Témata
Zdroj: Lavat

VaVaI a průmysl: Aby know-how zůstalo ve firmě

Ryze česká společnost Lavat se sídlem v Chotuticích vyrábí a dodává přesné strojírenské součásti, vakuové zařízení a komponenty a také výrobky z oboru laboratorní techniky. A aby toho nebylo málo, intenzivně se věnuje vlastnímu výzkumu a vývoji, na který vynakládá více než 15 % z celkového obratu. Na zkušenosti s propojením vědy a výzkumu s oblastí průmyslu, tak aby bylo prospěšné oběma stranám, jsme se zeptali Ing. Tomáše Chaloupky, technického ředitele a vedoucího zdejšího výzkumně vývojového oddělení.

Tento článek je součástí seriálu:
VaVaI a průmysl
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: V poslední době se často hovoří o významu vědy a výzkumu pro průmysl. V čem tento význam podle vašich zkušeností konkrétně spočívá?

T. Chaloupka: Myslím si, že věda a výzkum v průmyslu by měla zastávat klíčovou roli, jelikož bez vývoje nových produktů nebo bez inovativního přístupu ke stávajícím výrobkům firma postupně zakrní a stane se nekonkurenceschopnou. Je důležité mít co nejtěsnější vztah se zákazníky a naslouchat jejich požadavkům. Snažit se proaktivně přicházet s nápady na zlepšení finálních výrobků. Do oddělení výzkumu a vývoje je velmi dobré lákat mladé talenty a propojit jejich nadšení se zkušenostmi starších kolegů. Díky tomu, že jsme ryze česká společnost a nejsme svázáni pravidly nějaké zahraniční matky, si můžeme dovolit dělat výzkum a vývoj na všech projektech, kterým věříme.

„Největší problém vidím v tom, že velmi vysoké procento českých firem má zahraničního majitele nebo matku. Tyto společnosti mají dle mého názoru jediný cíl – levně vyrobit, a následně s minimální marží prodat své matce do Německa, Francie atd.,“ říká Tomáš Chaloupka. (Zdroj: Lavat)

MM: Vaše firma provádí vlastní výzkum. V čem spočívá výhoda oproti tomu, když firma spolupracuje s externími výzkumnými subjekty?

T. Chaloupka: Hlavní výhodu shledávám v tom, že máme úplný přehled o projektu a know-how zůstává ve firmě. Avšak spolupráce s výzkumnými ústavy nebo vysokými školami má své benefity zejména v oblasti použití speciálních technologií a procesů. Proto spolupracujeme na většině výzkumně-vývojových úkolů s Přírodovědeckou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Díky tomuto propojení máme mnohem větší rozhled například ve fyzice plazmatu, která úzce souvisí s vakuovou technikou.

MM: Na čem konkrétně nyní pracujete?

T. Chaloupka: V současné době vyvíjíme novou suchou pístovou vývěvu pro chladírenský průmysl. Dále spolu s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích pracujeme na technologii naprašování chemicky a mechanicky odolných nanovrstev pomocí plazmatu. Také nezapomínáme na inovaci našich stávajících produktů a připravujeme některé naše výrobky pro platformu Průmysl 4.0.

Reklama
Reklama

MM: Jistě pro řízení firemních procesů využíváte nějaký software. Který a v čem pomáhá firmě celkově a v čem konkrétně vašemu výzkumu?

T. Chaloupka: Po nedávném nákupu nového ERP systému Helios iNuvio implementujeme elektronické odvádění práce ve výrobě s firmou Asseco Solutions. Věříme, že tato akvizice nám pomůže zvýšit produktivitu práce a zlepšit plánování výroby.

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich příčinou?

V současné době vyvíjí Lavat novou suchou pístovou vývěvu pro chladírenský průmysl. Dále spolu s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích pracuje na technologii naprašování chemicky a mechanicky odolných nanovrstev pomocí plazmatu. Také nezapomíná na inovaci stávajících produktů a připravuje některé výrobky pro platformu Průmysl 4.0. (Zdroj: Lavat)

T. Chaloupka: Věřím tomu, že by měla smysl větší popularizace vědy u dětí. Největší problém ale vidím v tom, že velmi vysoké procento českých firem má zahraničního majitele nebo matku. Tyto společnosti mají dle mého názoru jediný cíl – levně vyrobit, a následně s minimální marží prodat své matce do Německa, Francie atd. Většina toho, co se na území ČR vyrobí, není finální výrobek, ale „jen“ komponent.

MM: Podporuje podle vás stát českou oblast VaVaI dostatečně? Pokud ne, co by bylo potřeba především změnit?

T. Chaloupka: Na podporu výzkumu a vývoje je otevřeno mnoho programů. Je znát, že výzkum a vývoj se stal prioritou naší vlády. Česko už nechce být montovnou. Pro firmy je důležité mít co nejvyšší přidanou hodnotu, a to bez výzkumu a vývoje jde jen velmi těžko. Evropské a české dotace by měly být zaměřeny hlavně na výzkum a vývoj.

Reklama

MM: Existují v této oblasti příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí?

T. Chaloupka: Společností, které se aktivně zabývají výzkumem, je mnoho. Ze své zkušenosti mohu říci, že pro společnosti působící v oboru vakuových systémů, elektronové mikroskopie a spektrometrie je věda a výzkum denním chlebem.

MM: Jak by podle vašeho názoru bylo možné motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu?

T. Chaloupka: Proaktivním pořádáním odborných seminářů, nabádat je k tzv. „out-of-box“ myšlení a snažit se v nich vzbudit touhu vymýšlet a vyvíjet stále nové věci. Z mého pohledu je také velmi důležité začlenit mladé lidi do nových výzkumných projektů spolu se zkušenými kolegy, tak aby se mohli nadále rozvíjet a uplatnit své myšlenky v praxi.

Související články
EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Podpora výzkumu a vývoje v podnicích, Daňové odpočty

V prvním díle našeho miniseriálu o podpoře výzkumu a vývoje v České republice jsme se věnovali porovnání základních druhů podpory výzkumu a vývoje v České republice s uvedením jejich základních specifik a odlišností. V tomto díle bychom se rádi detailněji zaměřili na možnost podpory výzkumu a vývoje prostřednictvím daňového odpočtu na výzkum a vývoj.

Související články
Strojírenské fórum ukazuje firmám, jak uspět

Na třetí ročník Strojírenského fóra do Obecního domu v Praze přišlo na dvě stě odborníků, zástupců strojírenských firem i státních institucí. Hlavním tématem dvoudenní akce bylo best practice v oblasti získávání nových zahraničních trhů, inovacích či průmyslovém designu nebo odborném školství.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Inženýrská akademie ČR podporuje mezinárodní výzkum

Inženýrská akademie České republiky, z.s. (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je projekt „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem roku 2016.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

VaVaI a průmysl:
Znát budoucí potřebu zákazníka

Biochemik Vladimír Velebný je majitelem, generálním ředitelem, a současně i vedoucím výzkumu a vývoje ve společnosti Contipro. Jeho firma se zabývá biotechnologickou výrobou kyseliny hyaluronové, která má širokou škálu potenciálního využití v nejrůznějších oblastech medicíny a kosmetiky. O tom, jak ideálně propojit oblast vědy a výzkumu s oblastí průmyslu ku prospěchu obou, a zejména nás všech, ví rozhodně mnohé.

Deset zastavení s JK, Fraunhofer & IPA

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 9. a 10. díl: Jak se staví odborníci k e-mobilitě

V minulém díle našeho seriálu jsme dali prostor pověřenci ministra dopravy pro čistou mobilitu Mgr. Janu Bezděkovskému pro vyjádření se k jednotlivým problematickým aspektům, které s sebou přináší deklarovaný úplný přechod na elektromobilitu. V tomto díle jsme s podobnými otázkami oslovili odborné garanty našeho seriálu – prof. Macka a Ing. Morkuse –, již na ně velmi obšírně odpověděli. Zároveň tímto rozhovorem s odborníky, kteří náš seriál dozorovali, připomínkovali jednotlivé díly a motivovali nás k tvorbě dalších, seriál Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu končí. Snad svůj účel – jímž bylo představit některé problematické stránky úplného přechodu na elektromobilitu a předložit je k další diskuzi – splnil.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Marketing v 21. století

Budování značky pomocí moderních marketingových nástrojů je podle Tomáše Keprty, šéfa marketingového oddělení ve společnosti ČKD Blansko, v dnešní době zcela klíčové a nezbytné pro propagaci českého strojírenství a inženýringu ve světě. V následujícím rozhovoru vysvětluje, proč a co může přinést za výhody, obchodní příležitosti i konkrétní zakázky.

Hybatelé byznysu

Jan Zadák se více než dvacet let pohyboval v nejvyšších patrech globálního byznysu v oblasti IT. Mimo jiné zodpovídal za globální prodej, strategii a marketing veškerých produktů a služeb Hewlett-Packard. Nejen jeho zkušenosti z velkého byznysu, ale i jeho optimismus a víru v nastupující generaci vám chceme přiblížit prostřednictvím rozhovoru, který naší redakci poskytl.

Nahrajeme si vědomí do počítače?

Profesor kybernetiky Michael Šebek nevylučuje svoji přítomnost v jiném, uměle vytvořeném prostoru. Průmysl 4.0 chápe jako zásadní a přelomovou změnu a současné školství nás na budoucnost nepřipraví. Firmám radí „nechte své zaměstnance tvořit nesmysly“‎.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit