Témata
Reklama

Zlepšovatelská hnutí českých průmyslových podniků - Třinecké železárny

Japonský výraz kaizen znamená zlepšení nebo změnu k lepšímu a odkazuje na postupy zlepšování ve výrobě převážně strojírenských podniků. Poprvé byl realizován po druhé světové válce v japonských firmách, a když se podíváme na japonský průmysl dnes, asi to vážně funguje. Stejně tak fungují systémy zlepšování v průmyslu České republiky, které zavedl Tomáš Baťa už před více než sto lety. Svědčí o tom následující řádky.

V dalším díle našeho seriálu Zlepšovatelská hnutí českých průmyslových podniků se obracíme k řemeslu s více než pět tisíc let starou tradicí. Třinecké železárny byly založeny už v roce 1839, a tak zde mají dlouholeté zkušenosti i se systémy zlepšování. Podělil se s námi o ně technický ředitel Třineckých železáren (TŽ) Ing. Henryk Huczala.

Reklama
Reklama
Reklama
Ing. Henryk Huczala, technický ředitel Třineckých železáren

MM: Jaká je vaše pozice ve společnosti Třinecké železárny a jak dlouho již ve funkci působíte?

Ing. Huczala: Po studiu oboru ocelářství na Hutnické fakultě Vysoké školy báňské v Ostravě jsem nastoupil v roce 1989 do hutní firmy. Prošel jsem zde několika pozicemi a postupně se vypracoval z provozního technologa oceláren na technologa odboru Technologie a výzkum, kde jsem se později stal vedoucím celého útvaru. V současné době jsem členem nejvyššího managementu firmy jako technický ředitel a druhý místopředseda představenstva Třineckých železáren. Odpovídám mj. za řízení vynálezectví a zlepšovatelství v TŽ.

MM: Kdy se ve společnosti Třinecké železárny začala zlepšovatelství věnovat pozornost, kdo byl u jeho zrodu? Co bylo motivací pro jeho založení?

Ing. Huczala: V TŽ má podpora zlepšovatelství – zlepšovacích návrhů dlouholetou tradici. Podle historických dokumentů byl první zaregistrovaný zlepšovací návrh podán 3. prosince roku 1945. A jak praví titul jedné knihy, zlepšovatelské hnutí bylo mocným nástrojem socialistické výroby a hojně se využívalo.

Nicméně důvody pro podporu zlepšovatelství ve firmě mají společného jmenovatele bez ohledu na politické důvody a dobu – zlepšovací návrhy mohou významným způsobem přispět ke zvýšení produktivity práce, k úsporám a zefektivnění procesů a zároveň k rozvoji a zavádění inovací do praxe.

MM: Mohl byste uvést nějaký příklad zlepšováku z té doby – pro názornost, jak se doba mění?

Ing. Huczala: Uvedu ten úplně první evidovaný ve fabrice (historie Třineckých železáren se datuje od roku 1839). V roce 1945 dělník válcovny Rudolf Niemczyk navrhl změnu materiálu nožů letmých nůžek a obdržel první odměnu za realizaci ve výši 300 Kčs. Mezi významné zlepšovací návrhy z 50. let patří například postavení prvního kyslíkového zkujňovacího zařízení technického surového železa v pánvi z roku 1947 či „zavedení výroby bentonitu z domácích surovin, čímž se ČSSR zcela zbavila závislosti na kapitalistické cizině…“ (Zdroj: 125 let Třinecké železárny Velké říjnové socialistické revoluce, Vítězslav Pastrňák, r. v. 1964, str. 178–179).

Mimochodem v huti si zaměstnanci zlepšovali pracovní podmínky pro snížení těžké a namáhavé práce už od počátků. Zlepšovacím návrhem bylo například zavedení plavení dříví z obce Lomná po řece Olši až do fabriky.

MM: Jak systém zlepšováků u vás ve společnosti funguje?

Ing. Huczala: Zlepšovatelství je u nás podporováno formou dlouhodobých i krátkodobých soutěží. Pro zjednodušení jsme zavedli elektronickou evidenci a zaměstnanci tak mohou pomocí aplikace v interním systému své návrhy přihlašovat. Ty jsou pak vyhodnoceny a po prověření aplikovány v praxi. Díky aplikaci máme vytvořenou ucelenou databázi zlepšovatelských podnětů, z níž můžeme dále čerpat.

Každoročně evidujeme nárůst zlepšovatelské aktivity, kdy naši zaměstnanci podávají stovky návrhů. Jejich aplikací firma každoročně ušetří desítky milionů korun.
TŽ mají rovněž zavedený organizační systém, který definuje pravomoci a odpovědnosti v procesu vykonávání práv a povinností TŽ a zaměstnanců vznikajících z vytvoření a uplatnění předmětů průmyslových práv a zlepšovacích návrhů v podmínkách firmy tak, jak vyplývají ze zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích.

MM: Kdo a jak může přispívat svými zlepšováky?

Ing. Huczala: Prakticky každý zaměstnanec. Návrhy nám chodí v drtivé většině od zaměstnanců z výrobních oddělení, jak od pracovníků v dělnických profesích, tak od techniků. A není to doména jen mužů, ač se to v těžkém hutním průmyslu předpokládá. Evidujeme návrhy i od žen zlepšovatelek.

MM: Jak probíhá zpracování, hodnocení a uvedení do praxe podaného návrhu?

Ing. Huczala: Od r. 2015 jsou zlepšovatelské návrhy registrovány výhradně elektronicky – buďto přímo do informačního systému podniku, nebo přes zvlášť pro tento účel vytvořenou webovou aplikaci. Rozhodnutí o přijetí jsou v kompetencích příslušných provozů. Zlepšovací návrhy jsou odměňovány podle podnikového sazebníku v závislosti na hodnotě dosaženého přínosu, nejjednodušší návrhy, tzv. drobná zdokonalení, pak jednotnou částkou. V zájmu podniku je, aby všechny přijaté podněty byly co nejdříve zavedeny do praxe a přinášely předpokládaný prospěch, proto Třinecké železárny mají i zavedenou složku odměny za takzvanou realizaci.


Zlepšovatelské hnutí od roku 1981–1985
Pro zvětšení klikněte na graf.

MM: Jaká je motivace, popř. odměna pro nápadité zaměstnance?

Ing. Huczala: Zaměstnanci jsou motivováni finanční odměnou. Odměňujeme jak jednotlivce, tak týmy, které na daném zlepšovacím návrhu pracují společně. Odměny se mohou vyšplhat až na desítky tisíc korun podle dosažené úspory a přínosu pro firmu.

MM: Jsou všechny nápady opravdu užitečné či věcné? Kolik z podávaných návrhů je zamítnuto?

Ing. Huczala: Obecně se dá říct, že z těch několika stovek návrhů každoročně zamítneme asi patnáct procent. Ty zbývající se postupně zavádějí do praxe.

MM: Mohl byste se s našimi čtenáři podělit o nějaký zlepšovák, který byl uveden do praxe a případně společnosti ušetřil nemalou finanční částku?

Ing. Huczala: Středem zájmu většiny výrobních podniků v dnešní době je snižování energetické náročnosti. V Třineckých železárnách se samozřejmě tento zájem automaticky promítá i do zaměření zlepšovatelů, a to nejen díky vyhlášení zlepšovatelské soutěže s tímto tématem, která probíhala v roce 2015, ale i v každodenních zlepšovatelských aktivitách zaměstnanců.

Příkladem může být i zlepšovatelský návrh předáka koksárenské baterie, který navrhl nový algoritmus (program) pro regulátor přídavku koksárenského plynu do směsi topného plynu pro ohřev koksárenské baterie, díky němuž podnik ušetří každým rokem několik milionů korun. Není proto náhoda, že tento zaměstnanec dosáhl předního umístění v celopodnikové soutěži o nejlepšího zlepšovatele v roce 2016.

MM: Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěšných zlepšováků.

Eva Buzková

Eva.buzkova@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #4
Firmy
Související články
Zlepšovatelská hnutí českých průmyslových podniků - ArcelorMittal

Inovace, inovace, inovace. Kdo neinovuje, jako by nebyl. To jsou nejčastěji skloňovaná hesla v posledních letech napříč všemi obory podnikání. Nejde však o žádnou novinku – zlepšovákům, jak se dříve inovacím říkalo, se věnoval každý druhý podnik. Ať už jde o inovaci, která společnosti ušetří nemalé náklady, zvýší její konkurenceschopnost na trhu, nebo usnadní dělníkovi práci ve výrobě, všechny se počítají a je důležité jejich autory odměňovat.

Inovativní firma roku 2014: VÚHŽ

Soutěž Česká inovace vyhlásila nejlepší tuzemské inovace roku 2014. Jednou ze tří společností oceněných v kategorii Inovativní firma je VÚHŽ, a. s., (původně Výzkumný ústav hutnictví železa) za digitální hladinoměr určený pro hutní provozy (kontilití), kde je pro výrobu kvalitních ocelí potřeba zajistit ustálenou výšku hladiny tekuté oceli v krystalizátoru.

Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

Související články
Made in Česko - Systém pro ekologickou budoucnost

Vývoj pokročilého energetického systému pro zásobování budov teplem, chladem a elektřinou. To je další původní český projekt, který je důkazem toho, že v našem národě jsou skutečně nadmíru kreativní a inovativní lidé. Autory projektu jsou výzkumníci z ČVUT a odborníci na vytápění budov ze společnosti Regulus. Projekt vznikl za podpory Technologické agentury ČR.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Made in Česko - Aby mohli skutečně žít

O tom, že my Češi máme obrovskou invenci, nás mohou přesvědčit významné originální české produkty. V tomto případě z oblasti, která kombinuje medicínu a moderní technologie. V tomto díle našeho seriálu vám představíme revoluční miniinvazní rostoucí endoprotézu stehenní kosti, která může zajistit kvalitní budoucí život dětským pacientům s kostním tumorem.

Made in Česko - Znovuzrozená kráska

„Prase“ – tak (kupodivu) zněla přezdívka populárního motocyklu Čezeta, který kdo z mládeže koncem 50. a začátkem 60. let minulého století neměl, jako by nežil.

Made in Česko – Vítěz nad infekcí i trápením

„Chytré hlavičky, zlaté ručičky, to jsou čeští inženýři...“ Tak zní slova z opery jednoho našeho nejmenovaného národního velikána. O tom, že my, Češi, máme neuvěřitelnou invenci, nás mohou přesvědčit významné originální české patenty. V tomto případě z oblasti medicíny, kde jedním z nich je unikátní urinární katetr, který vyvinul se svým týmem MUDr. Miroslav Svoboda ze společnosti Riocath Global v úzké spolupráci s Ing. Vítem Pokorným z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Podpora výzkumu a vývoje v podnicích: Kapitálové investice

V první části našeho třídílného seriálu jsme se věnovali různým možnostem podpory operativních výdajů na výzkum a vývoj, ve druhé části jsme se pak detailně zaměřili na daňový odpočet způsobilých výdajů. V tomto, třetím a závěrečném díle bychom se rádi podrobněji věnovali možnosti podpory investičních výdajů vynaložených v souvislosti s prováděním nebo využíváním výsledků výzkumu a vývoje. Blíže si povíme o možnostech využití investičních pobídek a vybraných programů Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK).

Podpora výzkumu a vývoje v podnicích, Daňové odpočty

V prvním díle našeho miniseriálu o podpoře výzkumu a vývoje v České republice jsme se věnovali porovnání základních druhů podpory výzkumu a vývoje v České republice s uvedením jejich základních specifik a odlišností. V tomto díle bychom se rádi detailněji zaměřili na možnost podpory výzkumu a vývoje prostřednictvím daňového odpočtu na výzkum a vývoj.

Zlepšovatelská hnutí českých průmyslových podniků - NVision

„Každý zaměstnanec podniku si musí odpovědět na otázku, čím je podniku užitečný. Aktivně a pozitivně ovlivňovat své okolí, zušlechťovat je, protože životní prostředí takto formované probouzí v lidech velikost. Začíná to pořádkem na pracovním stole, pokračuje pořádkem v dílně, ve výrobní budově, v obytném domě, na ulici, ve městě či obci.“ Tomáš Baťa

NEJinovativnější firma v Jihomoravském kraji

V pořadí třetí ročník soutěže NEJinovátor Jihomoravského kraje zná svého vítěze. Stala se jím společnost Strojírna Oslavany, spol. s r. o. Firma se řadí nejen k předním evropským výrobcům hydraulických tlumičů pro podvozky kolejových vozidel, ale rovněž k vyhledávaným výrobcům přesných strojních dílců a součástí. Slavnostní vyhlášení výsledků se uskutečnilo v pátek 25. listopadu v Zetor Gallery v Brně.

Zlepšovatelská hnutí českých průmyslových podniků - Witte Nejdek

Zavádět inovace a zlepšováky ve výrobních provozech, motivovat zaměstnance, aby oni sami přicházeli se zlepšovatelskými nápady a tím pomohli snižovat náklady a zároveň zvyšovat konkurenceschopnost celé firmy jsou již historicky známé Baťovské zásady. Mnoho prosperujících společností od těchto inciativ nikdy neupustilo.

Inženýrská akademie ČR nabízí spolupráci, sekce strojírenství

Obecným posláním Inženýrské akademie ČR je odborně podporovat rozvoj technických věd a technického školství a zejména využívání nových poznatků vědy a výzkumu a teoretických znalostí průmyslovou sférou. Cílem je přispívat k růstu ekonomického potenciálu a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Specializované odborné sekce IA ČR, sdružující přední specialisty daného oboru, poskytují expertní a poradenské služby a vyjadřují se k závažným technickým řešením a rozhodnutím vycházejícím z univerzitní oblasti, průmyslu, vládních i nevládních institucí. Na stránkách MM Průmyslového spektra budeme čtenářům v průběhu roku 2016 jednotlivé odborné sekce postupně představovat.

Inženýrská akademie ČR nabízí spolupráci, Sekce Materiálové inženýrství a technologie

Obecným posláním Inženýrské akademie ČR je odborně podporovat rozvoj technických věd a technického školství a zejména využívání nových poznatků vědy a výzkumu a teoretických znalostí průmyslovou sférou. Cílem je přispívat k růstu ekonomického potenciálu a konkurenceschopnosti české ekonomiky. Specializované odborné sekce IA ČR, sdružující přední specialisty daného oboru, poskytují expertní a poradenské služby a vyjadřují se k závažným technickým řešením a rozhodnutím vycházejícím z univerzitní oblasti, průmyslu, vládních i nevládních institucí. Na stránkách MM Průmyslového spektra budeme čtenářům v průběhu roku 2016 jednotlivé odborné sekce postupně představovat.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit