Témata
Zdroj: istockphoto.com

V mnoha oblastech lidské činnosti, od zemědělství až po strojírenskou výrobu, je udržitelnost aktuálně jedním z nejčastěji skloňovaných slov. Tento úvodní článek ze série „Revoluce udržitelnosti“ se věnuje tomu, jak se tento pojem dostal do centra veřejných diskuzí, co vlastně znamená a proč se v posledních desetiletích stal tak důležitým.

Tento článek je součástí seriálu:
Revoluce udržitelnosti
Díly
Anna Jirásková

Vystudovala umělecko-průmyslovou střední školu v Turnově a následně strojírenský management na Vyšší odborné škole ve Strakonicích. Většinu svého profesního života se věnuje překladatelství z angličtiny, ve volném čase pak například literatuře, počítačům, řemeslné tvorbě či vzdělávání se v dalších jazycích. V MM Průmyslovém spektru pracuje jako redaktorka od roku 2024.

Reklama

Pojem „udržitelnost“ pochází z anglického slova „sustainability“ a v nejširším smyslu označuje „rozvoj, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací naplňovat potřeby vlastní“. Tato definice pochází z konceptu trvale udržitelného rozvoje, který byl poprvé představen roku 1987 v tzv. Zprávě Brundtlandové (pojmenované po norské lékařce a diplomatce Gro Harlem Brundtlandové, předsedkyni tehdejší Světové komise OSN pro životní prostředí a rozvoj). V češtině tato zpráva vyšla o čtyři roky později také knižně pod názvem Naše společná budoucnost.

Historicky prvním zdokumentovaným „zakladatelem udržitelnosti“ byl lesník Hans Carl von Carlowitz, zde vyobrazený na kovorytině od Martina Bernigerotha z roku 1733. (Zdroj: portraitindex.de)

Moderní téma s třistaletou historií

Koncept udržitelnosti má však v lidské historii kořeny mnohem hlubší. Již v 18. století upozorňoval německý lesník Hans Carl von Carlowitz na potřebu trvale udržitelné těžby dřeva, aby nedošlo k vyčerpání lesů. Jeho kniha Sylvicultura Oeconomica z roku 1713 je považována za jednu z prvních prací o udržitelnosti. Ačkoliv slovo samotné se v celé publikaci vyskytuje pouze jednou, se svými požadavky na šetrné zacházení s přírodou a s jejími zdroji a kritikou krátkozrakého plenění lesů se von Carlowitz stal v podstatě zakladatelem dnes takto nazývaných principů.

Vrátíme-li se do moderní historie, klíčové debaty o vztahu mezi průmyslovým rozvojem a životním prostředí mají svůj začátek v 60. a 70. letech 20. století. Roku 1972 se ve Stockholmu konala konference OSN o životním prostředí, jejímž výstupem byla. Stockholmská deklarace. Ta jakožto první dokument mezinárodního významu přiznává lidstvu právo na zdravé životní prostředí a stala se základem pro vývoj mezinárodního práva v této oblasti.

Reklama
Reklama
Reklama

Ve stejném roce byla vydána publikace Meze růstu (The Limits to Growth), založená na práci inženýra Jaye Forrestera z Massachusettského institutu technologie (MIT). Tato kniha  vnímá lidskou ekonomiku jako subsystém globálního prostředí a za pomoci počítačové simulace analyzuje možnosti exponenciálního ekonomického a populačního růstu na planetě s omezenými zdroji. A byť se některé aspekty ukázaly jako jednostranné či nepřesné (např. číselné odhady spadající do finanční roviny), její vydání roznítilo veřejnou debatu a stalo se základem pro celou řadu dalších vědeckých publikací. Výzkumníci zde docházejí ke klíčovému závěru, že nedojde-li k významným změnám v oblasti využívání zdrojů, je vysoce pravděpodobné, že to povede k nenapravitelným škodám vůči populační i průmyslové kapacitě.

Další klíčová konference OSN, jež vešla ve známost pod názvem Summit Země, se odehrála roku 1992 v Rio de Janeiru. Jejím záměrem bylo zahájení mezinárodní spolupráce členských států na řešení problematiky rozvoje po studené válce. 154 států zde podepsalo Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu, která si stanovila za cíl řešit nebezpečí lidského vlivu na zemské klima a stabilizovat atmosférickou koncentraci skleníkových plynů. Mezi další řešená témata patřil výskyt toxických komponent v průmyslu, jako je olovo v benzinu či radioaktivní odpad, alternativní zdroje energie způsobilé nahradit fosilní paliva, důležitost veřejné dopravy jakožto prostředku k redukci emisí ve městech, vzrůstající spotřeba vody a důležitost ochrany světových oceánů.

Úpravy provedené s ohledem na udržitelnost nejsou samoúčelné. Energeticky účinné procesy a promyšlené plánování mohou vést ke snížení provozních nákladů a zefektivnění celého procesu. (Zdroj: istockphoto.com)

Ve stejném městě se roku 2012 odehrála další konference o udržitelném vývoji, na níž započal tříletý proces vyjednávání o tom, jak definovat konkrétní rozměry této snahy. Výsledkem bylo stanovení tzv. cílů udržitelného rozvoje (SDGs), které se kromě ekonomických a průmyslových cílů zabývají také širšími aspekty v rovině společenského fungování a vzdělávání či v oblasti zdraví světové populace. Došlo tak k prolnutí záměrů doposud dohodnutých v rámci OSN a konkrétního strategického plánu na následujících 15 let (2015-2030).

Výzvy a přínosy udržitelnosti v průmyslovém sektoru

Nelze rozporovat, že zakomponování této problematiky do každodenního života – ať už se jedná o následování vytyčených cílů, plánování, či udržitelnost v rovině každodenního provozu – je nevyhnutelně spojeno s celou řadou úskalí a výzev. Starší výrobní zařízení nebývají navržena s ohledem na udržitelnost, což firmy nutí řešit, zda modernizovat stávající stroje, nebo investovat do nových technologií. Takové investice jsou mnohdy nákladné, což může odrazovat zejména menší podniky. Ekologické alternativy ke konvenčním materiálům navíc nejsou vždy dostupné ve velkých objemech a za konkurenceschopné ceny. Další výzvy spočívají v rostoucím množství legislativy a certifikačních požadavků, které vyžadují nejen finanční, ale i časovou investici. A v neposlední řadě je třeba uvést i to, že implementace udržitelných procesů vyžaduje do jisté míry i změnu myšlení, a to na všech úrovních organizace, což není vždy jednoduché a může se setkávat s odporem.

Reklama

Podstatné je však to, že udržitelná výroba není jen samoúčelnou agendou, která by přinášela více komplikací než užitku – a nejde zdaleka jen o relevanci příčinných problémů, jako jsou již existující a měřitelné škody na životním prostředí. Z dlouhodobého hlediska je možné konstatovat, že úpravy provedené s ohledem na životní prostředí se mnohdy přímo prolínají s pragmatismem v ekonomickém směru. Energeticky účinné procesy a minimalizace odpadu vedou ke snížení provozních nákladů, zatímco principy štíhlé výroby a efektivní logistiky slouží mimo jiné k užitečnému zpřehlednění výrobního procesu. Udržitelná výroba navíc zlepšuje firemní image a odpovídá rostoucím požadavkům zákazníků i investorů.

Hovořit lze i o jisté formě předcházení rizikům. Dodržování ekologických norem chrání firmy nejen před právními sankcemi, regulacemi a tržními ztrátami v důsledku neplnění požadavků na udržitelnost, ale v širším smyslu i před výskytem ekologických havárií, které by s sebou rovněž nesly jak ztráty hmotné, tak i ztráty týkající se společenské a tržní pověsti. Existuje také mnoho fondů a dotací, které přechod na ekologické výrobní postupy aktivně podporují, takže tyto změny nemusí být nutně spojeny jen s rozsáhlými výdaji a investicemi. Bez nadsázky lze také říci, že tento směr podněcuje kreativitu a vytváří nové tržní příležitosti – například v oblasti recyklace, obnovitelných zdrojů či nových materiálů či technologií.

Již v roce 2022 vyplynulo z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR, že pro většinu firem v naší oblasti není udržitelná výroba ničím cizím ani novým. (Zdroj: spcr.cz)

Těmito a dalšími tématy, jako jsou konkrétní technologie a materiály, oběhové hospodářství v praxi či problematika udržitelnosti v každodenním provozu, se budou podrobněji věnovat následující články seriálu Revoluce udržitelnosti, které budou pravidelně vycházet v našem časopisu. Domníváte se, že máte vy nebo vaše firma k tématu co říct? Uvítáme, napíšete-li na adresu redakce a k zahájené diskuzi se tak připojíte.

Související články
Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

Revoluce udržitelnosti: Digitalizací k úsporám

Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.

Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

Související články
Revoluce udržitelnosti: Uzavřené smyčky v kovoprůmyslu

Navzdory sebevětšímu úsilí o maximální efektivitu zůstává produkce odpadu v průmyslu kovovýroby nedílným doprovodným faktorem. Recyklace třísek, emulzí a olejů je proto, zvláště pro malé a střední podniky, moudrým krokem do budoucna - šetří peníze i planetu, zefektivňuje ekonomickou stránku provozu a přispívá k dobrému jménu v očích potenciálních zákazníků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 3. Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Moderní vědecké řízení podniku, Část 2. Desatero 1+2

Nasazení informačního systému PPROI do praxe s cílem maximálního zhodnocování kapitálu, obnáší pochopení jeho základních vědeckých stavebních kamenů. To si klade za cíl toto edukační desatero, které na stránkách časopisu postupně publikujeme. Dnes předkládáme první a druhé desatero.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Fórum výrobních průmyslníků

Pomůže vám integrace reálných prvků digitalizace a robotizace do vaší firmy zajistit vyšší produktivitu ve výrobě a dosažení vyšší efektivity všech vnitropodnikových procesů - od přijetí zakázky, přes konstrukci, výrobu, až po její expedici a v neposlední řadě nahradí tyto prvky scházející pracovní sílu?

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Český podnikatel pod tíhou bruselské legislativy

Podporuje Evropská unie svoji evropskou ekonomiku, potažmo národní ekonomiky jednotlivých zemí, nebo je to moloch, který je brzdou dalšího rozvoje? Jaký je aktuální stav a co můžeme ještě od bruselské legislativy očekávat? Na názor jsme se zeptali prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR RNDr. Jiřího Hynka.

Strojírenské fórum ukazuje firmám, jak uspět

Na třetí ročník Strojírenského fóra do Obecního domu v Praze přišlo na dvě stě odborníků, zástupců strojírenských firem i státních institucí. Hlavním tématem dvoudenní akce bylo best practice v oblasti získávání nových zahraničních trhů, inovacích či průmyslovém designu nebo odborném školství.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit