Témata
Reklama

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum děkanů strojních fakult
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Prof. Ing. Robert Čep, Ph.D.
děkan Fakulty strojní, VŠB-TU Ostrava

Já především pevně věřím – a myslím, že mi kolegové děkani dají za pravdu – že situace spojená s pandemií umožní výuku v celém semestru prezenčně, za osobní účasti studentů na přednáškách i cvičeních. Dá se asi předpokládat, že nějaká omezení při vstupu do kampusu či povinnost nosit ochranu dýchacích cest zejména při velkých přednáškách budou trvat. Osobní kontakt se studenty je ovšem nutný, a především žádoucí z obou stran.

Prvním rokem otevíráme čtyřletý bakalářský studijní program Průmyslový design, který akreditovala Fakulta strojní VŠB-TUO ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci. Je to unikátní program propojující umělecké směry stěmi technickými a umožňující studentům vyzkoušet si život ve dvou moravských městech.


Doc. Ing. Milan Edl, Ph.D.
děkan Fakulty strojní, ZČU v Plzni

Na celou věc je třeba se dívat ze dvou rovin. Jedna je vzdělávací, ta má dopad na pedagogy a studenty, a druhá je z pohledu řízení fakulty, a ta má dopad na akademické i neakademické pracovníky. Pokud se jedná o studijní záležitosti, kam patří kromě výuky i hodnocení a zkoušení studentů, tak se dá očekávat u velkých skupin nasazení komunikačních nástrojů pro distanční komunikaci, popř. využití „vzdálených“ expertů pro přednášení, a třeba i exkurze. Ale výuka by měla být zachována prezenčním způsobem. A pokud jde o řízení fakulty, tak legislativní prostředí je nastaveno tak, abychom mohli jednat, hlasovat, schvalovat v různých grémiích i pomocí nástrojů distanční komunikace hybridní formou. Přesto se osobně domnívám, že žádná technologie nemůže nahradit osobní kontakt.


Prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld
děkan Fakulty strojní, TU v Liberci

Pandemie koronaviru přinesla v předchozím akademickém roce velké množství zásahů do výuky a vzdělávání, které měly své dopady nejenom na praktickou výuku, laboratorní experimenty a měření, ale i na způsob vzdělávání, formy vzdělávání a předávání znalostí a informací. Proto mým, a nejenom mým, největším přáním a „novinkou“ je, aby výuka a vzdělávací činnost opět probíhaly standardní formou bez výrazných omezení. Kromě tohoto přání jsme pro studenty připravili několik nových nebo nově vybavených laboratoří, několik nových učeben pro distanční vzdělávání a zkoušení. Ve spolupráci a s podporou Škoda Auto inovujeme laboratoř UniLab pro elektromobilitu a s firmou Zeiss jsme vybudovali laboratoř pro výuku metrologie.


Prof. Ing. Ľubomír Šooš, PhD.
dekan Strojníckej fakulty, STU v Bratislave

Ťažká otázka, ešte ťažšie je hľadanie vhodného riešenia. Zaočkovanosť Slovákov je len niečo vyše 40 %a o kolektívnej imunite teda nemôžeme hovoriť. Počet ľudí pozitívnych na covid-19 sa u nás začal opäť mierne zvyšovať a podľa odborníkov môžeme prudší nárast očakávať po návrate dovolenkárov zo zahraničia a po návšteve Svätého Otca na Slovensku. No a presne týždeň po jeho návšteve sa nám začína nový akademický rok. Ako sa na túto situáciu pripravujeme? Radi by sme pedagogický proces na Strojníckej fakulte STU v Bratislave otvorili v prezenčnej forme. Plne si totiž uvedomujeme dôležitosť laboratórnych cvičení a pracovných seminárov pre našich študentov. Preto sa chceme v úvode čo najviac zamerať práve na túto časť pedagogického procesu. Súčasne ale riešime aj otázky technického zabezpečenia online pedagogického procesu. Ide najmä o nákup kvalitného technického vybavenia a o školenia našich zamestnancov, ako optimálne zabezpečiť online proces.


Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Související články
Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak zásadně ovlivňuje vaši výrobu totální nedostatek materiálových vstupů a jak tomu čelíte? Jste nuceni kvůli tomu omezovat výrobu? Promítáte skokové navýšení cen surovin do výsledných cen vašich produktů a jak na to reagují odběratelé?

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se vaší fakultě a jejím výzkumným pracovištím dařilo realizovat smluvní výzkum a spolupráci s praxí během pandemie covid-19 a jak se aktuálně staví průmyslová praxe ke společným projektům pro následující období (jak již běžící projekty, tak i nové výzvy)?

Príhovor Štefana Kassaya, Osem desaťročí života

Ak zoberiem do úvahy, že mám za sebou osem desaťročí života, konečne by som sa mal sám voči sebe vyjadriť zreteľne a jednoznačne. Pravda, v tejto časti sebaspytovania mám na mysli výlučne pracovné záležitosti, napredované vo svojej profesii, napĺňanie vytýčených cieľov. Moja rodina i moje blízke okolie vedia, na akú veľkú úlohu, na ktorej pracujem dodnes, som sa podujal. A teraz by som čakal, že sa ma môj vnímateľ opýta, o čom to vlastne hovorím? Prílišná pracovná orientácia, absolutizovaná honba za chimérou, zafixovaným cieľom sa spravidla vypomstí.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit