Témata
Reklama

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum děkanů strojních fakult
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Prof. Ing. Robert Čep, Ph.D.
děkan Fakulty strojní, VŠB-TU Ostrava

Já především pevně věřím – a myslím, že mi kolegové děkani dají za pravdu – že situace spojená s pandemií umožní výuku v celém semestru prezenčně, za osobní účasti studentů na přednáškách i cvičeních. Dá se asi předpokládat, že nějaká omezení při vstupu do kampusu či povinnost nosit ochranu dýchacích cest zejména při velkých přednáškách budou trvat. Osobní kontakt se studenty je ovšem nutný, a především žádoucí z obou stran.

Prvním rokem otevíráme čtyřletý bakalářský studijní program Průmyslový design, který akreditovala Fakulta strojní VŠB-TUO ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci. Je to unikátní program propojující umělecké směry stěmi technickými a umožňující studentům vyzkoušet si život ve dvou moravských městech.


Doc. Ing. Milan Edl, Ph.D.
děkan Fakulty strojní, ZČU v Plzni

Na celou věc je třeba se dívat ze dvou rovin. Jedna je vzdělávací, ta má dopad na pedagogy a studenty, a druhá je z pohledu řízení fakulty, a ta má dopad na akademické i neakademické pracovníky. Pokud se jedná o studijní záležitosti, kam patří kromě výuky i hodnocení a zkoušení studentů, tak se dá očekávat u velkých skupin nasazení komunikačních nástrojů pro distanční komunikaci, popř. využití „vzdálených“ expertů pro přednášení, a třeba i exkurze. Ale výuka by měla být zachována prezenčním způsobem. A pokud jde o řízení fakulty, tak legislativní prostředí je nastaveno tak, abychom mohli jednat, hlasovat, schvalovat v různých grémiích i pomocí nástrojů distanční komunikace hybridní formou. Přesto se osobně domnívám, že žádná technologie nemůže nahradit osobní kontakt.


Prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld
děkan Fakulty strojní, TU v Liberci

Pandemie koronaviru přinesla v předchozím akademickém roce velké množství zásahů do výuky a vzdělávání, které měly své dopady nejenom na praktickou výuku, laboratorní experimenty a měření, ale i na způsob vzdělávání, formy vzdělávání a předávání znalostí a informací. Proto mým, a nejenom mým, největším přáním a „novinkou“ je, aby výuka a vzdělávací činnost opět probíhaly standardní formou bez výrazných omezení. Kromě tohoto přání jsme pro studenty připravili několik nových nebo nově vybavených laboratoří, několik nových učeben pro distanční vzdělávání a zkoušení. Ve spolupráci a s podporou Škoda Auto inovujeme laboratoř UniLab pro elektromobilitu a s firmou Zeiss jsme vybudovali laboratoř pro výuku metrologie.


Prof. Ing. Ľubomír Šooš, PhD.
dekan Strojníckej fakulty, STU v Bratislave

Ťažká otázka, ešte ťažšie je hľadanie vhodného riešenia. Zaočkovanosť Slovákov je len niečo vyše 40 %a o kolektívnej imunite teda nemôžeme hovoriť. Počet ľudí pozitívnych na covid-19 sa u nás začal opäť mierne zvyšovať a podľa odborníkov môžeme prudší nárast očakávať po návrate dovolenkárov zo zahraničia a po návšteve Svätého Otca na Slovensku. No a presne týždeň po jeho návšteve sa nám začína nový akademický rok. Ako sa na túto situáciu pripravujeme? Radi by sme pedagogický proces na Strojníckej fakulte STU v Bratislave otvorili v prezenčnej forme. Plne si totiž uvedomujeme dôležitosť laboratórnych cvičení a pracovných seminárov pre našich študentov. Preto sa chceme v úvode čo najviac zamerať práve na túto časť pedagogického procesu. Súčasne ale riešime aj otázky technického zabezpečenia online pedagogického procesu. Ide najmä o nákup kvalitného technického vybavenia a o školenia našich zamestnancov, ako optimálne zabezpečiť online proces.


Související články
MM Glosa: Když apatie a lhostejnost vrhají stín

S koncem školního roku se tradičně naskýtá příležitost k bilancování. Zatímco žáci a studenti se radují z blížících se prázdnin a zaslouženého odpočinku, rodiče a pedagogové si s úlevou vydechnou po dalším náročném období. Měla by to být chvíle radosti a naplnění, avšak při pohledu na současný stav českého školství se spíše nabízí hořká pachuť zklamání a znepokojení. Je na čase si přestat nalhávat, že je vše v pořádku, a i v tomto sektoru začít pojmenovávat věci pravými jmény. Koncept našeho školství nesmyslně stresuje generace dětí i jejich rodičů, a páchá na nich nenapravitelné škody.

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Související články
Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti: Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

MM Glosa: Matematika jako osud. Náš osud

Čísla jsou neúprosná. Průzkum z března letošního roku ukázal, že matematika je pro mladé lidi mezi 16 a 26 lety jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Téměř polovina respondentů ji nemá ráda a záměrně se jí při volbě studia vyhýbá. A výsledky přijímacích zkoušek nanečisto? Průměrná úspěšnost v matematice nedosáhla ani čtvrtiny. Ze středních odborných škol matematika při maturitě prakticky mizí – letos z ní maturoval každý 10. žák, v roce 2013 to bylo na 36 % maturantů. Tato čísla neznačí jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti našeho průmyslu, naší ekonomiky, naší budoucnosti.

Kam směřují největší strojírenské fakulty v ČR?

Na prahu nového funkčního období (2026–2030) stojí obě největší české strojní fakulty, Fakulta strojní ČVUT v Praze a Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně, a to pod vedením stávajících děkanů – doc. Miroslava Španiela a doc. Jiřího Hlinky. Jelikož oba kandidovali jako jediní uchazeči a mají za sebou jedno funkční období, jejich programová prohlášení představují spíše kontinuitu a reakci na aktuální výzvy než radikální obrat. Z programových tezí obou kandidátů vyplývá, že klíčové priority se soustředí na ekonomickou stabilizaci, posílení vědeckého výkonu, a především redefinici vztahu mezi výukou a průmyslovou praxí.

MM Podcast: Glosa - Královská disciplína

Z dostupných výzkumů víme, že do čtvrté třídy mají děti matematiku rády, ale poté se již ve srovnání se světem propadáme. Všechny ty pompéznosti s digitální revolucí a kampaně za větší počet studentů v technických oborech nemůžou padnout na úrodnou půdu, pokud nedokážeme vyučovat matematiku tak, aby se k ní děti rády vracely. A pro případnou eliminaci neúspěchů raději zrušíme povinnou maturitu z matematiky. 

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit