Témata
Zdroj: istock.com

Revoluce udržitelnosti: Ekonomické přínosy ekologického smýšlení

Udržitelnost není pouze módní trend, ale především strategický přístup, který může strojírenským výrobcům přinést významné ekonomické výhody. Firmy, které zavádějí ekologická opatření, mohou těžit mimo jiné z úspor v oblasti nákladů či materiálů, a to skrze pokročilé řízení energetické spotřeby či zodpovědný přístup k recyklaci a odpadu z výroby.

Tento článek je součástí seriálu:
Revoluce udržitelnosti
Díly
Anna Jirásková

Vystudovala umělecko-průmyslovou střední školu v Turnově a následně strojírenský management na Vyšší odborné škole ve Strakonicích. Většinu svého profesního života se věnuje překladatelství z angličtiny, ve volném čase pak například literatuře, počítačům, řemeslné tvorbě či vzdělávání se v dalších jazycích. V MM Průmyslovém spektru pracuje jako redaktorka od roku 2024.

Reklama

V dnešním tržním prostředí, které klade důraz na inovace a celkovou efektivitu, je výrobním firmám čím dál jasnější, že si nezajistí trvalou životaschopnost pouze na základě tradičních obchodních modelů a krátkodobé maximalizace zisku. Ve středu pozornosti se ocitá zodpovědné využívání zdrojů, minimalizace ekologické stopy a udržitelný růst. Za pozornost dozajista stojí i skutečnost, že změny souznící s těmito ambicemi mívají pozitivní vliv nejen na ekonomickou efektivitu jako takovou, ale i konkurenceschopnost a celkovou image těchto společností. Tento druhý díl seriálu Revoluce udržitelnosti se nicméně zaměří primárně na úspory v oblasti energií, materiálů a průmyslového odpadu.

Nižší provozní náklady díky energetické účinnosti

Firmy, které investují do modernizace a optimalizace procesů, nejenže snižují spotřebu energií a materiálů, ale také zvyšují efektivitu výroby a prodlužují životnost svých zařízení. Zatímco starší výrobní stroje mají zpravidla vyšší spotřebu energie a často vykazují nižší efektivitu, moderní CNC stroje, lisy či robotické montážní linky se vyznačují v některých případech až o polovinu nižší spotřebou elektřiny. Například společnost Mazak v rámci snahy o snížení produkce skleníkových plynů provedla inovaci svých strojů, které se ve výsledku vyznačují nejen menší uhlíkovou stopou, ale i výrazně nižší energetickou spotřebou, čímž šetří náklady výrobním firmám, které je využívají.

Shoda udržitelnosti s úsporností není náhodná. Zodpovědný přístup k využívání zdrojů je logickou cestou k menšímu plýtvání, efektivnějšímu výrobnímu cyklu a hospodárnému provozu. (Zdroj: istock.com)

V oblasti spotřeby elektřiny již mnoho firem přešlo na její inteligentní řízení. Prediktivní systémy řízení spotřeby dokážou podle potřeby vypínat či regulovat nejen osvětlení a vytápění, ale i samotné stroje. Společnost Siemens implementovala v německých závodech systémy Smart Grid pro sledování a řízení energetických toků, což vedlo k úsporám v milionech eur ročně. V dnešní době již existují i firmy, které se specializují na zakázkovou instalaci inteligentního řízení. Průmyslový závod společnosti Hydac v Plané nad Lužnicí, který se zabývá vývojem a výrobou hydraulických systémů, svěřil modernizaci technického zázemí společnosti Loxone, čímž si zajistil cílené řízení energetických toků, zjednodušení provozních procesů a nižší náklady na provoz a servis technologií.

Reklama
Reklama
Reklama

Modernizace výrobních zařízení, přechod na úsporné elektromotory a využívání LED osvětlení snižují spotřebu elektřiny o desítky procent. Nezanedbatelnou roli může hrát také přechod na obnovitelné zdroje, který může až o desítky procent snížit energetické náklady. V našich podmínkách se k tomuto kroku rozhodla například automobilka Škoda Auto, která instalovala na střechy svých budov solární panely, čímž pokrývá část své spotřeby obnovitelnou energií a snižuje výdaje na elektřinu.

Úspory díky oběhovému hospodářství a recyklaci

Kovovýroba a strojírenství generují velké množství odpadního materiálu ve formě třísek, zmetků a odřezků. Prostor k dosažení výrazných ekonomických úspor je v této oblasti doslova hmatatelně patrný. Místo likvidace tohoto odpadu na skládkách nebo v drahém odpadovém hospodářství lze jednotlivé materiály roztavit a znovu použít, což platí především u hliníku, mědi a oceli. Alternativně je možné je využít pro výrobu jiných produktů – odřezky třeba mohou sloužit jako vstupní materiál pro menší komponenty. Například koncern Volkswagen v roce 2022 implementoval recyklační program pro hliníkové komponenty v rámci výroby motorových bloků, čímž se podařilo snížit náklady na primární hliník o 40 % a zároveň omezit uhlíkovou stopu o 60 %.

Reklama

Množství odpadu je možné snižovat v první řadě již ve fázi jeho produkce, a to za využití pokročilých metod obrábění, jako je laserové řezání či optimalizace řezných strategií, nebo díky začlenění alternativních výrobních metod, jako je například aditivní kovovýroba. V této oblasti lze jako inspiraci uvést opět firmu Siemens, která ve svých výrobních závodech v Německu snížila produkci kovového odpadu díky přesnějším řezným strategiím a využití digitálních simulací před samotným obráběním.

Některé výrobky na konci životního cyklu je možné demontovat a jednotlivé komponenty znovu použít. Určité součásti lze repasovat, a ušetřit tak na jejich ceně oproti výrobě zcela nových kusů, přičemž životnost zůstává podobná. Běžnou praktikou je rovněž recyklace pomocných materiálů, jako jsou řezné kapaliny či maziva – firma tak může na nákupu nových kapalin ušetřit stovky tisíc ročně. Používání biologicky odbouratelných maziv a chladicích kapalin dále snižuje nejen ekologickou stopu, ale také výdaje na jejich likvidaci a bezpečnostní opatření.

Bude následovat...

Ekonomické přínosy postupů, které zároveň přispívají k udržitelnosti, se samozřejmě neomezují pouze na zmíněné oblasti. Méně „hmotné“ benefity, jako je finanční podpora inovací skrze dotace či konkurenční výhody v podobě atraktivnější firemní image, budou přiblíženy v další části tohoto článku, která vyjde v dubnovém vydání časopisu. Samostatnou kapitolou je v neposlední řadě také výroba z materiálů, které jsou samy o sobě produktem recyklace či alternativních výrobních metod, přičemž vzhledem ke komplexitě tohoto tématu bude i toto podrobněji rozebráno v některém z budoucích článků.


Revoluce udržitelnosti: Přes 300 let starý pojem

V mnoha oblastech lidské činnosti, od zemědělství až po strojírenskou výrobu, je udržitelnost aktuálně jedním z nejčastěji skloňovaných slov. Tento úvodní článek ze série „Revoluce udržitelnosti“ se věnuje tomu, jak se tento pojem dostal do centra veřejných diskuzí, co vlastně znamená a proč se v posledních desetiletích stal tak důležitým.

Související články
Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

Revoluce udržitelnosti: Digitalizací k úsporám

Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.

Související články
Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Revoluce udržitelnosti: Uzavřené smyčky v kovoprůmyslu

Navzdory sebevětšímu úsilí o maximální efektivitu zůstává produkce odpadu v průmyslu kovovýroby nedílným doprovodným faktorem. Recyklace třísek, emulzí a olejů je proto, zvláště pro malé a střední podniky, moudrým krokem do budoucna - šetří peníze i planetu, zefektivňuje ekonomickou stránku provozu a přispívá k dobrému jménu v očích potenciálních zákazníků.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 2. Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Revoluce udržitelnosti: Přes 300 let starý pojem

V mnoha oblastech lidské činnosti, od zemědělství až po strojírenskou výrobu, je udržitelnost aktuálně jedním z nejčastěji skloňovaných slov. Tento úvodní článek ze série „Revoluce udržitelnosti“ se věnuje tomu, jak se tento pojem dostal do centra veřejných diskuzí, co vlastně znamená a proč se v posledních desetiletích stal tak důležitým.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 3. Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 1. Obecný úvod do problematiky

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hraje roli politika a byznysové zájmy a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Ocelové město a CO2

Co Jules Verne nemohl tušit… Nebo mohl? Zlého profesora nechává umřít na zadušení kysličníkem uhličitým…

IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

CCMT 2026: Veletržní dění ve znamení čínské výrobní síly

V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

Evropská unie a my: Pavel Sobotka

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. S novou unijní směrnicí CSRD (Corporate sustainability reporting directive) přibývá firmám povinnost zveřejnit spolu s výroční zprávou i zprávu o své udržitelnosti. Mají v ní být obsaženy plány a výhled v oblasti dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Za rok 2024 měly povinnost reportovat firmy, které jsou na burze nebo mají vydané cenné papíry. V letošním roce se již povinnost týká všech firem s více než 250 zaměstnanci, obratem nad 50 milionů eur nebo rozvahou nad 25 milionů eur.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit