Témata
Reklama

Mezi světem znalostí a světem peněz

Není zvykem začínat článek citací, ale nemohu si pomoci: „Spolupráce mezi komerční a akademickou sférou je obvykle nejvyšší přidaná hodnota, která vůbec v celé společnosti existuje.“

To jsou slova doc. MUDr. Romana Šmuclera, CSc., zubního lékaře a, kromě mnoha dalších funkcí, též prezidenta České stomatologické komory a majitele proslulé kliniky Asklepion. Tato věta totiž platí nejen v jeho oboru, ale bezesporu pro spolupráci mezi těmito dvěma světy napříč všemi oblastmi činnosti.

Aby v našem seriálu Úhel pohledu nezazněly pouze názory jediné osobnosti, povídali jsme si na stejné téma s dalším významným odborníkem z oblasti medicíny – doc. MUDr. René Foltánem, Ph.D., přednostou Stomatologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Podle Romana Šmuclera dnes míra aplikovaného výzkumu, a tedy inovací, rozhoduje o životní úrovni státu. Například Korea, která ještě poměrně nedávno byla druhou nejchudší zemí světa, je dnes na úrovni velkých zemí a je bezmála nejbohatším státem světa.

Krom toho, že vede k výrobkům s vysokou přidanou hodnotou, pomáhá školství, zajišťuje zaměstnancům lepší seberealizaci a je dramatickým činitelem v boji s nezaměstnaností.“

Jeho slova potvrzuje i René Foltán: „Nemohu mluvit za celou akademickou sféru, ale v případě medicínského výzkumu je dokonalým příkladem pracoviště profesora Holého, který se spolupodílel na objevu léku proti AIDS, a jeho spolupráce s příslušnými firmami. To je obrovský úspěch. Spektrum možné spolupráce je však různorodé a ne vše musí přinést miliardový zisk. I dílčí výzkumy posunou společnost dopředu.“

Spolupráce s komerční sférou je podle docenta Foltána nesmírně důležitá, zejména pokud jde o primární výzkum a přenesení jeho výsledků do praxe – jak léků, tak přístrojů či materiálů. Komerční sféře přináší ta akademická přidanou hodnotu v podobě možnosti klinického zkoušení v podmínkách klinické praxe. Naopak medicíně a medicínskému školství přináší tato spolupráce důležitou zpětnou vazbu a také peníze. Například lékařská fakulta si na svůj provoz, na to, aby mohla učit české mediky, musí z třetiny vydělat právě vědeckou prací.

Jistěže peníze, které může průmysl přinést akademikům a umožnit jim dále zkoumat, jsou důležité. Pro každého skutečného vědce je však současně obrovskou radostí, když vidí na konci celé té práce aplikaci, tedy že dotyčná věc skutečně někde pomáhá,“ dodává Roman Šmucler. „A je též jasné, že se naše podniky bez skutečného výzkumu, který vede k reálným inovacím, nejenom k publikacím v časopisech, nemohou dostat na špičkovou úroveň. Takže bez něj budeme stále jenom montovat výrobky těch, kteří vědu nepodceňují.“

Reklama
Reklama
Reklama
„Pro každého skutečného vědce je radostí, když vidí, že výsledek jeho práce skutečně někde pomáhá,“ říká Roman Šmucler.

Projekty i za velkou louží

Společnost Asklepion díky spolupráci s průmyslem vlastně vznikla. Na počátku stál vývoj laseru ve spolupráci s firmou Medicom, kdy Asklepion současně působil jako školicí centrum.

Dnes spolupracujeme s celou řadou firem. Mezi ně patří třeba Akademie věd ČR, se kterou jsme vyvíjeli nové léky pro tzv. fotodynamickou terapii,“ vypočítává Roman Šmucler. „S VŠCHT pokračujeme na podobném projektu, kde jsme se posunuli od řekněme poloteoretických základů, k nimž jsme došli s Akademií věd, přímo k americkému patentu, který jsme nedávno podali. Rádi bychom následně rozjeli skutečnou výrobu tohoto léku. Podobně s Ústavem makromolekulární chemie spolupracujeme na vývoji nových typů tkáňových expandérů do stomatochirurgie. Máme řadu výzkumů v oblasti nanotechnologií. V současné době pracujeme na projektu nových aplikačních forem do kožního lékařství. Celou řadu výzkumů jsme zadali pracovištím v zahraničí. Jsou to jednak univerzity v Koreji, které se týkají hlavně projektů v oblasti zubní implantologie, a dále tzv. digitální stomatologie. A pak máme nyní dva velké projekty ve Spojených státech, o kterých však zatím nemůžu mluvit z hlediska ochrany duševního vlastnictví. Prakticky každý měsíc probíráme jednu až tři nabídky od různých subjektů z hlediska vědy nebo naopak byznysu, o to abychom se zapojili do toho či onoho projektu.“

Naše klinika spolupracuje s výrobci osteosyntetických a dentálních materiálů,“ říká René Foltán. „Třeba pro českou firmu Medin je zkoumáme společně s VŠCHT. Nové technologie zkoušíme formou experimentu také pro společnost Lasak.“

Z jiného soudku je společný projekt Asklepionu a Technické univerzity v Liberci. Do finální fáze se nedávno dostal jejich zcela nový systém osvětlování nemocničních pokojů na základě světlovodných vláken. Jeho cílem je, aby se pacienti dobře orientovali a zároveň významně klesla spotřeba energie při příjemnějším prostředí pro pacienty.

Nepřítel číslo jedna: úřad

Spolupráce mezi akademickou a komerční sférou však často naráží na překážky. Největší z nich je podle Romana Šmuclera administrativa.

My, jako Češi, umíme úřadovat jako snad žádný jiný národ na světě. Máme na jedné straně velkou chuť dělat věci důkladně, ze stránky administrativní, na druhé straně bojujeme s korupcí. V zásadě se to dnes už dostalo do situace, kdy se řada velmi kvalitních projektů vůbec neúčastní grantových řízení. Není tajemstvím, že řada projektů musí to či ono malinko pozměnit proti realitě, aby se vešla do nesmírně komplikovaných pravidel. Už jenom to, že velmi často musíte dopředu vědět, co budete potřebovat za tři, za čtyři roky. To žádný skutečný vědec neví, netuší, kolik ta věc bude stát, jestli bude skutečně využita, kam se posunou technologie… Jenže do grantu to musí napsat. Naštěstí v klíčové organizaci, Technické agentuře České republiky, probíhají změny vedoucí k tomu, abychom už nemuseli na každou drobnost psát velmi složitý grant.“

K tomu podotýká René Foltán: „Narážíme také na samotný současný systém rozdělování grantů. Je velmi nepřehledný a uplatňují se zde partikulární zájmy. Část grantových peněz je rozdělena spíše institucionálně než podle kvality projektů – tak, aby se dostalo na každou instituci. Jsem trvalým kritikem tohoto systému. Hodně by pomohlo, kdyby stát jasně definoval, co je pro něj priorita. To zde jednoznačně chybí.“

U státu je ideální, když se do výzkumu plete co nejméně, když dává jen minimum administrativních bariér,“ má poněkud jiný názor Roman Šmucler.

Docent Foltán se také domnívá, že podpora by měla přijít i z další strany. „Bylo by dobré zavést daňové úlevy pro firmy, které podporují výzkum, to by bylo výrazné prorůstové opatření.“

S tím, že daňové úlevy pro úspěšné projekty jsou nejrozumnější podporou, souhlasí i Roman Šmucler. Podle něj by však bylo nutné hlídat, aby neměl daňové úlevy někdo, kdo je neúspěšný a třeba hledá šanci pro podvod.

„Bylo by dobré zavést daňové úlevy pro firmy, které podporují výzkum,“ říká René Foltán.

Blýská se na lepší časy

Přes vlastní dobré zkušenosti se ale oba lékaři shodují, že ve srovnání se zeměmi na západ od nás ještě spolupráce mezi akademickou a výrobní sférou určitě nefunguje tak, jak by mohla. Podle nich je u nás většina průmyslu založena na výrobě podle zadání zahraničních firem a chuť inovovat je poměrně malá. A pakliže někdo tu chuť má, nemá dostatek vlastních peněz. Proto máme relativně velmi málo firem, které si mohou dovolit skutečný výzkum. S optimismem však říkají, že jich rok od roku přibývá.

Stejně optimisticky vidí i vzrůstající počet odborníků, kteří se pohybují mezi oběma zmíněnými světy.

„Transfer odborníků je ve stomatologii klíčový,“ konstatuje docent Foltán. „Pouze od stolu, bez poznání skutečného provozu, nelze v ordinaci rozhodně nic vymyslet.“

„My máme s transferem lidí vynikající zkušenost,“ navazuje docent Šmucler. „Máme celou řadu pracovníků, kteří se pohybují tam a zpátky. Například pracovali u nás, poté co předtím byli na univerzitě, a dnes jsou třeba ve státním výzkumném zařízení. Pokud část odborníků cirkuluje mezi akademickou a komerční sférou, je to naprosto ideální, protože mají pochopení pro obě stránky a vede to k nejlepším výsledkům. Naopak nedostatek takových lidí nás zpomaluje. Přitom donedávna se na ně hledělo velmi úkosem, s tím, že člověk je buď akademik, který bádá nad něčím velmi významným, anebo že je ‚sprostým obchodníkem‘ a není nic mezi tím. Ale to ‚mezi tím‘ je přesně to, co potřebujeme pro aplikovaný výzkum, a je samozřejmé, že takoví lidé nevzniknou přes noc, ale že to je třeba otázka výměny jedné generace.“

Nicméně podle obou lékařů se blýská na lepší časy. Před několika lety vznikla Technická agentura České republiky, nyní je snaha okopírovat německý systém tzv. Fraunhoferových institutů, což je věc, která posunula Německo tam, kde je dnes. Cesta je tedy jasná, tak nyní „jen“ dojít do cíle.

Hana Janišová

hana.janisova@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #4
Kód článku: 180438
Datum: 11. 04. 2018
Rubrika: Servis / Názory
Autor:
Firmy
Související články
Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Česko a Sasko společně pro plasty

Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

Související články
Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký smysl spatřujete v existenci zahraničních studentů – a to z úhlu pohledu spolustudentů, univerzity a společnosti jako takové? Kolik těchto studentů aktuálně máte na fakultě ve studijních programech v bakalářském a navazujícím mag-isterském stupni? Sledujete dále jejich cestu – odcházejí z republiky, nebo zůstávají?

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Fórum děkanů strojních fakult

Na základě čeho definujete kompetenční znalosti absolventů příslušných studijních programů vaší fakulty? Spolupracujete při tom např. se zástupci výrobní praxe v kontextu konkrétních požadavků uplatnění v daných oborech profesích? 

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký počet úspěšných absolventů bakalářského stupně ročně opouští vaši fakultu a jakými praktickými znalostmi disponují? Jaký osobně spatřujete rozdíl v uplatnitelnosti v praxi mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky?

Akademici a (nejen) technika

Spolupráce akademické a komerční sféry. Těchto pět slov v sobě bez nadsázky zahrnuje budoucí prosperitu naší země. Akademická sféra, včetně univerzit, totiž disponuje vynikajícími mozky, jejichž práce však byla v minulosti často „jen“ výzkumem pro poznání. Přitom na kvalitní výzkum je potřeba stále větší množství financí a těch se dnes často nedostává. Komerční sféra naopak financemi disponuje, ale aby ustála zesilující tlak konkurence, potřebuje získávat další a další know-how čili právě výsledky výzkumu. V čem je úhel pohledu na tuto problematiku z obou stran stejný a v čem se liší?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit