Témata
Zdroj: aircarbon.com

Materiály z hub, ananasu i skleníkových plynů

Nejen v módním průmyslu se objevují moderní alternativy k tradičním materiálům s důrazem na udržitelnost. Mezi tyto materiály patří například aircarbon vyráběný ze skleníkových plynů, rostlinná tkanina Piñatex z listů ananasu či myceliová „kůže“ z hub. Tyto inovace nabízejí ekologičtější řešení pro výrobu oblečení i doplňků.

Reklama

Nejen v módním průmyslu platí, že najít vhodné udržitelné materiály, jež doplní a výhledově možná i nahradí materiály tradiční, není jednoduchý úkol. Aktuálně jsou zajímavými pokusy materiály ze vzduchu a skleníkových plynů, z vláken listů ananasu nebo z mycelia hub. „Šetrné hospodaření s přírodními zdroji platí napříč průmyslovými segmenty – ať už cestou efektivnějšího zacházení v rámci stávajících procesů, například formou využívání technologicky pokročilých strojů a řešení, nebo pomocí průlomových objevů, mezi které lze zmíněné využití materiálů nové generace zařadit,“ uvádí Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.

Aircarbon je revoluční materiál vznikající za pomoci mikroorganismů, které přeměňují skleníkové plyny na přírodní polymer podobný tradičním plastům. (Zdroj: aircarbon.com)

Materiály nové generace

Příkladem průlomového biomateriálu je aircarbon, který se vyrábí ze vzduchu a skleníkových plynů, jako je například oxid uhličitý nebo metan. Tento materiál vzniká procesem, při němž mikroorganismy přeměňují skleníkové plyny na polyhydroxybutyrát (PHB) – přírodní polymer, jenž má podobné vlastnosti jako běžné plasty. Hlavní výhodou aircarbonu je jeho uhlíkově negativní výroba, což znamená, že během procesu je ze vzduchu odebráno více skleníkových plynů, než se při výrobě uvolní. Díky svému ekologickému profilu a schopnosti nahradit tradiční plasty se tento biomateriál stává slibnou alternativou pro udržitelnou výrobu módních produktů i obalových materiálů.

Reklama
Reklama
Reklama

Zmínit lze v této souvislosti také materiál Piñatex. Je to inovativní tkanina vytvořená jako ekologická alternativa k tradiční kůži a syntetickým materiálům. Piñatex se vyrábí z vláken listů ananasové rostliny, které by jinak byly zlikvidovány, například spálením. Výroba tak nejen snižuje množství odpadu, ale také přináší dodatečný zdroj příjmů pro ananasové farmáře. Piñatex je ceněn pro svou odolnost, lehkost a prodyšnost, díky čemuž se hojně využívá v módním a nábytkářském průmyslu. Tento materiál je příkladem toho, jak lze odpadní suroviny proměnit v hodnotné produkty s minimálním dopadem na životní prostředí.

Z jinak nevyužívaných ananasových vláken lze vyrábět materiál Piñatex, který se vyznačuje lehkostí a prodyšností. (Zdroj: Ananas Anam)

Náhrada kůže

V neposlední řadě se módní průmysl zajímá také o mycelium, respektive jakousi „kůži“ z hub. Z vláknité a husté buněčné struktury podhoubí lze vytvořit materiál, který svou strukturou, odolností a všestranností velmi připomíná tradiční kůži. „Ve světě módy hledáme udržitelné alternativy k tradičním materiálům. Zejména proto roste zájem o využití živých organismů k výrobě biologicky odbouratelných variant materiálů, přičemž myceliová kůže může být ekologickou alternativou kůže klasické. Tato alternativa nepotřebuje velké plochy půdy, což snižuje tlak na přírodní zdroje a lesy,“ říká Martin Kůs, spoluzakladatel a šéfdesignér české módní značky Vuch.

Reklama

Na rozdíl od zvířecí kůže, která vyžaduje intenzivní zpracování a vytváří škodlivé odpadní produkty, je pěstování myceliové kůže mnohem šetrnější k životnímu prostředí. „Kožedělný průmysl spotřebovává obrovské množství vody. Výroba kůže totiž zahrnuje několik kroků, které vyžadují značné množství vody například při namáčení, odchlupování, odmašťování, moření a barvení. Tento proces nejenže vodu spotřebovává, ale také ji často znečišťuje chemikáliemi používanými při zpracování,“ říká Jaroslav Žák ze společnosti BWT, která se specializuje na řešení omezující plýtvání vodou a také na její čištění a recyklaci.

Vydání #4
Kód článku: 250410
Datum: 02. 04. 2025
Rubrika: Produktový článek / Vývoj a inovace
Autor:
Firmy
Související články
Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

Související články
Výherci Zlaté medaile MSV 2024

Součástí 65. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně se i letos stalo udělování cen Zlaté medaile. Tyto ceny byly předány za celkem šest veletržních exponátů, které komisi oslovily inovativním provedením, a v sedmém případě také za celoživotní přínos oboru. Tradice této soutěže sahá až do roku 1964.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Progres v navyšování podílu na trhu

Skupina Plansee Group dosáhla v hospodářském roce 2017/18 konsolidovaného obratu 1,3 miliardy euro, což znamenalo nárůst o 11 % ve srovnání s předchozím obdobím. V rámci bilanční tiskové konference konané v Reutte o tom informovali členové představenstva Bernhard Schretter a Karlheinz Wex.

Nanovlákenná membrána v oknech ochrání stroje i pracovníky

Zatímco o smogu v ulicích se vedou časté debaty, znečištěný vzduch v interiéru patří k opomíjeným tématům. A to i přesto, že podle Světové zdravotnické organizace stojí život 4,3 milionu lidí ročně a v průmyslových objektech ohrožuje jak zdraví pracovníků, tak samotný provoz. Díky rozvoji moderních technologií nyní interiér účinně ochrání nanovlákenná okenní membrána.

Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

Pochopit zdánlivě samozřejmé věci

Ikona českého strojírenství. Skutečně nepřeháníme, pokud výraz použijeme ve spojení s profesorem Františkem Pochylým z VUT v Brně. Tento vysoce oceňovaný vědec zasvětil svůj život hydraulickým strojům. Jeho největším dílem je revoluční vírová turbína – unikátní vynález, který dokáže efektivně vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů i na místech s nízkým spádem vody, kde by klasické turbíny selhaly. Vírová turbína však zdaleka není jeho jediným převratným dílem. Za svou práci získal řadu významných ocenění, včetně Ceny za celoživotní přínos rozvoji strojírenství, která mu byla udělena na letošním MSV v Brně.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit