Témata
Zdroj: generováno OpenAI

Ve znamení kvality: AI jako měřicí nástroj

Vizuální kontrola na bázi umělé inteligence je v první řadě nový měřicí systém, který podléhá změnám prostředí, materiálu i výrobního procesu, a jehož spolehlivost může bez průběžného monitoringu časem degradovat. Letošní úpravy technické legislativy se zabývají tím, jak nastavit validaci, aby byla AI kontrola kvality opakovatelná a auditovatelná.

Tento článek je součástí seriálu:
Ve znamení kvality
Díly
Anna Jirásková

Vystudovala umělecko-průmyslovou střední školu v Turnově a následně strojírenský management na Vyšší odborné škole ve Strakonicích. Většinu svého profesního života se věnuje překladatelství z angličtiny, ve volném čase pak například literatuře, počítačům, řemeslné tvorbě či vzdělávání se v dalších jazycích. V MM Průmyslovém spektru pracuje jako redaktorka od roku 2024.

Reklama

Ve strojírenské výrobě se AI nejčastěji nasazuje pro drobné odchylky, které člověk zachytí a rozpozná, ale které se špatně formalizují do jednoznačných pravidel. Může se jednat o různé jemné povrchové vady (mapy po obrábění, otlaky, mikrotrhliny), nejednoznačné textury (odlitky, výkovky), rozptyl vzhledu svarů nebo dílů po tryskání, či případně kombinaci těchto méně patrných jevů. AI model se v takových případech naučí vizuální vzor, s nímž má objekt porovnávat. Problém však tkví v tom, že jakmile se změní podmínky – například zeslábne-li mírně osvětlení na pracovišti nebo nová šarže materiálu vykazuje nepatrně odlišnou strukturu povrchu, často se změní i spolehlivost měření, a to mnohdy bez povšimnutí člověka.

Rok 2026 by v tomto měl přinést zásadní průlom. Z AI inspekce se stává téma auditovatelnosti a řízení rizik, které definuje tzv. EU AI Act (neboli Akt EU o umělé inteligenci). Většina pravidel EU AI Actu, zejména co se týče tzv. vysoce rizikových systémů v příloze Annex III a požadavků na transparentnost, se má začít uplatňovat 2. srpna 2026. V souvislosti s touto klasifikací je na místě zmínit, že i když se konkrétní inspekční aplikace nemusí přímo kvalifikovat jako vysoce riziková, tlak na dokumentaci a prokazatelnost se přes zákazníky, dodavatelské řetězce a interní předpisy typicky přenáší.

Má-li být AI inspekce kvality spolehlivá, vyžaduje systematický monitoring. (Zdroj: generováno OpenAI)

Validace vyžaduje metrologické smýšlení

Tam, kde se kontrola kvality odehrává primárně v podání AI, je potřeba přemýšlet v rovině metrologické disciplíny. Už při nastavování procesu je nutno přesně a jasně definovat, jak vypadá vada, kdo je autoritou tohoto rozhodnutí, jak vzniká tzv. referenční pravda (ground truth) a jak je zajištěno, že se rozhodovací systém časem nevychýlí.

Prvním krokem je sjednotit definici vady a hranice rozhodnutí. Zdánlivě jednoduché označení typu „škrábanec“ je v praxi soubor parametrů – délka, hloubka, orientace, poloha na dílu, ale i to, zda jde o kosmetickou odchylku, nebo riziko pro funkci či bezpečnost. Tyto parametry je nutno převést do srozumitelného a opakovatelného rámce – tedy jasně určit, co spadá do tolerance, co znamená opravu, nebo kdy rozhodnutí eskalovat (např. na technologické oddělení či k zákazníkovi).

Na tuto definici musí navazovat práce s daty. Nestačí postavit model na několika ukázkových fotografiích dobrých a špatných kusů; datová sada musí odpovídat reálnému provozu. Vizuální kontrola zahrnuje mnoho proměnných, které se v laboratorních podmínkách snadno podcení (jiné šarže materiálu, střídání směn a seřizovačů, postupné opotřebení nástroje a změna stop po obrábění, rozdíly v osvětlení, odlesky od emulze, prach, film na krycím skle kamery, drobné posuny přípravku atd.). Tyto zdánlivě nepatrné odchylky však rozhodují o tom, zda bude systém stabilní i za tři měsíce, nebo zda začne bez povšimnutí chybovat.

Stejně důležitá je i správná volba metriky. V praxi je podstatné sledovat zejména poměr falešně přijatých vadných dílů (false accept) a falešně vyřazených dobrých dílů (false reject), a tyto hodnoty nastavit podle kritičnosti dílu – jiné požadavky budou u bezpečnostních komponent, jiné u vzhledových ploch.

Reklama
Reklama
Reklama

Drift neboli tiché chyby

Stabilita provozu je v praxi relativním pojmem – lehce opotřebený nástroj zanechá jinou stopu, dodavatel dodá materiál s odlišnou kresbou, světlo zestárne, na optice přibude film, seřídí se přípravek… AI model ve výsledku začne dělat jiné chyby než při přejímce – a často „tiše“, protože stále produkuje sebevědomé výstupy.

Proto je klíčové provádět průběžný monitoring a návazné změnové řízení. Typickým příkladem je NIST AI RMF (risk management framework) – metodika amerického institutu NIST, která doporučuje, aby součástí řízení rizik byl i sběr zpětné vazby, možnost zpětného zásahu člověka, postupy pro řešení incidentů a obnova provozu, a rovněž pravidla pro úpravy systému a jejich schvalování. V praxi to znamená sledovat jednak změny ve vstupních datech (data drift – měnící se charakter snímků), jednak změny ve vztahu „obraz vs. vada“ (concept drift – změny v samotném jevu, který má systém rozpoznávat), a hlavně mít jasně definované spouštěče, kdy se provádí revalidace nebo dotrénování modelu.

Řízení s jasnými parametry

AI inspekce, stejně jako všechny ostatní oblasti kvality, potřebuje stabilitu, dohledatelnost a systematický přístup. Bez jasných pravidel vzniká „šedá zóna“, kde nikdo nechce být vlastníkem problému, a řízení AI se proto nově bude opírat o konkrétní standardizační rámce. Norma ISO/IEC 42001 (systém řízení AI v organizaci) popisuje, jak nastavit role, odpovědnosti a procesy pro zavádění a provoz AI, a ISO/IEC 23894 doplňuje, jak specifická rizika v oblasti AI začlenit do běžného managementu rizik. Vždy tak musí existovat jednoznačný vlastník, pravidla pro změny a auditovatelná dohledatelnost – tedy kdo kdy nasadil jakou verzi modelu, na základě jakých dat, s jakou konfigurací kamer a osvětlení a podle jaké validační dokumentace.

Související články
Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Související články
Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

Ve znamení kvality: Budoucnost patří zvídavým

Rychlé výrobní tempo i nástup umělé inteligence nezastavitelně proměňují svět strojírenství a kontrola kvality dnes prostupuje celým procesem. Inženýr kvality se tak mění ve strategického manažera, jehož lidský nadhled, intuice a osobní odpovědnost jsou i v éře inteligentních strojů naprosto klíčové.

Ve znamení kvality: Vstupní kontrola snáze a rychleji

Stabilita a jakost výrobního procesu vychází mimo jiné z předpokladu, že konzistentní a kvalitní je již vstup v podobě materiálu, z něhož se vyrábí. To ověřuje systém vstupních kontrol, které je zpravidla nutné provádět v laboratorních podmínkách. Dnes však existují i analytické a spektroskopické metody, jimiž lze kontrolovat materiál přímo během přejímky.

IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit