Témata

Made in Czech
Na dvou kolech napříč generacemi

Když v roce 1922 koupil český strojař, konstruktér a průmyslník František Janeček budovu bývalého hostince v Praze Na Zelené lišce, aby tam přenesl sídlo své firmy s poněkud dlouhým názvem „Výroba vojenské výzbroje, přesných strojů, nástrojů a přístrojů Ing. František Janeček“, ještě netušil, že právě zde spatří o sedm let později světlo světa budoucí nejslavnější značka motocyklů všech dob – JAWA.

Tento článek je součástí seriálu:
Made in Česko
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

První motocykly značky JAWA (JAneček-WAnderer) – konkrétně JAWA 500 OHV – představila zbrojovka Ing. Janečka v roce 1929 na XXI. Mezinárodním autosalonu v Praze.

Již počátkem roku 1940 byly tajně zahájeny vývojové práce na poválečných projektech nových motocyklů. Právě díky nim se již v roce 1946 zrodil slavný Pérák. (Zdroj: JAWA)

„Výroba motocyklů JAWA 500 OHV se zpočátku nevyvíjela právě optimisticky,“ říká František Hruška, jednatel společnosti JAWA Moto, z jejíchž dílen dnes stroje značky JAWA vyjíždějí. „Nový impulz však dostala v roce 1931, kdy do firmy přišel anglický závodník a konstruktér G. W. Patchett. Mimo jiné přinesl i zkušenosti s výrobou lehkých dvoutaktních motocyklů. Výsledkem je příprava výroby slavného motocyklu JAWA 175 s motorem Villiers. O rok později byla zahájena sériová výroba tohoto, po stránce ceny vskutku převratného motocyklu. Model, který vlastnil mnohý z našich pradědečků, byl prodáván pod sloganem ‚Lidový motocykl za lidovou cenu‘.“

V roce 1922 koupil František Janeček budovu bývalého hostince v Praze Na Zelené lišce. O sedm let později zde spatřil světlo světa první motocykl značky JAWA.
V roce 1997 byla v Týnci nad Sázavou založena společnost JAWA Moto, která jako nástupnická firma používá chráněnou značku JAWA.
(Zdroj: JAWA)

Před druhou světovou válkou dostali František Janeček a jeho tým vývoj těchto stále populárnějších dopravních prostředků na nejvyšší světovou úroveň řadou nových patentů a vynálezů.

Už od září 1939 však byla JAWA donucena vyrábět vojenské zakázky. Jednalo se zejména o benzinové pumpy, pumové závěsníky a zámky k nim, elektrocentrály a další výrobky. Od roku 1939 do roku 1945 řídila firmu správní rada, jejímž členem byl i pan Janeček. Ten však v červnu 1941 ve věku pouhých 63 let zemřel a ve správní radě jej nahradil JUDr. Jaroslav Frei, jeho předválečný tajemník.

Po válce byla firma na základě Benešových dekretů znárodněna. Tím byla ukončena jakákoli vazba na rodinu Janečkových.

Reklama
Reklama
Reklama

Události uvěřitelné i neuvěřitelné

Pod značkou JAWA se v letech 1934 až 1946 vyrábělo i několik modelů automobilů, a ve 30. letech byl v JAWĚ dokonce vyvinut i letecký motor. Nicméně jedině motorky této značky přetrvaly desetiletí, a navzdory válce i dalším událostem se etablovaly prakticky po celém světě.

První motocykl, JAWA 500 OHV představila firma Ing. Janečka v roce 1929 na XXI. Mezinárodním autosalonu v Praze. (Zdroj: JAWA)

„Kdyby však byli Němci věděli, co se v době jejich řízení firmy dělo mimo jejich zraky, jistě by mnoho lidí přišlo o život nebo skončilo v koncentráku,“ vypráví František Hruška. „Po celou dobu druhé světové války byl totiž materiál a díly na výrobu cca 8 500 motocyklů a 700 automobilů lidmi z JAWY před německými okupanty uschován ve stodolách a kůlnách v okolí Týnce nad Sázavou i na území Prahy. Z nich pak byly hned po válce smontovány první poválečné stroje. Současně již počátkem roku 1940 byly týmy zdejších konstruktérů tajně zahájeny vývojové práce na poválečných projektech nových motocyklů. Právě díky nim se již v roce 1946 zrodil slavný Pérák.“

Pod značkou JAWA se v letech 1934 až 1946 vyrábělo i několik modelů automobilů. (Zdroj: JAWA)

Mezitím však v roce 1945 došlo ke znárodnění podniku a jeho začlenění do národního podniku Zbrojovka Brno. Následující léta byla plná změn. Již v roce 1950 se JAWA osamostatňuje, ale současně přichází o závod v Kvasinách (ten byl začleněn do Škody Mladá Boleslav) a také o slévárnu v Týnci nad Sázavou, kde byl založen národní podnik METAZ. Firma nadále existuje jako národní podnik pod názvem MOTO-JAWA, kterému zůstávají pouze závody v Praze a v Týnci nad Sázavou.

Už více než 100 let platí motto,
o které se s námi podělil František Hruška:

Motocykl
Cítíte magii toho kouzelného slova?
Rám, dvě kola, motor, řídítka a sedlo.
Motocykl se stal příslibem rychlosti, dobrodružství a volnosti.
Za více než století své existence prošel neuvěřitelným vývojem, získal si vyznavače i odpůrce, ale nezůstal nikomu lhostejný.
Motocyklu se propadá.
Na žádném jiném vozidle nemůžete vychutnat tu slast z jízdy, opojný pocit větru ve tvářích a moc nad strojem pod sebou.
Ač se změnil v průběhu let k nepoznání, zůstal vlastně stále stejný.
Rám, dvě kola, motor, řídítka a sedlo.

Výroba úspěšných strojů však přes to vše pokračovala i nadále, a to s viditelnými úspěchy i na závodních drahách. Například v roce 1958 se závodník Jaromír Čížek s motocyklem JAWA stal mistrem Evropy v motokrosu. Nebo v roce 1961, kdy se František Šťastný stal vicemistrem světa v nejpopulárnější motoristické disciplíně – v silničních závodech motocyklů. V 70. letech pak stály motocykly JAWA za největšími úspěchy na Mezinárodní šestidenní motocyklové soutěži.

„I přes sérii různých nešťastných reorganizací a začleňování firmy pod další podniky jela výroba dál a v roce 1964 byl vyroben miliontý motocykl této značky a o 12 let později byl vyroben již dvoumiliontý motocykl značky JAWA,“ dodává František Hruška.

Reklama

Motorky pro mladé i pro ty starší

Přišel rok 1989 a s ním kromě sametové revoluce i poslední účast motocyklů JAWA na Mezinárodní šestidenní motocyklové soutěži, které se s velkými úspěchy účastnily pravidelně již od roku 1932.

Víte že…

…28. června 2013 odstartoval cestovatel a novinář Pavel Suchý na motocyklu JAWA 350 na cestu kolem světa. Při své osmiměsíční úspěšné cestě na motorce ujel 49 003 km.

…během 90 let od jejího založení bylo ve firmě JAWA vyrobeno celkem 3 475 209 kusů motorek.

Pak následovala raná 90. léta a s nimi i rozpad východních trhů. Nicméně i v této době vznikají další úspěšné stroje. V roce 1996 pak do JAWY vstupuje nový strategický partner – společnost Jihostroj Velešín. Následující rok pak byla v Týnci nad Sázavou založena společnost JAWA Moto, která je dceřinou společností Jihostroje a jako nástupnická firma používá chráněnou značku JAWA.

To bylo evidentně šťastné řešení, protože firma existuje a prosperuje dodnes a také dodnes vznikají nové typy populárních motorek JAWA.

„Motocykly v kategorii 350 ccm dnes kupuje především věková skupina 55+, zatímco motocykly v kategorii 500 ccm všechny generace,“ říká František Hruška.

V roce 1932, zásluhou anglického závodníka a konstruktéra G. W. Patchetta, byl vyroben slavný motocykl JAWA 175 s motorem Villiers. (Zdroj: JAWA)
Současnost. RVM 500 by JAWA. (Zdroj: JAWA)

Podle jeho slov firma dnes prodává zhruba 80 % své produkce na českém a slovenském trhu, zbytek pak míří do ostatních evropských zemí. Ročně se těchto motorek prodá zhruba 1 100 kusů. Na tomto čísle však firma rozhodně nehodlá setrvat. Již pro blízkou budoucnost vedení firmy zamýšlí vyrábět, a samozřejmě též prodat, šest až 10 tisíc strojů ročně.

Motocykly JAWA v průběhu historie
1929–1933 – JAWA 500 OHV
1932–1933 – JAWA 175 Villiers
1934–1936 – JAWA 350 SV
1934–1940 – JAWA 250 Special
1934–1946 – JAWA 175 Special
1935–1946 – JAWA 350 OHV
1937–1946 – JAWA 100 Robot
1939 a 1946 – JAWA 250 Duplex-Blok
1946–1954 – JAWA 250 Pérák
1949–1956 – JAWA 350 Pérák
1952–1958 – JAWA 500 OHC
1954–1962 – JAWA 250/353 Kývačka
1954–1964 – JAWA 350/354 Kývačka
1955–1958 – JAWA 50/550
1956–1960 – JAWA-ČZ 125/355
1956–1960 – JAWA-ČZ 175/356
1958–1962 – JAWA 50/555
1962–1966 – JAWA 50/05
1962–1974 – JAWA 250/559 Panelka
1963–1974 – JAWA 250/559 Automatic
1963–1971 – JAWA 250/590 Californian
1964–? – JAWA 350/360 Automatic
1965–1969 – JAWA 350/361 Sport
1966–1980 – JAWA
1967–1973 – JAWA 350/362 Californian
1967–1973 – JAWA 90
1967–1978 – JAWA 50/21
1968–1982 – JAWA 50/23 Mustang
1969–1974 – JAWA Panelka
1970–1972 – JAWA 250/623 UŘ
1970–1972 – JAWA 250/623 Bizon
1970–1972 – JAWA 350/633 Bizon
1973–1984 – JAWA 350/634
1984–1994 – JAWA 350/638
1984–1994 – JAWA 350/639
od 1991 – JAWA 350/640 (od 2013 také Jawa 350/640 Retro 634)
1994–1998 – JAWA 250/593 Vodník
1994–1998 – JAWA 50/585 (586)
1998–2015 – JAWA Dandy 125 (Jawa 125 Travel)
1999–? – JAWA 100/587
2004–2010 – JAWA 650/836 (Classic/Style/Dakar)
2007–2013 – JAWA 250/597 Travel
2011–2017 – JAWA 660 Sportard/Vintage
od 2017 – JAWA 350 OHC (také Special a Scrambler)
od 2020 – JAWA 300 CL
od 2020 – RVM 500 by JAWA (Adventure a Scrambler)
od 2022 – JAWA 350 CL Pérák 
Vydání #1,2
Kód článku: 220127
Datum: 09. 02. 2022
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Související články
Stroje v pohybu:
Jak uhasit letadlo

Pozoruhodný stroj, který vám v tomto článku představíme, se pohybuje na šesti kolech a setkáte se s ním nejčastěji v prostoru letiště. Jde o speciální zásahové vozidlo hasičů. Kombinovaný hasicí automobil Rosenbauer Panther 6 x 6 je tři metry široký a téměř 12 metrů dlouhý, váží až 36 tun a ve výbavě má dlouhé teleskopické rameno. Dva tyto vozy slouží na letišti v Praze-Ruzyni.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 8. díl: Jak se vláda ČR staví k e-mobilitě

V minulých dílech našeho seriálu jsme se zabývali dílčími problematickými aspekty předpokládaného úplného přechodu na elektromobilitu. Poukázali jsme kupř. na energetickou i ekologickou náročnost výroby trakčních baterií, na energetickou náročnost hypotetického přechodu na elektromobilitu, na problém energetického mixu, ale i na bezpečnostní rizika a na sociální, ekonomická i politická úskalí takového podniku. V tomto díle přinášíme rozhovor s Mgr. Janem Bezděkovským, pověřencem ministra dopravy pro čistou mobilitu, kterého jsme se na některá z uvedených témat zeptali. Má vůbec smysl v tuzemských podmínkách vést debatu o úplném přechodu na elektromobilitu? Jak se vláda České republiky staví k elektromobilům, jak bude reagovat na nízkou poptávku po tomto typu osobní dopravy a úroveň povědomí o něm? Bude mít fenomén elektromobility dopad i na provoz autoškol? Odpověď na tyto a další otázky nalezne čtenář v následujícím rozhovoru.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Související články
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 6. díl: Od soukromého vlastnictví ke společnému sdílení

V tomto díle našeho seriálu si představíme dvě možná řešení hypotetického přechodu k elektromobilitě, model sdílené ekonomiky a koncept autonomního řízení. Krátká úvaha o nich, která si nenárokuje být vyčerpávající anebo představovat jasnovideckou výpravu do budoucnosti možného rozvoje těchto konceptů (kupř. problémy s regulací a zdaněním sdílené ekonomiky přecházíme mlčením), má především za cíl ukázat, jak je fenomén elektromobility rozmanitý a že se dotýká jak oblasti technologií, tak otázek ekonomických, sociálních a v neposlední řadě i politických.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 5. díl: Typy nabíjení a jejich specifika

V minulém díle jsme jako jednu z problematických stránek bateriových elektrických vozů uvedli relativně nízkou specifickou energii, tedy poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů. Dospěli jsme k tomu závěru, že aby byl hypotetický přechod na elektromobilitu skutečně účelný z hlediska snížení emisí CO2, nebudou moci mezi poptávané vlastnosti automobilů patřit vysoký výkon a na něj vázaný komfortní dojezd. Současné problémy s malým dojezdem elektromobilů lze částečně řešit budováním nabíjecí infrastruktury. Možnostem dobíjení bateriových elektrických vozů, jako i jeho problematickým stránkám, se budeme věnovat v tomto díle.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 4. díl: Jaké jsou limity lithiových baterií

Stěžejní součást bateriových elektrických vozidel představuje trakční baterie, soustava navzájem propojených sekundárních (nabíjecích) galvanických článků, které v podobě chemické energie akumulují tu elektrickou, již z baterie získává elektromotor. Protože se jako jedna z nevýhod elektrických vozidel oproti těm konvenčním uvádí poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů, tedy jejich relativně nízká specifická energie, zaměříme se v tomto díle našeho seriálu právě na ni, představíme si některé možnosti jejího navýšení a zmapujeme důsledky, jaké může pro mobilitu mít.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 2. díl: Elektromobilita a emise. Regulace vs. poptávka

Ačkoli je přechod na elektromobilitu motivován zejména snahou o celkové snížení emisí CO2, a tím o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, má podle Evropské unie rovněž podpořit konkurenceschopnost unijního trhu. V minulém díle našeho seriálu jsme upozornili na skutečnost, že zavedený regulační rámec, zejména limity emisí CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla, má pozitivně motivovat automobilky, aby se čím dál tím víc orientovaly na produkci vozidel s nulovými či nízkými emisemi, tedy na produkci elektrických vozidel a dobíjecích (plug-in) hybridů. V tomto díle se podíváme, zda přechod na elektromobilitu tyto emise skutečně globálně sníží.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 1. díl: Proč elektromobily? Kontroverzní debata

Eletromobilita se postupně stává realitou. Přestože se názory na ni významně liší, faktem je, že se stane součástí našich životů (do jaké míry, to se ještě uvidí). Co všechno přechod na elektromobilitu ovlivní a jakým způsobem, se pokusíme nastínit v tomto desetidílném seriálu, který jsme připravili ve spolupráci a pod odborným dohledem profesora Jana Macka a inženýra Josefa Morkuse z Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel na FS ČVUT v Praze a spolu s dalšími odborníky. Jednotlivé příspěvky představí různé úhly pohledu na hromadné zavádění elektromobilů, jeho možné důsledky a technologické, ekonomické, ekologické, ale i politické dopady pro Českou republiku.

Z Prahy do Brna na jedno nabití

V našem nepravidelném seriálu představujeme automobily, které by podle našeho názoru mohly být užitečné jak pro firmy, tak pro jednotlivce či vzdělávací zařízení. Tentokrát jsme se zaměřili na elektromobil Kia Soul EV.

Nováček v soutěži se chystá na novou sezonu

V tomto vydání vám představíme další z řady studentských formulí. Tentokrát nahlédneme do ostravské dílny týmu VŠB – Technické univerzity Ostrava. Studenti Fakulty strojní se tam s vervou pustili do stavby nového monopostu studentské formule #2 pro závodění na rok 2016!

Silniční detektor lži

Kontrola stavu povrchu vozovky znamená nutnost vrtání sond a dopravních omezení. Ruští vědci však vymysleli neinvazivní metodu, pomocí níž lze kvalitu silnic měřit za běžného provozu. Hlavní práci odvádí radiační zářič z dílny Rosatomu.

Dragon 5 - Revoluční změny v podání TU Brno Racing

V tabletovém vydání MM Průmyslového spektra jste si mohli přečíst o tom, jak se dělají studentské formule v Praze. V tomto článku se přesuneme do Brna a podrobněji vás seznámíme s týmem TU Brno Racing.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit