Témata
Zdroj: generováno OpenAI

Ve znamení kvality: Vstupní kontrola snáze a rychleji

Stabilita a jakost výrobního procesu vychází mimo jiné z předpokladu, že konzistentní a kvalitní je již vstup v podobě materiálu, z něhož se vyrábí. To ověřuje systém vstupních kontrol, které je zpravidla nutné provádět v laboratorních podmínkách. Dnes však existují i analytické a spektroskopické metody, jimiž lze kontrolovat materiál přímo během přejímky.

Tento článek je součástí seriálu:
Ve znamení kvality
Díly
Anna Jirásková

Vystudovala umělecko-průmyslovou střední školu v Turnově a následně strojírenský management na Vyšší odborné škole ve Strakonicích. Většinu svého profesního života se věnuje překladatelství z angličtiny, ve volném čase pak například literatuře, počítačům, řemeslné tvorbě či vzdělávání se v dalších jazycích. V MM Průmyslovém spektru pracuje jako redaktorka od roku 2024.

Reklama

Příjem materiálu v kovovýrobních podnicích je nevyhnutelně spojen s jeho vstupní kontrolou, která podle typu dodávky zahrnuje zejména ověření chemického složení materiálu, a případně také detekci vnitřních vad. Přesná potvrzovací analýza kovových materiálů se zpravidla provádí na stacionárním spektrometru OES (Optical Emission Spectrometry), který pomocí elektrického výboje vybudí atomy ve vzorku a z jejich emisního spektra určí přesné chemické složení materiálu.

Tento postup zajišťuje poměrně přesné určení materiálového složení ve smyslu jednotlivých prvků. Je však také relativně časově náročný, neboť vzorek musí být správně připraven, očištěn a obroušen, a celý proces kontroly se tímto fyzicky přesouvá do metrologické laboratoře. Výrobci přístrojů a vývojová pracoviště proto průběžně hledají rychlejší způsoby materiálové kontroly, které lze využít již přímo při převzetí dodaného materiálu.

Kontrola materiálu pomocí ručních analyzátorů pomáhá urychlovat rozhodování během vstupní kontroly. (Zdroj: generováno OpenAI)

Rychlejší identifikace slitin

Největší „provozní“ novinkou posledního roku je posun v oblasti tzv. pozitivní identifikace materiálu (PMI) – rychlého ověření, že dodaný materiál skutečně odpovídá deklarované slitině, a to pomocí přenosných analyzátorů.

Nejčastěji používanou technologií je v tomto směru rentgenová fluorescenční analýza (XRF) a částečně také spektroskopie LIBS (Laser-Induced Breakdown Spectroscopy neboli laserem indukovaná emisní spektroskopie plazmatu). Příkladem může být americká firma Evident, která vznikla jako odnož japonské značky Olympus a převzala část optického portfolia této značky pro vývoj průmyslové inspekce a materiálové analýzy. V lednu 2025 uvedla řadu Vanta Element, která je určena pro rychlou identifikaci slitin v oblasti třídění kovů, kovovýroby a testování drahých kovů, a variantu Element-S, která oproti základnímu modelu přidává analýzu lehkých prvků.

Reklama
Reklama
Reklama

Tyto přístroje umožňují během několika sekund ověřit, zda dodaný materiál odpovídá deklarované jakosti, aniž by bylo nutné posílat jej do laboratoře. Uplatnění naleznou hlavně v situacích, kdy hrozí riziko záměny materiálu během příjmu – dvě jakosti mohou mít podobný vzhled, ale zásadně odlišné vlastnosti při obrábění, svařování nebo tepelné úpravě.

Posun pak spočívá i v jasnějším rozlišování, kde stačí provést tuto rychlou ruční analýzu, a kde je potřeba provést kritické potvrzení v laboratoři. Zatímco XRF je při analýze kovových materiálů rychlá a nedestruktivní, vykazuje limity ohledně lehkých prvků, a zejména u uhlíku. Oproti tomu OES umí přesněji detekovat prvky jako uhlík, fosfor nebo síra a během jednoho měření analyzovat až desítky prvků.

Kontrolu složitějších dílů či polotovarů lze provádět například pomocí počítačové tomografie nebo rentgenu. (Zdroj: Creative Commons)

Průmyslový rentgen a CT

U složitějších kovových dílů, jako jsou komplexní odlitky či jiné kritické součásti, roste význam průmyslového rentgenu a počítačové tomografie (CT). Zatímco OES, XRF a LIBS slouží především k ověření chemického složení a správné identifikace slitiny, průmyslový rentgen a CT nacházejí uplatnění tam, kde je třeba hodnotit i vnitřní integritu hotových nebo nakupovaných dílů.

Zde již také hraje roli umělá inteligence, která pomáhá automaticky a ve velkém rozpoznávat povrchově neviditelné vady. Jak na svém webu uvádí firma Zeiss, měření pomocí CT v současnosti dokáže generovat přesná 3D volumetrická data, na jejichž základě lze prostřednictvím AI provádět automatizovanou detekci vad, a to i v náročných provozech. Ačkoliv se tedy nejedná o vysloveně novou metodu, snížená nutnost ruční interpretace snímků přispívá k významně rychlejšímu rozhodování o přijetí nebo zadržení vstupního materiálu.

Reklama

Vstupní kontrola jako otázka dat a rizik

Vedle samotných měřicích metod se tak mění i způsob, jak firmy o vstupní kontrole rozhodují. V moderních systémech se namísto plošné kontroly čím dál častěji rozlišuje mezi jednotlivými dodávkami podle míry rizika, a to s ohledem na historii dodavatele, možné předchozí neshody, výsledky reklamací a samozřejmě také typ materiálu.

V praxi to znamená, že část dodávek lze – například právě pomocí výše uvedených metod – uvolnit rychleji, zatímco rizikovější šarže míří na zpřísněnou kontrolu nebo laboratorní potvrzení. Současně roste význam digitální dohledatelnosti, tedy navázání výsledků vstupní kontroly na certifikáty materiálu, šarže a dodavatele, což urychluje rozhodování a snižuje administrativní chybovost.


Ve znamení kvality: AI jako měřicí nástroj

Vizuální kontrola na bázi umělé inteligence je v první řadě nový měřicí systém, který podléhá změnám prostředí, materiálu i výrobního procesu, a jehož spolehlivost může bez průběžného monitoringu časem degradovat. Letošní úpravy technické legislativy se zabývají tím, jak nastavit validaci, aby byla AI kontrola kvality opakovatelná a auditovatelná.

Související články
Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Ve znamení kvality: AI jako měřicí nástroj

Vizuální kontrola na bázi umělé inteligence je v první řadě nový měřicí systém, který podléhá změnám prostředí, materiálu i výrobního procesu, a jehož spolehlivost může bez průběžného monitoringu časem degradovat. Letošní úpravy technické legislativy se zabývají tím, jak nastavit validaci, aby byla AI kontrola kvality opakovatelná a auditovatelná.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Související články
Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Novinky ze světa 3D tisku

V uplynulém měsíci se v české kotlině seběhlo několik akcí, jejichž společným jmenovatelem byl průmyslový 3D tisk. Představeny byly nové produkční 3D tiskárny, profesionální tiskové materiály a zapomenout nesmíme ani na největší z těchto akcí, výstavu a konferenci 3dexpo.

Chytré stroje přivádějí továrny k životu

Bezpečné balicí stroje připojené k Ethernetu zvyšují produktivitu, zlepšují flexibilitu, snižují komplexnost konstrukce a řeší problémy pracovníků v provozu.

Jak přispívají opakovaně použitelné čisticí utěrky k ochraně životního prostředí

Dne 5. června 1972, v den zahájení první světové konference o ochraně životního prostředí ve Stockholmu, inicioval program ochrany životního prostředí Spojených národů (United Nations Environment Programme, UNEP) oficiální světový den životního prostředí. Od té doby se každo-ročně 5. červen slaví jako mezinárodní den životního prostředí. Opakovaně použitelný systém čisticích utěrek MEWA k tomu každý den v dílnách a výrobních halách přispívá: Čistí stroje a zařízení a podporuje ochranu zdrojů.

Ve znamení kvality: Budoucnost patří zvídavým

Rychlé výrobní tempo i nástup umělé inteligence nezastavitelně proměňují svět strojírenství a kontrola kvality dnes prostupuje celým procesem. Inženýr kvality se tak mění ve strategického manažera, jehož lidský nadhled, intuice a osobní odpovědnost jsou i v éře inteligentních strojů naprosto klíčové.

Laser jako nástroj: Výhoda bezkontaktnosti

Laserové měření využívá schopnost přesně směrovaného světelného svazku nést informaci o prostoru. Někde stačí přesnost na centimetry, jinde rozhodují mikrometry; pokaždé však jde o rychlé, bezkontaktní a dobře automatizovatelné získání dat. Od raných dálkoměrů vede tato cesta až k dostupným měřidlům dnešní praxe.

Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Trendy v logistice a dopravě pro rok 2026

Logistika v tomto období vstupuje do pokročilé fáze technologického rozvoje, kde se digitalizace a automatizace stávají běžným standardem a jsou integrovány do všech úrovní provozu. Agentura Aspen.pr požádala manažery několika společností o názor na trendy, které letos budou tento obor formovat.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit