Témata
Zdroj: RCMT

Senzory a stroje pro monitoring obrábění

Efektivní sledování řezného procesu v reálném čase je klíčem k vyšší produktivitě a přesnosti obrábění. Výzkumníci z pražského pracoviště RCMT při ČVUT se komplexně zabývají současnými možnostmi inprocesní diagnostiky. Tento příspěvek analyzuje cestu od laboratorních senzorických břitových destiček přes inteligentní nástrojové držáky až po koncept využití samotného stroje jako senzoru s využitím dat z řídicího systému.

Reklama

Výzkum v oblasti inprocesního monitoringu řezného procesu zaznamenal v posledních letech značný pokrok, což dokládá i nedávná přehledová studie, vypracovaná v rámci mezinárodní spolupráce na akademické půdě.

Od laboratorního výzkumu k dílenské praxi

Cílem těchto aktivit je získat objektivní data o fyzikálních veličinách, které charakterizují stav procesu přímo během práce stroje. Mezi klíčové sledované parametry patří řezné síly, krouticí momenty, vibrace, teploty a geometrické rozměry. Znalost těchto veličin umožňuje nejen sledovat aktuální stav opotřebení nástroje, ale také predikovat drsnost povrchu, odhalovat vady a včas identifikovat riziko samobuzeného kmitání, tzv. chatteru.

Detail nástroje v řezu. Vznik řezných sil je spojen s potřebou odříznout přebytečný materiál (třísku) z polotovaru obrobku. Materiál obrobku klade odpor proti vnikání jiného tělesa (řezného nástroje) – pro oddělení třísky musí být odpor (R) překonán silou řezání (F). (Zdroj: RCMT)

Navzdory široké paletě existujících řešení se do reálné průmyslové praxe dostává jen zlomek vyvinutých systémů. Nejčastějšími důvody jsou vysoká cena, nízká robustnost v náročném dílenském prostředí a technologické překážky, jako je potřeba bezdrátového přenosu signálu a nutnost napájet elektroniku umístěnou v rotujících nástrojích. Přesto lze vysledovat jasné trendy, které směřují od složitých laboratorních instalací k integraci senzoriky přímo do struktury obráběcích strojů a k využití vnitřních dat řídicích systémů.

Senzorika integrovaná přímo do nástrojů

Snaha o monitoring prováděný co nejblíže místu řezu vedla k vývoji „inteligentních“ řezných nástrojů. Jedním z pozoruhodných řešení jsou vyměnitelné břitové destičky (VBD) se speciálními vícevrstvými povlaky, které mění své magnetické vlastnosti v závislosti na teplotě. Po kalibraci lze takovou destičku využít jako velmi přesný teploměr, snímající teplotu přímo na čele nástroje. Další cestou je aplikace měřicích fólií nebo mikrotenzometrů přímo na tělo monolitického nástroje nebo pod lůžko břitové destičky. Tyto senzory umožňují měřit deformaci nástroje při záběru a na základě známé tuhosti ji přepočítat na řeznou sílu.

Hlavní složky řezné síly, která působí na nástroj při podélném soustružení. (Zdroj: RCMT)

Hlavním limitem těchto řešení však zůstává nutnost zajistit napájení energií a nejistá spolehlivost přenosu dat z rotujícího vřetena. Vývoj se proto soustředí na indukční systémy napájení a pokročilé telemetrické jednotky integrované do těles frézovacích hlav. I když tato řešení nabízejí nejvyšší citlivost a rychlost odezvy, jejich nasazení je v současnosti omezeno spíše na specializované výzkumné úlohy a na analýzu obrobitelnosti nových materiálů.

Nástrojové držáky jako spolehlivá cesta

Za technologicky vyzrálejší lze považovat senzorické nástrojové držáky, které jsou již komerčně dostupné. Tato zařízení, vyvíjená například firmou Promikron nebo výzkumnými ústavy (např. IFT TU Wien), využívají pro sledování vibrací akcelerometry MEMS a pro měření sil a momentů tenzometrické můstky. Výhodou je relativní robustnost a snadná ovladatelnost: držák funguje jako standardní rozhraní mezi strojem a nástrojem, ale zároveň poskytuje kontinuální tok dat o řezném procesu.

Reklama
Reklama
Reklama

Použití senzorických držáků umožňuje operátorům nebo automatizovaným systémům optimalizovat řezné podmínky v reálném čase. Pokud systém detekuje nadměrné vibrace, může řídicí systém automaticky upravit otáčky nebo posuv, čímž se předejde poškození nástroje i povrchu obrobku. Právě v oblasti hrubovacích operací a výkonového obrábění představují tyto systémy významný přínos pro zvyšování efektivity výroby.

Stroj jako měřicí systém řezných sil

Zajímavou alternativou k osazování nástrojů senzory je koncept, kdy se na celý obráběcí stroj pohlíží jako na měřicí systém. Jelikož se silový tok procesu uzavírá přes nosnou strukturu stroje, lze řezné síly identifikovat nepřímo sledováním deformací klíčových komponentů. Klasickým příkladem jsou piezoelektrické dynamometry umístěné v upevňovací přírubě vřetena. Dynamické síly, působící na nástroj, se přenášejí přes hřídel vřetena na ložiska a následně na snímače, což umožňuje přesně měřit všechny složky řezné síly.

Schematické znázornění modelu ztrát výkonu ve vřetenu obráběcího stroje (Zdroj: RCMT)

Modernější a méně invazivní metody využívají levnější snímače, jako jsou např. senzory vířivých proudů, určené pro měření radiálního vychýlení hřídele vřetena. Pokud známe tuhost vřetena, lze z naměřené deformace poměrně snadno spočítat působící sílu. Výzkum na RCMT se v této souvislosti věnuje i řešení konfliktu mezi tuhostí soustavy a citlivostí měření – zatímco pro přesné obrábění vyžadujeme maximální tuhost, senzory deformace potřebují pro svou funkci určitou měřitelnou poddajnost.

Využití dat z řídicího systému stroje

Nejdostupnější cestou k monitoringu, kterou lze označit jako „senzor zadarmo“, je využití dat, která jsou v řídicím systému stroje již přítomna. Každý moderní CNC stroj vnitřně pracuje se signály o tom, jaký je na jednotlivých pohonech a na vřetenu proud a výkon. Vyčítáním těchto dat s dostatečně krátkou periodou (v řádu jednotek milisekund) lze získat velmi dobrou informaci zejména o tangenciální složce řezné síly.

Hlavní výzvou u této metody je interpretace signálu. Celkový výkon odebíraný z vřetena totiž zahrnuje nejen užitečný výkon spotřebovaný na řezný proces, ale také značné ztráty. Ty zahrnují:

  • ztráty v měniči a elektrické ztráty motoru;
  • tření v ložiskách vřetena (závislé na otáčkách);
  • odpory v převodech a těsněních;
  • výkon potřebný k urychlení hmot vřetena.

Pro přesnou identifikaci řezného odporu je proto nutné vytvořit přesný model ztrát stroje a pro dané provozní stavy identifikovat tzv. výkon naprázdno. Odečtením tohoto výkonu od celkového naměřeného signálu získáme čistý výkon v řezu, přímo úměrný tangenciální řezné síle.

Identifikace měrné řezné síly v reálném čase

Klíčovým parametrem pro technologické výpočty a predikci stability je měrná řezná síla Kc. Tato hodnota charakterizuje silovou interakci mezi konkrétním břitem a materiálem obrobku. Na RCMT byl vyvinut a otestován robustní algoritmus, který umožňuje identifikovat Kc přímo z dat řídicího systému během standardních obráběcích operací. Metoda staví na podílu výkonu v řezu a na podílu objemového úběru materiálu (MRR – Metal Removal Rate).

Reklama

Tento přístup byl úspěšně validován v provozních podmínkách, například při výkonových zkouškách horizontální vyvrtávačky WHT 110 od společnosti TOS Varnsdorf. Ukázalo se, že identifikace Kc z vnitřních dat stroje vykazuje ve srovnání s měřením pomocí drahých laboratorních dynamometrů jen minimální odchylky. Tato schopnost, tedy „učit se“ charakteristiky procesu za běhu, otevírá cestu k vytváření map výkonového využití strojů a k automatickému hledání mezí stability pro různé kombinace nástrojů a obrobků.

Budoucnost: fúze dat a umělá inteligence

Budoucí rozvoj monitoringu obrábění nespočívá pouze v nasazování nových senzorů, ale především v chytrém zpracování získaných dat. Současným tématem výzkumu je tzv. fúze dat, tedy kombinování signálů z různých zdrojů – například současné vyhodnocování vibrací z akcelerometru a výkonu z vřetena. Pro zpracování těchto komplexních datových toků se stále častěji využívají modely založené na umělé inteligenci a fyzikální digitální dvojčata procesů.

Různé typy opotřebení břitu nástroje ovlivňují geometrii řezné hrany a mají vliv na velikost všech složek řezné síly. (Zdroj: Manufacturing Guide)

Výpočetně náročné úlohy jsou obvykle přenášeny na samostatné průmyslové počítače (IPC) nebo na tzv. edge-computing jednotky (např. Siemens Sinumerik Edge), aby nebyl ovlivněn výkon samotného CNC systému, zajišťujícího pohyb os. Významným přínosem by bylo síťové propojení více strojů, které si mezi sebou dokážou předávat informace o optimálních řezných podmínkách pro dané materiály – efektivita monitoringu by se tak totiž dále znásobila.

Závěrem lze shrnout, že inprocesní monitoring se stává nezbytnou součástí moderní digitální výroby. Zatímco přímé měření na nástroji zůstává doménou špičkového výzkumu, integrace senzoriky do struktury strojů a vytěžování dat z řídicích systémů jsou dostupnou a vysoce efektivní cestou pro každodenní strojírenskou praxi. Pracoviště RCMT v tomto směru nadále úzce spolupracuje s průmyslovými partnery na vývoji metod, které umožní nejen monitorovat, ale i aktivně řídit řezný proces, a to tak, aby se dosáhlo maximální možné produktivity při zachování špičkové kvality.

Související články
Výzkum a budoucnost přesného obrábění

Dne 2. dubna 2026 se prostory Fakulty strojní ČVUT v Praze v Horské ulici staly centrem setkání předních odborníků z akademické sféry i průmyslové praxe. Ústav výrobních strojů a zařízení (RCMT) ve spolupráci se Společností pro obráběcí stroje zde uspořádal odborný seminář s názvem „Aktuální výzkumná témata ve strojírenské výrobní technice a přesném strojírenství“. Akce nabídla ucelený pohled na nejnovější trendy výzkumu v oblasti přesnosti strojů, řezných sil a progresivních technologií obrábění.

Seminář o monitoringu obráběcích operací

Měli jsme možnost zúčastnit se celodenního semináře o monitoringu obráběcích operací, pořádaného 20. října Společností pro obráběcí stroje a Ústavem výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze (RCMT, FS, ČVUT).

Závěrečné oponentní řízení CK-SVT

V dubnu 2012 byl na půdě Fakulty strojní ČVUT v Praze oficiálně zahájen osmi letý projekt Centrum kompetence - Strojírenská výrobní technika v rámci dotačního programu Technologické agentury ČR. Projekt byl úspěšně ukončen ke konci roku 2019 a v červnu 2020 proběhlo Závěrečné oponentní řízení ve firmě TOS Varnsdorf, jednoho ze spoluřešitelů.

Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Průmysl 4.0 v praxi

Reflexe současného poznání s aplikací prvků Průmyslu 4.0 do praxe byla předmětem odborné konference, kterou společnost Ceratizit společně se svými partnery připravila pro téměř stovku účastníků z řad výrobních společností ve svém Technickém centru. Od původního teoretizování o aspektech Průmyslu 4.0 jsme se nyní dostali již k praktických zkušenostem.

Řezné nástroje: trendy a výzvy v průmyslu

Základní funkce a podstata řezných nástrojů jsou stejné už od doby kamenné. Ale také platí, že se kontinuálně vyvíjejí spolu s požadavky na obrábění nových materiálů a na vyšší produktivitu a kvalitu obrobeného povrchu. Moderní nástroje jsou vyráběny vedle tradičních i moderními a nekonvenčními metodami. Na významu nabývá také monitoring řezných operací a management nástrojů, obojí s přihlédnutím k ekonomicko-ekologickým aspektům.

Aktuální trendy v oboru obráběcích strojů

Obor obráběcích strojů prochází velkými změnami, které pravděpodobně nejsou na první pohled tak zřetelné. Požadavky na stroje se mění v důsledku postupných proměn světa okolo nás a výrobci strojů na to reagují, aby si zajistili potřebnou konkurenceschopnost.

Zvyšování užitné hodnoty obráběcích a tvářecích strojů

Konkurence v oboru prodeje obráběcích strojů je velká a všechny firmy hledají způsob, jak nabídnout koncovému uživateli vyšší užitnou hodnotu. Tato užitná hodnota se posuzuje podle parametrů koncové výrobní technologie (přesnost, jakost, produktivita, celkové náklady) a pro výrobce obráběcích strojů je to jeden z bodů, kde mohou technickými znalostmi a inovacemi ovlivnit svou konkurenceschopnost na trhu.

Trendy v laserových technologiích pro výrobu

Laser již dávno není vnímán pouze jako specializovaný nástroj na řezání plechů. V současném výrobním průmyslu je univerzální technologickou platformou, která pokrývá široké spektrum aplikací - od kontinuálního záření a krátkých pulzních režimů, využívaných při kalení, svařování, řezání, vrtání či aditivní výrobě (tzv. makroprocesy), až po ultrakrátkopulzní (UKP) zdroje, umožňující extrémně přesné mikroobrábění, strukturování a funkcionalizaci povrchů (tzv. mikroprocesy).

Kolébka českého inženýrství: Ústav výrobních strojů a zařízení (RCMT)

Ústav výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze je přední pracoviště aplikovaného výzkumu s rozsáhlými vazbami na průmyslovou praxi v oblasti výrobní techniky. Dlouhodobě se zaměřuje na výzkum progresivních témat, která vycházejí z průběžné identifikace hlavních hybných sil v průmyslové výrobě a zájmu průmyslových partnerů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit