Témata
Foto: P. Jedlička

Huť Barbora v Jincích je jedinečná technická kulturní památka evropského významu. Je považována za nejucelenější a nejzachovalejší památku z období vysokopecní výroby surového železa v Čechách. Po dlouhých letech chátrání byla huť zrekonstruována a od května 2024 je opět přístupná veřejnosti.

Gabriela Jedličková

V redakci MM Průmyslového spektra pracuje od roku 2006, nejprve na pozici redaktorky webového zpravodajství a tajemnice redakce, poté manažerky inzerce a od roku 2019 na pozici obchodní ředitelky a zástupkyně šéfredaktora. Vystudovala bakalářský stupeň na Fakultě ekonomické ZČU v Chebu, obor Ekonomika terciární sféry.

Reklama

Historie jinecké hutě se začala psát v roce 1805, kdy tehdejší majitel hořovického a jineckého panství, říšský hrabě Rudolf z Vrbna, rozhodl o výstavbě nové vysoké pece. Hrabě byl mimořádně vzdělaný a podnikavý muž, který studoval práva, filozofii a v roce 1782 absolvoval Báňskou akademii v Banské Štiavnici, kde získal teoretické i praktické metalurgické znalosti.

Hrabě Vrbna převzal Komárovské železárny v roce 1785 a díky reorganizacím a zavádění nových technologií dosáhl výrazného navýšení výnosů a zkvalitnění vyráběné litiny. Sám se neváhal opásat koženou zástěrou, aby své dělníky přiučil novým metodám.

Pozdně barokní průmyslový objekt dřevouhelné hutě Barbora v Jincích po revitalizaci. (Foto: G. Jedličková)

Rozhodnutí vybudovat huť v Jincích pramenilo z energetických důvodů; vodnatá řeka Litavka nabízela dostatek energie, zatímco Komárovské železárny trpěly nedostatkem vody. Ke stavbě si hrabě přizval svého přítele a spolužáka z akademie, Václava rytíře Rosenbauma, kterého jmenoval ředitelem. Základní kámen byl položen 10. června 1805, výstavba trvala pět let a jméno Barbora získala huť po Václavově manželce Barboře z Rosenbaumu. Provoz hutě spadal pod Komárovské železárny, které patřily k nejpřednějším v tehdejším Rakousku.

Technologie a efektivita

Jinecká huť byla ve své době jednou z nejmodernějších v habsburské monarchii díky své novátorské konstrukci. Jedná se o zděnou cihelnou a kamennou budovu čtvercového půdorysu o délce strany 28,5 metru. Střední pole tvořilo zdivo a prostor samotné vysoké pece.

Pohled do pece s žáruvzdornou vyzdívkou. (Foto: P. Jedlička)

Technologické vybavení zahrnovalo klenuté přístěnky, z nichž jeden sloužil pro odpich tavby a druhý pro zavedení výfučny. V pecích hraběte Vrbny byla poprvé použita dmychadla a zavedeno lití do písku. Pohon dmychadel i zdvihacího zařízení pro zavážení pece zajišťovalo vodní kolo. Zavážecí zařízení, umístěné ve čtvercové věži při jižní straně budovy, používalo výtah pro zdvihání železných vozíků.

Reklama
Reklama
Reklama

Výrobní efektivita byla vysoká, dosahující výtavu až 1 100 tun surového železa ročně. Inovativní přístup Rudolfa z Vrbna a Václava Rosenbauma k analýze rud vedl k optimalizaci vsázkových poměrů, což umožnilo zdvojnásobit množství surového železa při zachování stejné spotřeby dřevěného uhlí. Pro výrobu 100 kg surového železa bylo spotřebováno přibližně 400 kg rudy, 48 kg vápence a 161 kg dřevěného uhlí.

Výtah dopravoval k sazebně na střeše budovy suroviny potřebné k výrobě surového železa, železnou rudu, vápenec a dřevěné uhlí. (Foto: G. Jedličková)

V Jincích se odlévaly rozměrnější díly, jako byly dělové koule, nosníky, kamna, masivní litinové nádobí a další obchodní odlitky. Slévárna vynikala ve výrobě litinových trubek a válců do písku s pískovými jádry. Jakost litiny byla vynikající, umožňující výrobu zdánlivě slabých, ale pevných strojních součástí.

Sazebna na střeše budovy. (Foto: G. Jedličková a P. Jedlička)

Provoz hutě Barbora byl ukončen v roce 1874. Hlavními důvody byly nerentabilita provozu na dřevěné uhlí a neschopnost konkurovat moderním vysokým pecím využívajícím koks. Po ukončení hutního provozu byla v zadním traktu budovy zřízena pila, která využívala vodní kolo, později turbínu a parní stroj, a fungovala až do roku 1951. Objekt byl poté využíván jako skladiště, a dokonce jako bytová jednotka. Bez údržby ale huť postupně chátrala.

Znovuzrození památky

Snahy o záchranu začaly již v roce 1962, a v roce 1963 byl objekt zapsán do Státního seznamu nemovitých kulturních památek. Navzdory desítkám jednání se stav zhoršoval kvůli neochotě orgánů převzít péči.

Reklama

Zlom nastal v roce 2017, kdy městys Jince rozpadající se huť zakoupil. Okamžitě byla zajištěna stabilizace krovů a oprava střechy díky finančnímu příspěvku Středočeského kraje, a byla zlikvidována rozsáhlá černá skládka.

V roce 2025 doplnil expozici architektonický model zobrazující areál huti ke konci výroby železa před rokem 1874. (Foto: P. Jedlička)

V roce 2019 byl připraven projekt „Revitalizace huti Barbora“ pro získání grantu z Fondů EHP a Norska. Partnerem projektu se stala norská společnost Fjellugla Kompetanse, zaměřená na zachování starých řemesel. Stavební práce probíhaly od srpna 2021 a úspěšně dokončeny byly v dubnu 2024.

Součástí expozice je i původní kolo transmise vodního pohonu. (Foto: G. Jedličková)

Znovuzrozená huť Barbora je od 4. května 2024 turistickým magnetem a centrem místní kultury. Návštěvníkům nabízí stálé expozice o historii hutnictví na Jinecku, o jineckém rodákovi Josefu Slavíkovi, o Geoparku Barrandien – jineckém kambriu a o přírodě Brd. V areálu se nacházejí také vnější expozice, včetně modelu kolomazné pece a milíře na pálení dřevěného uhlí.

Související články
Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

Revoluce udržitelnosti: Digitalizací k úsporám

Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.

Související články
Revoluce udržitelnosti: Ekonomické přínosy ekologického smýšlení

Udržitelnost není pouze módní trend, ale především strategický přístup, který může strojírenským výrobcům přinést významné ekonomické výhody. Firmy, které zavádějí ekologická opatření, mohou těžit mimo jiné z úspor v oblasti nákladů či materiálů, a to skrze pokročilé řízení energetické spotřeby či zodpovědný přístup k recyklaci a odpadu z výroby.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jak ušetřit za energie: 10 kroků k vyšší efektivitě

Ačkoli se zdá, že největší vlna zdražování energií už začíná opadat, potřeba energetických úspor v průmyslu je stále velice naléhavá, a v příštích desetiletích tato naléhavost ještě poroste. Příčinou není jen rostoucí tlak na snižování finančních nákladů na výrobu, ale zejména nutnost omezovat její negativní dopady na životní prostředí, a to při očekávaném zvyšování celkové produkce. Abychom si zajistili udržitelný rozvoj, musíme už nyní hledat možnosti, jak zvýšit energetickou účinnost výroby, a těchto možností využívat.

Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

Zlepšovatelská hnutí českých průmyslových podniků - ArcelorMittal

Inovace, inovace, inovace. Kdo neinovuje, jako by nebyl. To jsou nejčastěji skloňovaná hesla v posledních letech napříč všemi obory podnikání. Nejde však o žádnou novinku – zlepšovákům, jak se dříve inovacím říkalo, se věnoval každý druhý podnik. Ať už jde o inovaci, která společnosti ušetří nemalé náklady, zvýší její konkurenceschopnost na trhu, nebo usnadní dělníkovi práci ve výrobě, všechny se počítají a je důležité jejich autory odměňovat.

Ocelové město a CO2

Co Jules Verne nemohl tušit… Nebo mohl? Zlého profesora nechává umřít na zadušení kysličníkem uhličitým…

Jsou smíšené konstrukce dočasně za svým zenitem?

Nikdo nenamítá proti oprávněné potřebě lehkých konstrukcí v dopravě, aeronautice, obalové technice a u pohyblivých částí strojů, systémů a zařízení. Avšak jsou smíšené konstrukce s plasty vyztuženými vlákny v současnosti opravdu za svým zenitem?

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 1. díl: Proč elektromobily? Kontroverzní debata

Eletromobilita se postupně stává realitou. Přestože se názory na ni významně liší, faktem je, že se stane součástí našich životů (do jaké míry, to se ještě uvidí). Co všechno přechod na elektromobilitu ovlivní a jakým způsobem, se pokusíme nastínit v tomto desetidílném seriálu, který jsme připravili ve spolupráci a pod odborným dohledem profesora Jana Macka a inženýra Josefa Morkuse z Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel na FS ČVUT v Praze a spolu s dalšími odborníky. Jednotlivé příspěvky představí různé úhly pohledu na hromadné zavádění elektromobilů, jeho možné důsledky a technologické, ekonomické, ekologické, ale i politické dopady pro Českou republiku.

Made in Česko - Romantické tóny z Hradce Králové

V roce 1948 byla doslova ze dne na den znárodněna česká firma Petrof vyrábějící dokonalé, světově proslulé klavíry. Její majitel, dědeček dvou dam a pradědeček třetí, tedy těch, které v současné době firmu úspěšně vedou, musel tehdy okamžitě svoji továrnu opustit. O dlouhou řadu let později se, nejen díky revoluci, ale i díky nezměrnému úsilí jeho samého i jeho potomků, podařilo firmu, která figuruje na předním místě mezi českým „rodinným stříbrem“, vrátit do rukou rodiny Petrofů.

Made in Česko: Dřevo - historie i budoucnost stavebnictví

Když se řekne montovaná dřevostavba, většině české veřejnosti se i po více než 50 letech automaticky vybaví lidové označení „okál“. Tento fenomén, který po desetiletí definoval tvář českého venkova i předměstí, má své pevné kořeny na severní Moravě. Avšak proměna, kterou české dřevostavby za tu dobu prošly, je neuvěřitelná...

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Ve znamení kvality: Vstupní kontrola snáze a rychleji

Stabilita a jakost výrobního procesu vychází mimo jiné z předpokladu, že konzistentní a kvalitní je již vstup v podobě materiálu, z něhož se vyrábí. To ověřuje systém vstupních kontrol, které je zpravidla nutné provádět v laboratorních podmínkách. Dnes však existují i analytické a spektroskopické metody, jimiž lze kontrolovat materiál přímo během přejímky.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit