Témata
Zdroj: FS ČVUT v Praze

160 let strojařského vzdělávání v Praze: 50 let výchovy leteckých a kosmických strojařů

Letecký průmysl je tradičně zdrojem inovací a technologického pokroku, významně přispívá k ekonomice státu a přináší nové technologie a materiály do dalších průmyslových odvětví.

Tento článek je součástí seriálu:
160 let strojařského vzdělávání v Praze
Díly
Ing. Milan Dvořák, Ph.D.

Vedoucí ústavu letadlové techniky FS ČVUT v Praze

Reklama

Česká republika má ve svém leteckém průmyslu dlouhodobou tradici, sahající až do počátku 20. století. Mezi nejstarší letecké továrny vůbec patří Letov (1918) a Aero Vodochody (1919), které hrály klíčovou roli ve vývoji a výrobě letadel pro domácí i zahraniční trhy. Jen samotné Aero Vodochody vyrobilo více než 11 000 letadel, včetně legendárních L-29 Delfín, L-39 Albatros, L-159 a L-39NG, používaných ve více než 60 zemích.

Dvoumístný cvičný ultralehký letoun ZM-02. (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Tradice a vyspělost českého leteckého průmyslu umožňují ČR aktivně se podílet na mezinárodních projektech v oblasti letectví a spolupracovat s globálními lídry, jako jsou Airbus, GE Aviation, Honeywell, Embraer nebo Lockheed Martin, což posiluje pozici ČR na mezinárodní scéně. Od roku 2008 je ČR plnoprávným členem ESA, což umožnilo českým firmám a výzkumným institucím účastnit se mezinárodních vesmírných projektů. V roce 2023 se ČR připojila k Artemis Accords, což umožní spolupráci s NASA a dalšími zeměmi na průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných těles. Národní kosmický plán 2020–2025 podporuje rozvoj kapacit a schopností českého kosmického průmyslu a akademické sféry. Letecký a kosmický průmysl tedy nejenže přináší ekonomické výhody, ale také podporuje inovace, mezinárodní spolupráci a technologický pokrok, což z něj činí klíčový sektor pro budoucí rozvoj ČR.

Jednomístný ultralehký letoun JA-100. (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Součástí této tradice je vzdělávání a technická výchova specialistů pro letecký a kosmický průmysl, kde historicky hraje zásadní úlohu České vysoké učení technické v Praze. Akademický rok 2024–2025 je pro Fakultu strojní ČVUT v Praze významný nejen jubilejním rokem jejího založení (rok 1864), ale i obnovení výuky letadlové techniky založením Katedry letadel (dnes Ústavu letadlové techniky), která zahájila výuku před 50 lety.

SP-1 Spunt a UL-39 Albi na výstavě v Leteckém muzeu Kbely, květen 2024. (Zdroj: FS ČVUT v Praze)
Reklama
Reklama
Reklama

Již před první světovou válkou

Letecké přednášky se na ČVUT v Praze konaly již od roku 1910. V roce 1929 byly zahájeny první pravidelné ucelené učební kurzy pro letectví. Po druhé světové válce pokračovala návaznost na předválečné letecké kurzy postgraduálním kurzem Učební běh pro letectví. Po oddělení samostatných fakult dle vysokoškolského zákona z roku 1950 bylo usneseno zřídit na Fakultě strojní specializované inženýrské letecké studium. Letecká výuka však byla záhy politickým rozhodnutím převedena na Vojenskou akademii VAAZ v Brně. S rozvojem leteckého průmyslu v 60. a 70. letech vznikl požadavek na civilní vysokoškolsky vzdělané letecké odborníky, které VAAZ nemohla zajistit. Aktivita iniciovaná prof. dr. Ing. Rudolfem Peškem, DrSc., vedla k obnovení letecké výuky na ČVUT, realizované na Katedře letadel, o jejíž založení se v roce 1974 zasloužili po rozhodnutí GŘ Aero zejména prof. Ing. Dr. Jerie, DrSc., a Ing. Jaromír Schindler za Výzkumný a zkušební letecký ústav.

Turbovrtulový motor ve vrtulové zkušebně CLKV. (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Výchozí studijní program obsahoval dvě zaměření: Stavba letadel a Letecké motory. Od roku 1981 byla výuka rozšířena o výrobní zaměření Letecká výroba, které bylo v 90. letech nahrazeno zaměřením Provoz letadel. To později přešlo na nově zřízenou Dopravní fakultu ČVUT v Praze. V rámci Boloňské deklarace se základy výuky letadlové techniky rozšířily i na bakalářský stupeň studia. Pedagogické aktivity směřovaly k navázání akademického partnerství s evropskými univerzitami sdruženými pod organizaci Pegasus a ČVUT v Praze bylo přijato za řádného člena této organizace.

UL-39 Albi během prvního letu. (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Ve stopách kosmického programu

Intenzivnější zapojování ČR do evropského kosmického programu vedlo k potřebě odborné výuky zaměřené na kosmickou techniku. Postupné začleňování kosmických předmětů vyústilo v nový akreditovaný studijní magisterský program Letectví a kosmonautika s trojicí specializací: Letadla a bezpilotní systémy, Letadlové motory a Kosmická technika. Výuka podle tohoto programu byla zahájena v akademickém roce 2013–2014. Aktuálně v obou ročnících magisterského studia studuje na Ústavu letadlové techniky přes 50 studentů. Padesátiletá tradice průběžné výuky letadlové techniky představuje více než 1 300 absolventů, mnohaletou úzkou spolupráci s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem a řadou podniků, primárně Aero Vodochody Aerospace. Obě instituce stály u zrodu letecké výuky na Katedře letadel nejen administrativní podporou, ale zejména poskytnutím řady specialistů pro odbornou výuku. Konstrukce letadel – Ing. Jan Vlček, Ing. Jan Mikula, aerodynamika – prof. Ing. Václav Brož, CSc., letecké motory – prof. Ing. Antonín Málek, CSc., letecké výrobní technologie – Ing. Bedřich Štekner, palubní přístroje – Ing. Vratislav Věk, CSc., a řada dalších. Mnozí z nich věnovali celý svůj aktivní odborný život spolupráci s Ústavem. Jejich aktivity byly oceněny při jubilejních výročích Fakulty strojní vysokými stupni medailí této fakulty.

Reklama

Nedílnou součástí aktivit nově založené Katedry letadel byla vedle pedagogické činnosti i vědecko-výzkumná činnost pro letecký i neletecký průmysl. V letech 1980 až 1990 katedra spolupracovala s GŘ Aero na vývoji nového turbovrtulového motoru Walter M602 návrhem vstupního hrdla, letounu L610 vstupním kanálem v motorové gondole a návrhem vstupního kanálu cvičného proudového letounu L-39MS/L-59. Katedra se také podílela na zlepšení aerodynamických vlastností nových vrtulí pro motory M601 a M602 a na vývoji hydraulického systému pro letoun L610. Po roce 1989 se prvním významným počinem spolupráce s průmyslem stal dlouhodobější projekt MŠMT Centrum leteckého a kosmického výzkumu, realizovaný od roku 2000 do roku 2011. V jeho rámci byla řešena výzkumná témata týkající se proudění v zakřivených kanálech, únosností kompozitových struktur, provozních spekter zatížení malých letadel a vývoje dmychadlového pohonu se spalovacím motorem pro lehká letadla. Během realizace těchto projektů byla vybudována laboratoř se strojní dílnou, která umožňuje provádět statické a dynamické pevnostní zkoušky materiálových vzorků, částí letadlových struktur i celých malých letadel. Pro oblast aerodynamiky byl vybudován cirkulační aerodynamický tunel. V následujícím období se pracoviště zapojilo do programu Centra kompetence 2012–2015 v gesci TA ČR. Významná je spolupráce několika pracovišť Fakulty strojní na celokompozitovém vzduchovém kanálu letounu L-39NG a Národních center kompetence 2019–2025 na projektech aktivního NDT, vodíkových nádrží či využití navíjecích technologií kompozitních materiálů pro primární struktury draku.

Ultralehký letoun Direct Fly STOL Cruiser na výstavě k padesátinám ULT, záři 2024. (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Množství konkrétních projektů

Tradičně silnou stránkou ústavu je návrh a vývoj malých letadel. Mezi realizované projekty patří ultralehký letoun ŠP-1 Špunt, první ultralehký letoun v tehdejším Československu (1984), lehký zemědělský letoun ZA-01 (1989), cvičný letoun pro účely pilotního výcviku ve Svazarmu L-11, do letové podoby realizovaný firmou Letov, ultralehký letoun ZM-02 se schopností základní akrobacie a tandemovým uspořádáním posádky (1999), jednomístný ultralehký letoun JA-100 (2010) a ultralehký celokompozitový dmychadlový letoun UL-39 Albi ve spolupráci s Jihlavan Airplanes a LA composite (2016). Aktuálně je dokončován druhý inovovaný prototyp Albi II s významně optimalizovaným trupem i pohonnou jednotkou. Posledním dokončeným projektem je ultralehký celokovový letoun STOL Cruiser. Zadavatelem a výrobcem je společnost Direct Fly. V současnosti pracovníci ústavu například vyvíjejí nový letoun pro českého zákazníka a realizují certifikační zkoušky vojenského UAV prostředku Primoco One 150 M dle STANAG ve spolupráci s firmou Primoco UAV SE.

Vizualizace sondy LVICE2 na oběžné draze Měsíce. (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Ústav dále rozvíjí výzkumné kapacity zaměřené na kosmické prostředí, včetně termálně-vakuového testování, návrhu nosných struktur družic, astrodynamických, termálních a strukturálních výpočtů a simulací proudění. Budují se také kapacity pro testování v mikrogravitaci a hypergravitaci a pro vývoj kosmických pohonů. Testovány byly například kompozitní konstrukce pro S.A.B. Aerospace a LA Composite, 3D tiskové materiály pro Prusa Research a kvalifikační testy radiačního detektoru HardPix. Ústav se podílel na návrhu lunární sondy LVICE2 a spolupracoval s ESA na projektu nukleárního elektrického pohonu RocketRoll v rámci konsorcia složeného z OHB Czechspace, ČVUT v Praze, Ústavu vesmírných systémů Univerzity ve Stuttgartu a OHB System v Brémách. V současnosti Ústav spolupracuje se společností Stellar Exploration na návrhu kosmických pohonů.

Vizualizace vesmírného plavidla poháněného nukleárním elektrickým pohonem NEP RocketRoll. (Zdroj: ESA)

Interdisciplinární a mezinárodní výzkum

Od roku 2016 na fakultě opět působí specializované Centrum leteckého a kosmického výzkumu (CLKV), se zaměřením na interdisciplinární výzkum v oblasti letadlových motorů a kosmických věd. V rámci specializace Letadlové motory se podílí na výuce v programu Letectví a kosmonautika. Centrum sdružuje aktivity a pokročilou infrastrukturu, včetně dynamometrické zkušebny turbovrtulových motorů a experimentální zkušebny jádra leteckých motorů v Praze 9 – Letňanech a laboratoří pro výzkum a testování turbovrtulových motorů v Hradci Králové. Centrum spolupracuje s předními výzkumnými institucemi a průmyslovými partnery, jako je GE Aviation Czech, a využívá sofistikované testovací a měřicí přístroje pro statické i dynamické testování mechanických vlastností materiálů. Výzkum zahrnuje experimenty na leteckých zkušebnách, které umožňují sledovat a snímat vibrační charakteristiky motorů a jejich provozní parametry. Jedním z hlavních výstupů je turbovrtulový motor Catalyst, vyvinutý ve spolupráci s GE Aviation Czech, který byl vybrán pro vojenský dron EU Eurodrone. Tento motor, první svého druhu vyrobený v Evropě po více než 50 letech, přináší zásadní změny ve výkonnosti a efektivitě díky plně autorizovanému digitálnímu řízení a 3D tištěným komponentům. Catalyst dosahuje až o 20 % nižší spotřeby paliva a emisí CO2 a o 10 % vyššího cestovního výkonu ve srovnání s konkurencí. CLKV se také podílí na projektu CZARM (Czech Advanced Robotic System for Servicing, Exploration and Resources Exploitation), který se zaměřuje na vývoj pokročilých robotických systémů pro servisní a průzkumné mise ve vesmíru. Tento projekt, vedený společností L.K. Engineering, má za cíl navrhnout a otestovat autonomní robotické systémy schopné provádět údržbu a opravy satelitů na oběžné dráze.


Vydání #12
Kód článku: 241217
Datum: 11. 12. 2024
Rubrika: Servis / Technické školství
Související články
160 let strojařského vzdělávání v Praze: Hydronaut / Little Moon City Prague

Problematiku analogických vesmírných misí, speciálně těch hyperbarických, představil Ústavu mechaniky tekutin a termodynamiky Fakulty strojní ČVUT v Praze manažer projektu Hydronaut Jiří Schneider již v roce 2019. Započalo tak období spolupráce Fakulty strojní ČVUT v Praze na dynamicky se rozvíjejícím projektu posouvajícím hranice poznání v dobývání vesmíru.

160 let strojařského vzdělávání v Praze: Kosmická strojařina na Ústavu letadlové techniky

Výuku v oblasti kosmické techniky na Fakultě strojní zajišťuje Ústav letadlové techniky od roku 2007. V roce 2013 vznikla specializace na kosmickou techniku v rámci nově akreditovaného programu Letectví a kosmonautika a dosud je jediným specializovaným univerzitním programem se zaměřením na kosmické inženýrství ze strojního hlediska v České republice.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Související články
Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kolébka českého inženýrství: Ústav výrobních strojů a zařízení (RCMT)

Ústav výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze je přední pracoviště aplikovaného výzkumu s rozsáhlými vazbami na průmyslovou praxi v oblasti výrobní techniky. Dlouhodobě se zaměřuje na výzkum progresivních témat, která vycházejí z průběžné identifikace hlavních hybných sil v průmyslové výrobě a zájmu průmyslových partnerů.

160 let strojařského vzdělávání v Praze: Technika pro produktivní a hospodárnou výrobu

Strojírenská výrobní technika je souhrnný název pro stroje a zařízení, které jsou určeny pro realizaci základních výrobních technologií. Obor strojírenské výrobní techniky dnes zahrnuje zejména stroje tvářecí, obráběcí, stroje pro dělení materiálu, pro aditivní výrobu a průmyslové roboty. Součástí oboru je též integrace těchto strojů do vyšších celků výrobních buněk a linek.

160 let strojařského vzdělávání v Praze: Bezuhlíková perspektiva budoucnosti

Dekarbonizace energetiky a průmyslu ve vazbě na Green Deal 2050 je v současnosti jedním z hlavních celospolečenských a politických témat. Ta ve výsledku určují směr technologického vývoje, vědy a výzkumu.

160 let strojařského vzdělávání v Praze: Tištěné implantáty i oční endoskop

Moderní lékařství se neustále vyvíjí a stále více se spoléhá na inovativní materiály, diagnostické metody a technologie z jiných oborů. Proces zavádění nových materiálů a diagnostických metod v oblasti lékařství je zároveň nemyslitelný bez dlouhodobé spolupráce mezi výrobci a výzkumnými institucemi.

Senzory a stroje pro monitoring obrábění

Efektivní sledování řezného procesu v reálném čase je klíčem k vyšší produktivitě a přesnosti obrábění. Výzkumníci z pražského pracoviště RCMT při ČVUT se komplexně zabývají současnými možnostmi inprocesní diagnostiky. Tento příspěvek analyzuje cestu od laboratorních senzorických břitových destiček přes inteligentní nástrojové držáky až po koncept využití samotného stroje jako senzoru s využitím dat z řídicího systému.

Řezné nástroje: trendy a výzvy v průmyslu

Základní funkce a podstata řezných nástrojů jsou stejné už od doby kamenné. Ale také platí, že se kontinuálně vyvíjejí spolu s požadavky na obrábění nových materiálů a na vyšší produktivitu a kvalitu obrobeného povrchu. Moderní nástroje jsou vyráběny vedle tradičních i moderními a nekonvenčními metodami. Na významu nabývá také monitoring řezných operací a management nástrojů, obojí s přihlédnutím k ekonomicko-ekologickým aspektům.

Trendy v laserových technologiích pro výrobu

Laser již dávno není vnímán pouze jako specializovaný nástroj na řezání plechů. V současném výrobním průmyslu je univerzální technologickou platformou, která pokrývá široké spektrum aplikací - od kontinuálního záření a krátkých pulzních režimů, využívaných při kalení, svařování, řezání, vrtání či aditivní výrobě (tzv. makroprocesy), až po ultrakrátkopulzní (UKP) zdroje, umožňující extrémně přesné mikroobrábění, strukturování a funkcionalizaci povrchů (tzv. mikroprocesy).

Řezné nástroje pro moderní výrobu

Trendy v obrábění kladou stále vyšší nároky i na řezné nástroje. K hlavním požadavkům na nástroje patří zejména vysoký výkon a produktivita, dlouhá doba použití, stabilita výrobní kvality, celková hospodárnost, přesnost práce, schopnost zpracování specifických materiálů, určitá forma chytrosti a konektivity a v neposlední řadě i udržitelnost při použití. Vývoj nástrojů je výrazně progresivní a vzniká tak mnoho nových technických řešení.

Aktuální trendy v oboru obráběcích strojů

Obor obráběcích strojů prochází velkými změnami, které pravděpodobně nejsou na první pohled tak zřetelné. Požadavky na stroje se mění v důsledku postupných proměn světa okolo nás a výrobci strojů na to reagují, aby si zajistili potřebnou konkurenceschopnost.

Příklady táhnou: Na začátku výroby je stroj

Za mnohou úspěšnou dráhou v oblasti strojírenství stojí klukovské nadšení pro automobily. U lidí s hlubokým zájmem o techniku se však tento dětský zájem často přetaví v otázku: „Jak se vůbec něco tak složitého navrhuje a vyrábí?“ A právě to byl i případ Ing. Jana Smolíka, dnešního zástupce vedoucího Ústavu výrobních strojů a zařízení – RCMT na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Od touhy konstruovat auta se během studií posunul k tomu, co stojí na počátku průmyslové výroby – k obráběcím a výrobním strojům.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit