Témata
Foto: archiv Ľubomíra Šooše

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Tento článek je součástí seriálu:
Role technické univerzity v udržitelné společnosti
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Dana Dvořáková

Jednatelka a spolumajitelka vydavatelství MM publishing. Po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze pracovala v oblasti financování zahraničního obchodu na centrále Creditanstalt, později HVB Bank v Praze. V roce 2004 společně s manželem Romanem Dvořákem zakládá rodinnou firmu MM publishing, kde zodpovídá především za oblast financí a HR. 

Reklama
Následující výstup přináší pouze stručný přepis rozhovoru, komplexní pohled získáte poslechem aktuálního dílu podcastu.



MM: Jak náročné je vést fakultu?

Ľ. Šooš: Vést fakultu v dnešní době není lehké. Jde o symbiózu tří prvků, tedy školy, vlády, resp. ministerstva, a všeobecné situace ve společnosti. Slovenská technická univerzita za poslední dva roky prošla velmi těžkým obdobím, které nakonec vyvrcholilo odvoláním pana rektora. Následovaly nové volby, velmi tvrdé střety Akademického senátu a Správní rady, čímž univerzita dosti utrpěla. Pokud jde o vládu, některé její kroky pokládám za nekorektní a nepřispívají ke zvyšování kvality vysokých škol. Covid nebo válka na Ukrajině představují těžké rány pro společnost i školství a máme co dělat, abychom se s tím dokázali reálně vyrovnat.

MM: Co vás stojí nejvíce úsilí, a co naopak vám přináší nejvíce radosti a uspokojení?

Ľ. Šooš: Nejvíce úsilí mě stojí boj s lidskou hloupostí. Online meetingy v souvislosti s covidem nikdy nenahradí prezenční formu a ti pohodlnější lidé si velmi rychle zvykli na výhody tohoto způsobu komunikace. Dalším problémem jsou finance, kterých je na vysoké školy stále méně a méně. Ministerstvo školství navrhuje na příští tři roky snížení dotačních prostředků ročně o 27,5 milionu euro, přičemž rostou náklady na energie či provoz. V některých případech je to boj o přežití.

Na druhé straně jsem velmi hrdý, když při návštěvách firem a organizací vidím převážně inženýry z naší fakulty. Velmi mě těší, když se naši absolventi hlásí ke své alma mater a jsou pyšní na vzdělání, které u nás získali.

MM: Proč jste si za svoji profesi zvolil akademické prostředí, a nikoliv praxi?

Ľ. Šooš: Nejprve jsem se vyučil a na vysokou školu jsem šel proto, neboť jsem chtěl být s kapelou, které jsem byl součástí. Všichni její členové šli studovat, proto jsem si dodělal průmyslovku, a následně pokračoval studiem také na vysoké škole. Přiznávám, že jsem nebyl dobrý student, a to jak na základní, tak i střední škole. Na vysoké se to však změnilo, a nakonec jsem jako jediný z kapely u studia zůstal. Současně jsem založil firmu a získané praktické zkušenosti jsem uplatnil během čtyř let úspěšně fungující firmy. Teprve v roce 2007, kdy jsem přijal kandidaturu na děkana Strojnické fakulty, jsem firmu utlumil a do jejího fungování zapojil manželku, abych se mohl naplno věnovat fakultě.

Prof. Ing. Ľubomír Šooš, PhD.
Děkan Strojnické fakulty,
Slovenská technická univerzita v Bratislavě

Lubomír Šooš pochází z Ružomberku, kde se v roce 1977 vyučil provozním zámečníkem a o dva roky později zde ukončil Střední průmyslovou školu. V roce 1984 se stal inženýrem v oboru Stroje a zařízení pro strojírenskou výrobu na Strojnické fakultě v Bratislavě, o 10 let později se ve stejném oboru zde habilitoval. V roce 2009 byl pak jmenován profesorem v oboru Výrobní stroje a zařízení. Jeho profesní specializací jsou primárně konstrukční uzly výrobních strojů a problematika odpadového hospodářství. Je viceprezidentem Svazu automobilového průmyslu Slovenské republiky a Svazu strojírenského průmyslu Slovenské republiky. V roce 2017 obdržel ocenění Inovátor roku. Profesor Šooš nyní zastává již čtvrté funkční období děkana Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě. První dvě období zastával v letech 2007 až 2015, poté se vrátil na Ústav výrobních systémů, environmentální techniky a manažerství kvality, který vedl dva roky. V roce 2017 byl opět zvolen děkanem a vloni jej Akademický senát potvrdil i pro druhé období, celkově již čtvrté.
Foto: archiv Ľubomíra Šooše

Získané zkušenosti z podnikání jsem následně přetavil ve vztahu k průmyslu. Mám velmi úzké kontakty s průmyslem, jsem viceprezidentem strojařského a automobilového svazu. Práce s mladými lidmi je velmi obohacující, vnímám ji jako vítanou výzvu, která mě nutí na sobě neustále pracovat.

MM: Jakou úlohu podle vás hraje současná univerzita ve společnosti?

Ľ. Šooš: V polovině března byla na Slovensku přijata novela zákona o VŠ, nyní jsme v procesu akreditace. Během přípravy zmíněné novely univerzity stávkovaly, neboť dochází k posilování politického vlivu na ně i vlivu správních rad, naopak se oslabuje pozice akademických senátů, snižují se pozice fakult. Tyto antagonistické vlivy vyvolávají obavy ve společnosti v souvislosti s budoucností vysokých škol. Slovensko má Akreditační agenturu, kde dochází k velmi tvrdým zásahům ze strany ministerstva, ačkoli by měla být zcela nezávislá. Vládnou obavy, zda se probíhající proces akreditace na všech vysokých školách na Slovensku nezvrátí a Akreditační agentura nepřijde o svoji nezávislost.

Reklama
Reklama

MM: Jak se historicky vyvíjí vnější pohled na univerzitu?

Ľ. Šooš: Průmysl, akademie věd a univerzity jsou velké bubliny, které dokážou žít i samostatně. Bylo by však dobré, kdyby zapadaly do sebe a vzniklá symbióza by přinášela potřebný prospěch. Slovensko je technokratický stát, více než 43 % exportu zabezpečuje průmysl, hlavně automobilový. Potřebujeme technicky vzdělané absolventy. Naše technická univerzita je nejstarší a nejlépe hodnocená univerzita na Slovensku. Velmi mě mrzí, že více než 40 % všech slovenských vysokoškolských absolventů nepracuje v oboru, který vystudovali. Je třeba, aby vznikla státní objednávka na nejvíce požadované profese z pohledu průmyslu, aby se neplýtvalo finančními prostředky na vzdělávání, které je třeba velmi rozumně vynakládat.

MM: Jací studenti na univerzitu přicházejí a jací ji opouštějí?

Ľ. Šooš: Je velmi problematické prosadit povinnou matematiku a fyziku na technických vysokých školách, jak jsme navrhovali. Na druhé straně potřebujeme přilákat mladé lidi ke studiu na těchto školách, což není jednoduché. Naše fakulta je v kontaktu s 24 středními školami, s jejichž vedením se setkáváme až třikrát do roka. Řešíme hlavně jejich problémy s klesajícím zájmem o studium technických oborů. Je třeba změnit myšlení lidí. Strojařina již není špinavé prostředí, kde nikdo nechce pracovat. Organizujeme různé exkurze pro středoškoláky do špičkových firem, kde mohou vidět, že jde o vysoce sofistikovaný systém výroby produktů. Pokles finančních prostředků do veškerého vysokého školství však způsobuje prohlubování jeho zaostávání za Českou republikou. Důkazem toho je odchod našich studentů k vám do ČR. Finance jsou nezbytné na kvalitní přístroje a pro získání kvalitních lidí. To jsou dva důležité předpoklady stálého zvyšování laťky ve vzdělávání.

MM: Jaká je odborná úroveň vašeho akademického sboru?

Ľ. Šooš: Na rozdíl od jiných regionů má Bratislava nejnižší nezaměstnanost z celého Slovenska. Není student v posledním ročníku, který by neměl nějakou pracovní zkušenost či zajištěnou práci. Firmy poptávají absolventy, které by chtěly zaměstnat, ale v závěrečných ročnících je již pozdě hledat potenciální nové zaměstnance. Nástupní platy se pohybují kolem 1 300 eur a po dvou třech letech jsou vyšší, než je průměrný plat docenta na vysoké škole. Z tohoto důvodu naši absolventi odcházejí do praxe a nám vzniká další problém. Naše fakulta má v poměru k počtu studentů nejméně doktorandů v porovnání s ostatními technickými fakultami na Slovensku, což se neblaze projevuje na kvalitě pedagogického sboru, nebo chybějí mladí kolegové.

Reklama

MM: Co podle vás způsobilo postupné rozevírání nůžek mezi evropskými technologickými firmami, americkými a asijskými? Jak tento trend ovlivnila koronavirová pandemie?

Ľ. Šooš: Základem pokroku jsou bezesporu inovace. Jako konstruktér s několika užitkovými i mezinárodními patenty reflektuji situaci v tomto směru v naší zemi. Ze 150 sledovaných zemí v počtu podaných patentů na 1 000 obyvatel jsme na 56. místě. Bohužel jsme se za poslední čtyři roky propadli asi o sedm příček. Na jedné straně stát deklaruje podporu inovacím, realita je bohužel jinde. Z rozhovorů se slovenskými manažery firem vyplývá, že mají obavy zdravě riskovat. I my zde na fakultě máme mnoho nových nápadů, každoročně podáváme 15 až 20 nových patentů či užitkových vzorů, některé i ve formě prototypů. Dokonce můj patent koupili v minulosti Němci a podle něho vyráběné stroje se dovážejí na Slovensko. Pokud jde o vynaložené prostředky na patent, je na tom Slovensko velmi dobře, ale chybí nám realizace. Stejně to platí i při publikaci v zahraničních časopisech, kde se za články platí. Pro nás je to výstup, za nějž dostaneme finanční prostředky, které někdy ani nepokryjí náklady spojené s publikací článku.

Pokud se chceme zviditelnit, musíme skutečně školství zaplatit, protože tam je naše budoucnost.

MM: Jak jsou vaši absolventi kompatibilní s požadavky světových firem a uplatňují se v mezinárodním prostředí?

Ľ. Šooš: Více než 20 % našich studentů odchází studovat k vám do ČR, kde je finanční podpora školství mnohem vyšší. Na naší fakultě máme asi 14 % zahraničních samoplátců, kteří přicházejí např. z Indie nebo Izraele, což je velmi pozitivní trend k udržení kontaktu se světem i získávání dalších financí. Jsem velmi hrdý na uplatnění našich absolventů v zahraničí. Např. máme šéfkonstruktéra v BMW a další absolventy v automobilkách, dále pak vysoce postavené odborníky v Siemensu. Tedy nejen v typicky strojařských firmách, ale i v dalších oborech nacházejí naši strojaři skvělé uplatnění.

Související články
Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Související články
Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Podcast: Glosa - S koulí u nohy

Leží, sotva se hýbe, vzdychá, heká a je na umření. Vtipy o rýmičce, „smrtelné“ mužské chorobě, se staly koloritem témat ženských diskuzí, když jejich metrákového pořízka, který je za běžných okolností pevný jako skála a odvážný jako lev, skolí ucpaný nos a škrábání v krku. Covidové trable posledních dvou let v porovnání se současným střemhlavým pádem evropské ekonomiky do recese jsou onou banální rýmičkou, která se v době propuknutí zdála býti tím nejhorším, co nás mohlo v našich životech potkat.

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Deset zastavení s JK:
Lokální výroba

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Smysl a úspěch podnikání

Český podnikatel Leon Jakimič věří, že pokud byznysmen dobře chápe smysl svého podnikání a obklopí se kvalitními lidmi, tak se úspěch dostaví. O hodnotách, budování a vedení globální firmy, která si umí najít koncového zákazníka po celém světě, je rozhovor se zakladatelem nadnárodní společnosti Lasvit.

Pozitivní myšlení

Pozitivní nálada je nejvýznamnějším předpokladem pro zvládání náročných životních situací. Je možné si pozitivní přístup trvale udržet, pokud je náš osobní i pracovní život dlouhodobě v ohrožení? Existuje recept, jak si životní optimismus naordinovat?

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit