Na celou věc je třeba se dívat ze dvou rovin. Jedna je vzdělávací, ta má dopad na pedagogy a studenty, a druhá je z pohledu řízení fakulty, a ta má dopad na akademické i neakademické pracovníky. Pokud se jedná o studijní záležitosti, kam patří kromě výuky i hodnocení a zkoušení studentů, tak se dá očekávat u velkých skupin nasazení komunikačních nástrojů pro distanční komunikaci, popř. využití „vzdálených“ expertů pro přednášení, a třeba i exkurze. Ale výuka by měla být zachována prezenčním způsobem. A pokud jde o řízení fakulty, tak legislativní prostředí je nastaveno tak, abychom mohli jednat, hlasovat, schvalovat v různých grémiích i pomocí nástrojů distanční komunikace hybridní formou. Přesto se osobně domnívám, že žádná technologie nemůže nahradit osobní kontakt.