Témata
Zdroj: SHM

VaVaI a průmysl: Mít vlastní vývoj

Mgr. Vjačeslav Sochora, Ph.D., je výzkumník tak řečeno „kovaný praxí“. Od roku 2015 pracuje na vývoji a výzkumu ve společnosti SHM, od roku 2018 jako vedoucí oddělení VaVaI. Na to, jak nejlépe propojit oblast vědy a výzkumu s oblastí průmyslu ku prospěchu obou, a zejména nás všech, jsme se proto v druhém dílu našeho seriálu zeptali právě jeho.

Tento článek je součástí seriálu:
VaVaI a průmysl
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: V poslední době se často hovoří o významu vědy a výzkumu pro průmysl. V čem tento význam podle vašich zkušeností konkrétně spočívá?

V. Sochora: Je dobře, že se o významu vědy a výzkumu v poslední době mluví často nebo více. Chci věřit, že lidé chápou, že význam vědy pro veškerý průmysl je důležitý a nezpochybnitelný. A nejen pro průmysl, ale celkově pro náš život. Nebál bych se říci, že se jedná o spojené nádoby, kde obsah jedné ovlivňuje obsah té druhé a dalších, a to i opačným směrem. Může být pozitivní i negativní, záleží na podmínkách a cílech společnosti. Celou lidskou historii věda přispívá ke zjednodušení a zefektivnění lidské práce (např. v zemědělství, stavebnictví), objevení a pochopení nových jevů na Zemi (např. elektromagnetismus, jaderná fyzika), ale i ve vesmíru (pohyby planet, termojaderná fúze), získání výhody nad konkurentem (válečné konflikty), ochraně lidského zdraví (dnešní medicína) a zpříjemnění lidského života (dnes už v podstatě cokoliv).

„Stát by měl podporovat a motivovat firmy, aby měly vlastní výzkum a vývoj. Pak nadějní výzkumníci budou ochotní jít pracovat do menších měst, vracet se do rodných krajů a nezůstávat v okolí své alma mater,“ říká Vjačeslav Sochora. (Zdroj: SHM)

Větší publicita souvisí i s povinnou propagací, která je součástí požadavků mnoha dotačních titulů. A vědecko-výzkumné instituce se také musí rvát o své místo na výsluní a propagovat často i náznak nějaké nové cesty, nového řešení dříve, než je ověřeno a uplatněno. Taková je ale doba a určitě to neubírá nic na faktu, že aby se průmysl opravdu změnil v menšího nebo nulového znečišťovatele životního prostředí či aby se opravdu nahradily docházející nebo nedostupné suroviny, případně lidské zdroje, jsou výsledky aplikovaného VaV ve všech odvětvích nezbytné.

Konkrétně v našem oboru přípravy ochranných povlaků převážně na obráběcí nástroje spočívá význam ve zvýšení jejich životnosti. Dokážeme na povrch nástroje nadeponovat např. tenkou nitridickou vrstvu, která se běžně v přírodě nevyskytuje. Tím zcela změníme povrchové vlastnosti nástroje, který může tímto např. dosáhnout vyšších obráběcích rychlostí, většího množství obrobků nebo opracovávat velmi tvrdé, houževnaté a jiné materiály. Obecně ochranné povlaky chrání povrch před vysokými teplotami, chemickými reakcemi, abrazivním opotřebení, snižují tření apod.

Poskytujeme totiž službu, která zefektivňuje práci s nástroji (snížení nákladů, zvýšení produktivity, prodloužení životnosti, omezení ekologicky nevhodných látek).

Reklama
Reklama

MM: Vaše firma má vlastní výzkumné oddělení. V čem spočívá výhoda oproti tomu, když firma spolupracuje s externími výzkumnými subjekty?

V. Sochora: Myslím, že obecně se shodneme, že pokud využíváte jakéhokoliv externího subjektu, musíte počítat s časovou náročností. Obzvláště to pak bude platit pro výzkumné instituty hrazené z veřejných peněz, které sice disponují odbornými znalostmi a moderním kvalitním vybavením a mají enormní zájem o spolupráci s průmyslovými podniky, ale přesto se nejedná o jejich hlavní náplň práce. Naopak pokud firma disponuje vlastními prostředky, tedy personálním, strojovým a finančním zázemím pro výzkum a vývoj, dává jí to velkou výhodu v konkurenčním prostředí. Implementace do výrobních procesů je přímá, může rychle a flexibilně reagovat na zpětnou vazbu z výroby, ale i na podněty zákazníků. Pokládám za jeden z úspěchů, že nakonec naše firma získá možnost těsně vyvíjet se svým zákazníkem. Deklaruje to, že vývoj ve firmě je aktuální, spolehlivý a zákazník má ve vás důvěru v dosažení cíle. Tyto úspěchy pak přispívají ke zdravému fungování firmy, utužování vztahů se zákazníky a mentálnímu posílení týmu.

Nechci však, aby vyznělo, že spolupráce s externími výzkumnými subjekty má snad jen nevýhody. Naopak, naší spolupráce s nimi si velmi vážím. Jednak nejsme schopni vlastními silami pokrýt veškeré potřebné analýzy a jednak je důležité, že se můžeme podílet na výzkumu, který z delšího časového hlediska bude pro firmu prospěšný a na který např. nemáme lidské kapacity.

MM: Na čem konkrétně nyní pracujete?

V. Sochora: Loni jsme ve spolupráci s Masarykovou univerzitou, týmem prof. Vašiny, dokončili vývoj dvou nových typů povlaků. Jedná se o nanolaminátní WBC a ternární nitrid TiZrN, které vykazují jak vysokou tvrdost, tak i vysokou lomovou houževnatost. Jejich využití je zejména v aplikacích, ve kterých je potřeba potlačit vznik a šíření trhlin vrstev. Šlo o společný dlouholetý projekt s podporou Ministerstva průmyslu a obchodu. Je to jeden z příkladů úspěšné spolupráce s externím výzkumným subjektem.

Aktuálně řešíme projekt na vývoj technologie povrchové úpravy nástrojů pomocí laseru, tzv. Laser Shot Peening (LSP) ve spolupráci s laserovým centrem HiLASE Fyzikálního ústavu AV ČR a Ústavem termomechaniky AV ČR. Cílem je zvýšit pevnost a odolnost nejvíce namáhaných částí nástrojů v kombinaci s povlakem. Laserem ostřelujeme povrch, vnášíme dodatečné pnutí, čímž např. zabráníme vydrolování nástrojů či vzniku únavových trhlin. Povlak pak dodá již výše zmíněné vlastnosti. Tento projekt je podpořen Technologickou agenturou ČR.

Další novou oblastí výzkumu SHM je vakuová příprava tzv. kovových skel ve formě vrstev (např. ZrCu, ZrCuNiAl, WNiB). Kovová skla patří do skupiny amorfních materiálů bez přítomnosti poruch typických pro krystalické struktury (dislokace, hranice zrn aj.), která podle literatury můžou mít tyto vlastnosti: korozní odolnost, hydrofobicita, antibakteriální vlastnosti, tvarová obnova, nízký koeficient frikce aj. Jedná se o dlouhodobý záměr, který bychom rádi řešili šířeji ve spolupráci s Masarykovo a Palackého univerzitou.

Pokud firma disponuje vlastními prostředky, tedy personálním, strojovým a finančním zázemím pro výzkum a vývoj, dává jí to velkou výhodu v konkurenčním prostředí. (Zdroj: SHM)

MM: Je možné porovnat způsob spolupráce průmyslových podniků a výzkumných subjektů v Česku se zahraničím?

V. Sochora: Bohužel zde nedokážu říct přímé porovnání, protože nemám vlastní zkušenost. Z debat s kolegy, kteří pobývali v zahraničí nebo spolupracovali se zahraničními subjekty, vyplývá, že se to liší stát od státu. Bývá běžné, že průmyslové podniky si vývoj a výzkum platí přímo ve vědeckých institucích a nespoléhají jen na podporu státu. Tím pádem i vlastnická práva podléhají jiným pravidlům. Detaily však neznám.

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich příčinou?

V. Sochora: Pracuji v soukromé firmě s vlastním vývojem a výzkumem. Za stávajícího stavu bych odpověděl, že nepociťuji žádné, případně minimální problémy. Naše firma je úspěšná a nemalý podíl na tom má právě vlastní vývoj. Zde můžeme hledat i jeden z problémů. Kolik takových průmyslových firem v ČR je? Jistě, jsou zde technologické firmy, ale jedná se také částečně o zahraniční společnosti s vývojem mimo naši republiku.

Při rozšiřování našeho vývojového týmu jsme se setkali s neochotou absolventů nastoupit u nás v Šumperku. Chtějí zůstat ve velkých městech, případně v jejich okolí, což souvisí s dotační politikou. Ta směřuje prostředky do projektů spojených s VŠ a AV, které přirozeně sídlí ve velkých městech. O této situaci víme a počítáme s ní. Proto už dopředu oslovujeme studenty na univerzitách, zveme je na stáže, prezentujeme jim naši práci.

Stát by měl podporovat a motivovat firmy, aby měly vlastní výzkum a vývoj. Pak nadějní výzkumníci budou ochotní jít pracovat do menších měst, vracet se do rodných krajů a nezůstávat v okolí své alma mater.

Reklama

MM: Podporuje podle vás stát českou oblast VaVaI dostatečně? Pokud ne, co by bylo potřeba především změnit?

V. Sochora: Za sedm let mého působení v SHM, jsme získali od státu tři finanční podpory na naše dlouholeté projekty. Z našeho pohledu to byla dostatečná podpora, ale také se stává nepředvídatelnou a byrokratickou. Velmi často se čeká, zda avizované programy budou vypsány a jaké budou mít podmínky. Rovněž příprava žádostí nebo průběžná kontrola některých titulů už je nad schopnosti běžného, byť erudovaného, vývojáře. Je nutná spolupráce se specializovanou agenturou, která v tom umí takříkajíc chodit. Tato evidence projektů navíc mnohdy jako by ani neakceptovala to, co je na výzkumu obvyklé, a to naprostou nutnost kreativních změn během práce a také velmi často neúspěch stanovených cílů. Vždycky přitom platilo, že se tyto „slepé uličky“ mohou hodit v jiných souvislostech, v jiném čase nebo jako výživná lekce pro studenty, pokud jde navíc o spolupráci s VŠ. Ve výsledku se stane, že tento celý proces je demotivující jak pro firmy, tak i univerzity s tím rozdílem, že pro vysoké školy jsou dotační programy životně důležité.

MM: Existují v této oblasti příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

V. Sochora: Jedním příkladem je naše firma. Stojím si za tím, že je důležité, aby technologická firma měla vlastní vývoj a výzkum, spolupracovala s akademickou obcí a nespoléhala se jen na podporu státu.

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu?

V. Sochora: Tohle je těžká otázka, protože z mého rozhovoru může vyznít, že uplatnění ve výzkumu mimo univerzity a Akademii věd, může být obtížné. Pokud vás láká výzkum, běžte do toho. To znamená, že chcete získávat nové znalosti, ale také i přispět do společné studnice vědomostí. Takoví lidé vždy najdou uplatnění, i když to bude těžší než v jiných oborech, za to však budete více cenění.

Mgr. Vjačeslav Sochora, Ph.D.
V roce 2013 získal doktorský titul v oboru Teoretická fyzika, astronomie a astrofyzika na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Následně dva roky pracoval jako odborný pracovník výzkumu a vývoje na Astronomickém ústavu AV ČR. Od roku 2015 se podílí na vývoji a výzkumu ve společnosti SHM a vedoucím VaVaI se stal v roce 2018. Svou činností přispěl k vyvinutí a zavedení nových povlaků BIGAAN a SIGAAN do portfolia firmy.

Související články
PVD dvojče pro náročné tváření a lisování

Vývoj nového PVD povlaku pro tváření se tentokrát ubíral docela nezvyklou cestou. Nešlo v principu o vývoj nového systému, ale o technologicky poměrně náročnou kombinaci stávajících povlaků s velmi odlišnými vlastnostmi a s odlišným způsobem depozice. Výsledkem je povlak, jehož chování v náročných tvářecích aplikacích příjemně překvapilo i samotné vývojáře. Výkon samostatných vrstev v těchto aplikacích byl nepřesvědčivý, významné navýšení životnosti tvářecích nástrojů však přineslo jejich spárování.

VaVaI a průmysl: Aby know-how zůstalo ve firmě

Ryze česká společnost Lavat se sídlem v Chotuticích vyrábí a dodává přesné strojírenské součásti, vakuové zařízení a komponenty a také výrobky z oboru laboratorní techniky. A aby toho nebylo málo, intenzivně se věnuje vlastnímu výzkumu a vývoji, na který vynakládá více než 15 % z celkového obratu. Na zkušenosti s propojením vědy a výzkumu s oblastí průmyslu, tak aby bylo prospěšné oběma stranám, jsme se zeptali Ing. Tomáše Chaloupky, technického ředitele a vedoucího zdejšího výzkumně vývojového oddělení.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Související články
VaVaI a průmysl:
Znát budoucí potřebu zákazníka

Biochemik Vladimír Velebný je majitelem, generálním ředitelem, a současně i vedoucím výzkumu a vývoje ve společnosti Contipro. Jeho firma se zabývá biotechnologickou výrobou kyseliny hyaluronové, která má širokou škálu potenciálního využití v nejrůznějších oblastech medicíny a kosmetiky. O tom, jak ideálně propojit oblast vědy a výzkumu s oblastí průmyslu ku prospěchu obou, a zejména nás všech, ví rozhodně mnohé.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Deset zastavení s JK, Fraunhofer & IPA

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Povlaky ta-C
připravované magnetronovou depozicí

Diamantové vrstvy jsou svatým grálem otěruvzdorných povlaků připravovaných na řezné nástroje. Existuje řada různých technologií přípravy, v principu rozdělených do dvou skupin: je to technologie nízkoteplotní fyzikální a technologie vysokoteplotní chemická. V našem případě se jedná o fyzikální způsob přípravy vrstev obecně nazývaný jako technologie PVD. Technologie PVD se dále dělí na depozici pomocí nízkonapěťového oblouku a depozici pomocí magnetronového naprašování. Obě metody mají své výhody a svá úskalí.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Hybatelé byznysu

Jan Zadák se více než dvacet let pohyboval v nejvyšších patrech globálního byznysu v oblasti IT. Mimo jiné zodpovídal za globální prodej, strategii a marketing veškerých produktů a služeb Hewlett-Packard. Nejen jeho zkušenosti z velkého byznysu, ale i jeho optimismus a víru v nastupující generaci vám chceme přiblížit prostřednictvím rozhovoru, který naší redakci poskytl.

Nahrajeme si vědomí do počítače?

Profesor kybernetiky Michael Šebek nevylučuje svoji přítomnost v jiném, uměle vytvořeném prostoru. Průmysl 4.0 chápe jako zásadní a přelomovou změnu a současné školství nás na budoucnost nepřipraví. Firmám radí „nechte své zaměstnance tvořit nesmysly“‎.

Z garáže až na vrchol v PVD technologii povlakování

Pavel Holubář je ředitelem průmyslové společnosti SHM. Tato zkratka značí Super Hard Materials, a to je přesně to, o co tu jde. Zjednodušeně řečeno jde principiálně o fyzikální metody nanášení tenkých vrstev na nástroje, kdy nanesená několikamikronová vrstva dává materiálu zcela jiné mechanické vlastnosti. Především podstatně prodlužuje jeho životnost. Jaká byla 25 let trvající cesta až na samotný vrchol, kdy technologie firmy SHM jsou v současné době rozesety ve 35 zemích světa? O tom – a nejen o tom – jsme si s Pavlem Holubářem povídali.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Moje osobní spotřeba je menší než leckterého mého zaměstnance

Kvido Štěpánek založil před 30 lety prosperující společnost. Dnes je její majetek odhadován na dvě miliardy korun. Za dobu své existence věnoval na dobročinnost více než 100 milionů korun. Tento nenápadný a skromný člověk inspiroval naši redakci, která ho požádala, aby se s ní podělil o své názory na filantropii, životní hodnoty a tradici dobročinnosti v Čechách.

Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit