Témata
Reklama

Výzkum, vývoj, simulace - z Čech až na konec světa

„Všeobecný přehled je vlastně to nejlepší, co styl vysokoškolského vzdělání v Česku mladým lidem dává. Ještě zlepšit jazyky a máme – s malou nadsázkou řečeno – celou Evropu v hrsti.“ To jsou slova Ing. Jakuba Jelínka, vedoucího Střediska virtuálních simulací v německé společnosti TÜV SÜD Czech, které se věnuje nejen zkušebnictví a testování.

Tento rodák z Ostravy se již od dětství velice zajímal o matematiku a další logické a analytické oblasti. Důvodem byl nejen talent, zděděný po rodičích, kteří mají výborné analyticko-syntetické myšlení a odmalička se Jakubovi snažili vysvětlovat, proč nastal jev, který jej právě zajímal a co je jeho podstatou. Hlavní inspirací pro budoucí směřování byl ale jeho dědeček. Vědecký pracovník v elektro-strojírenském oboru vnuka prakticky od narození seznamoval s technikou. Ukazoval mu nejrůznější pokusy, které chlapce nadchly a daly mu jasný směr – studovat fyziku, matematiku a přírodní vědy.

Po přírodovědecky zaměřeném gymnáziu v Hladnově byla cesta jasná – některá z technických univerzit, buď na Moravě, nebo v Česku. Volba nakonec padla na pražskou ČVUT, konkrétně na obor Mechanika a mechatronika.

„Tenhle obor mi nabídl možnost proniknout do hloubky přírodních zákonů, prostřednictvím nejrůznějších simulací a testování,“ vysvětluje Jakub Jelínek. „A to byl právě důvod, proč jsem se rozhodl tento obor studovat. Získal jsem detailní vhled například do mechaniky, pružnosti a pevnosti, nauky o materiálu či mechaniky tekutin,“ vzpomíná. „Ale nejdůležitější pro mě bylo, že všechny předměty mi pomohly k tvorbě širšího, komplexního přehledu, a vlastně povědomí o jakékoli problematice spojené se strojírenstvím.“

Reklama
Reklama
„Stále jsem v kontaktu s Fakultou strojní ČVUT, a možná bych tam jednoho dne i vyučoval,“ říká Jakub Jelínek.

Cesta za jazykem i zkušenostmi

Diplomovou práci zpracoval Jelínek ve spolupráci s firmou Ricardo Prague. Poté se víceméně předpokládalo, že v této společnosti také začne pracovat.
Jenže pak jsem usoudil, že bych ještě potřeboval trochu poladit angličtinu a získat zkušenosti v zahraničí. To by zvýšilo mou kvalifikaci a šanci uspět na českém pracovním trhu,“ vzpomíná na dobu, kdy ještě nebylo zvykem technicky schopné lidi bezmála vyvažovat zlatem. „Po výborných zkušenostech z Exeteru, kde jsem v době svého studia strávil rok na místní univerzitě, jsem neváhal a odjel hledat místo právě do Velké Británie.“

Stáž v Exeteru určitě stojí za bližší zmínku. Právě zde měl Jakub příležitost věnovat se simulacím a testování, ale poněkud jiným způsobem, než jsme zvyklí u nás. Díky tomu si uvědomil rozdíly mezi naším a britským vysokým školstvím. Například v České republice je většina miniprojektů, na nichž studenti pracují, vyloženě individuálních. A současně u nás máme také mnohem víc teorie a širší portfolio předmětů. To považuje za velkou přednost našeho školství, ačkoli v době studia to – stejně jako mnozí další studenti – rozhodně neocenil.

Teprve později v praxi jsem zjistil, že jsem vlastně velice dobře teoreticky připraven na kteroukoli oblast strojírenství. Ten všeobecný přehled, který v našich technických školách studenti získají, je ohromným benefitem, především v zahraničí, kde jej mnoho absolventů postrádá,“ uvědomuje si Jakub Jelínek, ale dodává: „Na druhou stranu v zahraničí je styl výuky více zaměřen na samostudium a nutí mladé lidi dokázat si vyhledat potřebné informace. A také je tam kladen velký důraz na týmovou práci.“

Podle něj však není rozhodující, jestli člověk vystuduje v Česku, nebo zahraničí. Zásadní je v každém případě vůle pro dosažení výsledku – úspěšné dokončení studia, což bohužel není zdaleka ve všech případech.

„Kdo školu dodělat chce, zvládne to,“ je přesvědčen. „Jistěže si musí leccos odepřít, ale základem je mít neustále před očima cíl. Já sám jsem nebyl žádný ‚šprt‘, ale ani flákač, jen jsem prostě věděl, že některé předměty prostě vyžadují více úsilí než jiné,“ dodává.

Dnes už se na studenty ale nedívá jako jeden z nich, ale – jak s nadsázkou říká – jako „konzument“ těchto studentů. A vidí jeden zásadní nedostatek, který může velmi ovlivnit budoucí úspěch v jejich praxi – nedostatek vůle pro spojení studia a práce. Cestu přitom vidí právě v možnosti angažovat se již během studia v nejrůznějších, zpravidla školních projektech. Například v rámci známé Formule Student, v různých vývojových centrech provozovaných školou, anebo při odborných brigádách či praxích.

Určitě je třeba být aktivní a snažit se z doby studia odnést co nejvíce. Člověk nikdy neví, kde skončí a co využije,“ konstatuje. „Jeden příklad z mého života: Ve druhém ročníku jsme se učili programovat a psát základní skripty. To dobou jsem si byl jist, že tohle je přesně to, co dělat nechci. A ejhle – pro diplomovou práci jsem si vybral přesně tohle téma a dnes je programování a pochopení algoritmu základním kamenem mého oboru.“

Know-how napříč světadíly

Nadnárodní společnost, ať už pro ni člověk pracuje odkudkoli, poskytuje svým odborníkům jednu velikou výhodu: mají možnost sdílet své poznatky a zkušenosti s kolegy z jiných zemí i světadílů.

Aktuálně například spolupracujeme s kolegy ze Singapuru a Německa na vývoji autonomních systémů,“ přibližuje svou práci Jakub Jelínek. „Mnohé projekty v oblasti MKP zase řeším s kolegy z Japonska, USA či Jižní Koreje.“

Přes obrovskou náročnost své práce nemá Jakub Jelínek pocit, že by musel šidit svůj osobní život. Rodina je podle něj základ a také přátelé jsou v životě potřeba. A člověk si je podle něj hledá podle toho, co má s nimi společného, bez ohledu na to, jestli žijí v Česku, nebo třeba v Brazílii.

To podle něj znamená, že rozdíl mezi lidmi dnes už nehraje velkou roli. Nicméně i přes globálnost světa nějaké rozdíly přece jen existují. Například v tom, že v zemích na západ od nás je aktuálně k dispozici více peněz, a firmy tedy mohou masivněji investovat do vývoje, což jim přináší technologický náskok. Nicméně si je jist, že české firmy a jejich zaměstnanci jsou na vysoké odborné úrovni a je jen otázkou času, kdy se misky vah začnou překlápět v náš prospěch.

V Česku existuje mnoho inovací,“ říká. „Bohužel nadnárodní firmy si je často přivlastňují, čímž vysávají naše know-how. Rozhodně se však situace stále zlepšuje a znám mnoho firem, které jsou v českých rukou a jsou velmi úspěšné.“

Virtuálno i fyzično

Jakub Jelínek žil v průběhu svého dosavadního profesního působení přes čtyři roky v Británii a zhruba půl roku též v Německu. Žít v zahraničí jej nyní už neláká, je přesvědčen, že nadnárodní práci lze kvalitně dělat bez ohledu na to, kde se fyzicky nacházíte.

A jsem přesvědčen, že každý, kdo byl nějaký čas mimo naši zemi, si uvědomil, že je u nás opravdu krásně,“ říká s přesvědčením. „Určitě bych ale rád nadále zůstal v dosahu simulací, výzkumu a vývoje. Ideálně jako vedoucí celého vývoje, který by měl pod sebou virtuálno a fyzično. To by mi dovolovalo být neustále v kontaktu s nejnovějšími trendy a technologiemi. Mou velkou ambicí je posunout výpočty ještě o úroveň výš s použitím matematických modelů a fyzických zkoušek, které slouží ke korelaci dat. Mým velkým cílem je působit globálně, a rozšířit tak simulace do ostatních zemí a poté na ně dohlížet. Stále jsem v kontaktu s Fakultou strojní ČVUT, a možná bych tam jednoho dne i vyučoval…“ dodává.

S BRITSKÝMI ZKUŠENOSTMI ZPĚT DO PRAHY

Po absolvování Fakulty strojní ČVUT nastoupil Jakub Jelínek jako CAE (Computer Aided Engineering) inženýr ve společnosti PENSO Ltd. v Coventry, známém jako Mekka automobilového průmyslu Velké Británie. V rámci této pozice prošel mnoha realizovanými projekty, jako jsou například uhlíkové kompozity, crash, vývoj automobilu, ale zúčastnil se i vývoje letadlové lodi či podvozku velkého dopravního letadla pro různé světové značky. Poté se vrátil do ČR a nastoupil u další společnosti, Advanced Engineering, kde jako CAE inženýr přímo spolupracoval s německými vývojáři na nových prototypech aut. Po pěti letech od dokončení ČVUT byla Jelínkovi nabídnuta pozice vedoucího Střediska virtuálních simulací u firmy TUV SUD Czech (TCZ). Dnes je zde odpovědný za chod oddělení o 14 lidech, které pokrývá oblasti virtuálních simulací MKP (metoda konečných prvků), MBS+ADAS/AD (Multibody Systems + asistenční systémy / autonomní řízení) a také CAD (Computer Aided Design).

Hana Janišová

hana.janisova@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 180639
Datum: 06. 06. 2018
Rubrika: Servis / Technické školství
Autor:
Firmy
Související články
Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Související články
Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Pokročilá správa dat napříč celým životním cyklem

Obstát na trhu průmyslových výrobců dnes není snadné. Klíčem je úzká spolupráce, přehledná dokumentace, efektivní procesy a co nejméně problémů s kvalitou. S tím vším vám pomůže platforma, která propojuje správu produktových dat (PDM) s cloudovým systémem pro řízení životního cyklu výrobku (PLM).

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Fórum děkanů strojních fakult

Na základě čeho definujete kompetenční znalosti absolventů příslušných studijních programů vaší fakulty? Spolupracujete při tom např. se zástupci výrobní praxe v kontextu konkrétních požadavků uplatnění v daných oborech profesích? 

Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký počet úspěšných absolventů bakalářského stupně ročně opouští vaši fakultu a jakými praktickými znalostmi disponují? Jaký osobně spatřujete rozdíl v uplatnitelnosti v praxi mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky?

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit