte široká technická i laická veřejnost a která mohou přispět k navázání spolupráce.

Technici se vždy domluví

Profesorka Eva Zažímalová však vidí řešení, a nikoli jediné: „Přestože občas narážíme na částečně neporozumění mezi vědecko-výzkumnou a komerční sférou, a to také z důvodu naprosto odlišných motivací, jsem přesvědčena, že vhodnými nástroji lze oboustranně prospěšné kontakty pozitivně ovlivňovat,“ konstatuje. „Vzájemnou spolupráci komplikuje například skutečnost nejednotného výkladu legislativních norem v oblasti výzkumu, vývoje a inovací či problematika využití finančních prostředků z veřejných zdrojů v souvislosti s ochranou duševního vlastnictví apod. V návaznosti na realizaci naší platformy Strategie AV21, určené právě pro rozvoj výzkumu v aktuálních společensky relevantních oblastech, jsme proto zřídili Centrum transferu technologií AV ČR, které zajišťuje podmínky ke vzájemnému sdílení informací v této důležité oblasti. O své zkušenosti v této oblasti se s dalšími ústavy AV ČR, ale také s vysokými školami nebo s firmami, dělí například již zmíněný Ústav přístrojové techniky AV ČR v Brně.“

Pozitivní vliv na vzájemnou spolupráci by podle ní jistě mělo také důsledné sladění české legislativy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací s legislativou Evropské unie včetně legislativního zajištění ochrany duševního vlastnictví. Jinou formou, jak podpořit vzájemné vztahy, může být například vytvoření mechanismů a nástrojů, které budou motivovat podnikatelský sektor k vyšším investicím do výzkumu a vývoje, tak jak je to obvyklé v průmyslově i vědecky rozvinutých zemích.

Z praxe na její myšlenku závěrem navazuje Jan Kůr: „Pokud je zájem spolupracovat, je obvykle jedno, která politická strana je za řízení vědy a výzkumu odpovědná. Technici se zatím vždy domluvili a díky aktivní grantové politice zejména MPO se dosud obvykle sehnaly i prostředky.“

V současné době řeší Mesing s ÚPT AV ČR dva projekty se zaměřením na speciální snímače, nanokomparátor a hlavice na povrchovou defektometrii. Vývoj samozřejmě není samoúčelný, zařízení budou použita v zakázkové měřicí technice Mesing nebo budou součástí nabídkového programu této firmy.

[email protected]

Reklama
Vydání #3
Firmy
Související články
Ve znamení kvality: Proměny průmyslové kontroly

Zajišťování kvality se v průběhu staletí proměnilo z osobní odpovědnosti řemeslníka v komplexní disciplínu, která prostupuje celým výrobním procesem. Za tímto vývojem stojí nejen technologický pokrok, ale také zásadní změny v organizaci práce, rozvoj statistických metod a nové přístupy k řízení průmyslových podniků.

Laser jako nástroj: Výhoda bezkontaktnosti

Laserové měření využívá schopnost přesně směrovaného světelného svazku nést informaci o prostoru. Někde stačí přesnost na centimetry, jinde rozhodují mikrometry; pokaždé však jde o rychlé, bezkontaktní a dobře automatizovatelné získání dat. Od raných dálkoměrů vede tato cesta až k dostupným měřidlům dnešní praxe.

Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Související články
Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Průmysl 4.0 v praxi

Reflexe současného poznání s aplikací prvků Průmyslu 4.0 do praxe byla předmětem odborné konference, kterou společnost Ceratizit společně se svými partnery připravila pro téměř stovku účastníků z řad výrobních společností ve svém Technickém centru. Od původního teoretizování o aspektech Průmyslu 4.0 jsme se nyní dostali již k praktických zkušenostem.

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Mezi světem znalostí a světem peněz

Není zvykem začínat článek citací, ale nemohu si pomoci: „Spolupráce mezi komerční a akademickou sférou je obvykle nejvyšší přidaná hodnota, která vůbec v celé společnosti existuje.“

Laser jako nástroj: Dělení bez břitu

Laserové řezání je jedním z nejčastějších průmyslových využití této technologie. Na první pohled může působit jednoduše – paprsek se propálí skrze materiál a tím jej rozdělí. Kvalitní a opakovatelné výsledky však závisejí na přesném nastavení jednotlivých parametrů, jako je technika řezu, rychlost či například správná volba asistenčního plynu.

Ve znamení kvality: Ostře zacílené setkání expertů

Ve Stuttgartu letos debutuje zcela nová akce, která aspiruje stát se expertním kongresem v oblasti průmyslové kontroly kvality. Dvoudenní setkání Control-Expert Days 2026 se uskuteční 20. a 21. května na výstavišti Messe Stuttgart a spojí jak prvky veletrhu, tak prvky odborné konference do kompaktní a obsahově soustředěné podoby.

Ve znamení kvality: Vstupní kontrola snáze a rychleji

Stabilita a jakost výrobního procesu vychází mimo jiné z předpokladu, že konzistentní a kvalitní je již vstup v podobě materiálu, z něhož se vyrábí. To ověřuje systém vstupních kontrol, které je zpravidla nutné provádět v laboratorních podmínkách. Dnes však existují i analytické a spektroskopické metody, jimiž lze kontrolovat materiál přímo během přejímky.

Ve znamení kvality: AI jako měřicí nástroj

Vizuální kontrola na bázi umělé inteligence je v první řadě nový měřicí systém, který podléhá změnám prostředí, materiálu i výrobního procesu, a jehož spolehlivost může bez průběžného monitoringu časem degradovat. Letošní úpravy technické legislativy se zabývají tím, jak nastavit validaci, aby byla AI kontrola kvality opakovatelná a auditovatelná.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit