Aditivní výroba může být vhodným řešením nejen pro individualizované produkty, ale i produkci méně kusových zakázek, kde by se klasická sériová produkce nevyplatila. A právě na tento segment se zaměřuje pražská společnost cotu.
Problematiku analogických vesmírných misí, speciálně těch hyperbarických, představil Ústavu mechaniky tekutin a termodynamiky Fakulty strojní ČVUT v Praze manažer projektu Hydronaut Jiří Schneider již v roce 2019. Započalo tak období spolupráce Fakulty strojní ČVUT v Praze na dynamicky se rozvíjejícím projektu posouvajícím hranice poznání v dobývání vesmíru.
Analogické mise jsou pozemní mise simulující pobyty posádek v extrémních podmínkách, například při vesmírných misích, při expedicích do oblastí velkých mrazů či mise do hlubin oceánů. Tato prostředí, ve kterých člověk nedokáže bez speciálního vybavení přežít, jsou označována jako ICE (Isolation, Confinement, Extremeness). Extrémní prostředí klade vysoké nároky na jedince. Vyžaduje specifické sociální schopnosti a zahrnuje vysokou úroveň rizika a míry důsledků v případě špatného výkonu posádky či selhání techniky.
Koncem roku 2019 se společně s týmem projektu Hydronaut podařilo identifikovat nejpalčivější problémy spojené s provozem stanice Hydronaut H03 Deep Lab a zahájit práce na jejich řešení. Hydronaut byl zanořen v zatopeném lomu. Jedním z nejkritičtějších problémů byla vysoká vlhkost vzduchu uvnitř stanice a neznalost detailnějšího stavu vnitřního prostředí s možností jeho sledování v reálném čase. Pro redukci vzdušné vlhkosti byl vyvinut pasivní kondenzační systém využívající chladného okolního prostředí. Podstatou byly vzduchové kanály integrované do pláště stanice, které zajištují ochlazení protékajícího vzduchu a současnou kondenzaci vodních par. Instalovanými kondenzačními kanály se podařilo snížit průměrnou relativní vlhkost vzduchu uvnitř stanice z původních 97 % na uspokojivých 72 %. Teplota rosného bodu tak byla snížena z původních 20 °C na 16 °C. Při udržování vnitřní teploty na 21 °C tak bylo možno eliminovat kondenzaci vodní páry na kritických místech konstrukce a zařízení.
V rámci dalších činností se podařilo týmu Fakulty strojní ČVUT v Praze vyvinout systém pro vzdálené monitorování stavu prostředí uvnitř stanice, což vedlo ke zvýšení bezpečnosti posádek během realizovaných misí. Monitorovací systém poskytuje v reálném čase nejen informace o složení atmosféry, tlaku vzduchu, jeho teplotě a vlhkosti uvnitř stanice, ale také informace o stavu palubního napájení či intenzitě a barvě vnitřního osvětlení. Navíc byl navržen také systém pro aktivní řízení vztlaku stanice umožňující její řízený sestup a vynoření či setrvání v požadované hloubce.
Analogické mise realizované v prostředí pod vodní hladinou jsou jedinečné díky skutečné izolaci od okolního prostředí s prvky prostředí ICE. Současně je proti hrozbě dekompresní nemoci aktivován psychický stresor ve formě nemožnosti okamžitého opuštění stanice, což přibližuje realizované analogické mise blíže realitě. I přes tyto výhody bylo v roce 2023 rozhodnuto o využití podvodní stanice Hydronaut H03 jakožto hlavní obytné stanice v projektu Little Moon City Prague (LMCP), která v té době vznikala v prostoru před Fakultou strojní a Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze Dejvicích.
Celý areál LMCP se podařilo díky významné podpoře Fakulty strojní ČVUT v Praze a Hlavního města Prahy představit veřejnosti 14. listopadu 2023. Do projektu byla v té době již zapojena také Fakulta biomedicínského inženýrství a probíhalo zapojení Fakulty elektrotechnické. Nové umístění stanice na souši umožnilo její využití i lidem bez potápěčského výcviku, například studentům technických oborů, a v neposlední řadě významně snížilo náklady na realizaci samotných analogických misí.
Od doby zahájení provozu LMCP bylo realizováno několik významných misí, které umožnily rozvoj projektu a jeho cestu k integraci do programů Evropské kosmické agentury (ESA). Mezi doposud poslední realizované akce lze zařadit dvě mise ze září 2024. První mise s názvem Promise se osobně zúčastnili bojový pilot a astronaut ESA major Aleš Svoboda, konstruktér stanice Matyáš Šanda a odborník na hyperbarickou medicínu Dr. Miroslav Rozložník. Cílem mise bylo testování významných systémů LMCP (podpora života, komunikace, řízení lidských zdrojů atd.) a propojení výzkumných týmů z technických a humanitních oborů. Došlo také k významnému propojení projektu s několika pracovišti Akademie věd České republiky.
Druhou zářijovou akcí byla mise s názvem BioSense, které se osobně zúčastnil italský astronaut ESA, plukovník Roberto Vittori. Cílem mise bylo testování senzorického obleku určeného pro pobyt ve vnitřním prostředí mezinárodní vesmírné stanice, testování systému virtuálního trenéra vyvíjeného výzkumným týmem z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze a testování speciálních snímačů vyvíjených týmem milánské polytechniky.
Pražské středisko analogických misí LMCP je dynamicky se rozvíjejícím mezinárodním projektem spojujícím průmyslovou a akademickou sféru v oblasti kosmického výzkumu v širokém spektru odborného zaměření. V rámci projektu dochází k úspěšnému propojení odborníků z oblasti techniky, elektrotechniky, biomedicíny, psychologie, botaniky a mnoha dalších vědních oborů a jako takový je důležitým nástrojem pro naplnění Národního kosmického plánu, tedy strategie České republiky pro rozvoj kapacit a schopností jejího průmyslu i akademické sféry v oblasti kosmických aktivit.
Dekarbonizace energetiky a průmyslu ve vazbě na Green Deal 2050 je v současnosti jedním z hlavních celospolečenských a politických témat. Ta ve výsledku určují směr technologického vývoje, vědy a výzkumu.
Moderní lékařství se neustále vyvíjí a stále více se spoléhá na inovativní materiály, diagnostické metody a technologie z jiných oborů. Proces zavádění nových materiálů a diagnostických metod v oblasti lékařství je zároveň nemyslitelný bez dlouhodobé spolupráce mezi výrobci a výzkumnými institucemi.
Trendy v obrábění kladou stále vyšší nároky i na řezné nástroje. K hlavním požadavkům na nástroje patří zejména vysoký výkon a produktivita, dlouhá doba použití, stabilita výrobní kvality, celková hospodárnost, přesnost práce, schopnost zpracování specifických materiálů, určitá forma chytrosti a konektivity a v neposlední řadě i udržitelnost při použití. Vývoj nástrojů je výrazně progresivní a vzniká tak mnoho nových technických řešení.
Obor obráběcích strojů prochází velkými změnami, které pravděpodobně nejsou na první pohled tak zřetelné. Požadavky na stroje se mění v důsledku postupných proměn světa okolo nás a výrobci strojů na to reagují, aby si zajistili potřebnou konkurenceschopnost.
V minulém roce přinesl náš časopis svým čtenářům seriál, jehož cílem byl detailní vhled do jednotlivých kateder významné české technické univerzity – ČVUT v Praze, a konkrétně do její Fakulty strojní. O přiblížení činnosti této fakulty v kontextu celého technického vzdělání v naší zemi jsme nyní poprosili jejího děkana, doc. Ing. Miroslava Španiela, CSc.
Výroba současnosti čelí v ČR několika zásadním výzvám, které ovlivňují konkurenceschopnost českých výrobních firem. Tzv. zelená a digitální transformace jsou již realitou dneška a pro firmy to může být příležitost, nebo hrozba. Současně roste komplexnost výrobních procesů, kdy provázání technologických operací ve výrobním řetězci produktu je stále náročnější. A v neposlední řadě se proměňuje pracovní trh – do důchodu odcházejí silné ročníky zkušených odborníků, které však nastupující generace nemohou zcela nahradit. Důvodem je jednak menší počet mladších lidí v produktivním věku a dále pak zásadní technologické změny, které se ve výrobě v posledních letech intenzivně dějí. Koncept chytrých obráběcích strojů tak může být možným řešením uvedených výzev.
Projekt Národní centrum kompetence - STROJÍRENSTVÍ (NCKS) byl realizován od ledna 2019 do prosince 2022. V konsorciu bylo zapojeno celkem 26 účastníků, z toho 9 výzkumných organizací a 17 průmyslových partnerů.
Měli jsme možnost zúčastnit se celodenního semináře o monitoringu obráběcích operací, pořádaného 20. října Společností pro obráběcí stroje a Ústavem výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze (RCMT, FS, ČVUT).
V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.
Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.
Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.
Proč jsme nejlepší?
a mnoho dalších benefitů.
... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou














