Témata
Zdroj: ChatGPT

Revoluce udržitelnosti: Uzavřené smyčky v kovoprůmyslu

Navzdory sebevětšímu úsilí o maximální efektivitu zůstává produkce odpadu v průmyslu kovovýroby nedílným doprovodným faktorem. Recyklace třísek, emulzí a olejů je proto, zvláště pro malé a střední podniky, moudrým krokem do budoucna - šetří peníze i planetu, zefektivňuje ekonomickou stránku provozu a přispívá k dobrému jménu v očích potenciálních zákazníků.

Anna Jirásková

Vystudovala umělecko-průmyslovou střední školu v Turnově a následně strojírenský management na Vyšší odborné škole ve Strakonicích. Většinu svého profesního života se věnuje překladatelství z angličtiny, ve volném čase pak například literatuře, počítačům, řemeslné tvorbě či vzdělávání se v dalších jazycích. V MM Průmyslovém spektru pracuje jako redaktorka od roku 2024.

Reklama

Energeticky náročný, materiálově intenzivní a do značné míry lineární – takový byl po dekády tradiční přístup k obrábění kovů. S rostoucím tlakem na udržitelnost a snižování nákladů se ale začíná měnit i tento sektor. Jednou z nejefektivnějších cest ke změně je zavádění tzv. uzavřených smyček, umožňujících opakované využití kovových třísek, chladicích kapalin a olejů. Nejde o vzdálenou ekologickou vizi, ale o realitu, kterou už dnes úspěšně aplikují desítky firem včetně mnoha středoevropských.

Když odpad přestane být odpadem

Během každodenní výroby vzniká obrovské množství kovových třísek – u některých obráběcích operací končí ve formě třísek více než 50 % původního polotovaru. K tomu se přidávají také tisíce litrů chladicí emulze či řezného oleje, které se dříve zpravidla po určité době likvidovaly jako nebezpečný odpad.

Moderní přístup však skýtá možnost tento „odpad“ navrátit zpět do procesu, a to i opakovaně. Uzavřené smyčky kombinují technologie filtrace, odstřeďování, sušení, separace kapalin a rekuperace. Výsledkem je systém, v němž se třísky čistí a lisují pro zpětný odprodej nebo opětovné využití, emulze či oleje se separují, filtrují a vrací zpět do oběhu, a ve výsledku dochází k výrazné úspoře nákladů, vody, chemikálií a emisí CO2.

Jedním ze způsobů recyklace zbytkového materiálu je briketování kovových třísek, po němž lze recyklovaný materiál odkoupit nebo jej přetavit k opětovnému použití. (Zdroj: ChatGPT)

Recyklace třísek: peníze v každém kilogramu

Z hlediska materiálu jsou třísky často čistým kovem (ocel, hliník, měď, titan aj.), avšak kvůli přítomnosti kapalin a nepravidelnému tvaru mají bez úpravy malou hodnotu. Řešením je jejich odstřeďování a následné briketování (lisování do pelet), které sníží objem až o 90 %, odstraní většinu zbytkového oleje (ten se zachytí pro další využití) a umožní výkup materiálu za vyšší ceny, nebo dokonce jeho opětovné přetavení přímo ve firmě.

Například česká firma Slévárna Kuřim investovala do linky na zpracování třísek a nyní dosahuje úspory až 40 % nákladů na nákup nové suroviny i přepravu odpadu.

Oleje a emulze: kapaliny, které nemusí být jednorázové

V každé dílně je časem nutné měnit chladicí emulze, protože ztrácejí účinnost a kontaminují se. Nicméně i v této oblasti existují sofistikované technologie na čištění a recyklaci kapalin. Separátory odstraňují nečistoty, olejové vrstvy a bakterie, zatímco tzv. ultrafiltrace (odstřeďování) umožňuje vrátit emulzi zpět do provozu – v některých případech až 5–7x.

Například jihlavská společnost Welfare Fluid vyrábí automatická mobilní zařízení, která vynášejí třísky z nádrží obráběcích strojů a z procesních kapalin odstraňují nečistoty. Systém na kontinuální filtraci olejů a emulzí a jejich recyklaci nabízí také rakouská firma Knoll Maschinenbau.

Mobilní průmyslové vysavače určené na čerpání obráběcích kapalin a jejich filtraci od britské firmy Freddy Products u nás dodává společnost Biko. Tyto vysavače lze použít i na vysávání třísek a nečistot z podlahy a z částí obráběcích strojů.

Reklama
Reklama
Reklama

Ekonomika uzavřené smyčky

Některé firmy se obávají vysokých vstupních investic – zařízení pro recyklaci mohou stát stovky tisíc až jednotky milionů korun. Návratnost je však obvykle velmi rychlá. Například český výrobce briketovacích lisů Briklis na svých stránkách uvádí, že v případě třískových briket se materiálová hustota pohybuje mezi 60 a 90 % hustoty původního materiálu, čemuž odpovídá i prodejní cena. Ze zbytkového oleje v třískách lze recyklovat až 98 % kapaliny, přičemž recyklované emulze snižují náklady na likvidaci i nákup.

Dále německá společnost Hoffmann Group uvádí ve své případové studii, že zavedením odstředivky a lisovacího zařízení snížila roční náklady na likvidaci odpadu o více než 60 % a že tento systém se této firmě ve výsledku zaplatil za 18 měsíců.

Legislativa a tlak zákazníků

Zavedení ekologických smyček není důležité jen za účelem úspory nákladů – stále více OEM zákazníků (např. ze sektoru automotive, energetiky nebo letectví) vyžaduje doložitelnou ekologickou stopu. Firmy, které už dnes umí kvantifikovat a snižovat své emise či spotřebu, mají v tendrech náskok.

Reklama

Také evropská legislativa se zpřísňuje: např. nařízení REACH (Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals – tj. nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek) omezuje použití některých aditiv a maziv, a firmy tedy musí hledat alternativy s delší životností a lepší možností recyklace.

Jak na to

Zavedení uzavřené smyčky je vždy individuální, nicméně v základu jej lze rozdělit do tří základních kroků. Prvním jsou audit či analýza zaměřené na zjištění, co konkrétně tvoří největší odpad anebo kde dochází k největší spotřebě kapalin. Následuje volba vhodného technického řešení – ať už se jedná o separátory, odstředivky, lisy, filtrační jednotky, či další příslušenství. A v neposlední řadě je třeba toto řešení integrovat do provozu jako takového, proškolit příslušné pracovníky a začlenit tyto procesy do výrobních cyklů.

Uzavřené smyčky tedy nejsou jen jakýmsi „zeleným“ gestem. Jsou konkrétním nástrojem ke snížení výrobních nákladů, zvýšení efektivity a získání konkurenční výhody. Ve světě, kde budou stále důležitější uhlíkové bilance, oběhové hospodářství a odpovědnost v dodavatelských řetězcích, může být včasný přechod na cirkulární provoz – zejména pro menší a střední podniky – rozhodujícím faktorem přežití.


Vydání #5
Kód článku: 250516
Datum: 30. 04. 2025
Rubrika: Servis / Ekologie
Firmy
Související články
Revoluce udržitelnosti: Ekonomické přínosy ekologického smýšlení

Udržitelnost není pouze módní trend, ale především strategický přístup, který může strojírenským výrobcům přinést významné ekonomické výhody. Firmy, které zavádějí ekologická opatření, mohou těžit mimo jiné z úspor v oblasti nákladů či materiálů, a to skrze pokročilé řízení energetické spotřeby či zodpovědný přístup k recyklaci a odpadu z výroby.

Revoluce udržitelnosti: Přes 300 let starý pojem

V mnoha oblastech lidské činnosti, od zemědělství až po strojírenskou výrobu, je udržitelnost aktuálně jedním z nejčastěji skloňovaných slov. Tento úvodní článek ze série „Revoluce udržitelnosti“ se věnuje tomu, jak se tento pojem dostal do centra veřejných diskuzí, co vlastně znamená a proč se v posledních desetiletích stal tak důležitým.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 9. a 10. díl: Jak se staví odborníci k e-mobilitě

V minulém díle našeho seriálu jsme dali prostor pověřenci ministra dopravy pro čistou mobilitu Mgr. Janu Bezděkovskému pro vyjádření se k jednotlivým problematickým aspektům, které s sebou přináší deklarovaný úplný přechod na elektromobilitu. V tomto díle jsme s podobnými otázkami oslovili odborné garanty našeho seriálu – prof. Macka a Ing. Morkuse –, již na ně velmi obšírně odpověděli. Zároveň tímto rozhovorem s odborníky, kteří náš seriál dozorovali, připomínkovali jednotlivé díly a motivovali nás k tvorbě dalších, seriál Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu končí. Snad svůj účel – jímž bylo představit některé problematické stránky úplného přechodu na elektromobilitu a předložit je k další diskuzi – splnil.

Související články
Revoluce udržitelnosti: Digitalizací k úsporám

Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 3. Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Ocelové město a CO2

Co Jules Verne nemohl tušit… Nebo mohl? Zlého profesora nechává umřít na zadušení kysličníkem uhličitým…

Jak efektivně využívat vodu? 85 % českých firem s ní plýtvá

Statisíce až miliony korun ročně – takovou ztrátu může firmám způsobit nedostatečná péče o vodu v průmyslových odvětvích napříč spektrem. Podle společnosti Aquarex Waterprofit, která se specializuje na řešení pro úpravu a management vody, přitom čirou tekutinu koncepčně neřeší valná většina českých společností – 85 % procent z nich s ní plýtvá. Velké ztráty v tomto směru hlásí chemický, energetický či potravinářský průmysl, ale i strojírenství.

Evropská unie a my: Libor Witassek

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. S novou unijní směrnicí CSRD (Corporate sustainability reporting directive) přibývá firmám povinnost zveřejnit spolu s výroční zprávou i zprávu o své udržitelnosti. Mají v ní být obsaženy plány a výhled v oblasti dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Za rok 2024 měly povinnost reportovat firmy, které jsou na burze nebo mají vydané cenné papíry. V letošním roce se již povinnost týká všech firem s více než 250 zaměstnanci, obratem nad 50 milionů eur nebo rozvahou nad 25 milionů eur.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 8. díl: Jak se vláda ČR staví k e-mobilitě

V minulých dílech našeho seriálu jsme se zabývali dílčími problematickými aspekty předpokládaného úplného přechodu na elektromobilitu. Poukázali jsme kupř. na energetickou i ekologickou náročnost výroby trakčních baterií, na energetickou náročnost hypotetického přechodu na elektromobilitu, na problém energetického mixu, ale i na bezpečnostní rizika a na sociální, ekonomická i politická úskalí takového podniku. V tomto díle přinášíme rozhovor s Mgr. Janem Bezděkovským, pověřencem ministra dopravy pro čistou mobilitu, kterého jsme se na některá z uvedených témat zeptali. Má vůbec smysl v tuzemských podmínkách vést debatu o úplném přechodu na elektromobilitu? Jak se vláda České republiky staví k elektromobilům, jak bude reagovat na nízkou poptávku po tomto typu osobní dopravy a úroveň povědomí o něm? Bude mít fenomén elektromobility dopad i na provoz autoškol? Odpověď na tyto a další otázky nalezne čtenář v následujícím rozhovoru.

Kvalita v automobilovém průmyslu

Co znamená, když se řekne kvalita v automobilovém průmyslu? Proč se na ni tolik dbá zrovna v tomto oboru? To byly otázky, na něž odpovědi zazněly z úst odborníků v rámci webináře Kvalita v automobilovém průmyslu. Ten uspořádala 9. listopadu Česká společnost pro jakost.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 1. díl: Proč elektromobily? Kontroverzní debata

Eletromobilita se postupně stává realitou. Přestože se názory na ni významně liší, faktem je, že se stane součástí našich životů (do jaké míry, to se ještě uvidí). Co všechno přechod na elektromobilitu ovlivní a jakým způsobem, se pokusíme nastínit v tomto desetidílném seriálu, který jsme připravili ve spolupráci a pod odborným dohledem profesora Jana Macka a inženýra Josefa Morkuse z Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel na FS ČVUT v Praze a spolu s dalšími odborníky. Jednotlivé příspěvky představí různé úhly pohledu na hromadné zavádění elektromobilů, jeho možné důsledky a technologické, ekonomické, ekologické, ale i politické dopady pro Českou republiku.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit