Témata
Reklama

Spolupráce akademické a komerční sféry. Těchto pět slov v sobě bez nadsázky zahrnuje budoucí prosperitu naší země. Akademická sféra, včetně univerzit, totiž disponuje vynikajícími mozky, jejichž práce však byla v minulosti často „jen“ výzkumem pro poznání. Přitom na kvalitní výzkum je potřeba stále větší množství financí a těch se dnes často nedostává. Komerční sféra naopak financemi disponuje, ale aby ustála zesilující tlak konkurence, potřebuje získávat další a další know-how čili právě výsledky výzkumu. V čem je úhel pohledu na tuto problematiku z obou stran stejný a v čem se liší?

V prvním díle našeho seriálu Úhel pohledu jsme se na to zeptali profesorky Evy Zažímalové, předsedkyně Akademie věd ČR, a Jana Kůra, spoluzakladatele firmy Mesing, která patří k nejúspěšnějším producentům zakázkové měřicí a automatizační techniky.

Reklama
Reklama
„Nelze aplikovat nic, pokud nebude kvalitní základní, tzv. badatelský výzkum,“ říká Eva Zažímalová.Cílem spolupráce Akademie věd s komerční sférou obecně je usnadnění a urychlení převodu výsledků výzkumu do praxe, přičemž důraz je kladen na propojování základního výzkumu s aplikační sférou. Vztahy s partnery Akademie věd jsou založeny na principu vzájemné výhodnosti. To může z praxe své firmy potvrdit i Jan Kůr. Desítky let totiž spolupracuje kromě jiných akademických subjektů i s Ústavem přístrojové techniky AV ČR. Právě díky této spolupráci se firma stala nositelem mnoha významných ocenění.
Jan Kůr působí v oblasti aplikovaného výzkumu již 50 let.

„V Ústavu přístrojové techniky jsme se setkali s naprosto atypickým přístupem k výzkumu,“ vzpomíná Jan Kůr. „Nejen že sami vyvinuli řadu unikátních zařízení, ale výrazně přispěli k jejich zavedení do výroby. To nám bylo sympatické, a proto začala spolupráce, která v podmínkách vzájemné potřebnosti a prospěšnosti funguje dodnes. My potřebujeme jejich teoretickou odbornost a laboratorní techniku, oni naši konstrukční dovednost, výrobní zázemí, schopnost zařízení zrealizovat a úspěšně je prodat.“

Stejně jako Ústav přístrojové techniky má samozřejmě dlouhodobé přímé kontakty s partnery, ať už v průmyslu, zdravotnictví, zemědělství, inovačně zaměřených firmách a podobně, i řada dalších pracovišť Akademie věd. Kromě průmyslu se zaměřuje na uplatňování badatelských výsledků i v oblasti památkové péče, ochrany přírody, záchranných archeologických průzkumů. Spolupráce Akademie věd funguje i s partnery v právním, sociologickém, ekonomickém a psychologickém poradenství.

Podívat se, jak to dělají jinde

„Důležitým motivačním faktorem je mimo jiné i získání dodatečných finančních prostředků pro další výzkum,“ vysvětluje Eva Zažímalová. „Zároveň jsme si dobře vědomi skutečnosti, že věda a výzkum, a to i výzkum aplikovaný a smluvní, v některých případech i průmyslový, jsou dnes zcela internacionalizované. V loňském roce jsme proto navázali úzkou spolupráci s německou Fraunhoferovou společností, která má bohaté zkušenosti s komercializací výsledků výzkumu. Očekáváme, že tato spolupráce nám mimo jiné pomůže otevřít dveře do zahraničí.“

Podle Jana Kůra však ekonomický pohled na věc není u nás ještě zdaleka pravidlem, ačkoli ve spolupráci, kterou zmiňuje předsedkyně AV ČR, také vidí cestu.
Německo vděčí za prosperitu mimo jiné právě desítkám specializovaných Fraunhoferových institutů. Když přijedete na jakýkoliv veletrh v Německu, najdete tam několik jejich technicky perfektně dotažených zařízení, která jsou obvykle hned po skončení veletrhu předána uživateli. Vloni se podepsala memoranda s vedením Fraunhoferových institutů, takže věříme, že výsledky této spolupráce se dostaví v brzkém horizontu. Vůle ke spolupráci mezi výzkumníky a průmyslem musí být na obou stranách,“ doporučuje Kůr a dodává: „Řada společných výsledků mezi naší firmou a kolegy z ÚPT byla inspirována námi, jako výrobní sférou.“

Profesorka Zažímalová však vidí problém jinde.

„I v zahraničí má spolupráce vědecké sféry s firmami velmi rozdílnou úroveň,“ říká. „Jako pozitivní příklady lze uvést Německo a Izrael. Základním předpokladem vzájemné spolupráce je především jasné a jednoznačné legislativní prostředí a nepovyšování důležitosti jedné složky výzkumu nad druhou ze strany státu, veřejné správy a podnikatelského sektoru. Je potřeba si uvědomit, že nelze aplikovat nic, pokud nejdřív nebude kvalitní základní, tzv. badatelský výzkum. Teprve na něm lze stavět aplikace. A do takového výzkumu rozvinuté země investují velké finanční prostředky. Nejde však o nenávratnou dotaci, ale o investici do budoucna. Ráda používám přirovnání: pokud chci sklízet ovoce, musím nejprve zasadit strom a několik let se o něj starat. Pak teprve přijde sklizeň.“

Ačkoli spolupráce mezi Akademií věd ČR a firmou Mesing funguje příkladně, ohledně obvyklé úrovně spolupráce mezi těmito dvěma světy je Jan Kůr zatím skeptický.
„Nůžky se příliš rozevřely,“ tvrdí Kůr. „Vědecké prostředí je v poslední době zatíženo systémem hodnocení, které preferuje kvantitu nad kvalitou, a peníze se rozdělují podle prostého počtu článků. Vědci jsou nuceni produkovat spousty článků a nezbývá jim čas věnovat pozornost možným aplikacím svých výsledků. Jako důležité vidím také články do periodik, která čte široká technická i laická veřejnost a která mohou přispět k navázání spolupráce.

Technici se vždy domluví

Profesorka Eva Zažímalová však vidí řešení, a nikoli jediné: „Přestože občas narážíme na částečně neporozumění mezi vědecko-výzkumnou a komerční sférou, a to také z důvodu naprosto odlišných motivací, jsem přesvědčena, že vhodnými nástroji lze oboustranně prospěšné kontakty pozitivně ovlivňovat,“ konstatuje. „Vzájemnou spolupráci komplikuje například skutečnost nejednotného výkladu legislativních norem v oblasti výzkumu, vývoje a inovací či problematika využití finančních prostředků z veřejných zdrojů v souvislosti s ochranou duševního vlastnictví apod. V návaznosti na realizaci naší platformy Strategie AV21, určené právě pro rozvoj výzkumu v aktuálních společensky relevantních oblastech, jsme proto zřídili Centrum transferu technologií AV ČR, které zajišťuje podmínky ke vzájemnému sdílení informací v této důležité oblasti. O své zkušenosti v této oblasti se s dalšími ústavy AV ČR, ale také s vysokými školami nebo s firmami, dělí například již zmíněný Ústav přístrojové techniky AV ČR v Brně.“

Pozitivní vliv na vzájemnou spolupráci by podle ní jistě mělo také důsledné sladění české legislativy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací s legislativou Evropské unie včetně legislativního zajištění ochrany duševního vlastnictví. Jinou formou, jak podpořit vzájemné vztahy, může být například vytvoření mechanismů a nástrojů, které budou motivovat podnikatelský sektor k vyšším investicím do výzkumu a vývoje, tak jak je to obvyklé v průmyslově i vědecky rozvinutých zemích.

Z praxe na její myšlenku závěrem navazuje Jan Kůr: „Pokud je zájem spolupracovat, je obvykle jedno, která politická strana je za řízení vědy a výzkumu odpovědná. Technici se zatím vždy domluvili a díky aktivní grantové politice zejména MPO se dosud obvykle sehnaly i prostředky.“

V současné době řeší Mesing s ÚPT AV ČR dva projekty se zaměřením na speciální snímače, nanokomparátor a hlavice na povrchovou defektometrii. Vývoj samozřejmě není samoúčelný, zařízení budou použita v zakázkové měřicí technice Mesing nebo budou součástí nabídkového programu této firmy.

hana.janisova@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #3
Firmy
Související články
Oprava Karlova mostu, I. etapa

Inženýrská akademie ČR uděluje každým rokem význačným osobnostem a kolektivům z České republiky i ze zahraničí Cenu IA České republiky za vynikající výsledek tvůrčí práce, vynikající realizovaný technický projekt či významný přínos k rozvoji inženýrského výzkumu. Za rok 2012 byl oceněn projekt Oprava Karlova mostu v Praze, ukončení inženýrských oprav, II. etapa - oprava vrchní stavby. MM Průmyslové spektrum z pozice partnera a sponzora této Ceny přináší pravidelně na svých stránkách popisy oceněných projektů. Nejinak je tomu i v tomto případě.

Průmysl 4.0 v praxi

Reflexe současného poznání s aplikací prvků Průmyslu 4.0 do praxe byla předmětem odborné konference, kterou společnost Ceratizit společně se svými partnery připravila pro téměř stovku účastníků z řad výrobních společností ve svém Technickém centru. Od původního teoretizování o aspektech Průmyslu 4.0 jsme se nyní dostali již k praktických zkušenostem.

Trendy ve světě přesné měřicí techniky

Požadavky kladené na kontrolu kvality se rok od roku stále zvyšují. S tímto trendem se musejí vypořádat všichni výrobci měřicí techniky. Shodně je tomu i u firmy Mitutoyo, která se snaží šíří svého sortimentu maximálně vyhovět požadavkům pro dílenskou kontrolu, měrové laboratoře i procesní kontrolu, ale zároveň neopomíjí současný trend - Průmysl 4.0 a IoT - požadavek na inteligentní komunikativní měřidla a přístroje.

Související články
Bezkontaktní měření vzdálenosti

V oblasti přesného měření vzdálenosti rychle roste využití bezkontaktních technologií. To je způsobeno mnoha faktory, z nichž těmi hlavními jsou, že zákazníci potřebují měřit mnohem přesněji (s rozlišením v řádu mikrometrů nebo dokonce nanometrů) a je třeba měřit proti obtížným povrchům nebo povrchům, kterých se nelze během procesu měření dotknout což jsou například křemík, sklo, plasty, miniaturní elektronické součástky, lékařské komponenty a také potraviny.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Objektivní měření kruhovitosti

Kontrola technických parametrů předpokládá nejen využití vhodných přístrojů a metod měření, ale i optimálních postupů provádění, které zajistí maximální věrohodnost získaných výsledků. I při měření kruhovitosti se vyskytuje řada faktorů, které ovlivňují objektivnost a přesnost výsledků kontroly.

Indukční LVDT snímače

Výrobce přesných snímačů vzdálenosti a polohy, společnost Micro-Epsilon vyvinula novou, cenově výhodnou řadu indukčních LVDT snímačů, které jsou ideální pro střední až vysoko objemové OEM projekty.

Jak zpracovat plán kontroly a údržby

V České republice je v provozu vedle velkých zpracovatelských průmyslových celků také překvapivě velké množství celků středních a malých. Dostupné statistiky hovoří o desítkách tisíc podnikatelských subjektů, které provozují technické celky ve zpracovatelském průmyslu. Pro všechny tyto celky, bez ohledu na jejich velikost, složitost, nebo stáří platí jedna základní skutečnost. Jejich porucha může v důsledku znamenat zastavení produkce se všemi důsledky.

Směry vývoje kontroly povrchu

Zvýšení rychlosti kontroly a rozšíření možností aplikace metrologických prostředků a systémů v praxi patří k současným vývojovým trendům měření a hodnocení kvality povrchu. Pokrok v kontrole povrchu je představen na novinkách v optickém interferometrickém měření, které v uplynulém období zaznamenalo velmi intenzivní rozvoj.

Pyramida produktivního procesu - nastavení procesu

V minulém čísle bylo pojednáno o tom, že nejdůležitější je příprava a seřízení stroje, v tomto článku bude vysvětleno nastavení procesu před začátkem obrábění.

Vyhodnocování čistoty povrchu

Možnosti kontroly čistoty povrchu z hlediska mastných a prachových nečistot se rozšířily o metodu kontinuálního skenování v reálném čase. Metoda doplňuje již existující statický způsob detekce a přináší možnost snadné a rychlé namátkové kontroly komplexních kovových výrobků a součástí. Její univerzálnost dovoluje použití přímo v provozu, není zapotřebí žádné testovací temné komory, ani laboratoře.

Analýza tloušťky pokovení ručním spektrometrem

Příspěvek pojednává o možnostech ručního spektrometru Delta pracujícího na principu ED-XRF (energiově disperzní rentgenové fluorescenci) a jeho možnostech analýzy tloušťky galvanických vrstev.

Automatická analýza jakosti výlisků

S rozvojem hromadné výroby karoserií automobilů má toto téma stále narůstající význam. Optická 3D - měřicí technika v posledních deseti letech doznala v lisařině stále většího použití.

Odměřovací systémy a jejich vliv na přesnost

Na obráběcí stroje jsou kladeny stále vyšší a vyšší požadavky na rychlost, přesnost a kvalitu obráběných součástí. Proces obrábění ovlivňuje mnoho faktorů a jedním z nich je kvalita pohonů jednotlivých os, které pohybují obráběcím nástrojem.

Absolutní snímač pro každou příležitost

Yeti se stal legendou. Slyšel o něm snad každý z nás. Spojuje schopnost existence v nejdrsnějších podmínkách se schopnosti unikat pozornosti.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit