Témata

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Tento článek je součástí seriálu:
Revoluce udržitelnosti
Díly
Anna Jirásková

Vystudovala umělecko-průmyslovou střední školu v Turnově a následně strojírenský management na Vyšší odborné škole ve Strakonicích. Většinu svého profesního života se věnuje překladatelství z angličtiny, ve volném čase pak například literatuře, počítačům, řemeslné tvorbě či vzdělávání se v dalších jazycích. V MM Průmyslovém spektru pracuje jako redaktorka od roku 2024.

Reklama

Zatímco v teoretických debatách se o udržitelnosti mluví jako o samostatné kapitole průmyslu, spojené především s legislativou, certifikacemi a diskuzí nad společnými cíli, ve výrobních halách má tento pojem mnohem méně dekorativní a mnohem praktičtější význam. Tam, kde rozhodují minuty cyklu, slitiny, tolerance a provozní náklady, není ostatně pro příliš široce pojaté kategorie prostor.

Nové digitální nástroje na bázi AI spolehlivě monitorují vznik emisí a distribuci energie, čímž umožňují optimalizovat celý výrobní řetězec. (Zdroj: Getty Images)

Strojírenská výroba stojí na fyzikálních vztazích a procesních parametrech, které se buď drží v určitém rozmezí, nebo se z něj vychylují. Právě míra těchto odchylek určuje, kolik energie, materiálu, emulze či nástrojů se skutečně spotřebuje. Udržitelnost v tomto smyslu není nadstavbou ani deklarací – je to prostý důsledek toho, jak pevně drží pohromadě každodenní proces. A protože jde o přístup, který eliminací ztrát přirozeně stabilizuje výkon výroby, je s inženýrským myšlením v přímé shodě.

Třísky jako interní surovina

Nakládání s třískami se v posledních letech stalo nejen součástí auditů materiálových toků, ale i součástí firemních strategií určených pro stabilizaci nákladů. Zpřesnění třídění, lisování a interní recyklace kovového odpadu mají přímý dopad na logistiku, náklady i provozní nezávislost. 

Ověřené závěry z průmyslové praxe a z otevřených reportů: 

  • tříděné a lisované třísky mají vyšší výkupní hodnotu a umožňují využít pevnější smluvní ceny než směsný odpad; 
  • podniky, které lisují třísky do briket, uvádějí nižší náklady na převoz a snadnější manipulaci (díky nižšímu objemu a stabilnější frakci); 
  • interní uzavření části materiálového toku (např. vratný šrot pro vlastní slévárnu či partnerský podnik) snižuje citlivost na výkyvy cen kovů a zkracuje dodavatelské řetězce; 
  • pravidelné odvodňování emulze a její odlučování z třísky snižují znečištění odpadu a také spotřebu čerstvé emulze.

Jednotlivé články letošního seriálu Revoluce udržitelnosti se této logiky dotýkaly opakovaně, pokaždé z jiné perspektivy. Třídění třísek, recyklace emulzí, snižování energetické spotřeby, obnova olejů nebo využití nízkouhlíkové oceli mají společný jmenovatel: řadu konkrétních, racionálních kroků, které postupně mění charakter provozu. Ať už jde o upravené dávkování chladicí kapaliny, jemnější filtraci, vhodnější povlaky nástrojů nebo přesnější řízení okruhů, jednotlivé detaily samy o sobě vypadají nenápadně. Teprve v součtu vytvářejí rozdíl, který je v praxi vidět. I proto mnohé z těchto postupů fungují i v oborech, kde se environmentální hledisko nikterak záměrně neřeší.

Švédská strojírenská firma Sandvik ve svých aktuálních plánech cílí na udržitelnost skrze digitalizaci, elektrifikaci a až 90% recyklaci odpadních materiálů. (Zdroj: Sandvik)
Reklama
Reklama
Reklama

Letošní zkušenosti to potvrzují velmi konkrétně, a to zejména v oblasti sériové výroby. Monitoring spotřeby se přesunul z kategorie doplňkových funkcí mezi základní nástroje pro plánování výroby a pro tvorbu ekonomických predikcí. Firmy, které začaly podrobněji sledovat energie, životnost nástrojů nebo kvalitu emulzí, totiž rychle zjistily, že zásadní úspory neleží v symbolických opatřeních, ale v eliminaci běžných provozních ztrát.

Stabilnější médium, stabilnější proces

Studie Review of Machine Coolant Disposal and Recycling Methods (2025) prokázala, že recyklovaná emulze přispívá k měřitelně stabilnějšímu procesu.

Ověřené závěry veřejně dostupných studií:

  • recyklace chladicích kapalin pomocí separace snižuje koncentraci kovových částic ve výrazných řádech, což vede k předvídatelnějšímu mazání;
  • experimenty shrnuté ve studii prokázaly, že udržování stabilního pH a nižší kontaminace olejovými zbytky zpomalují degradaci emulze;
  • autoři uvádějí, že recyklované médium vykazuje nižší variabilitu mazacích vlastností než médium „čerstvé, ale nekontrolované“.

Podobně výrazný posun nastal v zacházení s druhotnými surovinami. V okamžiku, kdy podnik začne vnímat třísky jako interní zdroj materiálu, a ne jako odpad, změní se ekonomika i logistika výroby. Méně odpadu znamená méně převozů a nižší citlivost na výkyvy dodávek či cen kovů, čímž se celý materiálový tok stává funkčnějším a lépe kontrolovatelným.

Pečlivý sběr a sdílení dat pomáhají společnosti Schneider Electric snižovat uhlíkovou stopu a zároveň usnadnit práci projektantům. (Zdroj: Schneider Electric)

U emulzí a olejů se ukazuje, že recyklace má přímý vliv na stabilitu obráběcího procesu. Pokud se tato média pravidelně neobnovují v centrifugách či separátorech, dochází k postupnému zhoršování pH, vodivosti a koncentrace. To ovlivňuje přenos tepla i mazací vlastnosti, což se projeví na povrchu obrobků i na rychlosti opotřebení nástrojů. Naproti tomu vyčištěná a konzistentně upravovaná emulze přináší předvídatelnější výsledky a životnost nástrojů prodlužuje, což znamená opět menší ztráty a méně zbytečně spotřebovaných vstupů.

Detekce úniků stlačeného vzduchu

Stlačený vzduch patří k energeticky nejnáročnějším médiím v obráběcích provozech. Proto je dnes kontrola jeho spotřeby i kontrola těsnosti potrubí běžnou součástí environmentálních a energetických auditů.

Ověřené závěry z veřejných auditů (EU/USA):

  • v mnoha auditovaných provozech se v netěsnostech ztrácí 20–40 % veškerého vyrobeného stlačeného vzduchu;
  • úniky způsobují nejen zbytečnou spotřebu energie, ale i vyšší tepelnou zátěž kompresorů, což zkracuje jejich životnost;
  • ultrazvuková detekce úniků a průběžný monitoring bývají označovány za nejrychleji návratová opatření v oblasti energetické efektivity.

Rostoucí roli hraje i řízení toho, co běžnému oku uniká. Automatizace, dříve spojovaná hlavně se zvyšováním rychlosti nebo snížením potřeby obsluhy, se nyní uplatňuje jako nástroj stabilizace kvality. Automatické korigování trajektorií, sledování stavu médií, adaptivní modely opotřebení či in-process měření přispívají k tomu, že výsledky výroby méně kolísají. A protože u sériové bezobslužné výroby má každá odchylka tendenci se násobit, je stabilita v dnešních podmínkách často cennější než zdánlivě vyšší rychlost.

Reklama

Má-li být udržitelnost v kovoprůmyslu nejen atraktivní, ale především prakticky využitelná, musí vznikat ze samotné podstaty výroby, nikoli jako externí hodnocení či formální ukazatel. V ryzí podobě je udržitelnost především přístup, který se opírá o technickou logiku a každodenní rozhodování. Neznamená jen vyšší body ve více či méně symbolických tabulkách, ale souvislý sled malých kroků, které zlepšují celkovou spolehlivost.

Investicemi do plynové a vodíkové infrastruktury přispívá společnost Siemens Energy k odolnosti, flexibilitě a bezpečnosti energetického sektoru. (Zdroj: Siemens Energy)

Skutečná udržitelnost tedy v podstatě vyrůstá z detailů, které drží výrobu pohromadě. Když jsou média kvalitní, teplotní podmínky stálé, nástroje se opotřebovávají předvídatelně, spotřeba se měří v reálném čase a materiálové toky jsou pod kontrolou, úspory vznikají automaticky. A právě tyto technické detaily často představují nejspolehlivější způsob, jak obstát v dnešní náročné době – době, která znovu ukazuje, že stabilita není samozřejmost, ale něco, na čem je potřeba pracovat každý den.

Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

Revoluce udržitelnosti: Digitalizací k úsporám

Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.

Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 3. Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 2. Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Ve znamení kvality: AI jako měřicí nástroj

Vizuální kontrola na bázi umělé inteligence je v první řadě nový měřicí systém, který podléhá změnám prostředí, materiálu i výrobního procesu, a jehož spolehlivost může bez průběžného monitoringu časem degradovat. Letošní úpravy technické legislativy se zabývají tím, jak nastavit validaci, aby byla AI kontrola kvality opakovatelná a auditovatelná.

Na cestě ke zrození stroje: Část 5. Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit