MM: Jaká je vaše pozice ve společnosti Třinecké železárny a jak dlouho již ve funkci působíte?
Ing. Huczala: Po studiu oboru ocelářství na Hutnické fakultě Vysoké školy báňské v Ostravě jsem nastoupil v roce 1989 do hutní firmy. Prošel jsem zde několika pozicemi a postupně se vypracoval z provozního technologa oceláren na technologa odboru Technologie a výzkum, kde jsem se později stal vedoucím celého útvaru. V současné době jsem členem nejvyššího managementu firmy jako technický ředitel a druhý místopředseda představenstva Třineckých železáren. Odpovídám mj. za řízení vynálezectví a zlepšovatelství v TŽ.
MM: Kdy se ve společnosti Třinecké železárny začala zlepšovatelství věnovat pozornost, kdo byl u jeho zrodu? Co bylo motivací pro jeho založení?
Ing. Huczala: V TŽ má podpora zlepšovatelství – zlepšovacích návrhů dlouholetou tradici. Podle historických dokumentů byl první zaregistrovaný zlepšovací návrh podán 3. prosince roku 1945. A jak praví titul jedné knihy, zlepšovatelské hnutí bylo mocným nástrojem socialistické výroby a hojně se využívalo.
Nicméně důvody pro podporu zlepšovatelství ve firmě mají společného jmenovatele bez ohledu na politické důvody a dobu – zlepšovací návrhy mohou významným způsobem přispět ke zvýšení produktivity práce, k úsporám a zefektivnění procesů a zároveň k rozvoji a zavádění inovací do praxe.
MM: Mohl byste uvést nějaký příklad zlepšováku z té doby – pro názornost, jak se doba mění?
Ing. Huczala: Uvedu ten úplně první evidovaný ve fabrice (historie Třineckých železáren se datuje od roku 1839). V roce 1945 dělník válcovny Rudolf Niemczyk navrhl změnu materiálu nožů letmých nůžek a obdržel první odměnu za realizaci ve výši 300 Kčs. Mezi významné zlepšovací návrhy z 50. let patří například postavení prvního kyslíkového zkujňovacího zařízení technického surového železa v pánvi z roku 1947 či „zavedení výroby bentonitu z domácích surovin, čímž se ČSSR zcela zbavila závislosti na kapitalistické cizině…“ (Zdroj: 125 let Třinecké železárny Velké říjnové socialistické revoluce, Vítězslav Pastrňák, r. v. 1964, str. 178–179).
Mimochodem v huti si zaměstnanci zlepšovali pracovní podmínky pro snížení těžké a namáhavé práce už od počátků. Zlepšovacím návrhem bylo například zavedení plavení dříví z obce Lomná po řece Olši až do fabriky.
MM: Jak systém zlepšováků u vás ve společnosti funguje?
Ing. Huczala: Zlepšovatelství je u nás podporováno formou dlouhodobých i krátkodobých soutěží. Pro zjednodušení jsme zavedli elektronickou evidenci a zaměstnanci tak mohou pomocí aplikace v interním systému své návrhy přihlašovat. Ty jsou pak vyhodnoceny a po prověření aplikovány v praxi. Díky aplikaci máme vytvořenou ucelenou databázi zlepšovatelských podnětů, z níž můžeme dále čerpat.
Každoročně evidujeme nárůst zlepšovatelské aktivity, kdy naši zaměstnanci podávají stovky návrhů. Jejich aplikací firma každoročně ušetří desítky milionů korun.
TŽ mají rovněž zavedený organizační systém, který definuje pravomoci a odpovědnosti v procesu vykonávání práv a povinností TŽ a zaměstnanců vznikajících z vytvoření a uplatnění předmětů průmyslových práv a zlepšovacích návrhů v podmínkách firmy tak, jak vyplývají ze zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích.
MM: Kdo a jak může přispívat svými zlepšováky?
Ing. Huczala: Prakticky každý zaměstnanec. Návrhy nám chodí v drtivé většině od zaměstnanců z výrobních oddělení, jak od pracovníků v dělnických profesích, tak od techniků. A není to doména jen mužů, ač se to v těžkém hutním průmyslu předpokládá. Evidujeme návrhy i od žen zlepšovatelek.
MM: Jak probíhá zpracování, hodnocení a uvedení do praxe podaného návrhu?
Ing. Huczala: Od r. 2015 jsou zlepšovatelské návrhy registrovány výhradně elektronicky – buďto přímo do informačního systému podniku, nebo přes zvlášť pro tento účel vytvořenou webovou aplikaci. Rozhodnutí o přijetí jsou v kompetencích příslušných provozů. Zlepšovací návrhy jsou odměňovány podle podnikového sazebníku v závislosti na hodnotě dosaženého přínosu, nejjednodušší návrhy, tzv. drobná zdokonalení, pak jednotnou částkou. V zájmu podniku je, aby všechny přijaté podněty byly co nejdříve zavedeny do praxe a přinášely předpokládaný prospěch, proto Třinecké železárny mají i zavedenou složku odměny za takzvanou realizaci.