Budoucnost automatizované výroby

Výstavní akce World of Machining 2026, která pod taktovkou firmy CNC Invest a jejích partnerů od 8. do 10. září oživí Výstaviště Kroměříž, sází v rámci svého doprovodného programu na formát živých panelových diskuzí. Zatímco úvodní, úterní den bude vyhrazen provázanosti technického školství a průmyslové sféry se specifickým zaměřením na Jihomoravský kraj, středa 9. září se kompletně zaměří na technologický vrchol přesného strojírenství – na letecký průmysl.

V minulém vydání MM Průmyslového spektra jsme vám přinesli rozhovor s Lucií Filovou a Janem Gryčem ze společnosti Ceratizit, kteří představili radikální změnu konceptu letošního Týdne obrábění 2026 ve Velkém Meziříčí. Tradiční pásmo prezentací úterního doprovodného programu letos ustupuje živé interakci a diskuzním formátům, které mají za cíl vytvořit platformu, kde se protíná vědecká vize s průmyslovou realitou.

Opět po dvou letech hostil Frankfurt nad Mohanem prestižní sesterské veletrhy Techtextil a Texprocess. Akce, které odstartovaly 21. dubna, opět obhájily pozici klíčového globálního centra pro inovace v sektoru technického textilu a pokročilého zpracování materiálů. Více než 1 700 vystavovatelů z 54 zemí zde představilo špičkové technologie, včetně automatizace poháněné umělou inteligencí, recyklovaných materiálů a ekologických barviv. Hlavním přínosem tohoto veletržního spojení je úspěšné propojování vědeckého výzkumu s komerční výrobou, což umožňuje rychlé zavádění revolučních řešení do celosvětové praxe.

Mezinárodní strojírenský veletrh lze bez nadsázky nazvat pilířem průmyslového dění a klíčovým místem pro navazování obchodních partnerství. Jednou z významných firem, jejichž expozici bude letos v rámci MSV v Brně možno navštívit, je Bosch Rexroth, který se po loňské pauze, kdy slavil 35 let na trhu a otevíral nové technologické centrum CU.BE, vrací na MSV v plné síle. Nejen o tom jsme hovořili s Filipem Kalašem, ředitelem společnosti.

Současný průmysl se zaměřuje na flexibilitu – krátké série, rychlé přetypování, univerzální robotizovaná pracoviště. Přesto existuje segment, kde tato lákavá univerzálnost naráží na své fyzikální i ekonomické meze. Jednoúčelové stroje a poloautomatická zařízení vůbec nezastaraly – naopak, v době nedostatku techniků na trhu práce a stupňujících se nároků na opakovatelnost výrobních procesů prožívají svoji renezanci, která může vnějšímu pozorovateli snadno uniknout.

Společnost Pešek Machinery není na trhu žádným nováčkem. Za čtvrtstoletí své existence si vybudovala silné jméno v technicky nejnáročnějších oborech - od automotive a železničního průmyslu až po modulární stavebnictví. Realizují komplexní zakázky, které začínají vývojem a končí oživením automatizovaných pracovišť. O tom, jak takto složitou zakázkovou výrobu řídit a neztratit kontrolu nad detaily, jsme si povídali se zakladatelem a CEO společnosti Michalem Peškem.

Skupina QPAG otevřela moderní pracoviště vybudované v přísném režimu ISO 7 a splňující standard ESD. Nové brněnské Centrum technické čistoty Q-LAB reaguje na rostoucí požadavky moderního průmyslu na čistotu výroby. Unikátní technologický celek kombinuje pod jednou střechou přísné laboratorní podmínky s nejmodernější analytickou technikou a posouvá hranice kontroly kvality v České republice.

Když se setkáte s Pavlem Smejkalem, vedoucím sekce technické přípravy výroby ve společnosti Rotana, rychle pochopíte, že moderní strojařina už dávno není jen o hlučných halách a šponách. Je o datech, lidech, vizích a schopnosti vidět firmu jako jeden živý, propojený organismus.

Společnost Teximp v tradičním jarním termínu otevřela brány svého pražského sídla v průmyslové zóně Nord Park v Horních Počernicích zákazníkům, obchodním partnerům i odborné veřejnosti. Na třídenní akci nazvané Technologické dny Teximp Praha se kromě domácích pořadatelů podíleli i zástupci partnerských společností – dodavatelů obráběcích nástrojů, měřicí a upínací techniky, procesních kapalin, softwaru a souvisejících služeb. Pozvání jsme přijali i my a této příležitosti jsme využili k seznámení s novinkami, jež byly v rámci této akce prezentovány.

Konec května bývá v pražském sídle společnosti FANUC Czech vyhrazen pro setkání zástupců této firmy a jejích partnerů se zákazníky a zájemci z řad odborné veřejnosti, kteří se chtějí seznámit s novinkami v oblasti průmyslové robotiky nebo hledají řešení pro robotizaci vlastní výroby. Letos se ve dnech 25.-27. května konal už pátý ročník této akce, nazvané příznačně Veletrh robotických příležitostí.

„Poland: Business Forward“ – tento slogan nás provázel na naší několikadenní cestě, která se pod záštitou Polské agentury pro investice a obchod (PAIH) uskutečnila na konci května. Cílem návštěvy bylo představit Polsko nikoliv jako pouhou montovnu, ale jako dynamické a inovativní obchodní centrum, které se stává klíčovým hráčem v globálním strojírenském sektoru. Program cesty, zahrnující návštěvy společností v Poznani a Varšavě, nám přinesl zajímavý vhled do transformace polského hospodářství a jeho potenciálu.

Společnost VÚTS, původně Výzkumný ústav textilních strojů, si v roce 2026 připomíná významné jubileum 75 let od svého založení. Tato liberecká výzkumná a vývojová organizace prošla od roku 1951 hlubokou transformací; z pracoviště úzce specializovaného na podporu textilního a sklářského průmyslu se vyvinula v moderní centrum aplikovaného výzkumu pro široké spektrum zpracovatelského průmyslu. Tato změna identity byla stvrzena i úpravou loga, ze kterého byl odstraněn název Liberec, což symbolizuje otevřenost firmy světovému trhu a její ambice působit jako globální partner pro inovace.

Čísla jsou neúprosná. Průzkum z března letošního roku ukázal, že matematika je pro mladé lidi mezi 16 a 26 lety jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Téměř polovina respondentů ji nemá ráda a záměrně se jí při volbě studia vyhýbá. A výsledky přijímacích zkoušek nanečisto? Průměrná úspěšnost v matematice nedosáhla ani čtvrtiny. Ze středních odborných škol matematika při maturitě prakticky mizí – letos z ní maturoval každý 10. žák, v roce 2013 to bylo na 36 % maturantů. Tato čísla neznačí jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti našeho průmyslu, naší ekonomiky, naší budoucnosti.

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes jsme se na tuto problematiku podívali očima doc. Petra Koňase. Člověka, který ji vidí v širším kontextu, neboť je ambasadorem AI na VUT v Brně.

Univerzitní kampus Plzeň-Bory Západočeské univerzity v Plzni bude letos na podzim opět místem, kde se odehrají tradiční Jaderné dny, tentokrát již po šestnácté. Na co se mohou návštěvníci letošního ročníku těšit a jaké novinky lze očekávat, jsme se zeptali Jana Zdebora, duchovního otce a jednoho z hlavních pořadatelů celé akce.

Rychlé výrobní tempo i nástup umělé inteligence nezastavitelně proměňují svět strojírenství a kontrola kvality dnes prostupuje celým procesem. Inženýr kvality se tak mění ve strategického manažera, jehož lidský nadhled, intuice a osobní odpovědnost jsou i v éře inteligentních strojů naprosto klíčové.

Moderní zobrazovací technologie v urologii pomáhají odhalit nádory a patologické slizniční změny dříve, než bude pozdě. Globální technologická společnost Olympus se již více než 100 let věnuje vytváření vizionářských řešení pro zdravější, bezpečnější a plnohodnotnější život lidí. V rámci své dlouhodobé filozofie „True to Life“ neustále posouvá hranice lékařských technologií. Výsledkem je mimo jiné využití špičkové optiky, pokročilé filtrace světla, která zásadně mění úspěšnost diagnostiky – systém optické filtrace světla NBI (Narrow Band Imaging).

Předpověď prodejů je dnes standardním nástrojem retailových společností. Obchodní týmy ji běžně využívají pro plánování prodejů či promo akcí, finanční oddělení mohou data zapracovávat do rozpočtů a logistika díky nim dokáže plánovat kapacitu skladu. Výrobní firmy však velmi často plánují až na základě aktuálních objednávek, historické zkušenosti nebo intuice mistrů. A přitom právě výroba je místem, kde forecast může přinést nečekané úspory.

Efektivní sledování řezného procesu v reálném čase je klíčem k vyšší produktivitě a přesnosti obrábění. Výzkumníci z pražského pracoviště RCMT při ČVUT se komplexně zabývají současnými možnostmi inprocesní diagnostiky. Tento příspěvek analyzuje cestu od laboratorních senzorických břitových destiček přes inteligentní nástrojové držáky až po koncept využití samotného stroje jako senzoru s využitím dat z řídicího systému.

Laserové řezání je jedním z nejčastějších průmyslových využití této technologie. Na první pohled může působit jednoduše – paprsek se propálí skrze materiál a tím jej rozdělí. Kvalitní a opakovatelné výsledky však závisejí na přesném nastavení jednotlivých parametrů, jako je technika řezu, rychlost či například správná volba asistenčního plynu.

Digitální transformace průmyslu s sebou přináší velké množství dat, která nabízejí obrovský potenciál využití. Díky umělé inteligenci a strojovému učení mohou projektanti a datoví specialisté strukturovat, analyzovat a vyhodnocovat velké objemy těchto dat a využívat je nejrůznějšími způsoby v rámci celého životního cyklu produktu a služeb. Razantní nástup uvedených technologií je výzvou pro většinu oborů, a samozřejmě průmysl, resp. strojírenství, není výjimkou. Přechod k automatizaci procesů je ve většině firem již nějakou dobu realizován, ale umělá inteligence tuto evoluci značně urychlí. Přináší totiž nové způsoby zefektivnění všech procesů – od návrhu přes výrobu, expedici až po postprodejní servis a komunikaci se zákazníkem.

Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM) při Fakultě strojní ČVUT v Praze představuje platformu zaměřenou na výzkum silniční mobility, zejména v oblasti pohonných jednotek, emisí a provozu vozidel. Na řešení se podílejí pracoviště fakulty, včetně Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel (12120), i další odborníci napříč ČVUT, zejména z oblasti řízení, elektrotechniky a zpracování dat. Těžiště činností spočívá ve výzkumu, na který v řadě případů navazuje vývoj realizovaný ve spolupráci s průmyslovými partnery.

Další díl volné série článků o pohyblivých strojích je inspirován společným projektem, který na letošním veletrhu Amper v Brně představili zástupci Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB – Technické univerzity Ostrava a brněnské společnosti TRL Space. Jde o testování využití nanorobotů v podmínkách mikrogravitace. Výzkumníci a technici vyvíjejí malý autonomní laboratorní modul, v němž bude experiment probíhat na palubě mezinárodní vesmírné stanice.

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Kyberútok v dopravě už neznamená jen únik dat, ale i reálné zastavení provozu. Z digitálního problému se tak stalo strategické riziko, které může ochromit logistiku, vyřadit infrastrukturu a ohrozit samotné fungování firmy. Kybernetická bezpečnost se tak stává jedním z klíčových pilířů byznysu.

Obchodní dohody, které jsem v této sérii příspěvků od samého začátku sledoval, se dále rozrůstají. V květnu Evropská komise podepsala smlouvu s Mexikem a do jednání o volném obchodu se vrátila i Velká Británie. Exportní platforma Evropy se rozšiřuje. Ale ten nejzajímavější příběh se dnes neodehrává v Bruselu. Odehrává se tady, doma.

Ve středu 3. června 2026 se na půdě Fakulty chemické VUT v Brně uskutečnilo 30. zasedání valné hromady Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR. Této události se zúčastnili zástupci členských společností AOBP i představitelé státní správy a bezpečnostních složek, kteří se ve svých vystoupeních věnovali aktuálním výzvám obranného průmyslu, jeho dalšímu rozvoji a posilování spolupráce mezi státem, průmyslem a akademickou sférou.

Žijeme v éře, kdy multimediální gramotnost už není jen volitelným doplňkem vzdělání, ale nezbytnou kompetencí potřebnou pro aktivní a uvědomělou účast v současné mediální společnosti. Média, ať už je nazýváme tradičními, nebo moderními, už dávno nejsou pouhými zprostředkovateli informací, ale stala se integrální součástí naší identity a architekty našeho každodenního života. Stojíme uprostřed světa, ve kterém jsme téměř nepřetržitě připojeni prostřednictvím počítačů, tabletů či chytrých telefonů, přičemž hranice mezi naším online a offline světem se stává stále mlhavější. Tato všudypřítomnost médií – od sledování televize a poslechu rozhlasu až po nekonečné hodiny strávené v digitálních prostorech herních konzolí a sociálních sítí – zásadním způsobem ovlivňuje náš obraz světa. Čteme noviny v online verzích, máme více virtuálních přátel než těch, kterým můžeme podat ruku, a se stejnou intenzitou prožíváme katastrofy či převratné změny v zemích, které jsme nikdy nenavštívili, jako kdyby se děly v našem bezprostředním okolí.

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V novém seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omego tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

Na Fakultě strojní VŠB – Technické univerzity Ostrava se rozvíjí výzkum moderních a udržitelných výrobních technologií, které reagují na nároky průmyslu, medicíny i společnosti. Společným motivem je posun od pouhé „výroby tvaru“ k výrobě funkce – tedy k procesům, u nichž se sleduje nejen přesnost a produktivita, ale také integrita povrchu, životnost součástí, materiálová úspora, energetická náročnost a využitelnost výsledků v praxi.

Trh je dnes opravdu nevypočitatelný. Zvlášť když jde o oblast distribuce navázanou na globální logistiku. Proto se ani dobře řízeným firmám občas nevyhne období stagnace. Právě takovou situaci si loni prožili ve společnosti SOS electronic. Tato firma, založená v roce 1991 v Košicích, vyrostla v jednoho z největších distributorů elektronických součástek s několika evropskými pobočkami a více než sto zaměstnanci. Neustále roste, ale v loňském roce se jí nedařilo dostat na naplánovaná čísla – vzala to však jako příležitost k dalším změnám v interních procesech i investicích. A výsledek? Poptávky letos rostou o více než třicet procent.

Přípravy na mezinárodní veletrh pro kovoobrábění AMB 2026, který se uskuteční od 15. do 19. září v německém Stuttgartu, vrcholí. Tři měsíce před zahájením hlásí organizátoři mimořádný zájem: všech 10 výstavních hal stuttgartského výstaviště o celkové rozloze 120 000 m² je vyprodáno. Navzdory současným ekonomickým výzvám v segmentu obrábění potvrzuje AMB roli klíčové události v oboru.

Existují příběhy, které nezní jako strategie. Spíš jako náhoda. Nebo dobrodružství. A právě o jeden takový se chci podělit, protože je to pro nás v Česku překvapivě cenná lekce.

Kompresor dnes již není pouze součástí technologie, ale stále častěji rozhoduje o provozních nákladech, energetické efektivitě i možnostech dalšího růstu výroby. Nová generace olejových šroubových kompresorů Ingersoll Rand proto nepřináší pouze vyšší výkon, ale i zásadní změnu v tom, kolik prostoru a energie moderní komprese skutečně potřebuje. Nová platforma nabízí až o 40 % menší konstrukci, až o 10 % vyšší dodávku vzduchu a současně až o 12 % nižší spotřebu energie.

Automatizované obrábění přípojnic bývá pro menší výrobce rozváděčů velkou výzvou. Nový stroj Punching Terminal PT S4 od společnosti Rittal tento proces výrazně zjednodušuje a je atraktivní i pro firmy, které zpracovávají jen menší objemy mědi ročně.

Automatizovaná paletizace se stále častěji prosazuje také v malých a středně velkých výrobních podnicích, zejména v provozech s vysokým výrobním taktem a nedostatkem pracovní síly. Paletizace na konci výrobní linky je fyzicky náročný proces, při kterém automatizace zajišťuje vyšší rychlost manipulace a opakovatelnost procesu. Pro předního slovenského výrobce koření Thymos jsme v minulém roce implementovali automatizované paletizační pracoviště v jeho provozu ve Velké Lomnici.

Titulek zní poněkud hokejově, protože nedávno skončilo mistrovství světa v hokeji. Nechceme však jitřit rány a připomínat zmařené naděje našich hokejových fanoušků, a tak pojďme od sportu ke strojům. Javorovým listem je myšlena výrobní společnost Maple Technology, sídlící na Taiwanu.

Dnešní výrobní legislativa klade důraz na používání bezolovnatých materiálů, což znamená, že na výhody typicky spojené s příměsí olova – například menší opotřebení nástroje, lepší tvorba třísky či nižší teplota a tření v místě řezu – nadále nelze spoléhat. Výrobci se proto musejí tím spíše zaměřit na správnou volbu nástrojů pro konkrétní aplikaci.

Digitalizace průmyslu je primárně spojována s automatizací výroby, robotikou, monitoringem strojů nebo sběrem provozních dat. V praxi však mnoho firem naráží na podobně důležitou oblast: na plánování zásob, nákupu a dostupnosti materiálu či zboží. Data leží v některém z centrálních systémů (ERP), skladových systémech, e-shopech, tabulkách a reportech. Samotná evidence však neodpovídá na otázku, co má firma udělat zítra. Právě zde vzniká prostor pro nástroje, jako je např. DataBrush Forto. Jde o systém pro řízení zásob, objednávek, dostupnosti a forecastu.

Česká strojírenská společnost Profika se už více než 30 let specializuje na obráběcí stroje. Na trhu je ale čím dál větší poptávka po automatizaci výroby. Na ni Profika reagovala vývojem vlastních robotických pracovišť, která lze adaptovat přímo pro potřeby konkrétní produkce a provozu – ať už velikostí, komponenty, či funkcemi. Podle Jakuba Kaufmana, který v Profice robotizaci a automatizaci vede, je klíčový osobní přístup k zákazníkovi a konstrukce řešení pro danou firmu.

Průmyslová výroba se mění rychleji než kdy dříve. Rostoucí tlak na produktivitu, automatizaci a eliminaci zmetkovitosti posouvá inspekci kvality z kontrolních laboratoří přímo do výrobního procesu. Kvalita dnes není pouze o kontrole hotového dílu, ale především o schopnosti získávat přesná data v reálném čase a využívat je pro okamžitou optimalizaci výroby. Společnost Hexagon Manufacturing Intelligence (dále jako Hexagon MI) patří mezi firmy, které tento trend dlouhodobě formují. O současné průmyslové metrologii, digitalizaci výroby i novém souřadnicovém měřicím stroji Maestro jsme si povídali s novým Country Managerem divize Stationary pro Českou republiku a Slovensko, panem Tomášem Strnadem.

Výroba komponent pro medicínské využití klade vysoké nároky na přesnost i efektivitu obrábění. Projekt společnosti Rotana realizovaný s vědci z Fakulty strojní ČVUT v Praze přinesl zajímavé řešení v podobě pilotního vrtáku, který umožňuje vrtání do tvarových ploch bez nutnosti předchozích technologických operací.

Chybějící CAD modely, stará výkresová dokumentace nebo opotřebené formy bez digitální stopy – to je realita, která v moderní výrobě znamená citelnou brzdu produktivity. Reverzní inženýrství však již nemusí být zdlouhavým procesem. Díky moderním 3D skenerům a CAD softwaru lze převést fyzický díl do digitální podoby připravené pro konstrukci i výrobu během několika minut.

Realizace chytrých domácností často pro zhotovitele znamená skloubit několik protichůdných požadavků a možností. Těmi hlavními jsou určitě očekávání klienta versus reálné technické možnostmi budovy a zároveň snaha zajistit, aby bylo výsledné řešení flexibilní, škálovatelné a v čase tudíž i kustomizovatelné. Řešení, která tak dokážou propojit více periferií a koncových zařízení včetně těch, která jsou v domácnosti už nainstalovaná bez nutnosti zásahů do stavebních prvků a která jsou i dostatečně modulární, představují pro montážní firmy, architekty či facility manažery výraznou konkurenční výhodu. TaHoma switch od Somfy nabízí právě takový přístup: umožňuje realizovat projekty chytré domácnosti bez bourání, s možností vzdáleného servisu a s vysokou mírou kompatibility napříč technologiemi.