Témata
Zdroj: KM Robotics

Psal se rok 2012, když majitel firmy KM Robotics začal pracovat na projektu WLTR – robotického zedníka. Tento stroj nemá v Evropě konkurenci, představuje revoluci ve stavebnictví a otevírá nové možnosti v oblasti efektivity, přesnosti a udržitelnosti výstavby. Díky pokročilým algoritmům a integrovanému senzorickému systému dokáže operovat s minimálními odchylkami a rychlostí, která výrazně převyšuje lidské zedníky. Vývoj robotického zedníka byl v roce 2019 finančně podpořen z programu Trend TA ČR.

Tento článek je součástí seriálu:
Made in Česko
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

„Duchovním otcem“ celého projektu je Štěpán Kočí, původně podnikatel ve stavebnictví. K němu se zhruba v roce 2015 připojil „softwarový mág“ Jakub Maršík a společně projekt dovedli až k dnešní sériové výrobě. Štěpán Kočí je v této dvojici tím, kdo vytváří design a má na starosti hardware a využitelnost na stavbě. Jakub Maršík odpovídá za veškeré softwarové řešení, strategie, sestavení elektroniky či za vzdálenou podporu.

Do roku 2019 vznikal technologický demonstrátor stroje, poté došlo k uzavření partnerství se společností Wienerberger a s odborníky v oblasti robotiky, stavebnictví a materiálového inženýrství z CIIRC ČVUT v Praze a tvůrci začali pracovat na uvedení stroje do praxe.

„Duchovním otcem“ celého projektu je Štěpán Kočí, původně podnikatel ve stavebnictví. K němu se zhruba v roce 2015 připojil „softwarový mág“ Jakub Maršík a společně projekt dovedli až k dnešní sériové výrobě. (Zdroj: KM Robotics)

Projekt jsem zpočátku financoval z vlastních zdrojů,“ vzpomíná Štěpán Kočí. „Posléze jsme si s Jakubem vzali privátní půjčku, kterou jsme vložili do firmy, a nemalou měrou nám pak pomohla TA ČR, za což jsme neskutečně vděční. Je skvělé že žijeme v zemi, která má podpůrné prostředky a programy pro inovace.

Už žádné tahání za páky

Stroj je robotem v původním smyslu tohoto slova. To znamená, že se sám rozhoduje – vytváří plán, kam ukládat jednotlivé cihly, a také plány pohybů, jak se k nim dostat. Je plně autonomní.

Operátor je potřeba jen, aby doplňoval spotřební materiál, zabezpečil, že se nikdo k robotu nedostane, a zadal, co chce vyzdít. Už žádné programování, žádné tahání za páky. Je to opravdový game changer ve stavebnictví. Jsme schopni manipulovat s jakýmikoliv stavebními bloky do hmotnosti 100 kg, opatřenými úchopovou drážkou,“ říká Štěpán Kočí.

Český robotický zedník je v současné době nespornou jedničkou na evropském trhu. Důvodem podle Štěpána Kočího je, že jeho vývoj a výroba nejsou nijak jednoduché, a ostatní potenciální výrobci to vzdali. (Zdroj: KM Robotics)

Přesnost práce robotického zedníka je počítána v řádu milimetrů, což se nedá říci o stavebních blocích. Platí tedy tolerance udávané ČSN a výrobcem pro daný typ materiálu.

Stroj se dokáže vypořádat též s nepravidelnostmi cihel nebo podkladu, pouze první řada se zakládá ručně, takže rovinatost terénu se dožene zakládací maltou. S přesností cihel je to už horší. Je pro to používána série bloků označených RR, kde je brán větší zřetel na tolerance při výrobě.

Robot zatím pracuje zejména s různými cihelnými bloky, včetně těch izolovaných,“ vysvětluje Štěpán Kočí. „V současnosti také testujeme manipulaci s bloky betonovými. Do budoucna bychom chtěli, aby naše roboty pokládaly zámkové dlažby nebo třeba montovaly betonářskou výztuž. Záleží, kdo z nových partnerů bude mít o co zájem.

Reklama
Reklama
Reklama

Kde lidské limity neplatí

Robotický zedník má oproti lidskému kolegovi mnohé výhody. Unese bloky, které lidé neunesou. To je důležité nejen pro konkrétní práci, ale i proto, že v některých zemích je limitováno množství či celková hmotnost, kolik člověk může za den přemístit. Naopak stroje tím limitovány nejsou a neplatí pro ně ani další „lidské“ limity jako například pracovní doba.

Všechny stroje vyrábíme standardně ve verzi super silent. To znamená, že hluková zátěž obsluhujícího personálu je minimální a také naše stroje neruší nikoho při nočním provozu,“ popisuje Štěpán Kočí. „Naše stroje jsou na stavbě tím nejtišším, co se zde používá.“

Roboty pracující v tandemu na stavbě kulturního centra v Přídolí. (Zdroj: KM Robotics)

Výhodou je také, že v podstatě každý výrobce si může své výrobky upravit pro využití robotického zdění.

Bezpečnost využití robotického zedníka je řešena tzv. safety konceptem, který obsahuje různé elektronické bezpečnostní prvky a mobilní zábranu, aby se ke stroji nemohl přiblížit nikdo, kdo u něj nemá co dělat.

Stroj může oficiálně pracovat při teplotách od +5 do +35 °C. Podle slov Štěpána Kočího byl již několikrát úspěšně využit i v teplotách pod bodem mrazu.

Otvory zdržují

Mohli bychom očekávat, že naprogramování robotu pro konkrétní stavební projekt nebude úplně jednoduché. Opak je pravdou.

Jednotlivé zdi lze zadat přímo na tabletu. Zadává se jen délka a výška, a k tomu se vybere cihla,“ přibližuje Štěpán Kočí a dodává: „Složitější zdi, třeba ty s oknem, se připraví v jednoduché tabulce a importují do stroje pomocí vygenerovaného QR kódu. Zdi umíme také načítat z CAD/BIM.

Jednotlivé zdi lze zadat přímo na tabletu. Složitější zdi, třeba ty s oknem, se připraví v jednoduché tabulce a importují do stroje pomocí vygenerovaného QR kódu nebo je lze načítat z CAD/BIM. (Zdroj: KM Robotics)

Životnost robotického zedníka je při správné údržbě 15 až 20 let.

Předepsané prohlídky u nás nejsou povinné. Je jen potřeba zhruba jednou za dva roky vyměnit mazivo v převodovkách a pravidelně doplňovat olej v kompresoru,“ říká Kočí.

A kde je pro robotického zedníka ideální využití? Podle slov Štěpána Kočího je nejefektivnější zejména na stavbách, kde jsou dlouhé zdi bez otvorů. Ne snad proto, že by otvory nedokázal vytvořit, ale proto, že vytváření otvoru zdržuje. Robot naopak exceluje na průmyslových stavbách s výplňovým zdivem nebo při stavbě mezibytových příček v bytových projektech. Například ve Velké Británii staví typové rodinné domky.

Reklama

Na velikosti záleží

A jak si vlastně můžete robotického zedníka pořídit? Existují dva možné způsoby. Buď je možné jej zakoupit, nebo objednat jako službu. V České republice tuto službu nabízí společnost Green Build, která dnes již disponuje 12 roboty, ale pro velký zájem o jejich pronájem se již chystá pořídit si další. Cena jednoho metru čtverečního vyzděného robotem, který si pronajmete od Green Build, je srovnatelná s tím ručně provedeným. Hlavní výhodou však není cena práce, ale fakt, že robot je kdykoli k dispozici, nepotřebuje dovolenou ani neodejde na neschopenku...

Ohlas z trhu, či lépe řečeno z trhů, je skvělý,“ konstatuje potěšeně Štěpán Kočí. „Všichni jsme od malička snili, že jednou budeme mít vlastní robot, který za nás bude pracovat. A je to tady, můžete si jej normálně koupit a může pro vás pracovat. Aktuálně naše roboty pracují na stavbách v Česku, na Slovensku, v Anglii, Rakousku. Letos se chystáme do Maďarska, Francie, Itálie, Německa, Polska a na Balkán.

Sériová výroba v KM Robotics ve Strančicích. (Zdroj: KM Robotics)

Český robotický zedník je v současné době nespornou jedničkou na evropském trhu. Důvodem podle Štěpána Kočího je, že jeho vývoj a výroba nejsou nijak jednoduché, a ostatní potenciální výrobci to vzdali.

V Austrálii mají roboty pro ukládku bloků. Nicméně tento stroj je obrovský, namontovaný na velký truck. Je vhodný spíš na přízemní rodinné domky a vyrobili jej v jednotkách kusů. Kdežto náš stroj je malý, tak, že projde dveřmi, lehký, že se dá táhnout za osobním autem, a je mu jedno, jestli pracuje v metru, nebo 60. patře mrakodrapu,“ říká Kočí.

Co se týče dopadu tohoto stroje na stavební trh budoucnosti, můžeme předpokládat, že práci, kterou zvládne on, nebude již důvod dělat ručně.

Máme do budoucna velké plány na rozšíření rodiny robotů a aplikací ve stavebnictví,“ komentuje Štěpán Kočí. „Chceme v co největší míře snížit počet lidsky dělaných operací v námi obsluhovaném segmentu trhu. Tím by se časem mohla snížit i cena stavebních prací a zlepšit dostupnost bydlení.

Vydání #7,8
Kód článku: 250738
Datum: 25. 06. 2025
Rubrika: Servis / Automatizace
Seriál
Firmy
Související články
Stroje v pohybu: Dálniční most přes staveniště

Tento stroj mají k dispozici švýcarští silničáři. Most Astra je mobilní staveništní most určený pro použití při údržbě dálnice. Práce lze provádět pod mostem, zatímco přes něj projíždějí vozidla ve dvou jízdních pruzích. Díky tomu je možné pracovat během dne, a to bez uzavírek a odklonů dopravy. Most váží přibližně 1 300 tun, jeho celková délka může být až 257 m a pracovní prostor pod mostem má délku až 100 m, šířku 5,08 m a výšku 3,1 m.

Automatizace masové výroby vs. 3D tisk

Automatizace ve velkých společnostech je již dlouho běžnou praxí. V posledních letech se však setkáváme s poptávkou po automatizaci i v případech malosériové výroby a u dodavatelů s kusovou výrobou. Mnohdy jde o produkty s vysokou přidanou hodnotou, ať už to jsou výrobky pro automobilový průmysl, nebo pro maloodběratele.

Výroba založená na cloudových řešeních

Navzdory ekonomickým propadům a neustále se měnícímu pracovnímu prostředí zůstává výroba dlouhodobě a v celosvětovém měřítku hlavním zdrojem pracovních míst a zásadní oblastí tvorby hodnot. Přesto, že se postupně podařilo do značné míry vylepšit kvalitu vyráběných součástí a zvýšit efektivitu celého výrobního procesu, existují i nadále významné zdroje plýtvání, které se doposud nepodařilo efektivně vyřešit. V důsledku toho se provozní náklady v oblasti výroby vytrvale drží na vysoké úrovni. Existují však významné příležitosti umožňující tento trend zvrátit pomocí digitálních a cloudových řešení.

Související články
Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
BIM otevírá dveře k robotizaci stavebnictví

Robot, který místo člověka postaví zeď, nanese omítky nebo třeba takový, co vyvrtá díry pro rozvody vody či elektřiny. To není sci-fi ani budoucnost vzdálená staletí. Je to realita, kterou máme (nebo můžeme mít) nadosah. Zásadní úlohu v nástupu robotů na stavby přitom hraje metoda BIM, přesněji digitální model stavby (DiMS). Právě ten totiž nese informace potřebné k řízení automatických nebo poloautomatických strojů, které mají lidem výrazně ulehčit práci.

Stroje v pohybu – Autonomní studentská formule

Prostřednictvím našich článků už jsme vám na stránkách časopisu představili mezinárodní soutěž Formula Student a také několik týmů z českých technických univerzit, jež se do ní každoročně zapojují s vlastnoručně postavenými závodními auty. Tentokrát bude řeč o novince – prvním českém samořiditelném monopostu, s nímž se tým eForce z ČVUT účastní této soutěže v nové kategorii Driverless.

Inženýrská akademie ČR - Stroje pro chytrý textil

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem - podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

Made in Česko – Věž pro Svatou zemi

Píše se letopočet 2017 a pro další rok se chytají dvě významná výročí – 100 let od založení Československa a 70 let od založení státu Izrael. Jak lépe přispět k oslavám obou těchto událostí, tvořících historii, než vybudováním výjimečné české stavby, která by ozdobila historické hlavní město Svaté země – Jeruzalém?

Další veletržní postřehy z EMO 2019

Z pohledu technika lze veletrh EMO v roce 2019 považovat za zdařilý, protože byl více o invenci, kreativitě, vylepšování stávajícího i hledání nových cest. Na veletrhu bylo možné vysledovat několik řekněme fenoménů, které se objevovaly napříč veletrhem. Přitom bych je přímo nepovažoval za trendy, protože obdobné počiny, technika, software i smýšlení byly (u asijských výrobců) k vidění o šest měsíců dříve na veletrhu obráběcích strojů v Pekingu. Nedávám tímto záminku k mezikontinentální diskusi o tom, kdo trendy určuje. V tomto textu zazní několik dalších veletržních postřehů.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Evropskou veletržní sezónu 2019 opět zahájí Lipsko

Lipské průmyslové veletrhy Intec a Z otevřou brány výstaviště pro svůj další ročník již ve dnech 5. až 8. února 2019. Výhodný termín konání hned na začátku roku znamená pro vystavovatele a návštěvníky z České republiky ty nejlepší předpoklady pro navázání či prohloubení obchodních kontaktů na mezinárodní strojírenské a subdodavatelské scéně.

Opřít se o silného partnera

V dnešní době hospodářského růstu mnoho firem přemýšlí o rozšíření výroby. To se však neobejde bez úvah o tom, kde získat prostředky na nové stroje a zařízení. Řešení má jméno SGEF.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit