Témata
Foto: archiv Milana Edla

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Tento článek je součástí seriálu:
Role technické univerzity v udržitelné společnosti
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

MM: Jak náročné je vést fakultu?

M. Edl: Otázka je poměrně jednoduchá, ale odpověď na ni již složitější. Je to určitě o každodenní operativě řešení problémů, o komunikaci s kolegy z univerzity i z průmyslové praxe, z veřejné správy, samozřejmě i se zahraničními partnery. Za těch osm let, co fakultu vedu, se toho mnoho změnilo, a to s ohledem jak na nárůst administrace, tak i potřebu integrace nových úředních postupů. Nicméně přesto, že jsou to záležitosti často velmi náročné, dělám je rád.

MM: Co vás stojí nejvíce úsilí, a co naopak přináší radost a uspokojení?

M. Edl: Často si vzpomenu na svoji babičku, která říkala, že nejhorší je práce s lidmi. A měla pravdu. Časově mě velmi zaměstnává e-mailová komunikace a z ní plynoucí delegace následných úkolů. Dále pak vytváření a revize velkého objemu dokumentů, které od nás legislativa, zákony a projektoví partneři vyžadují. Je to práce nejen z pozice děkana, ale i odborného pracovníka. Bohužel tento druh práce stále narůstá, a často bere chuť a sílu do dalších úkonů. Ale jsou to věci, které je nutné udělat a kompenzuje je práce se studenty na výuce, jejich zvídavé dotazy, polemiky, někdy i vzdor, hledání řešení. To si myslím, že jsou momenty, které dobře odvedenou prací člověka naplňují. Také jsou to často při promocích rozzářené oči studentů a jejich rodičů a prarodičů, někdy i slzy dojetí.

Doc. Ing. Milan Edl, Ph.D.
Děkan Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni

Po absolvování Střední průmyslové školy strojnické v Klatovech nastoupil na Fakultu strojní ZČU v Plzni, kterou v oboru Průmyslové inženýrství a management v roce 1997 úspěšně ukončil. Pokračoval v něm na doktorském studiu, působil jako odborný asistent a výzkumný pracovník a později jako zástupce vedoucího Katedry průmyslového inženýrství a managementu. V roce 2009 se habilitoval v oboru Strojní inženýrství. Od roku 2014 je děkanem fakulty a nyní završuje své druhé funkční období. Během jeho působení byla úspěšně realizována celá řada projektů sloužících nejen ke zkvalitnění výuky, podpoře výzkumně vývojových aktivit, větší otevřenosti průmyslové sféře, ale i upevnění společenské role univerzity. (Foto: archiv Milana Edla)

A když se s absolventy potkáme po letech, tak nám poděkují a řeknou, že to bylo fajn. Snažíme se s nimi udržovat pracovní kontakty, jsou členové státnicových komisí. Jednatele a ředitele firem oslovujeme s účastí do Průmyslové rady, a následně s nimi konzultujeme naše profesní aktivity směrem do praxe atd. Je to dlouhodobá práce, za kterou jsme vděčni, a jsme rádi, že se nám lidi z praxe daří zase zpátky dostávat do vzdělávacího procesu. A v závěru jejich pracovní kariéry jim nabízíme pracovní úvazek na fakultě, aby nabyté zkušenosti jednak předávali studentům na univerzitě, tak i uplatnili při řešení výzkumně vývojových projektů ve výzkumných centrech.

MM: Proč jste si svou profesi zvolil v akademickém prostředí, a nikoliv v praxi?

M. Edl: Pravděpodobně ten zlom, kdy jsem se rozhodl pro akademickou cestu, nastal během doktorského studia. Obor průmyslového inženýrství a managementu, a zejména odborníci a mí mentoři, jako byli prof. Zelenka, prof. Košturiak a prof. Gregor, mi ukázali směr, jak vyjít z nudného akademického prostředí. Tento obor má totiž velmi blízko k průmyslové praxi, výrobnímu provozu, novým technologiím, digitalizaci atd. Zjistil jsem, že je pestrobarevný právě díky silné komunikaci s profesními komorami, odbornými sdruženími, zahraničními partnery atd. Nejedná se o klasické akademické prostředí v tradičním pojetí, ale právě díky velké otevřenosti umožňuje člověku rozvíjet se různými směry. Provázanost s průmyslovou praxí nabízí velký profesní a osobní rozvoj.

Reklama
Reklama

MM: Jakou úlohu podle vás hraje současná univerzita ve společnosti? Jak se historicky vyvíjí vnější pohled na univerzitu?

M. Edl: Určitě se asi shodneme na tom, že hraje zásadní roli. Pokud se zamyslíme nad významem slova univerzita, cítíme zde kontext se všestranností. To je právě to, co univerzitu dělá univerzitou. Není to jenom o vzdělávání či o výzkumu a vývoji, ale i o společenské roli. Univerzitu chápu jako určitý maják ve společnosti, který z jedné strany průmyslovým partnerům nabízí absolventy a vývojové projekty, což v podstatě funguje v určitém režimu klasického byznys modelu, a na druhé straně je zde prostor pro rozvoj společnosti, filozofické debaty o směrování vzdělávání. Tomuto říkáme třetí, společenská role univerzity. Univerzita samozřejmě vzdělává ve svých třech stupních – bakalářský, magisterský a doktorský. Máme úspěšná výzkumná centra, která plní roli spolupráce, a to jak se zmíněnou průmyslovou praxí, tak i v rámci mezinárodních projektů nejen s přeshraničním Bavorskem, ale i s evropskými a světovými univerzitami, například v Japonsku. Toto vše je velice důležité pro propojení výzkumně vývojových aktivit právě s těmi vzdělávacími. Jedno bez druhého nemůže existovat a je úžasné, že díky těmto vazbám se studenti dozvědí o špičkovém výzkumu, který je řešený pro reálnou praxi.

MM: Jací studenti na univerzitu přicházejí a jací ji opouštějí?

M. Edl: Dlouhodobě se všichni potýkáme s důsledky demografického propadu, který u nás nastal na přelomu milénia. Vývoj se naštěstí zlomil a střední školy již mají možnost výběru žáků, kteří k nim nastupují. Bohužel stávající systém financování vysokých škol je přímo úměrný počtu přijatých studentů, což má samozřejmě za následek rozsáhlé konsekvence. Myslím si, že úroveň studentů, kteří k nám přicházejí ze středních škol, by mohla být lepší. My však musíme zachovat úroveň našich absolventů. Nemůžeme se s tímto faktem pouze smířit, a proto se snažíme vyvíjet celou řadu mimoškolských aktivit zaměřených na žáky základních a středních škol. V Plzni postupně vzniklo několik sdružení a organizací, které svými aktivitami cílí stejným směrem jako my. Společně se nám daří pracovat s mládeží. Každý má talent na něco jiného a je potřeba jej včas odhalit a prohlubovat jej. Zde spatřuji další roli univerzity, a to v propojování studentů středních a vysokých škol například při společně řešených projektech.

Reklama

MM: Jaká je současná úroveň akademického sboru, s jakými možnostmi profesního růstu a sebevzdělávání?

M. Edl: Personální rozvoj patří k tomu nejdůležitějšímu, ale i nejtěžšímu, co je třeba v každé organizaci realizovat. Naši studenti, bohužel z tohoto hlediska pro nás, jsou již často dva roky před ukončením svého studia zaměstnavateli rozebraní. Ale je to přirozený důsledek naší výuky směrem k praxi, kdy jsou studenti již v rámci řešení svých projektů a závěrečných prací úzce na průmyslovou praxi navázáni. Vzájemná vazba vyústěná v pracovní poměr vzniká i díky brigádám ve firmách. Já toto všechno považuji za velmi důležité. Studenti již během studia získávají potřebné praktické zkušenosti. A to vše za cenu, že je firma získá a nám zde na fakultě nezůstanou pro náš další personální rozvoj. Na druhou stranu jsou studenti, kteří přes toto všechno nakonec dají přednost setrvání na fakultě a v rámci doktorského studia zůstávají v našich výzkumných centrech a posilují i akademický sbor. Zde se nám potvrzuje fakt, že výzkumná centra hrají pozitivní roli v oblasti realizace výzkumu a vývoje, a tím i v profesním růstu personálu. Budování jejich znalostních a odborných kompetencí má v důsledku velice pozitivní vliv na rozvoj fakulty. Časem se k nám vracejí i lidé z praxe, aby své zkušenosti zúročili v akademickém prostředí a předali je studentům. Samozřejmě akademické prostředí nemůže nabídnout takové platové ohodnocení jako byznys, ale snažíme se to kompenzovat zase jinými benefity a výhodami.

MM: Co podle vás způsobilo postupné rozevírání nůžek mezi technologickými firmami evropskými, americkými a asijskými? Jak tento trend ovlivnila koronavirová pandemie?

M. Edl: Ještě před příchodem covidu jsem upozorňoval na transformaci, která nás nevyhnutelně čeká. To, co následně přišlo, bych nenazýval krizí, protože se po jejím odeznění nevrátíme do původního stavu. Jsme součástí společenské transformace do úplně jiné úrovně, kdy mj. dochází k vysokému nasazování digitálních technologií. A zde si myslím, že právě americké a asijské firmy tuto příležitost uchopily dříve než Evropa. A to ještě dávno před rokem 2020. Softwarové společnosti mají úplně jinou přidanou hodnotu než tradiční průmyslové výrobní firmy, které samozřejmě do sebe aplikují digitální technologie, autonomní systémy atd. Avšak nejsou jejich tvůrci, ale „pouhými“ uživateli.

Ze statistik je patrné, jak Evropa ztrácí. Otázkou je, co se s tím dá dělat. Často říkám, že řešení problému je o odvaze. O odvaze například po absolvování školy nenechat se zaměstnat, ale jít rovnou podnikat, jak to právě vidíme u amerických či indických nebo singapurských studentů. Opět se zde vracím ke zmíněné práci s talenty – mít odvahu pouštět se do nových věcí, např. zakládat startupové firmy. Z průmyslové praxe máme často feedback, že absolventům schází zdravé riziko a osobní nasazení, i přes skutečnost jejich vysokých odborných znalostí. Možná tu chybí ten baťovský pohled na svět – umět lépe prodat výsledky naší práce. Jít do toho rizika, vnímat příležitosti. Tak to vidím já.

MM: Jak jsou vaši absolventi kompatibilní s požadavky světových firem a uplatňují se v mezinárodním prostředí? Vím, že máte přeshraniční spolupráci s bavorskou stranou.

M. Edl: Myslím si, že kompatibilní jsou a svědčí o tom i fakt zájmu o ně ještě před ukončením studia, který jsem již zmínil. V Plzni a okolí působí firmy z oblasti strojírenství, energetiky, dopravy. Dělají se zde světově známé výrobky – od tramvají, lokomotiv přes elektrárny, obráběcí stroje až po automobily. A zde všude naši absolventi mají uplatnění. Cesta vzdělávání ale nekončí po pěti letech na univerzitě, ba právě naopak. Proto je důležité, aby náš absolvent byl připraven na celoživotní vzdělávání a celoživotní učení se. Aby v něm škola tyto předpoklady iniciovala a vytvořila. Musíme reagovat na změny na trhu práce. Připravovat lidi na profese, které v době jejich studia ještě neexistují. To vše by mělo být naprosto přirozené. Na druhou stranu, současná doba je velmi rychlá a přes zavádění veškerých high-tech technologií musí vždy člověk stále zůstávat člověkem. Vstřebávání potřebných návyků vždy nějakou dobu trvá. Technologické změny jsou revoluční a rychlé, a my se jim musíme přizpůsobovat a učit se novým věcem. Na to by nás měla škola umět připravit.

MM: Děkujeme vám za rozhovor.

Související články
Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Související články
Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Reformy nestačí. Je nutná transformace

Je současná ekonomická krize příležitostí k progresu národního hospodářství? Bude avizovaná 7% inflace v tomto roce velkou hrozbou? Proč by se čísla měření životní úrovně ČR neměla srovnávat s některými státy EU? Je iniciativa českých podnikatelů k druhé transformaci české ekonomiky oprávněným voláním po změnách? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Jsme zemí malých firem a živnostníků?

Podařilo se po více než 25 letech v České republice obnovit řemeslnou tradici a drobné podnikání, nebo jsou páteří českého průmyslu pouze velké firmy a nadnárodní společnosti? Jaký je český živnostník, co ho trápí a jaká je v této oblasti aktuální situace?

MM Podcast: Glosa - S koulí u nohy

Leží, sotva se hýbe, vzdychá, heká a je na umření. Vtipy o rýmičce, „smrtelné“ mužské chorobě, se staly koloritem témat ženských diskuzí, když jejich metrákového pořízka, který je za běžných okolností pevný jako skála a odvážný jako lev, skolí ucpaný nos a škrábání v krku. Covidové trable posledních dvou let v porovnání se současným střemhlavým pádem evropské ekonomiky do recese jsou onou banální rýmičkou, která se v době propuknutí zdála býti tím nejhorším, co nás mohlo v našich životech potkat.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit