Progresivní technologie pro efektivní výrobu – aditivní, hybridní a laserové technologie

V Chrástu u Plzně se nachází renomovaná strojírenská společnost Baumruk & Baumruk, vyrábějící součásti dle výkresové dokumentace zákazníka ze segmentu stavebních a výrobních strojů, drážních vozidel, nebo třeba i nemocničního vybavení. Proto musejí disponovat širokým spektrem technologií – od laserového zpracování plechů, ohýbání trubek přes robotické svařování, třískové obrábění až po povrchové úpravy. A k tomu připočtěme plně vybavené měřicí středisko, skladové systémy a vlastní konstrukci. Na rodinnou firmu o 100 zaměstnancích velmi rozsáhlé odborné kompetence.

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Jak se v leteckém průmyslu, konkrétně při výrobě turbovrtulových motorů, uplatňují moderní technologie a jak tyto technologie přispívají ke snížení vlivu letecké dopravy na životní prostředí, o tom jsme si povídali s ředitelem společnosti GE Aviation Czech Milanem Šlapákem.

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

V rámci tzv. Zelené dohody přijala Evropská komise návrhy na uzpůsobení své politiky v otázkách klimatu, energetiky, dopravy a zdanění, tak aby se státy mohly podílet na snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Komise plánovala do roku 2050 vytvořit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent. Vše ale bylo postaveno na dodávkách ruského plynu. S ohledem na eskalaci studené války a nestabilitu dodávek ropy a zemního plynu na Green Deal ve stávající podobě zapomeňme. Vracíme se k pálení uhlí, mazutu a kdoví čeho ještě...

Náhrada kyčelního kloubu musí být vyrobena s vysokou přesností a citlivostí. Konkrétně se jedná o výrobu kovových komponent skládajících se z kyčelního dříku, hlavice a kloubní jamky. Přesné obrábění těchto komponent je praktikováno mechatronickým nástrojem s řízenou U osou, multifunkčními nástroji FreeTurn a EcoCut a speciálním tvarovým výstružníkem. Celkové řešení z dílny společnosti Ceratizit nabízí vysokou preciznost a efektivnost obrábění ve srovnání s konvenčními výrobními metodami.

V letošním roce vstoupil na český trh nový evropský producent laserových řezacích CNC strojů, společnost Kimla, která však v tomto oboru není žádným nováčkem. Na trhu s laserovým řezáním dominuje jenom hrstka zavedených výrobců, jimž přichází konkurovat účastník s vlastní výraznou značkou strojů, které nabízejí vysokou technologickou úroveň a výkon. V České republice výrobce zastupuje společnost Kimla CNC se sídlem v Brně.

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

3D tisk (AM – Additive Manufacturing) je obor, který přes svou krátkou historii překvapuje v mnoha ohledech – efektivitou, praktičností, flexibilitou... Jeho využitelnost jako technologie roste téměř exponenciálně, a přitom ale trochu utajeně.

Jen velmi málo průmyslových podniků se dnes může pochlubit, že disponuje skutečně takovým počtem lidí s konkrétní odborností, kolik opravdu potřebuje. Situaci se snaží řešit různými cestami, například digitalizací. Jenže bez šikovných lidí se ani ta nejvíc digitalizovaná firma zatím ještě neobejde. Jak je získat a jak udržet? O své názory se s námi tentokrát podělila Gabriela Prudilová, která má na starosti personalistiku a marketing ve společnosti Schunk Intec.

Trojrozměrný tisk se stále častěji uplatňuje v různých průmyslových oborech. Tento způsob aditivní výroby nyní začíná dobývat i oblast pozemního stavitelství. Technologii 3D tisku betonových konstrukcí se věnuje společnost ICE Industrial Services a hodlá ji přivést z laboratoří do praktického života. Tento projekt nám v rozhovoru přiblížil Tomáš Vránek, zakladatel a ředitel firmy.

Mgr. Vjačeslav Sochora, Ph.D., je výzkumník tak řečeno „kovaný praxí“. Od roku 2015 pracuje na vývoji a výzkumu ve společnosti SHM, od roku 2018 jako vedoucí oddělení VaVaI. Na to, jak nejlépe propojit oblast vědy a výzkumu s oblastí průmyslu ku prospěchu obou, a zejména nás všech, jsme se proto v druhém dílu našeho seriálu zeptali právě jeho.

Mezinárodní strojírenský veletrh 2021 byl velmi úspěšný. Nyní se připravuje další ročník a s ním i řada vystavovatelů. Pro náš seriál vybíráme ty nejfundovanější z nich, abychom se jich zeptali na zajímavosti a trendy v jejich oborech. Tentokrát jsme oslovili Jakuba Kaufmana, experta na CNC stroje a robotizaci ze společnosti Profika.

Využití laserů v průmyslu a logistice se neustále rozšiřuje. Je možné jimi například řezat, značit, navařovat, měřit, skenovat a mnoho dalšího.
K jaké činnosti využívá lasery ve výrobě vaše společnost? Případně, jaká laserová řešení nabízíte svým zákazníkům?

Pro letošní rok jsme společně s Českou asociací interim managementu připravili sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek zve své hosty. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o vizích a cílech podnikání, o strategii firmy a její užitečnosti pro společnost, a samozřejmě o problematice řízení firem. Dnešní díl se již odehrává v definovaném scénáři, kdy oba dva společně diskutují s pozvanými hosty.

Tentokráte pozvání Petra Karáska přijal Jiří Vaněk, bývalý kolega z Karosy Vysoké Mýto a nyní technický ředitel společnosti Ammann Czech Republic, a Petr Novague, průmyslový designér světového renomé. Diskuze ve studiu MM Průmyslového spektra svým tématem navazuje na úvodní rozhovor a zaměřuje se na inovace a vývoj produktu, ale i na zvládnutí úskalí v procesu zavádění inovací ve firmách.

Spolupráce s praxí je jedním ze strategických cílů aktivit Ústavu výrobních strojů a zařízení a Výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze. Vizi 2030 Fakulty strojní naplňuje RCMT podporou konkurenceschopnosti tuzemských firem. Podněty z praxe jsou motivací výzkumu, jehož výsledky jsou uplatňovány v produktech a službách firem i v modernizaci oborové výuky. Postupně představujeme několik klíčových projektů, které byly ve spolupráci RCMT a konkrétních průmyslových firem v praxi v nedávné době řešeny. Dnes se zaměříme na vývoj v oblasti aditivních technologií.

Výkonové lasery během několika desetiletí našly uplatnění ve více strojírenských technologiích. Laserové dělení materiálů lze považovat za běžnou technologii; lasery se používají také ke svařování, k povrchovému kalení a navařování a v poslední době také k 3D tisku kovů a k čistění povrchů. Díky pokroku ve vývoji se lasery začínají uplatňovat i při obrábění materiálů.

Pokud letos plánujete podání žádosti o dotaci, měli byste zpracovat aktuální účetní uzávěrku tak, aby vám některé účetní údaje nezpůsobily problém. Pro hodnotitele jsou totiž důležité mj. ukazatele tzv. finančního zdraví firmy.

Informační technologie neúprosně prostupují světem a oblast strojírenství není žádnou výjimkou. Už i zcela běžná výroba a zpracování v sobě nevyhnutelně zahrnuje často komplexní IT prvky, ať již v podobě strojů řízených softwarem, systémů traceability, nebo robustních systémů zpracovávajících data nezbytná pro chod celé organizace. Informační technologie jsou prostě všude.

Setkali se v roce 2020 v Plzni. Filip Horák, vedoucí vývoje a výroby CNC strojů SLV EDU z firmy SolidVision, a Ing. Tomáš Kopeček z technické podpory prodeje ze společnosti Siemens. Lidé ze SolidVision zde v té době právě prezentovali své "nejmladší dítě" - školní výukovou frézku SLV EDU.

Letos 13. ledna vynesla raketa Falcon 9 společnosti Space X na oběžnou dráhu nanosatelit VZLUSat-2, jehož výrobu koordinoval Výzkumný a zkušební letecký ústav. Na projektu se samozřejmě podílely i další - většinou české - subjekty. Ať už se zasloužily o vytvoření samotného satelitu, nebo tím, že z jejich dílen vzešly přístroje, které satelit nese.

Túžby jedinca akoby sa premietali v snoch, postupne prerastajúcich do vízií a napokon do konkrétnych predstáv, ako vízie premeniť na skutočnosť. Ak sú vízie užitočné, ak je šanca urobiť niečo pre dobro iných, ak sú ciele rozumné a zodpovedajú možnostiam pri všetkej poctivosti, potom je to v poriadku. Lenže nie každý sa pokúsi svoje vízie zrealizovať.

Na říjnovém veletrhu EMO Milano 2021 společnost FANUC ukázala řadu nových a nedávno představených technologií, a to na svém stánku v hale 7. Prezident a generální ředitel FANUC Kendži Jamaguči odpovídá na otázky týkající se mimo jiné nejnovějších produktových inovací společnosti. Hovoří o zvýšeném zájmu o automatizaci, udržitelných výrobních zařízeních a vlastních chytrých továrnách této firmy.

Plánování výroby je často složitá disciplína, ve které jde o to, co nejefektivněji zkombinovat čas stroje, lidi a materiál, ze kterého se bude vyrábět. Zaměstnanci by rádi věděli o směnách s co největším předstihem. A tak se výroba plánuje i měsíc dopředu. A člověk se modlí, aby materiálu bylo dostatek. Dalo by se to ale dělat i jinak?

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Tentokrát vám představíme zatím největší pohyblivý stroj, o jakém jsme v tomto seriálu psali. Jde o ruský ledoborec třídy LK-60 s jaderným pohonem. Loď Sibir byla uvedena do provozu vloni v prosinci a je (po pilotní lodi Arktika) první sériovou lodí této třídy. Ruskou flotilu jaderných ledoborců provozuje společnost Atomflot, která je součástí ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Laserové aplikace nacházejí ve strojírenské praxi stále větší uplatnění. Kromě dnes již velmi rozšířeného laserového dělení materiálu se lasery stále častěji uplatňují i v dalších oblastech. Laserovou techniku lze pro její nesporné výhody použít pro mnoho dalších operací, jako je např. 3D tisk, navařování, svařování a pájení.

Lasery se neodmyslitelně řadí mezi všestranné nástroje v automobilovém průmyslu, a to převážně díky schopnostem zpracovat širokou škálu materiálů, např. plasty, kovy, textilie, sklo, pryž, ale i méně konvenční materiály, jako je dřevo, kůže nebo třeba uhlíková vlákna. Laserem zpracované komponenty proto najdeme ve všech částech vozidla, a to jak v interiéru, tak v exteriéru.

Společnost Triag International vyvíjí vlastní řešení pro upínání obrobků, speciálně přizpůsobená pro obráběcí centra, a zajišťuje tak maximální využití celého pracovního prostoru stroje. Tuto společnost zastupuje na českém a slovenském trhu firma SK Technik.

Normy omezující vliv motorových vozidel na životní prostředí se již řadu let zpřísňují po celém světě. Tato omezení vyvíjejí obrovský tlak na výrobce automobilů, aby neustále snižovali spotřebu a emise svých výrobků. Pokud jde o pohonné ústrojí, byla již přijata řada opatření, např. snižování objemu motorů, přeplňování turbodmychadlem, hybridní koncepce, deaktivace válců, převodovky s více převodovými stupni nebo přechod od automatických převodovek s měniči točivého momentu k účinnějším převodovkám dvouspojkovým.

Covid, nehoda v Suezském průplavu a počasí. To jsou tři hlavní příčiny současného neutěšeného stavu, který komplikuje a prodražuje dopravu po celém světě.

Článek přináší historický pohled do světa plastů a jejich rozmanité aplikace od umění až po inovativní strojírenství. Součástí moderního materiálového inženýrství by totiž mělo být hledání souvislostí mezi potřebami lidské společnosti a materiálovým a technologickým řešením výrobků. Plasty znamenají revoluční přínos pro téměř veškerou oblast lidské činnosti, včetně strojírenské výroby.

V roce 2021 byl úspěšně dokončen projekt vývoje automobilové montážní plošiny nové generace s pracovní výškou přesahující 31 metrů a vybavené nejmodernější technologií. Tato modernizace a následné obnovení výroby navazuje na dlouhodobou tradici výroby montážních a požárních plošin ve společnosti Slovácké strojírny. Záměr znovu začít vyrábět automobilové plošiny byl podpořen z dotačního programu OP PIK Aplikace VI Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.