Témata
Zdroj: Algotech

VaVaI a průmysl: Stagnace není dobrá pro žádný obor

Náplní činnosti společnosti Algotech jsou podniková IT řešení na míru a cloudové služby. K tomu pochopitelně neodmyslitelně patří výzkum a vývoj v této, dnes tak rychle se rozvíjející, oblasti. Na to, jak ideálně propojit oblast vědy a výzkumu s oblastí průmyslu, jsme se zeptali generálního ředitele této společnosti, Františka Zemana.

Tento článek je součástí seriálu:
VaVaI a průmysl
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: V poslední době se často hovoří o významu vědy a výzkumu pro průmysl. V čem tento význam podle vašich zkušeností konkrétně spočívá?

F. Zeman: Pokud se něco nerozvíjí, tak to stagnuje, a to není dobře pro žádný obor. Z důvodu vývoje demografické křivky je potřeba výrobu, distribuci a ostatní procesy v celém hospodářství co nejvíce automatizovat, a to se v mnoha případech bez vědy a výzkumu neobejde.

MM: Vaše firma provádí vlastní výzkum a vývoj. V čem spočívá výhoda oproti tomu, když firma spolupracuje s externími výzkumnými subjekty?

F. Zeman: Naše firma přímo s externími výzkumnými subjekty nespolupracuje, ale úzce spolupracujeme s firmami na automatizaci mnoha činností ve firmě, a to je velmi často takřka vědecká práce vyžadující přesahy do více oborů.

Z důvodu vývoje demografické křivky je potřeba výrobu i ostatní procesy v celém hospodářství co nejvíce automatizovat, a to se bez vědy a výzkumu neobejde,“ říká František Zeman. (Zdroj: Algotech)

MM: Na čem konkrétně nyní pracujete?

F. Zeman: Na automatizaci distribuce a výroby hlavně s ohledem na ERP systémy a „cloudizaci“ těchto řešení. Možnost konzumovat tyto IT služby z cloudu je obrovský pokrok a umožnuje to podnikům tyto systémy nasazovat rychleji, a hlavně si to mohou dovolit.

MM: Je možné porovnat způsob spolupráce průmyslových podniků a výzkumných subjektů v Česku se zahraničím?

F. Zeman: Nemám úplně aktuální zkušenosti, ale z doby zhruba před 10 lety vím, že u nás bylo stále co rozvíjet. Měl jsem možnost nahlédnout pod pokličku spolupráce univerzity a komerce v USA, a tam to bylo úplně brilantní. Pro obě strany to dávalo smysl a obě strany dělaly maximum, aby spolupráce nesla ovoce. Výzkumníci mnohem lépe viděli použití své práce v praxi a měli i přehled o ekonomické prospěšnosti.

MM: Které jsou podle vás obecně největší problémy, jež v současné době pociťuje český výzkum a vývoj? A co je jejich příčinou?

F. Zeman: Způsob financování vědy přes granty a jejich politizaci a „kamarádíčkování“, nepodpora státu zejména v daňové oblasti, nezájem bank o výzkum a vývoj, a mohl bych pokračovat. Všechno najednou se nikdy změnit nedá, ale někde by se začít mohlo. Například v té daňové oblasti.

Reklama

MM: Podporuje podle vás stát českou oblast VaVaI dostatečně? Pokud ne, co by bylo potřeba především změnit?

F. Zeman: Jak jsem již uvedl, způsob grantů vůbec nemotivuje ke smysluplnosti výzkumů. Samozřejmě, že mluvím o aplikovaném výzkumu. O financování základního výzkumu nemám tolik informací.

MM: Existují v této oblasti příklady, kterými bychom se mohli/měli inspirovat, ať už u nás, či v zahraničí? (Pokud možno prosím o konkrétní příklady.)

F. Zeman: Například spolupráce armády USA a univerzit. Armáda například potřebuje radarově neviditelný materiál pro svoje lodě a zadá velkou zakázku více univerzitám, aby tento materiál vymyslely, prozkoušely, zpracovaly výrobní postupy atd. Univerzity mezi sebou soutěží, která to udělá lépe, a to přináší obrovské výhody pro zadavatele. V komerční oblasti to funguje podobně, jen samozřejmě existuje rozpočtové omezení.

MM: Jak by podle vás bylo vhodné a možné motivovat mladé lidi, aby se dali na dráhu výzkumu či vývoje?

F. Zeman: Výzkumníci mohou měnit svět a zlepšovat život lidem. To by měla být jejich hlavní motivace.

Vydání #10
Kód článku: 221022
Datum: 27. 09. 2022
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Související články
MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

Expozice Siemens magnetem veletrhu v Hannoveru

Digitálním podnikům patří budoucnost a koncern Siemens proto svou letošní účast na veletrhu v Hannoveru věnoval právě tomuto tématu. Expozice o celkové rozloze 3 500 m2 v pavilonu 9 se zaměřila na nově rozšířené portfolio řešení pro „digitální podnik“. Stala se doslova magnetem letošního ročníku a přitahovala pozornost mnoha odborníků.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Související články
Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
BIM otevírá dveře k robotizaci stavebnictví

Robot, který místo člověka postaví zeď, nanese omítky nebo třeba takový, co vyvrtá díry pro rozvody vody či elektřiny. To není sci-fi ani budoucnost vzdálená staletí. Je to realita, kterou máme (nebo můžeme mít) nadosah. Zásadní úlohu v nástupu robotů na stavby přitom hraje metoda BIM, přesněji digitální model stavby (DiMS). Právě ten totiž nese informace potřebné k řízení automatických nebo poloautomatických strojů, které mají lidem výrazně ulehčit práci.

Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Pokročilá správa dat napříč celým životním cyklem

Obstát na trhu průmyslových výrobců dnes není snadné. Klíčem je úzká spolupráce, přehledná dokumentace, efektivní procesy a co nejméně problémů s kvalitou. S tím vším vám pomůže platforma, která propojuje správu produktových dat (PDM) s cloudovým systémem pro řízení životního cyklu výrobku (PLM).

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Nové aplikační centrum pro výrobní stroje

Společnost Siemens otevřela ve svém areálu v Praze-Stodůlkách Aplikační centrum pro výrobní stroje v Praze (Application Center for Production Machines Prague). Centrum zaměstnává vysoce kvalifikované technické odborníky, kteří se specializují na výrobní stroje, jejich automatizaci a využití nejnovějších technologií, jako je průmyslový internet věcí.

Harmonizace ve svařování

Mezinárodní harmonizace norem a pravidel pro svařování je důležitá z mnoha důvodů. Primárním důvodem je skutečnost, že svařování je považováno za "zvláštní proces" (EN ISO 9001), při kterém nelze zcela zjistit jakost po skončení procesu inspekcí, ale jakost musí být sledována před i v průběhu celého procesu svařování.

Trendy ve světě přesné měřicí techniky

Požadavky kladené na kontrolu kvality se rok od roku stále zvyšují. S tímto trendem se musejí vypořádat všichni výrobci měřicí techniky. Shodně je tomu i u firmy Mitutoyo, která se snaží šíří svého sortimentu maximálně vyhovět požadavkům pro dílenskou kontrolu, měrové laboratoře i procesní kontrolu, ale zároveň neopomíjí současný trend - Průmysl 4.0 a IoT - požadavek na inteligentní komunikativní měřidla a přístroje.

Ohlédnutí za MSV 2018

Jubilejní strojírenský veletrh v Brně se i letos nesl ve znamení inovací, technických i technologických novinek (často také světových premiér), ale hlavně v duchu oslav stého výročí založení Československé republiky, takže se také vzpomínalo na historické úspěchy v technice v expozici 100RIES. A není tedy divu, že partnerskou zemí bylo letos Slovensko. Na následujících řádcích přinášíme malé ohlédnutí za veletrhem, kde připomeneme některé exponáty, které v očích naší redakce za zmínku a vzpomínku stojí.

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit