Témata
Zdroj: Acamar Technology

VaVaI a průmysl: Jak podpořit vektor rychlosti

Zdroj talentů v ČR vysychá, a země tak může přijít o značnou část zahraničních investic, říká František Mareth, ředitel společnosti Acamar Technology, která pomáhá firmám s řízením kapacit pro softwarový vývoj. Vědu, výzkum a inovace přitom považuje za klíčové pro zajištění firemní stability a rozvoj výroby.

Tento článek je součástí seriálu:
VaVaI a průmysl
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: V poslední době se často hovoří o významu vědy a výzkumu pro průmysl. V čem tento význam podle vašich zkušeností konkrétně spočívá?

F. Mareth: Náklady, rychlost, kvalita – stále stejný trojúhelník. Globální trhy a logistické řetězce vyžadují od firem balancování na všech jeho vrcholech. To bez vědy, výzkumu a realizovaných inovací nelze. Význam je proto opravdu klíčový – zajištění dlouhodobé firemní stability a rozvoje výroby díky včasnému dodávání kvalitní produkce při konkurenceschopných nákladech.

MM: Vaše firma pomáhá firmám s výzkumem a vývojem. V čem spočívá výhoda oproti tomu, když si firma zajišťuje vše vlastními silami?

F. Mareth: Dostupnost a flexibilita. Dnes se to označuje anglickým výrazem „velocity“ – vektor rychlosti (růstu). Potřebujete-li podpořit svůj vývojový projekt a sháníte pro něj dva nebo tři inženýry, nejspíš je dokážete za určitého úsilí zajistit. Když se nadnárodní společnost rozhodne do našeho regionu přesunout vývojový projekt s roční kapacitou 30 000 nebo více člověkohodin, pak těch 15–20 inženýrů na dnešním trhu v reálném čase neseženete. My toho schopni jsme.

„Náklady, rychlost, kvalita – stále stejný trojúhelník. Globální trhy a logistické řetězce vyžadují od firem balancování na všech jeho vrcholech. To bez vědy, výzkumu a realizovaných inovací nelze,“ říká František Mareth.
(Zdroj: Acamar Technology)

MM: Na čem konkrétně nyní pracujete?

F. Mareth: Naši kolegové pracují na projektech v průmyslovém, bankovním i retailovém odvětví.

Společnosti ZF Openmatics pomáháme s projekty v oblasti telematiky městských elektrických autobusů, se zaměřením např. na hospodárný a pro pasažéry pohodlný způsob jízdy. Dále se podílíme na vývoji telematiky pro záchranný systém, včetně lokalizace zraněných, nebo např. na vývoji systému pro vzdálenou diagnostiku a konfiguraci automobilových komponent. Petr Loucký, ředitel vývoje ZF Openmatics, oceňuje zejména naše kompetence v cloudových technologiích a technickou odbornost našich kolegů – inženýrů.

František Mareth
je ředitelem společnosti Acamar Technology, která se zaměřuje na pomoc výzkumným a vývojovým centrům a technologickým hubům s řízením kapacit pro softwarový vývoj. Vystudoval obor Informační technologie na České zemědělské univerzitě v Praze. Během své profesní kariéry působil v řídicích a obchodních pozicích technologických firem a byl ředitelem pro technologie v poradenské společnosti Deloitte.

Dalším hezkým příkladem digitalizace může být projekt zpracování obrazových podkladů – digital asset management – pro nadnárodní společnost podnikající v oblasti retailu. Kvůli obrovskému množství zpracovávaných assetů není možné z výkonnostních důvodů využít běžně dostupných produktů. Byl tedy zahájen interní projekt inovace a vývoj vlastního řešení. Jeho klíčovým faktorem úspěchu je maximální efektivita zpracování a rychlost odezvy. Na tomto projektu pracuje pět našich inženýrů.

MM: Je možné porovnat způsob spolupráce průmyslových podniků a výzkumných subjektů v Česku se zahraničím?

F. Mareth: Situace v České republice je velmi podobná západním zemím – kvalitní technické vzdělání, dostupná infrastruktura, stabilní politická a ekonomická situace, kulturní blízkost. Máme unikátní polohu a predispozice. Proto k nám nadnárodní firmy přesouvají svá technologická centra, svá výzkumná a vývojová centra, nikoliv provozní a podpůrná, která spíše směřují dále na jihovýchod Evropy. Důležitý je ale slovesný čas v předchozí větě. Naše situace je totiž podobná té v západních zemích také v dalším ohledu – v nedostatku kvalifikovaných pracovníků.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj?

F. Mareth: Konkrétně v dnešních dnech to jsou obavy z globální recese, politická nestabilita a riziko rozšíření válečného konfliktu. Já pevně věřím, že to jsou problémy pouze dočasné, krátkodobé. Ze střednědobého hlediska je významným problémem dostupnost zdrojů. Finanční zdroje se podaří vyřešit rychle, technické po obnově logistických řetězců ve střednědobém horizontu také. Těžší situace nastává v lidských zdrojích, kdy současná nezaměstnanost v odpovídajícím segmentu vzdělání a věku je kolem 1,6 %, počet osob v produktivním věku klesá již 12 let po sobě, tempo růstu počtu dětí je nejnižší v poslední dekádě a současně klesá zájem o vzdělání v technických oborech.

Jinými slovy – finance a technické zdroje vyřešíme. Vysychá nám zdroj talentů, výzkumníků a inženýrů, což nelze vyřešit bez podpory vlády a státních institucí. Bez lidského kapitálu budou investoři hledat nové lokality pro své projekty a Česká republika přijde o značnou část zahraničních investic.

MM: Podporuje podle vás stát českou oblast VaVaI dostatečně?

F. Mareth: Krátkodobé pobídky a programy nevyřeší z mého pohledu klíčový problém v nedostatku kvalitních vzdělaných inženýrů. Osobně ze strany státu nevidím dlouhodobé iniciativy a programy vedoucí k řešení tohoto problému.

Motivace mladých lidí se za posledních 20 let významně změnila, a to hned několikrát. Po generaci X přišli mileniálové, následovala generace Z a za chvíli bude třeba motivovat ke vzdělání generaci Alfa. (Zdroj: Acamar Technology)

Současně si sami omezujeme možnost diverzifikace pracovního trhu – získávání vysoce kvalifikovaných a vědeckých pracovníků z východních zemí. Diverzifikace je dle mého názoru řešením současného nedostatku v krátkodobém až střednědobém horizontu. Program Klíčový a vědecký personál pod Ministerstvem průmyslu a obchodu je krásným a dobrým příkladem. Bohužel na základě usnesení Vlády ČR jsme si jako jediní v EU omezili přístup ke statisícům ekonomických migrantů s vysokou odbornou kvalifikací v technických oborech, díky kterým jsme mohli diverzifikovat náš pracovní trh a zvýšit atraktivitu pro zahraniční investory. V tomto se můžeme inspirovat původní představou Václava Havla, že střední Evropa je mostem mezi západní Evropou a republikami rozpadajícího se Sovětského svazu. Některé okolní země se již inspirovaly.

MM: Existují v této oblasti příklady, kterými bychom se mohli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

F. Mareth: Dobře zpracovaný je materiál Evropské komise o výkonnosti vědy, výzkumu a inovací v EU (SRIP), který adresuje 11 hlavních oblastí. Na prvním místě se uvádí Green Deal, což je sám o sobě největší inovační projekt a podpora vědy a výzkumu v dějinách EU. Na druhém místě je uváděna koncentrace VaVaI na omezených územích a segmentech, kohezní soudržná politika EU. A na třetím místě je adresován nedostatek lidských kapacit a konkrétně se zde uvádí, že osm z 10 firem považuje nedostatek lidí za hlavní bariéru dalších investic.

Reklama

Mám-li uvést hezké příklady podpory, pak budu jmenovat polský program Poland.Business Harbor, umožňující zrychleně získat vízová a pobytová povolení cizincům z non-EU oblastí. Z českého prostředí bych opět zmínil program Klíčový a vědecký personál, který značně zlepšuje možnosti diverzifikace místního trhu vysoce specializovaných odborníků. Z německého prostředí lze jako příklad uvést krátkodobý generální souhlas (Globalzustimmung) pro zaměstnání ruských občanů s rozsáhlými odbornými znalostmi, kteří dříve pracovali pro mezinárodní společnosti a odešli z Ruska v souvislosti s válečným konfliktem.

MM: Jak motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu a vývoje?

F. Mareth: Otázka za milion, kterou řeší všechny vysoké školy a univerzity, státy nebo komerční společnosti. Motivace mladých lidí se za posledních 20 let významně změnila, a to hned několikrát. Po naší generaci X přišli mileniálové, následovala generace Z a za chvíli budeme motivovat ke vzdělání generaci Alfa. Každá generace hledá něco jiného, má jiný životní styl a potřeby. Toto téma bych raději přenechal odborníkům v daném oboru.

Mě osobně motivovalo nebo pomáhalo motivovat prezentování výsledků, smyslu práce a její dlouhodobý efekt. Ukazovat diverzitu a mezinárodní spolupráci, získávání zkušeností z různých prostředí, poznávání jiných kultur. Vymýtit představu nekonečné laboratorní práce, nudné kanceláře a omšelých plášťů a obleků.

Související články
Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Související články
Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Síla společnosti tkví v chytrých lidech a vědecké základně

Nadační fond Neuron vznikl na podporu české vědy v období hospodářské krize po roce 2009. Jeho mecenáši rozdali za dobu jeho existence více než 110 milionů korun. Není závislý na státních financích, ale přesto, pokud by se současný státní rozpočet vydal cestou škrtání výdajů na vědu, byl by to pro jeho členy signál pro to, aby své aktivity zesílili a nedovolili, aby česká věda upadla v zapomnění a čeští vědci odcházeli do zahraničí. Hovoříme s Monikou Vondrákovou, která Nadační fond Neuron od jeho vzniku řídí.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Hybatelé byznysu

Jan Zadák se více než dvacet let pohyboval v nejvyšších patrech globálního byznysu v oblasti IT. Mimo jiné zodpovídal za globální prodej, strategii a marketing veškerých produktů a služeb Hewlett-Packard. Nejen jeho zkušenosti z velkého byznysu, ale i jeho optimismus a víru v nastupující generaci vám chceme přiblížit prostřednictvím rozhovoru, který naší redakci poskytl.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit