Témata
Reklama

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum výrobních průmyslníků
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Monika Šimánková
generální ředitelka, ITS Group

Jsme zemí s dlouhou průmyslovou tradicí a vždy zde bylo mnoho lidí s velkým talentem v technických oborech. Tuto naši konkurenční výhodu je třeba podpořit zejména ve dvou souvisejících oblastech. Jedná se o výzkum a vývoj, a oblast marketingu. České firmy by se měly ještě intenzivněji věnovat vývoji nových produktů. Pomocí marketingu správně definovat, které produkty (inovace produktu) vyvíjet, a následně je umisťovat na trh. Stát sice nyní podporuje pomocí dotačních titulů náklady na výzkum a vývoj, ale nákladů souvisejících s uvedením nového výrobků na trh je násobně více. Například otevírání trhu v případě nového výrobku, který na něm ještě není znám, je finančně velice náročné. Stejně tak propagace nového produktu na zahraničních trzích. Myslím, že oblast marketingu je stále trochu podceňovaným tématem i ve firmách samotných.


Otto Daněk
předseda představenstva, ATAS elektromotory Náchod

To jednodušší, i když určitě ne rychlejší, je modernizovat zákony a zrychlit vymahatelnost práva. To mnohem složitější bude od základu přebudovat úplně celý školský systém. Je třeba jej zaměřit na technické vzdělání. Bezpodmínečně je nutné stanovit minimální hranici pro nástup i ukončení středních a vysokých škol. Připravit motivaci pro studenty na technických školách a nebál bych se zavést školné pro obory, které stát „nepotřebuje“. Samozřejmě by musel být i systém podpory pro nadané a nemovité studenty, popřípadě bezúročné půjčky. I kdyby se toto všechno povedlo v tomto období připravit, bude to trvat mnoho a mnoho let!


Jiří Rosenfeld
předseda správní rady, Slovácké strojírny

Na to není jednoduchá a jednoznačná odpověď. Mnoha českým podnikům stačí vyrábět velké série s malou přidanou hodnotou pro stabilního odběratele. Sice tuto práci dělají výborně, ale je to jen prodávání levné lidské práce s minimální marží. Taková levná pracovní síla je převážně ze zahraničí. Celá ekonomika je postavená na subdodávkách a finál nám chybí. Cesta z toho není jednoduchá a rychlá. Podle mě to vyžaduje více kroků. Především si musíme vychovat své vlastní lidi a postavit budoucnost/vizi na tom, jaký český trh chceme. Přestaňme podporovat trh poskytováním výhod, úlev, slev, dotací apod. pod ušlechtilou záminkou zachování zaměstnanosti. Musíme zpružnit trh práce. K tomu je nutná nejen odvaha zbavit se těch, kdo nestačí, ale mít i firmy se špičkovými produkty, které budou schopné dobře zaplatit kvalitní lidi. A podle mě takové firmy, v různých oblastech, zejména moderních technologií, máme. To je jedna z cest k vyšší konkurenceschopnosti.


Ivan Slimák
vedoucí závodu, Škoda Auto ve Vrchlabí

Základem je stabilní měnová politika a omezení současných inflačních tlaků. Důležité jsou investice do infrastruktury, hlavně budování dálnic a posílení železniční přepravy. Hlavním cílem by měla být aktivní zaměstnanecká politika, která zajistí dostatek pracovní síly a motivaci k práci, ale také otevře příležitosti pro kvalifikované zahraniční zaměstnance. Zásadní je zvýšení podpory technického a IT vzdělávání, a investice do vědy a výzkumu. Do těchto oblastí se v závodě Škoda Auto ve Vrchlabí aktivně zapojujeme, podporujeme vzdělání od základního až po univerzitní. Závod ve Vrchlabí je navíc jedním z prvních v České republice, který dosáhl CO2 neutrality, a to již od konce roku 2020.


Pavel Sobotka
generální ředitel, Frentech Aerospace

Všichni, kdo podnikáme a jsme z velké části exportéři, si uvědomujeme nutnost posilování své pozice na světových trzích. Někomu se to daří lépe a někomu hůře. Je nutné, abychom v průměru byli silnější a konkurenceschopnější. Toto se snaží řešit Výzva k druhé ekonomické transformaci, což je na půdě Svazu průmyslu a dopravy ČR důležité téma. Jako urgentní vidím znovuzavedení povinné matematiky jako maturitního předmětu, povinnou praktickou výuku na základních školách, zpřísnění požadavků pro přijímací zkoušky na střední a vysoké školy tak, aby se nám na tyto školy, zejména technické, dostávala skutečná elita, revitalizaci učňovského školství, abychom měli kvalifikovanou pracovní sílu. Toto je základ ke konkurenceschopnosti. Potřebujeme odborníky na všech postech. Jiné studijní obory, jako jsou např. politologie a podobně, spíše škodí. A tito a jim podobní absolventi nemají na stůl co položit, co by se dalo prodat. A o nějaké přidané hodnotě se hovořit nedá, protože ta je nulová.


Firmy
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Související články
Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak zásadně ovlivňuje vaši výrobu totální nedostatek materiálových vstupů a jak tomu čelíte? Jste nuceni kvůli tomu omezovat výrobu? Promítáte skokové navýšení cen surovin do výsledných cen vašich produktů a jak na to reagují odběratelé?

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se vaší fakultě a jejím výzkumným pracovištím dařilo realizovat smluvní výzkum a spolupráci s praxí během pandemie covid-19 a jak se aktuálně staví průmyslová praxe ke společným projektům pro následující období (jak již běžící projekty, tak i nové výzvy)?

Príhovor Štefana Kassaya, Osem desaťročí života

Ak zoberiem do úvahy, že mám za sebou osem desaťročí života, konečne by som sa mal sám voči sebe vyjadriť zreteľne a jednoznačne. Pravda, v tejto časti sebaspytovania mám na mysli výlučne pracovné záležitosti, napredované vo svojej profesii, napĺňanie vytýčených cieľov. Moja rodina i moje blízke okolie vedia, na akú veľkú úlohu, na ktorej pracujem dodnes, som sa podujal. A teraz by som čakal, že sa ma môj vnímateľ opýta, o čom to vlastne hovorím? Prílišná pracovná orientácia, absolutizovaná honba za chimérou, zafixovaným cieľom sa spravidla vypomstí.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Fórum děkanů strojních fakult

Na základě čeho definujete kompetenční znalosti absolventů příslušných studijních programů vaší fakulty? Spolupracujete při tom např. se zástupci výrobní praxe v kontextu konkrétních požadavků uplatnění v daných oborech profesích? 

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit