Témata
Reklama

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Spolupráce s akademickou sférou je dle mého vždy výhodná oboustranně,“ věří Jaromír Řezáč. „Pouze intenzivní propojení studia s reálnou praxí totiž dokáže připravit studenty na budoucí kariéru v oboru. Firmám zároveň umožní ‚vychovat‘ budoucí zaměstnance a získat přehled nejen o schopnostech a dovednostech studentů. Naše firma velmi úzce spolupracuje s akademickou sférou v oblasti kybernetické bezpečnosti. Díky tomu vzniká řada projektů, které výrazně přispívají k šíření osvěty i optimalizaci bezpečnostních opatření konkrétních subjektů,“ dodává.

Reklama
Reklama
„Pouze intenzivní propojení studia s reálnou praxí dokáže připravit studenty na kariéru v oboru,“ říká Ing. Jaromír Řezáč.

„Na Fakultě podnikatelské VUT v Brně je již od jejího založení spolupráce s praxí velmi silně akcentována. V současné době spolupracujeme s více než 80 partnerskými subjekty z komerční sféry, jak z České republiky, tak i ze zahraničí,“ říká Zdeňka Konečná.

„Konkrétně v našem Ústavu informatiky vedu aplikovaný výzkum v oblasti managementu informační bezpečnosti,“ doplňuje ji Viktor Ondrák. „Je to strategický obor s obrovským potenciálem pro budoucnost. Závislost na informačních systémech a technologiích ICT už dosahuje téměř takové úrovně jako závislost na energiích téměř ve všech oblastech výroby (Průmysl 4.0), služeb a veřejné správy. Přitom management zvládání rizik z informačních hrozeb a business continuity management po incidentech od těchto hrozeb je v naprosté většině případů na zcela nedostatečné úrovni.“

V oblasti managementu informační bezpečnosti je pro fakultu klíčovým partnerem právě Gordic. Společně založily platformu KYBEZ, sdružující dnes již stovky významných subjektů z této oblasti.

„Na pravidelných setkáních a na portálu KYBEZ se vzájemně seznamujeme s výsledky své práce a získáváme podněty pro další výzkum,“ vysvětluje Viktor Ondrák.

Do projektů KYBEZU jsou zapojeny subjekty ze soukromé, veřejnoprávní i akademické sféry. Kromě zakládajícího VUT například Vysoká škola polytechnická v Jihlavě, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně nebo Střední škola informatiky, pojišťovnictví a finančnictví v Brně.

„Nejčastější překážkou je zvyšující se tlak na vytížení pracovníků v akademickém prostředí, kteří vědecko-výzkumnou činnost musejí zvládat vedle svých pedagogických povinností,“ říká doc. Ing. Zdeňka Konečná.

KYBEZ samozřejmě není jediným projektem, na němž fakulta spolupracuje s komerční sférou.

Mimo platformu KYBEZ spolupracujeme například s energetickým gigantem, s výrobcem energetických celků, s několika subjekty státní správy, a to převážně v oblasti zavádění ISMS (systém řízení informační bezpečnosti) a jeho udržitelném provozu. Ve spolupráci s členy KYBEZu pak řešíme nasazení optimálních technologií v oblasti technických opatření informační bezpečnosti,“ upřesňuje Viktor Ondrák.

Kyberbezpečnost od základky

Každá spolupráce však pochopitelně musí oběma stranám něco přinášet.

Za náš přínos pro univerzity považujeme bezesporu zapojení tematiky kybernetické bezpečnosti do běžné výuky,“ říká Jaromír Řezáč. „Pro studenty je jistě zajímavé i to, že se dozvědí o reálných problémech, hrozbách a možnostech přímo z úst našich odborníků, kteří se kybernetické bezpečnosti věnují dnes a denně. Rádi bychom prosadili zmíněnou problematiku i do osnov středních, a nejlépe i základních škol. Často si totiž neuvědomujeme, že i přes zlepšování kvality antivirových programů a nejrůznějších firewallů je největší hrozbou samotný uživatel. Jeho nezodpovědné chování může otevřít dokořán bránu nejrůznějším hrozbám a útokům, jejichž důsledky mohou být zničující. A zde více než v mnoha jiných oborech platí, že neznalost neomlouvá.“

To, co říká pan Řezáč, je jistě podstatné, ale nejde o jediný přínos,“ navazuje Zdeňka Konečná. „Žádný aplikovaný výzkum se neobejde bez spolupráce s komerční sférou. Čerpáme cenné informace o reálném konkrétním prostředí ve firmách, jejich informačních systémech a systémech řízení. Dalším velkým přínosem je získávání informací a možnost přístupu k nejnovějším technologiím v této oblasti.

A také základní výzkum, který je realizován pracovníky fakulty a bývá primárně zaměřen do oblasti hlubšího poznání podnikové praxe. Neobejde se tak bez součinnosti zástupců z firemního prostředí, a to zejména při sběru dat.“

Viktor Ondrák ji doplňuje: „Firmám mimo jiné pomáháme specifikovat jejich požadavky v oblasti informační bezpečnosti, vytvářet organizační struktury ISMS, zavádět systém řízení rizik a v neposlední řadě i navrhovat technická i organizační opatření. Hlavní činností univerzity je však samozřejmě vzdělávací činnost. Zde nám pomáhají členové KYBEZu přednáškami o nejnovějších technologiích v oblasti informační bezpečnosti a spolupracují na zadávání konkrétních diplomových a bakalářských prací.“

„Pro firmy spolupráce s univerzitou představuje možnost seznámit se s talentovanými a kompetentními potenciálními pracovníky,“ uvádí nezanedbatelný přínos proděkanka Konečná. „Dle zpětné vazby ze strany firem i našich absolventů víme, že praxe ve firmě v době studia vyústila v mnoha případech v následnou pracovní nabídku a dlouhodobou spolupráci.“

Za hranice světadílu

Aktuálně je společným tématem Gordicu a VUT nakládání s osobními údaji a jejich ochrana. Této oblasti se věnuje hned několik jejich společných projektů a výzkum, který se odehrává zejména v rovině diplomových a doktorandských prací.

„Intenzivně jsme s VUT řešili i zadání těchto prací, které jsme směrovali k problematice pseudonymizace osobních údajů,“ přibližuje Jaromír Řezáč. „Od letošního roku se totiž všechny úřady i soukromé společnosti musí řídit evropským nařízením o ochraně osobních údajů GDPR, které mimo jiné upravuje povinnosti právě v oblasti pseudonymizace.“

Viktor Ondrák za nejvýznamnější výsledek spolupráce mezi oběma subjekty považuje vybudování laboratoře kritické infrastruktury sloužící pro výuku studentů i pro vzdělávání pracovníků z praxe. Formou simulací incidentů zde trénují reakci zaměřenou na zmírnění dopadů a vypracování plánů návratu do původního stavu. Výstupem je tvorba metodik business continuity plánů, návrhy bezpečnostních opatření a plánů řízení rizik.

„Ve spolupráci se společností Gordic v současné době připravujeme velký výzkumný projekt s izraelskou univerzitou v Arielu, kde bude náš hlavní záběr v oblasti ISMS,“ říká.

Kde je „zakopaný pes“?

Vše by se zdálo ideální. Jenže ani spolupráce mezi komerční a akademickou sférou není prostá překážek. Například přílišný konzervativismus, ale nejen on…

Vzhledem k tomu, že naše projekty spojené s akademickou sférou nevyžadují astronomické finanční sumy ani neúnosné personální požadavky, je podle mě jedinou překážkou občasná neochota přistoupit ke změnám a pustit se do nové oblasti zájmu,“ konstatuje Jaromír Řezáč. „Ale konkrétně v našem oboru i pesimisté většinou dojdou k názoru, který prosazujeme dlouhodobě – kybernetická bezpečnost je v dnešní době existenční nutností a podceňovat ji se těžce nevyplácí.“

Zdeňka Konečná vidí problém jinde: „Za nejčastější překážky, s nimiž je potřeba se dnes vypořádat, lze vnímat zejména zvyšující se tlak na vytížení pracovníků v akademickém prostředí, jejichž hlavní pracovní náplní nebývá vědecko-výzkumná činnost, kterou musejí zvládat vedle svých pedagogických povinností. Partneři z komerční sféry vyžadují z důvodu udržení konkurenceschopnosti dosažení aplikovatelných výsledků výzkumu rychle, což mnohdy není možné. Další oblastí, která nám komplikuje život, je legislativa – například aktuálně GDPR, o němž již byla zmínka, ošetření transferu know-how i technologií a podobně.“

Podle Viktora Ondráka je asi největší překážkou spolupráce neúnosná byrokracie akademické sféry. Rozhodovací a schvalovací proces, který ve firmě trvá hodiny, může podle jeho slov na univerzitě klidně probíhat několik měsíců.

„Těžko říct, jestli na vině je skutečně svazující legislativa, nebo jen alibismus odpovědných osob,“ uvažuje. „Většina firem tedy raději osloví konkrétního akademika-odborníka, než by podstupovala martýrium formální spolupráce s univerzitou. Nakonec je toto řešení i finančně výhodnější pro obě strany. Dalším problémem je nedostatek odborníků. Mám někdy pocit, že systém odměňování na vysokých školách způsobil, že kvalitní odborníci odcházejí do komerční sféry za lepšími podmínkami. Půjde-li to tak dál, na univerzitách zůstanou jen ti, kteří v komerční sféře nenajdou uplatnění.“

„Startovacím impulzem spolupráce bývá spíše neformální vztah konkrétních lidí na nižších úrovních řízení než institucionální aktivity obou stran,“ říká Ing. Viktor Ondrák, Ph.D.

Úloha státu

Podle Zdeňky Konečné akademické prostředí v České republice stále není tak otevřené a neumí spolupracovat s komerčními subjekty v takové míře, jak to vidíme v zahraničí. Tam je tento typ spolupráce vnímán jako jeden z pilířů fungování a přispění k rozvoji regionu, ve kterém firmy a vzdělávací instituce působí

Nicméně věří ve změnu k lepšímu: „Pozitivní posun vidíme zejména u otevřenosti větších či nadnárodních firem, které tuto praxi znají od mateřských společností sídlících v zahraničí a vnímají tuto spolupráci jako přínosnou i z pohledu podnikového rozvoje,“ říká proděkanka a dodává: „V poslední době je však v oblasti spolupráce akademické sféry s komerční zřetelně pozitivní posun. Tento trend je dán právě uvědoměním si užitečnosti a přínosu pro obě strany. Roli sehrává i stát, například jeho podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (VaVaI) prostřednictvím TA ČR či daňové úlevy pro firmy investující do aplikovaného výzkumu.“

Optimisticky to vidí i Jaromír Řezáč: „Posun k lepšímu je jistě patrný. Zásluhy nelze upřít ani státu, který se snaží vytvářet prostředí, které spolupráci škol a firem podporuje. Mám na mysli různé dotační programy, podporu společných akcí, workshopů apod. Jen je třeba dávat pozor, aby veřejný sektor s podporou veřejných peněz komerčním firmám nekonkuroval a nedeformoval trh.“

Viktor Ondrák však tak optimistický není: „Nemůžeme se u nás opírat o dlouhou tradici kooperace, která je ve většině evropských zemí na západ od nás. Startovacím impulzem spolupráce tak bývá spíše neformální vztah konkrétních lidí na nižších úrovních řízení než institucionální aktivity obou stran. Přitom podle mého názoru by stát měl zasahovat do činnosti komerčních i akademických subjektů co nejméně. Jeho úkolem by mělo být zajistit rozumné, a hlavně stabilní legislativní podmínky.“

S tím částečně souhlasí Jaromír Řezáč: „K efektivní spolupráci ale bezesporu stát může přispět vhodnou ekonomickou podporou i vytvořením prostředí pro spolupráci.“

Hana Janišová

hana.janisova@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #9
Kód článku: 180943
Datum: 05. 09. 2018
Rubrika: Servis / Názory
Autor:
Firmy
Související články
Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Související články
Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Fórum děkanů strojních fakult

Na základě čeho definujete kompetenční znalosti absolventů příslušných studijních programů vaší fakulty? Spolupracujete při tom např. se zástupci výrobní praxe v kontextu konkrétních požadavků uplatnění v daných oborech profesích? 

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký počet úspěšných absolventů bakalářského stupně ročně opouští vaši fakultu a jakými praktickými znalostmi disponují? Jaký osobně spatřujete rozdíl v uplatnitelnosti v praxi mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky?

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se vaší fakultě a jejím výzkumným pracovištím dařilo realizovat smluvní výzkum a spolupráci s praxí během pandemie covid-19 a jak se aktuálně staví průmyslová praxe ke společným projektům pro následující období (jak již běžící projekty, tak i nové výzvy)?

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit