Témata

Z dostupných výzkumů víme, že do čtvrté třídy mají děti matematiku rády, ale poté se již ve srovnání se světem propadáme. Všechny ty pompéznosti s digitální revolucí a kampaně za větší počet studentů v technických oborech nemůžou padnout na úrodnou půdu, pokud nedokážeme vyučovat matematiku tak, aby se k ní děti rády vracely. A pro případnou eliminaci neúspěchů raději zrušíme povinnou maturitu z matematiky. 

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama


Na odborná učiliště odchází v České republice každý rok na 40 tisíc deváťáků, zhruba třetina populačního ročníku. V kontextu absolutního nedostatku řemeslně vzdělaných lidí u nás mě tento poměr docela překvapil. Pokud se ale podíváme do sociologických výzkumů, zjistíme, že právě tato skupina mladých lidí má ve škole nejvíce zameškaných hodin, často školu nedokončí nebo se profesi nevěnuje. Na trh práce tak odtud přicházejí mladí lidé značně ohrožení nezaměstnaností a všemi návaznostmi, které tento fakt s sebou přináší – od podpory v nezaměstnanosti přes sympatie s extrémistickými a populistickými skupinami až bohužel po kriminální činnost.

Reklama
Reklama
Reklama

Kde má tento problém své kořeny? Osobně je vidím v segregaci. Začíná to prvním filtrem hodných holčiček od zlobivých chlapečků ve školkách a pokračuje privilegiem tzv. nejvíce talentovaných žáků s rodičovskými ambicemi, aby jejich děti studovaly víceletá a čtyřletá gymnázia. Jejich přípravě na přijímačky učitelé věnují nejvíce času a ty ostatní nechávají bez povšimnutí. „Odstrčení“ pak často zažívají období nulového úspěchu, pocitu, že na ně zbyl pouze učňák, ocitnou se na vedlejší koleji a začnou tzv. rebelovat. S nimi pak učitelé a mistři dílen na učňácích zažívají často velmi krušné chvíle. A proto se také pedagogové do učilišť nehrnou. Přitom ve společnostech s propracovaným vzdělávacím systémem právě do těchto škol odcházejí ti nejlepší pedagogové, aby byli schopni zdánlivě nepřizpůsobivé žáky přivést na správnou cestu. U nás je prestižní post pedagoga vázán na působení na gymnáziu, nikoliv na učilišti. A přitom ty skutečné schopnosti pedagoga, zvládnout obtížné žáky, se projeví právě zde. Toto je však na okraji zájmu společnosti, nezajímá nás, jak výuka probíhá a kdo brány učňáků opouští. Zbavme se tohoto pokrytectví a uvědomme si, že jsou to právě ti, kdo nejvíce ohrožují stabilitu společnosti, a ve finále i rozhodují o volebních výsledcích. 

Reklama

Stále si nedokážeme uvědomit, že v konečném důsledku jsou lidé to hlavní, do čeho bychom měli investovat. Dálnice jsou super, ale bez vzdělaných lidí jsou nám k ničemu. A když se u nás řekne, že se má investovat do lidí, tak úsilí obvykle směřuje k vypsané dotační výzvě, z ní profinancovanému návrhu projektu často nevalné kvality, primárně připravenému z důvodu personálního zachování pracoviště, které je po ukončení dotace stejně neudržitelné, a cyklicky se pak musí žádat o podporu novou. A tím to máme vůči EU vyřešené. Sláva, vyčerpali jsme alokované prostředky. Investice ale není dotace. Je problém, že to tak poskytovatelé a příjemci často chápou. Kilometr dálnice je investice, ale zlepšení výuky na škole investice není. Slovíčkaříme, ale investujeme přece kvůli budoucím výnosům. A my musíme investovat do lidí tak, aby vydělávali a co nejméně končili mimo trh práce, nebo dokonce na okraji společnosti.

Obecně platí, že kvalitní školy znamenají pro stát méně problémů v budoucnu. Nicméně je obtížné se shodnout na tom, co to znamená kvalitní škola. Je to soukromá, nebo veřejná? Připadá mi zvláštní, že máme školství tzv. zadarmo, abychom měli všichni stejné možnosti, ale nakonec mají potomci bohatších rodičů lepší předpoklady pro dosažení kvalitnějšího vzdělání, často na předražených značkových školách či studiem v zahraničí.

Buďte zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno si v naději na spasení skryté v blížících se Velikonocích i nadále udržujte zdravý rozum.



Vydání #4
Kód článku: 230438
Datum: 05. 04. 2023
Rubrika: Redakce / Názory
Firmy
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Související články
Deset zastavení s JK: Obnova Slovenska

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

Fórum výrobních manažerů

S čím se v současné době v rámci operativy řízení firmy nejvíce potýkáte? Přetrvává stále nedostatek subdodavatelských komponent ve vaší oblasti a s tím související komplikace s plněním termínů zakázek? Ovlivňují vaši ekonomiku provozu cenové úrovně energetických a materiálových vstupů, nedostatek technického personálu či něco jiného? Jak tuto situaci řešíte a podařilo se vám již některé problémy stabilizovat?

Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

MM Podcast: Glosa - Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky

Krize je selektivním očistným procesem. Je to její zákon a řád, po generace prověřený a v důsledku vždy přijímaný. Není jiné možnosti. Někdy přijde v menší vlně, jindy s větší vervou, než bychom si přáli. Je na světě jiné spravedlnosti?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit