Témata
Reklama

Jakými úskalími si musela vaše univerzita projít v procesu získání institucionální akreditace Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství? Jaké spatřujete výhody/nevýhody v porovnání s dřívějším modelem udílení akreditací Akreditační komisí?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum děkanů strojních fakult
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Doc. Ing Milan Edl, Ph.D., děkan Fakulty strojní, ZČu v Plzni

Západočeská univerzita v Plzni získala institucionální akreditaci v 11 oblastech. Potěšující je, že právě technické obory ji získaly ve všech třech úrovních (bakalářské, navazující magisterské a doktorské vzdělávání). Kvůli získání akreditace musela univerzita projít mnohými změnami, tvorbou předpisů a jejich implementací do reálného života, což nebylo a není jednoduché, ale mnohé procesy na univerzitě se tím standardizovaly. Výhodou může být větší flexibilita fakulty ohledně potřeb ekosystému česko-bavorského regionu, tvorba nových studijních programů na základě potřeb společnosti. Nevýhody spatřuji ve větší administrativní zátěži, větší byrokratiza-ci procesů.

Reklama
Reklama

Prof. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D., děkan Fakulty strojní, VŠB-TU Ostrava

Naše fakulta se zapojila do procesu tzv. malých akreditací s cílem akreditovat samostatné stu-dijní programy (Strojírenství, Aplikovaná mechanika atd.) ve všech třech stupních vzdělávání, důvodem byly končící původní akreditace. Nový způsob akreditací prověřil připravenost fakulty k výuce v požadované kvalitě. Navíc jsme si dali za cíl akreditovat všechny programy i v angličtině, což nebylo vůbec jednoduché. Nepomohla nám ani mnohaletá certifikace ISO 9001. Do přípravy se zapojili všichni pracovníci fakulty a usilovná práce přinesla kýžený výsle-dek. Všech 17 podaných žádostí bylo schváleno na 10 let. Po téměř dvouleté přípravě jsme kon-cem roku 2019 získali na 10 let institucionální akreditaci v 10 požadovaných oblastech vzdělá-vání napříč univerzitou. K jejím výhodám patří flexibilita ve změnách stávajících studijních pro-gramů a tvorba programů nových podle aktuálního vývoje vědy a techniky i zájmu studentů. Neméně důležitý je proces provádění habilitačních a jmenovacích řízení, které má naše fakulta uděleno v pěti oblastech rovněž na 10 let.

Vysoké učení technické v Brně

VUT získalo institucionální akreditaci na konci ledna loňského roku. „Je to pro nás zásadní, pro-tože díky institucionální akreditaci budeme moci rychle a operativně reagovat na potřeby praxe, což je obzvlášť důležité v rychle se měnící oblasti techniky. Na druhou stranu nám to bohužel be-zesporu přinese i zvýšení vnitřní administrativy,“ uvedl rektor VUT v Brně Petr Štěpánek. Institu-cionální akreditace opravňuje VUT, aby samo schvalovalo své studijní programy v celkem sedmi oblastech vzdělávání: elektrotechnika, energetika, chemie, informatika, stavebnictví, ekono-mické obory a rovněž společná oblast strojírenství, technologie a materiály. Univerzita získala novou možnost slučovat stávající studijní obory do obecnějších studijních programů, které pak budou mít jednotlivé specializace. „Naším cílem je postupné zjednodušení struktury studia díky integraci jednotlivých oborů do zastřešujících programů. Chceme dát našim absolventům možnost všeobecného uplatnění ve více směrech,“ popsal změny prorektor Miroslav Doupovec.

Co je institucionální akreditace?

V rámci reformy českého vysokého školství došlo v roce 2016 k novele vysokoškolského zákona č. 111/1998 Sb. Mimo jiné byl zaveden Národní akreditační úřad pro vysoké školství (NAÚ), kte-rý nahradil původní Akreditační komisi. Jedná se o úřad s vyšší pravomocí, jeho rozhodnutí platí samostatně, bez nutného schválení MŠMT. NAÚ akredituje (schvaluje) studijní programy, může vysoké škole udělit institucionální akreditaci pro oblasti vzdělávání. Škola si pak může progra-my schvalovat sama. Musí si však ustanovit Radu pro vnitřní hodnocení, která sestává z vlastních pedagogů, zástupců studentů i externích učitelů. Institucionální akreditace se vysoké škole standardně uděluje na dobu 10 let, pak se musí obnovit. Pro každý stupeň vzdělávání (ba-kalářský, navazující magisterský a doktorský). Vysoká škola např. obdrží akreditaci na oblast strojírenství, bude však ale již na ní, jaké konkrétní obory si vytvoří. NAÚ je schvalovat nebude, ten schválil jen strojírenský studijní program jako celek.

Rada Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství v roce 2018 rozhodla o udělení insti-tucionálních akreditací (v pořadí časové posloupnosti): Univerzitě Karlově, Masarykově uni-verzitě, Univerzitě Palackého v Olomouci, Univerzitě Pardubice, VŠCHT v Praze a VŠE v Praze. V roce 2019 Rada NAÚ rozhodla o udělení institucionálních akreditací (v pořadí časové po-sloupnosti): Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno, Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, VUT v Brně, Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Slezské univerzitě v Opavě, Zá-padočeské univerzitě v Plzni a Vysoké škole báňské – TU Ostrava.

Reklama
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Dnešní otázka je v podobném duchu jako ta z minulého vydání, ale tentokráte míří do rezortu Ministerstva průmyslu. Pokud byste byl jmenován ministrem průmyslu a obchodu, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k podpoře aplikovaného výzkumu a vývoje?

Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak distanční způsob výuky (napříč celým vzdělávacím systémem) podle vás prohloubí znalostní rozdíly mezi žáky a studenty, které si následně s sebou ponesou do dalšího fáze vzdělávání, nebo praxe? Kde vy osobně vidíte konkrétní momenty distanční výuky, které v žádném případě nemohou plnohodnotně nahradit prezenční formu?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se vaší fakultě a jejím výzkumným pracovištím dařilo realizovat smluvní výzkum a spolupráci s praxí během pandemie covid-19 a jak se aktuálně staví průmyslová praxe ke společným projektům pro následující období (jak již běžící projekty, tak i nové výzvy)?

Fórum děkanů strojních fakult

Aktuální situace způsobuje celou řadu problémů, které je třeba operativně řešit. Vysoké školy byly z nařízení vlády kvůli prevenci proti šíření epidemie koronaviru od 11. 3. 2020 zavřeny. Jakým způsobem plánujete proces přijímání nových studentů do bakalářského stupně pro příští akademický rok?

Fórum děkanů strojních fakult

Většina VŠ pedagogů (až na čestné výjimky) celý svůj profesní život prožije na své alma mater. Od absolvování, přes doktorské studium až po jmenování profesorem. Jakým způsobem vaše fakulta přistupuje k jejich celoživotnímu profesnímu vzdělávání s přesahem do praktických dovedností a zkušeností, aby studenty edukovali v aktuálních oborových trendech a přiblížili je více praxi, která je po absolvování čeká?

Fórum děkanů strojních fakult

O jaký studijní program/obor navazujícího magisterského studia mají vaši studenti největší zájem? A co je k této volbě podle vás vede?

Príhovor Štefana Kassaya:
Už neplatí, že remeslo má zlaté dno?

Postupne viac ako remeslo, nadobudlo „cvengot“ stredoškolské, vyššie a vysokoškolské vzdelávanie. Jadro problému signalizujú časté návraty k úvahám a pokusom o znovuzrodenie duálneho vzdelávania. Je to dobrá cesta? Sám som ňou ako učeň počas rokov 1955 až 1958 putoval. Vyučil som sa za sústružníka. Pracoval som vo veľkom známom slovenskom podniku, býval som v robotníckej ubytovni, nadobúdal prax a zarábal. Z výplaty mi časť automaticky ostávala v úsporách na vkladnej knižke, ktorú som dostal do rúk spolu s výučným listom.

Príhovor Štefana Kassaya, Osem desaťročí života

Ak zoberiem do úvahy, že mám za sebou osem desaťročí života, konečne by som sa mal sám voči sebe vyjadriť zreteľne a jednoznačne. Pravda, v tejto časti sebaspytovania mám na mysli výlučne pracovné záležitosti, napredované vo svojej profesii, napĺňanie vytýčených cieľov. Moja rodina i moje blízke okolie vedia, na akú veľkú úlohu, na ktorej pracujem dodnes, som sa podujal. A teraz by som čakal, že sa ma môj vnímateľ opýta, o čom to vlastne hovorím? Prílišná pracovná orientácia, absolutizovaná honba za chimérou, zafixovaným cieľom sa spravidla vypomstí.

Nevyléčitelná nemoc českého průmyslu

V současnosti je realita České republiky, jako malé exportní země, která nemá mnoho domácích firem se svými vlastními finálními výrobky prodejnými do celého světa velmi nebezpečná, neboť zkrachují-li naši odběratelé, zkrachujeme s nimi. Jsme pouze zemí nádeníků a hrozí nám novodobé nevolnictví. Z pozice subdodavatele je dnešní výše přijímaného státního dluhu nesplatitelná.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit