Témata
Zdroj: Intercedu

Promluvy Štefana Kassaye: Multimediální gramotnost

Žijeme v éře, kdy multimediální gramotnost už není jen volitelným doplňkem vzdělání, ale nezbytnou kompetencí potřebnou pro aktivní a uvědomělou účast v současné mediální společnosti. Média, ať už je nazýváme tradičními, nebo moderními, už dávno nejsou pouhými zprostředkovateli informací, ale stala se integrální součástí naší identity a architekty našeho každodenního života. Stojíme uprostřed světa, ve kterém jsme téměř nepřetržitě připojeni prostřednictvím počítačů, tabletů či chytrých telefonů, přičemž hranice mezi naším online a offline světem se stává stále mlhavější. Tato všudypřítomnost médií – od sledování televize a poslechu rozhlasu až po nekonečné hodiny strávené v digitálních prostorech herních konzolí a sociálních sítí – zásadním způsobem ovlivňuje náš obraz světa. Čteme noviny v online verzích, máme více virtuálních přátel než těch, kterým můžeme podat ruku, a se stejnou intenzitou prožíváme katastrofy či převratné změny v zemích, které jsme nikdy nenavštívili, jako kdyby se děly v našem bezprostředním okolí.

Tento článek je součástí seriálu:
Príhovory Štefana Kassaya
Díly
Reklama

Tento neustále rostoucí vliv médií na dění v celé společnosti vyžaduje naši plnou pozornost a hluboké uvědomění si celého procesu a jeho důsledků. Musíme si přiznat, že v této chvíli ještě nedokážeme v plné míře pojmenovat všechny dopady tohoto vlivu a často s nejistotou hledáme odpověď na otázku, které změny bychom měli s radostí vítat a vůči kterým bychom se měli rázně bránit. Co však víme s naprostou jistotou, je fakt, že narůstající přítomnost médií zasahuje do podstaty našich sociálních interakcí. Ovlivňuje naše každodenní rozhovory a veřejné diskuze, které probíhají na všech úrovních – od neformálních debat v kadeřnictvích až po přísně odborná fóra na univerzitách, od internetových debat až po televizní talk-show. Právě schopnost uvažovat o těchto trendech a kriticky diskutovat o důsledcích mediálního působení na společnost i na sebe samého považuji za jednu z nejprospěšnějších a nejdůležitějších kompetencí dneška.

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impulz pro rozvoj jednotlivce a společnosti, a proto mj. již v 90. letech minulého století založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje. V roce 2021 ukončil aktivní působení ve spoluvlastněné společnosti I.D.C. Holding a založil vzdělávací instituci International Center of Education. (Zdroj: Intercedu)

V této souvislosti se často skloňuje pojem informační gramotnost. V informační společnosti totiž nestačí jen pasivně přijímat obsah; musíme být vybaveni znalostmi a dovednostmi, které nám umožní s informacemi efektivně pracovat a zároveň je podrobovat přísnému kritickému zhodnocení. Jde o nezbytný předpoklad pro to, aby se jednotlivec dokázal plnohodnotně uplatnit v informační znalostní éře. Musíme si však uvědomit, že za strategický základ nejen informační, ale všech ostatních gramotností, se považuje gramotnost čtenářská. Pokud je v našem věku strategickým cílem informace mít, pak existenční podmínkou je schopnost tyto informace identifikovat, získat, intelektuálně zpracovat, a následně je zhodnotit ve prospěch sebe i celku. Bez čtenářské gramotnosti na vysoké úrovni je tento proces nemožný. Dnes pod tímto pojmem nechápeme jen mechanické poznání faktů, ale především hluboké porozumění, schopnost chápat souvislosti a pěstování návyků, které vedou k efektivnímu fungování ve společnosti. Čtenářská gramotnost vychází z primární lidské potřeby porozumět psanému textu a uvažovat o něm tak, abychom dosahovali svých cílů, rozvíjeli vlastní znalosti a smysluplně se podíleli na životě společnosti, ve které žijeme. Pouze s takovou výbavou se můžeme stát skutečnými pány technologií, a nikoli jejich nevědomými sluhy.

Reklama
Reklama
Reklama

Nezůstávejme proto pouhými pasivními konzumenty digitálního obsahu, které média a technologie formují k obrazu svému. Chopme se příležitosti a rozvíjejme svou multimediální i čtenářskou gramotnost jako klíčové nástroje svobody a kritického myšlení. Hledejme souvislosti, zpochybňujme povrchní informace, pěstujme hluboké porozumění textu a diskutujme o digitálním světě s nadhledem a odpovědností. Pouze tehdy, když budeme informace aktivně a kriticky ovládat, přestaneme být nevolníky algoritmů a staneme se skutečnými pány technologií, kteří vědomě určují směr vývoje naší společnosti.


Představujeme zásadní dílo slovenské odborné literatury „Symbióza ekonomickej diplomacie a podnikateľskej praxe“. Autorem je uznávaný vědec a podnikatel prof. Štefan Kassay, který do textu promítá své 30leté zkušenosti z budování nadnárodní korporace I.D.C. Holding.

Po úspěšném úvodním svazku, který definoval prostor naší existence, přichází prof. Štefan Kassay s druhou částí své ambiciózní trilogie. Kniha „Procesy“ s podtitulem „Modelovanie a metodika“ představuje hluboký analytický ponor do dynamiky ekonomické diplomacie v éře globální digitální transformace. Autor, který do díla promítá své celoživotní zkušenosti vědce i vrcholového manažera nadnárodní korporace, zde precizuje metodické postupy nezbytné pro moderní pojetí vědecké školy. Hlavním posláním tohoto druhého svazku je ukázat, jak lze prostřednictvím exaktního modelování procesů a symbiózy vědy s praxí budovat dobré jméno země a zvyšovat její konkurenceschopnost v globálním prostoru.

Část 3: Interdisciplinarita, geopolitika a reflexe inovativní praxe

Závěrečná část druhého svazku knihy „Procesy“ přináší fascinující syntézu teoretických reflexí a konkrétních příkladů z průmyslového prostředí. Výjimečným prvkem je tzv. „Dišputa pěti profesorů“ (Milan Zelený, Štefan Kassay, Jiří Marek, Ján Košturiak, Milan Gregor v moderaci Romana Dvořáka), která v rámci interdisciplinárního dialogu rozebírá budoucnost průmyslu, aditivní technologie a rizika i příležitosti Průmyslu 4.0. Jako konkrétní důkaz metodické excelence je zde analyzován inovační přístup firmy Gevorkyan, konkrétně její unikátní technologie výroby ojnice pomocí práškové metalurgie, slouží jako ukázka přetavení vědy do špičkového produktu. Autor neopomíjí ani širší souvislosti v podobě geopolitiky, kterou interpretuje skrze myšlenky A. M. Húsky jako soupeřivé ovládání vlastních zájmů ve vnějším prostředí. Celé dílo je uzavřeno reflexemi o raném postnovověku a udržitelnosti, přičemž kvalitu a mezinárodní přesah textu garantuje zaštítění Evropskou akademií věd a umění v Salzburgu.

Bližší informace o knize a odkazy na nákup tištěné a elektronické verze najdete zde.


Promluvy Štefana Kassaye: Filozofie rozkvětu vzdělanosti

V duchu integrace vědy a praxe je nezbytné nahlížet na edukaci nikoli jako na časově ohraničenou etapu života, ale jako na kontinuální proces formování lidské osobnosti a její profesionální zdatnosti. Většina populace si pod pojmem učení podvědomě představí institucionalizované prostředí škol a univerzit, kde jsou nám od útlého věku vštěpovány postuláty o důležitosti formálního vzdělání. Jistěže, získaná kvalifikace představuje významný determinant úspěchu, který maximalizuje náš potenciál na trhu práce, otevírá dveře k vyššímu finančnímu ohodnocení a umožňuje budovat kariérní trajektorii v souladu s našimi ambicemi.

Vydání #7,8
Kód článku: 260717
Datum: 24. 06. 2026
Rubrika: Servis / Názory
Autor:
Seriál
Související články
Promluvy Štefana Kassaye: Potřeba znalostí

Znám mnoho lidí, kteří vystudovali několik univerzit, včetně zahraničních. Po absolutoriu získali vysokoškolské diplomy s příslušnými akademickými tituly, v řadě případů následně i vědeckými hodnostmi. Při setkáních v kampusech či jiných místech akt vzájemné výměny vizitek často promění smysl samotného setkání.

Príhovor Štefana Kassaya, Osem desaťročí života

Ak zoberiem do úvahy, že mám za sebou osem desaťročí života, konečne by som sa mal sám voči sebe vyjadriť zreteľne a jednoznačne. Pravda, v tejto časti sebaspytovania mám na mysli výlučne pracovné záležitosti, napredované vo svojej profesii, napĺňanie vytýčených cieľov. Moja rodina i moje blízke okolie vedia, na akú veľkú úlohu, na ktorej pracujem dodnes, som sa podujal. A teraz by som čakal, že sa ma môj vnímateľ opýta, o čom to vlastne hovorím? Prílišná pracovná orientácia, absolutizovaná honba za chimérou, zafixovaným cieľom sa spravidla vypomstí.

MM Glosa: Matematika jako osud. Náš osud

Čísla jsou neúprosná. Průzkum z března letošního roku ukázal, že matematika je pro mladé lidi mezi 16 a 26 lety jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Téměř polovina respondentů ji nemá ráda a záměrně se jí při volbě studia vyhýbá. A výsledky přijímacích zkoušek nanečisto? Průměrná úspěšnost v matematice nedosáhla ani čtvrtiny. Ze středních odborných škol matematika při maturitě prakticky mizí – letos z ní maturoval každý 10. žák, v roce 2013 to bylo na 36 % maturantů. Tato čísla neznačí jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti našeho průmyslu, naší ekonomiky, naší budoucnosti.

Související články
MM Glosa: Když apatie a lhostejnost vrhají stín

S koncem školního roku se tradičně naskýtá příležitost k bilancování. Zatímco žáci a studenti se radují z blížících se prázdnin a zaslouženého odpočinku, rodiče a pedagogové si s úlevou vydechnou po dalším náročném období. Měla by to být chvíle radosti a naplnění, avšak při pohledu na současný stav českého školství se spíše nabízí hořká pachuť zklamání a znepokojení. Je na čase si přestat nalhávat, že je vše v pořádku, a i v tomto sektoru začít pojmenovávat věci pravými jmény. Koncept našeho školství nesmyslně stresuje generace dětí i jejich rodičů, a páchá na nich nenapravitelné škody.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Podcast: Glosa - Královská disciplína

Z dostupných výzkumů víme, že do čtvrté třídy mají děti matematiku rády, ale poté se již ve srovnání se světem propadáme. Všechny ty pompéznosti s digitální revolucí a kampaně za větší počet studentů v technických oborech nemůžou padnout na úrodnou půdu, pokud nedokážeme vyučovat matematiku tak, aby se k ní děti rády vracely. A pro případnou eliminaci neúspěchů raději zrušíme povinnou maturitu z matematiky. 

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Bez technických řešení nelze dělat politická rozhodnutí

Realizace aktuálního otevíracího rozhovoru se odehrála ve Zlínském kraji v Kunovicích, kde se v mece letectví nachází společnost 5M zabývající se vývojem a výrobou kompozitních sendvičových materiálů především pro letectví a pozemní dopravu, ale také vesmírnými projekty. Její spolumajitel Richard Pavlica si na nás udělal čas neprodleně po svém návratu z Japonska, kde se firma účastnila veletrhu zaměřeného na letecké a kosmické aktivity. Hovořili jsme jak o trendech a výzvách, které tento obor přináší, tak o podnikatelské realitě pramenící z evropského působení, se kterou se denně setkávají a musejí do svého celosvětového fungování promítat.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit