V této souvislosti se často skloňuje pojem informační gramotnost. V informační společnosti totiž nestačí jen pasivně přijímat obsah; musíme být vybaveni znalostmi a dovednostmi, které nám umožní s informacemi efektivně pracovat a zároveň je podrobovat přísnému kritickému zhodnocení. Jde o nezbytný předpoklad pro to, aby se jednotlivec dokázal plnohodnotně uplatnit v informační znalostní éře. Musíme si však uvědomit, že za strategický základ nejen informační, ale všech ostatních gramotností, se považuje gramotnost čtenářská. Pokud je v našem věku strategickým cílem informace mít, pak existenční podmínkou je schopnost tyto informace identifikovat, získat, intelektuálně zpracovat, a následně je zhodnotit ve prospěch sebe i celku. Bez čtenářské gramotnosti na vysoké úrovni je tento proces nemožný. Dnes pod tímto pojmem nechápeme jen mechanické poznání faktů, ale především hluboké porozumění, schopnost chápat souvislosti a pěstování návyků, které vedou k efektivnímu fungování ve společnosti. Čtenářská gramotnost vychází z primární lidské potřeby porozumět psanému textu a uvažovat o něm tak, abychom dosahovali svých cílů, rozvíjeli vlastní znalosti a smysluplně se podíleli na životě společnosti, ve které žijeme. Pouze s takovou výbavou se můžeme stát skutečnými pány technologií, a nikoli jejich nevědomými sluhy.