Zlepšovatelská hnutí českých průmyslových podniků - ArcelorMittal

Pozvání do pokračování seriálu Zlepšovatelská hnutí českých průmyslových podniků tentokrát přijala paní Roučková, která popisuje systémy zlepšování v ostravské huti ArcelorMittal.

MM: Jaká je vaše pozice ve společnosti?

K. Roučková: Ve společnosti ArcelorMittal pracuji jako procesní inženýrka v oddělení Technical Excellence.

MM: Jak dlouho již na této pozici působíte?

K. Roučková: Nyní to budou necelé dva roky.

MM: Co máte na starosti?

K. Roučková: Kromě jiného mám na starosti právě veškeré aktivity spojené se zlepšovacími návrhy.

MM: Kdy se ve společnosti ArcelorMittal začala zlepšovatelství věnovat pozornost, kdo byl u jeho zrodu? Co bylo motivací pro založení oddělení?

K. Roučková: Od starších kolegů vím, že zlepšovací návrhy fungovaly již před 40 lety. Odměny za zlepšovací návrhy vyplácí huť od roku 1993, ale nepochybuji o tom, že byly i za minulého režimu. Dnes tak ArcelorMittal Ostrava pokračuje v tom, co tu funguje již po desetiletí. S postupem let se samozřejmě zlepšovatelský proces utvářel a upravoval tak, aby co nejvíce vyhovoval potřebám společnosti v daném období, o což se snažím i dnes.

Kromě možnosti přijít s „klasickým“ zlepšovacím návrhem (např. ve výrobě) jsme v roce 2014 představili i novou formu zlepšovatelských nápadů – drobná zlepšení. Jejich hlavním smyslem je snížit administrativní zátěž, zrychlit schvalovací procesy a motivovat zaměstnance.

MM: Mohla byste uvést nějaký příklad zlepšováku z té doby – pro názornost, jak se doba mění?

K. Roučková: Historický zlepšovák bohužel neuvedu, ale mohu říci, že i zlepšovací návrhy drží krok s dobou – ruku v ruce s technickým rozvojem jdou i nápady zaměstnanců. Konkrétní nápad samozřejmě závisí i na pozici člověka, který s ním přijde. Lidé z provozu vidí a řeší jiné věci než lidé z kanceláří nebo třeba zaměstnanci managementu. Příkladem zlepšováku současnosti je aplikace pro chytré telefony s rozpisem směn každého zaměstnance.

MM: Jak systém zlepšováků u vás ve společnosti funguje?

K. Roučková: V každém závodě máme jednoho zástupce, takovou styčnou osobu pro zaměstnance, kteří za ním mohou přijít se svým návrhem na zlepšení. Zároveň máme zavedenou směrnici, kde jsou přesně definované parametry, čeho by se měl zlepšovací návrh týkat. Když zástupce uzná, že je návrh zlepšení v souladu s naší směrnicí, vyplní potřebné formuláře a zajistí další procesy – vše závisí na tom, jestli se jedná o zlepšovací návrh, nebo jestli jde spíš o drobné zlepšení, neboť podle toho se následné procesy liší. V případě zlepšovacího návrhu po vyplnění formuláře následuje schvalování a vyhodnocování od nadřízených, vyjádří se speciální komise složená z klíčových zástupců závodu, proberou se možnosti realizace a samozřejmě se připraví odměna.

MM: Kdo a jak může přispívat svými zlepšováky?

K. Roučková: Zlepšovacími návrhy může přispívat každý zaměstnanec ArcelorMittal Ostrava. Mohou být z různých oblastí – zlepšovat bezpečnost, snižovat ekologickou zátěž, redukovat náklady, šetřit energie, zefektivňovat výrobu atd. Těch možností je nekonečné množství.

MM: Mají zaměstnanci zájem si nad zlepšováky lámat hlavu? Přicházejí nápady spíše z výroby, nebo z vyšších pozic?

K. Roučková: Myslím si, že mají, vždyť loni se nám sešlo přes tři sta zlepšovacích návrhů. Nápady přicházejí většinou z provozu, neboť zde se zaměstnanci častěji setkávají s možnostmi nejrůznějších zlepšení ve výrobě. Efektivní výroba je pro nás klíčová, pro zaměstnance z provozu je odměňovací systém hodně motivační. Máme například zaměstnance, který každoročně podává přibližně dvacítku zlepšovacích návrhů s průměrnou roční odměnou zhruba 100 000 korun. Jeden člověk tak huti za posledních pár let ušetřil přes dva miliony korun.

MM: Jak probíhá zpracování, hodnocení a uvedení do praxe podaného návrhu?

K. Roučková: Záleží na tom, jestli zlepšovací návrh potřebuje nějaké počáteční investice a kdy byl podán. Stalo se nám třeba, že rozpočet na dané období byl už schválen a museli jsme tak čekat na peníze z rozpočtu v následujícím období. Pokud zlepšovací návrh nepotřebuje žádné nebo potřebuje minimální počáteční investice, snažíme se jej zrealizovat co nejdříve.

MM: Jaká je motivace, popř. odměna pro nápadité zaměstnance?

K. Roučková: Zaměstnanci za představení zlepšovacího návrhu mohou získat finanční odměnu. Ta závisí na konkrétní výši úspory a významu jednotlivých zlepšení. Nejlepší zlepšovatel z každého závodu navíc v daném roce získá ještě další odměnu v podobě zážitkového dárku. Odměna za zlepšovací návrhy se vypočítává podle vzorců určených směrnicí a závisí na ekonomickém přínosu daného návrhu. Zatím nejvyšší vyplacená odměna z posledních let byla zhruba 150 tisíc korun.
Od roku 2003 pravidelně každý rok aktualizujeme statistiky, a pokud shrnu všechna čísla, za období 2003–2015 přišli naši zaměstnanci s více než dvěma tisíci návrhy, za které získali téměř 12 milionů korun.

MM: Jsou všechny nápady opravdu užitečné či věcné? Kolik z podávaných návrhů je zamítnuto? Mohla byste uvést nějaký, např. úsměvný zlepšovák, který v praxi uveden nebyl?

K. Roučková: V průměru přijmeme k realizaci zhruba tři čtvrtiny představených zlepšovatelských nápadů, což svědčí o kvalitě podávaných návrhů.
Úsměvný zlepšovák se k nám, co si pamatuji, zatím nedostal. Zaměstnanci se při navrhování zlepšováků řídí interní směrnicí, která vymezuje parametry zlepšovacího návrhu. Pokud zlepšovací návrhy nesplňují podstatu směrnice, jsou hned v počátku zamítnuty. Nevhodnost návrhu vyplyne už z diskuze se zástupcem na závodě.

MM: Předpokládám, že byste se raději pochlubila nějakým zlepšovákem, který do praxe uveden byl a ušetřil společnosti nemalou finanční částku.

K. Roučková: Mohu uvést hned několik příkladů z loňského roku. Jedním zlepšovacím návrhem bylo omezení úniku tepla a snížení nákladů na energie u předehřívací pece na kontidrátové trati. Dalším bylo zpětné využití odpadního materiálu ve výrobním procesu, čímž se ušetřil originální materiál. Takové nápady nám mohou ročně ušetřit až stovky milionů korun. Čerstvým příkladem drobného zlepšení jsou mobilní a skladné bezpečnostní zábrany vyrobené z materiálu určeného k sešrotování.
MM: Děkuji vám za rozhovor, byl velmi motivující, a přeji hodně úspěšných zlepšováků!

Eva Buzková

Eva.buzkova@mmspektrum.com

Uložit