Témata
Reklama

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum děkanů strojních fakult
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Prof. Ing. Robert Čep, Ph.D., děkan Fakulty strojní, VŠB-TU Ostrava

Ministr školství to má, vzhledem ke své životnosti ve funkci, poměrně těžké. Technické vzdělávání není nijak podporováno ani preferováno. Celá řada maminek (rodičů) si myslí, že strojař je stále ten od šmíru umouněný soustružník z 50. let minulého století. Je potřeba osvěta, protože nám vymírá generace zkušených techniků a těch mladých, nastupujících, je málo. Jsme průmyslová země s velkou historií a tradicí, ale nechováme se tak. Máme celou řadu absolventů „oborů“, kteří nenajdou uplatnění a po absolvování prodávají v supermarketu. Základem technického myšlení je logika, a tu dnes u dětí mnohdy postrádám. Takže, kdybych byl jmenován ministrem školství, zaměřím se na propagaci technického vzdělávání od mateřských škol a zavedu limity na jednotlivé obory na školách vysokých podle požadavků pracovního trhu.


Doc. Ing. Milan Edl, Ph.D., děkan Fakulty strojní, ZČU v Plzni

Nejdříve bych udělal analýzu toho, v jakém stavu je technické vzdělávání na základních, středních a vysokých školách. Pak by následovala schůzka se zástupci průmyslu, s děkany technických fakult a s řediteli výzkumných ústavů. Následovala by řešení návrhu změny financování na úrovni Ministerstva financí, MŠMT a MPO, které by bylo založeno na potřebnosti absolventů pro společnost v daných oborech nebo profesích. To samé je nutné dělat i pro střední školy a učňovské obory. V neposlední řadě je nutné zlepšovat studijní programy ve směru ke spolupráci s praxí, aby lépe odpovídaly současným potřebám.

Reklama
Reklama

Prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld, děkan Fakulty strojní, TU v Liberci

Osobně postrádám u ministerstva školství dlouhodobou koncepci vzdělávání na základě hodnocení stavu a kvality všech stupňů vzdělávací soustavy. Týká se to samozřejmě i technického vzdělávání, které je strategické pro další rozvoj a konkurenceschopnost České republiky. Při každých volbách slyšíme, jak je vzdělávání prioritou pro většinu politických stran, v proklamacích politiků se neustále mluví o podpoře technického školství, ale osobně jsem zatím žádnou výraznou podporu fakulty nezaznamenal. Prvním krokem by tedy bylo zavedení většího objemu technického vzdělávání a technických předmětů na základních a středních školách a podpory technických fakult na vysokých školách tak, jak to mají např. některé jiné fakulty.


Prof. Ing. Ľubomír Šooš, PhD., dekan Strojníckej fakulty, STU v Bratislave

Prvým krokom môjho pontifikátu vo funkcii ministra školstva by bola zmena systému financovania škôl. Základom systému financovania by boli tri hlavné kritériá: kvalita poskytovaného vzdelania, spoločenská objednávka a uplatnenie absolventov v odbore, ktorý vyštudovali. Nie počet študentov, ale ich kvalita a kvalita školy, by mali byť určujúce pri výbere absolventa budúcim zamestnávateľom. Právo na vzdelanie musí mať každý občan, ale štát musí vedieť, akých absolventov potrebuje priemysel, a tie študijné odbory musí podporovať. Slovensko je priemyselný štát a neviem si predstaviť fungovanie priemyslu bez kvalitných absolventov technických škôl. No a tretie kritérium je sledovanie uplatnenia absolventa v odbore, ktorý vyštudoval. Škola nemôže vychovávať absolventov pre prácu v iných odboroch alebo pre úrady práce.

Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Jaký počet úspěšných absolventů bakalářského stupně ročně opouští vaši fakultu a jakými praktickými znalostmi disponují? Jaký osobně spatřujete rozdíl v uplatnitelnosti v praxi mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky?

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Související články
Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Nové hodnocení výzkumných organizací

Poslední rok je jedním z ústředních témat výzkumné komunity konec platnosti metodiky hodnocení výzkumných organizací z roku 2013 a příprava nové metodiky hodnocení tzv. M2017+. Je pravda, že metodika 2013 přinesla výraznou devalvaci aplikovaného výzkumu, hlavně pokud jde o tvorbu aplikovaných výsledků.

Jsme zemí malých firem a živnostníků?

Podařilo se po více než 25 letech v České republice obnovit řemeslnou tradici a drobné podnikání, nebo jsou páteří českého průmyslu pouze velké firmy a nadnárodní společnosti? Jaký je český živnostník, co ho trápí a jaká je v této oblasti aktuální situace?

Strojírenské fórum ukazuje firmám, jak uspět

Na třetí ročník Strojírenského fóra do Obecního domu v Praze přišlo na dvě stě odborníků, zástupců strojírenských firem i státních institucí. Hlavním tématem dvoudenní akce bylo best practice v oblasti získávání nových zahraničních trhů, inovacích či průmyslovém designu nebo odborném školství.

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Fórum výrobních průmyslníků

Jak zásadně ovlivňuje vaši výrobu totální nedostatek materiálových vstupů a jak tomu čelíte? Jste nuceni kvůli tomu omezovat výrobu? Promítáte skokové navýšení cen surovin do výsledných cen vašich produktů a jak na to reagují odběratelé?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit