To jsou slova doc. MUDr. Romana Šmuclera, CSc., zubního lékaře a, kromě mnoha dalších funkcí, též prezidenta České stomatologické komory a majitele proslulé kliniky Asklepion. Tato věta totiž platí nejen v jeho oboru, ale bezesporu pro spolupráci mezi těmito dvěma světy napříč všemi oblastmi činnosti.
Aby v našem seriálu Úhel pohledu nezazněly pouze názory jediné osobnosti, povídali jsme si na stejné téma s dalším významným odborníkem z oblasti medicíny – doc. MUDr. René Foltánem, Ph.D., přednostou Stomatologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Podle Romana Šmuclera dnes míra aplikovaného výzkumu, a tedy inovací, rozhoduje o životní úrovni státu. Například Korea, která ještě poměrně nedávno byla druhou nejchudší zemí světa, je dnes na úrovni velkých zemí a je bezmála nejbohatším státem světa.
„Krom toho, že vede k výrobkům s vysokou přidanou hodnotou, pomáhá školství, zajišťuje zaměstnancům lepší seberealizaci a je dramatickým činitelem v boji s nezaměstnaností.“
Jeho slova potvrzuje i René Foltán: „Nemohu mluvit za celou akademickou sféru, ale v případě medicínského výzkumu je dokonalým příkladem pracoviště profesora Holého, který se spolupodílel na objevu léku proti AIDS, a jeho spolupráce s příslušnými firmami. To je obrovský úspěch. Spektrum možné spolupráce je však různorodé a ne vše musí přinést miliardový zisk. I dílčí výzkumy posunou společnost dopředu.“
Spolupráce s komerční sférou je podle docenta Foltána nesmírně důležitá, zejména pokud jde o primární výzkum a přenesení jeho výsledků do praxe – jak léků, tak přístrojů či materiálů. Komerční sféře přináší ta akademická přidanou hodnotu v podobě možnosti klinického zkoušení v podmínkách klinické praxe. Naopak medicíně a medicínskému školství přináší tato spolupráce důležitou zpětnou vazbu a také peníze. Například lékařská fakulta si na svůj provoz, na to, aby mohla učit české mediky, musí z třetiny vydělat právě vědeckou prací.
„Jistěže peníze, které může průmysl přinést akademikům a umožnit jim dále zkoumat, jsou důležité. Pro každého skutečného vědce je však současně obrovskou radostí, když vidí na konci celé té práce aplikaci, tedy že dotyčná věc skutečně někde pomáhá,“ dodává Roman Šmucler. „A je též jasné, že se naše podniky bez skutečného výzkumu, který vede k reálným inovacím, nejenom k publikacím v časopisech, nemohou dostat na špičkovou úroveň. Takže bez něj budeme stále jenom montovat výrobky těch, kteří vědu nepodceňují.“