Témata
Reklama

Jaký počet úspěšných absolventů bakalářského stupně ročně opouští vaši fakultu a jakými praktickými znalostmi disponují? Jaký osobně spatřujete rozdíl v uplatnitelnosti v praxi mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum děkanů strojních fakult
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

doc. Ing. Milan Edl, Ph.D., děkan Fakulty strojní, ZČU v Plzni

Fakultu strojní ZČU v Plzni ročně opouští přibližně 100 absolventů bakalářskébo stupně. Zájemcům nabízíme i „profesního“ bakaláře, který byl vyžádán přímo průmyslovou praxí, kde znalosti absolventů jsou přizpůsobovány požadavkům podnikatelského sektoru v regionu, především v Plzeňském, Jihočeském a Karlovarském kraji.

Absolvent bakalářského studia je vybaven teoretickými znalostmi na vyšší úrovni, než je tomu u absolventa SŠ. Zvláště u absolventa profesního bakaláře se projeví jeho dlouhodobá praxe ve výrobním podniku, kde aplikuje své teoretické znalosti přímo při řešení konkrétních praktických problémů pod vedením odborníka z průmyslové praxe a po ukončení studia se rychleji adaptuje ve výrobním podniku.

Reklama
Reklama
Reklama

prof. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D., děkan Fakulty strojní, VŠB-TU Ostrava

Pro většinu pozic nabízených firmami je požadováno ukončené VŠ vzdělání. Bakalář však stále není považován za hotové VŠ studium, a to jak studenty, společností, tak zejména praxí. V bakalářském studiu je málo prostoru pro aplikaci teoretických znalostí do praktické realizace a jsem přesvědčen, že studium strojních oborů vyžaduje delší čas. V posledních třech letech máme kolem 200 absolventů bakalářského studia, do praxe jich odchází minimum, naopak k nám nastupují do magisterského studia i absolventi jiných škol. Dobře připravený průmyslovák se na trhu práce jistě uplatní. Na rozdíl od něj, bakalář disponuje širším teoretickým základem, obecným rozhledem, větší adaptabilitou a praxí požadovanými kompetencemi.

Doc. Ing. Jaroslav Katolický, Ph.D., děkan Fakulty strojního inženýrství, VUT v Brně

Na naší fakultě v posledních letech končí bakalářské studium ročně na 580 absolventů, ale zhruba 85 % pokračuje dále v navazujícím magisterském studiu na naší fakultě a část zbylých absolventů pokračuje ve studiu na jiných vysokých školách. Do praxe se tedy dostane pouze zlomek absolventů bakalářského studia a ti získávají ihned uplatnění. Naši bakaláři by měli mít hlubší znalosti ve svých specializacích než absolventi strojních průmyslovek a snažíme se, aby si během studia osvojili analytické myšlení, které by jim mělo pomoct řešit úkoly s vyšším nadhledem.

prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld , děkan Fakulty strojní, TU v Liberci

Ročně na 80–85 % našich absolventů bakalářského studia pokračuje v navazujícím magisterském studiu. Bakalářské studium má zajistit základní a potřebné praktické znalosti nejenom pro navazující magisterské studijní programy, ale i vzdělání a přípravu absolventů v souladu s požadavky průmyslové praxe. Bakalář však ještě není stoprocentní strojař, ale absolvoval solidní základ, na kterém lze budovat a stavět. Rozdíl mezi absolventem středním školy a bakalářem vidím v tom, že bakalář by měl aktivně sbírat a vyhledávat informace, umět je vyhodnotit a pracovat s nimi, dávat je do souvislostí a vazeb s cílem rozvoje znalostí a uplatnění na trhu práce. To je i rozdílem z hlediska uplatnitelnosti v praxi.

prof. Ing. Ľubomír Šooš, PhD., děkan Strojníckej fakulty, STU v Bratislave



Strojnícku fakultu STU v Bratislave ročne opúšťa 250 – 300 absolventov prvého bakalárskeho stupňa VŠ štúdia. Absolventi majú dobrý všeobecný základ z prírodovedných predmetov (matematika, fyzika),ako aj z technologických a konštrukčných predmetov, ktoré získajú v prvých dvoch rokoch štúdia. V treťom ročníku prebieha, podľa zvoleného študijného programu, ich špecializácia. U nás je to orientácia na energetiku, automobilový priemysel, výrobnú techniku, strojárske technológie, procesnú techniku, metrológiu, mechatroniku či životné prostredie. Rozdiel v uplatniteľnosti v praxi medzi absolventom strojníckej priemyslovky a bakalárom je práve jeden kvalitatívny stupeň v teoretických a odborných vedomostiach. Bakalár dokáže okrem samostatnej tvorivej činnosti aj riadiť menši pracovný kolektív alebo technologický celok.

prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., děkan Fakulty strojní, ČVUT v Praze

Na FS ČVUT v Praze končí asi 370 bakalářů, z nichž asi 50 jde přímo do praxe. Máme bakaláře dvojího druhu, jedni jsou připraveni na navazující magisterské studium. Druzí ještě ne, a tak získávají přídavné praktické znalosti pro okamžité uplatnění v praxi. Všichni bakaláři jsou schopni se v praxi ihned uplatnit v technologii, konstruování, měření, druzí mají navíc znalosti o projektování některých zařízení. Rozdíl mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky je obrovský. Naši bakaláři mají základ strojního inženýra, nemají jen znalosti o pokročilém konstruování jednotlivých druhů strojů.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Související články
Jsme zemí malých firem a živnostníků?

Podařilo se po více než 25 letech v České republice obnovit řemeslnou tradici a drobné podnikání, nebo jsou páteří českého průmyslu pouze velké firmy a nadnárodní společnosti? Jaký je český živnostník, co ho trápí a jaká je v této oblasti aktuální situace?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Strojírenské fórum ukazuje firmám, jak uspět

Na třetí ročník Strojírenského fóra do Obecního domu v Praze přišlo na dvě stě odborníků, zástupců strojírenských firem i státních institucí. Hlavním tématem dvoudenní akce bylo best practice v oblasti získávání nových zahraničních trhů, inovacích či průmyslovém designu nebo odborném školství.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Nové hodnocení výzkumných organizací

Poslední rok je jedním z ústředních témat výzkumné komunity konec platnosti metodiky hodnocení výzkumných organizací z roku 2013 a příprava nové metodiky hodnocení tzv. M2017+. Je pravda, že metodika 2013 přinesla výraznou devalvaci aplikovaného výzkumu, hlavně pokud jde o tvorbu aplikovaných výsledků.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký smysl spatřujete v existenci zahraničních studentů – a to z úhlu pohledu spolustudentů, univerzity a společnosti jako takové? Kolik těchto studentů aktuálně máte na fakultě ve studijních programech v bakalářském a navazujícím mag-isterském stupni? Sledujete dále jejich cestu – odcházejí z republiky, nebo zůstávají?

Pro budoucnost českého průmyslu jsou zásadní investice

Investice do digitální transformace firmám pomohou vyrovnat se s nadcházejícím zpomalením ekonomického růstu. Částečně vyřeší také potíže spojené s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák při příležitosti MSV v Brně poskytl čtenářům MM Průmyslového spektra komentář k současnému stavu tuzemského průmyslu a obchodu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit