Témata
Zdroj: Smithsonian National Air and Space Museum

Laser jako nástroj: Výhoda bezkontaktnosti

Laserové měření využívá schopnost přesně směrovaného světelného svazku nést informaci o prostoru. Někde stačí přesnost na centimetry, jinde rozhodují mikrometry; pokaždé však jde o rychlé, bezkontaktní a dobře automatizovatelné získání dat. Od raných dálkoměrů vede tato cesta až k dostupným měřidlům dnešní praxe.

Tento článek je součástí seriálu:
Laser jako nástroj
Díly
Anna Jirásková

Vystudovala umělecko-průmyslovou střední školu v Turnově a následně strojírenský management na Vyšší odborné škole ve Strakonicích. Většinu svého profesního života se věnuje překladatelství z angličtiny, ve volném čase pak například literatuře, počítačům, řemeslné tvorbě či vzdělávání se v dalších jazycích. V MM Průmyslovém spektru pracuje jako redaktorka od roku 2024.

Reklama

Zatímco v předchozích dílech byl laser popisován především jako intenzivní zdroj energie, který dokáže materiál řezat, svařovat, značit nebo jinak technologicky ovlivnit, v kontextu měření figuruje jeho bezkontaktní použití. Přístroj, který se nemusí měřeného objektu dotknout, jej mechanicky nijak nezatíží, nepoškrábe ani jinak neovlivní. A podobně zásadní je tato vlastnost i tam, kde se k měřené ploše naopak „na dotek“ přiblížit takřka nelze.

Úzký a přesně směrovaný laserový svazek lze zaměřit na konkrétní bod, využít jeho vysokou stabilitu či koherenci a tak přenést informaci o vzdálenosti, poloze, tvaru, rychlosti, vibracích či nepatrných změnách rozměru. Zároveň je měření rychlé a dobře automatizovatelné, a tak laser může sloužit jako jednoduché pravítko v ruce řemeslníka i jako součást složité metrologické soustavy ve výrobě.

Automatizované laserové měření je již běžnou součástí výroby; zde je zachycen 3D snímač uvnitř měřicího stroje Helicheck Plus od firmy Walter. (Zdroj: archiv redakce, Walter)

Od doby letu k interferometrii…

Principů, jimiž lze pomocí laseru měřit, existuje více. Pro větší vzdálenosti se často využívá měření doby letu – přístroj vyšle krátký světelný impulz a vyhodnotí, za jak dlouho se jeho odraz vrátí zpět. Protože rychlost světla je známá, lze z naměřeného času určit vzdálenost. Tento princip stojí za řadou dálkoměrů vytvářejících postupným snímáním mnoha bodů prostorový obraz scény i za řadou lidarových systémů.

Na kratší vzdálenosti a pro měření tvaru se často uplatňuje triangulace. Laser vytvoří na povrchu bod nebo čáru a kamera či snímač sledují, kde se odražená stopa objeví, načež lze z její polohy vypočítat vzdálenost nebo výšku povrchu. Tento princip se používá u profilometrů, 3D skenerů a průmyslových senzorů, které kontrolují například tvar svaru, polohu hrany, výšku nanesené vrstvy nebo přítomnost určitého prvku na dílu.

Nejvyšší přesnosti pak dosahují metody založené na interferometrii, která využívá vlnovou povahu světla a umožňuje sledovat velmi malé změny délky nebo posuvu. Zjednodušeně řečeno, tato metoda porovnává dva svazky světla a sleduje, jak se jejich vlny skládají. Velmi malá změna délky optické dráhy se přitom projeví jako změna interferenčního obrazce. Díky tomu lze interferometry využívat při kalibraci přesných strojů, kontrole lineárních os, měření nepatrných posuvů nebo při měření vibrací.

Reklama
Reklama
Reklama

… a od centimetrů po mikrony

Bohatý potenciál laserového měření je dobře patrný i v rozdílu mezi jednotlivými požadavky na přesnost. Při zaměřování stavební konstrukce, výkopu nebo vzdálenosti mezi body v terénu mnohdy postačí měřit na centimetry – hlavní je zde především rychlost, dosažitelný rozsah a spolehlivé zaměření bodu.

A zatímco v dílně nebo při montáži už mohou rozhodovat milimetry, v přesné výrobě se kritérium přesnosti násobně mění – u obráběcích strojů, optických součástí, forem, polovodičových aplikací nebo jemné mechaniky může být nepřijatelná i odchylka v řádu několika mikrometrů. I zde laser dokáže sloužit k ověření, zda se stroj, nástroj nebo výrobek skutečně nachází v toleranci. Stejný fyzikální základ tak může vést od jednoduchého měření místnosti až po kalibraci zařízení, kdy by i pouhý dotyk ruky znamenal rušivý vliv.

Měření ve výrobě

Samostatnou kapitolu dnes tvoří automatizované laserové měření v průmyslu. Laserový senzor bývá integrován přímo do linky, měřicí stanice, robotického pracoviště nebo kontrolní buňky, což umožňuje kontrolovat parametry přímo během výroby nebo bezprostředně po jednotlivých operacích. Systém například může kontrolovat, zda je díl správně založen, zda má požadovanou výšku, zda neschází otvor, zda hrana neleží mimo toleranci nebo zda se povrch nedeformoval víc, než je přípustné.

Výhodou je zde především rychlost a opakovatelnost. Tam, kde by konvenční kontrola znamenala zdržení nebo riziko nepřesnosti, zvládá laserový senzor dodávat přesná data prakticky bez ustání. V kombinaci s kamerou a softwarem už se nemusí jednat jen o prosté měření jedné vzdálenosti, ale i o vyhodnocení profilu, tvaru nebo prostorové polohy. Výrobní systém pak může vadný díl automaticky vyřadit a upozornit obsluhu nebo i jen dlouhodobě sledovat trend, který by mohl vést k budoucí chybě.

Reklama

Takové měření má význam i tam, kde je prostředí pro klasickou kontrolu nepříznivé. Na rozdíl od konvenčních měřidel může laser sledovat i díly horké či pohybující se, případně místa, k nimž by se dotykové měřidlo nedalo snadno přiložit. Díky své bezkontaktní povaze tak laser pomáhá převést polohu, vzdálenost nebo tvar na data, s nimiž lze dále pracovat.

Ani bezkontaktní princip však samozřejmě vždy nezajistí jednoduché měření. Výsledek může být negativně ovlivněn některými vlastnostmi objektu, jako je např. odrazivost povrchu, jeho barva, drsnost, sklon či znečištění, ale i okolním světlem nebo stabilitou samotného pracoviště. I zde je proto namístě laser chápat především jako nástroj, který musí být správně zvolený, nastavený a smysluplně začleněný do procesu.

Světlo místo pravítka

Díky postupnému zjednodušování a zlevňování optických, elektronických i softwarových prvků se laserové měření přesunulo z laboratoří a specializovaných pracovišť do běžné praxe. Laserové dálkoměry, liniové a křížové lasery, rotační lasery nebo laserové vodováhy dnes patří k dostupnému vybavení stavebníků, montérů i domácích uživatelů. Umožňují například rychle změřit místnost, přenést rovinu, srovnat obklad, zavěsit konstrukci nebo zkontrolovat výšku, to vše bez dlouhého natahování pásma nebo opakovaného přeměřování.

Zatímco mezi laboratorním interferometrem a kapesním dálkoměrem na první pohled není mnoho společného, ve skutečnosti je spojuje stejná základní myšlenka – využít světelný svazek k přenesení informace o prostoru. A ať už tato informace stačí s přesností na centimetry, nebo na mikrometry, už od prvotních aplikací se laser prokazuje jako měřicí nástroj přesahující hranice konvenčních metod.


Inovace, která se rychle osvědčila

Myšlenka využít laser k měření se objevila velmi brzy po jeho vzniku. Jednou z raných oblastí aplikace se stala například geodézie, která ve velkém spoléhá na měření velkých vzdáleností za terénních podmínek. A zatímco přístroje jako geodimetr nebo telurometr určovaly vzdálenost pomocí různých forem elektromagnetického záření, laser do této oblasti vstoupil jako lépe směrovatelná a za denního světla použitelnější alternativa. S jednou z prvních takových inovací přišel v roce 1965 geodet George B. Lesley. Ve snaze o lepší dosah měření za denního světla a mlhy svůj elektronický dálkoměr Geodimeter, model 4D, osadil laserem o výkonu 2 mW – a jakmile se ukázalo, že upravený přístroj zvládá mnohem snáze měřit desetimílové linie (tedy zhruba 16 km) za jasného dne i v noci, laserová modifikace se rychle rozšířila i na další zeměměřičské přístroje.

Soustava koutových odražečů vrací dopadající laserové pulzy zpět k vysílači. Z doby návratu pulzu lze následně určit vzdálenost měřeného objektu – například družic či lunárních retroreflektorů. (Zdroj: Smithsonian National Air and Space Museum)

Ve stejné době se laser začal uplatňovat také v dálkoměrech určených pro terénní a vojenské použití. Společnost Barr & Stroud ve spolupráci se společností Hughes Aircraft – tedy firmou, v jejíchž výzkumných laboratořích Theodore Maiman o několik let dříve sestrojil první funkční laser – v témže roce představila dálkoměr LF1, fungující na bázi rubínového laseru a určený především pro aplikace vojenského a optického zaměřování. Některé dobové komerční dálkoměry podobného typu následně uváděly za dobrých podmínek dosah až kolem 10 km.

Výrazný úspěch přišel i v oblasti satelitního laserového měření. V roce 1964 použil tým Henryho H. Plotkina ve středisku NASA Goddard ke sledování družice Explorer 22 systém nazvaný GodLAS. Družice byla vybavena soustavou retroreflektorů neboli koutových odražečů, které odrážely laserové pulzy zpět k pozemní stanici, a tak podle doby návratu pulzu bylo možné určit její vzdálenost.


Laser jako nástroj: Dělení bez břitu

Laserové řezání je jedním z nejčastějších průmyslových využití této technologie. Na první pohled může působit jednoduše – paprsek se propálí skrze materiál a tím jej rozdělí. Kvalitní a opakovatelné výsledky však závisejí na přesném nastavení jednotlivých parametrů, jako je technika řezu, rychlost či například správná volba asistenčního plynu.

Související články
Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Související články
Ve znamení kvality: Vstupní kontrola snáze a rychleji

Stabilita a jakost výrobního procesu vychází mimo jiné z předpokladu, že konzistentní a kvalitní je již vstup v podobě materiálu, z něhož se vyrábí. To ověřuje systém vstupních kontrol, které je zpravidla nutné provádět v laboratorních podmínkách. Dnes však existují i analytické a spektroskopické metody, jimiž lze kontrolovat materiál přímo během přejímky.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Ve znamení kvality: AI jako měřicí nástroj

Vizuální kontrola na bázi umělé inteligence je v první řadě nový měřicí systém, který podléhá změnám prostředí, materiálu i výrobního procesu, a jehož spolehlivost může bez průběžného monitoringu časem degradovat. Letošní úpravy technické legislativy se zabývají tím, jak nastavit validaci, aby byla AI kontrola kvality opakovatelná a auditovatelná.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Akademici a (nejen) technika

Spolupráce akademické a komerční sféry. Těchto pět slov v sobě bez nadsázky zahrnuje budoucí prosperitu naší země. Akademická sféra, včetně univerzit, totiž disponuje vynikajícími mozky, jejichž práce však byla v minulosti často „jen“ výzkumem pro poznání. Přitom na kvalitní výzkum je potřeba stále větší množství financí a těch se dnes často nedostává. Komerční sféra naopak financemi disponuje, ale aby ustála zesilující tlak konkurence, potřebuje získávat další a další know-how čili právě výsledky výzkumu. V čem je úhel pohledu na tuto problematiku z obou stran stejný a v čem se liší?

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Měření ruku v ruce s automatizací

S příchodem automatizace, která umožňuje produktivní velkosériovou výrobu, se značně zvýšila potřeba kontroly výrobního procesu a především potřeba kontroly finálních výrobků. Jistě si každý umí představit tu pohromu, kdy automatický provoz vyrábějící stovky výrobků za hodinu selže a během chvilky vyrobí celou řadu zmetků. Předcházet tomu lze pravidelnou kontrolou a proměřováním jak stavu výrobních zařízení, tak kontrolou obrobků mezi jednotlivými výrobními kroky a konečných výrobků.

Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

Průmysl 4.0 v praxi

Reflexe současného poznání s aplikací prvků Průmyslu 4.0 do praxe byla předmětem odborné konference, kterou společnost Ceratizit společně se svými partnery připravila pro téměř stovku účastníků z řad výrobních společností ve svém Technickém centru. Od původního teoretizování o aspektech Průmyslu 4.0 jsme se nyní dostali již k praktických zkušenostem.

Laser jako nástroj: Světlem proti nečistotám

Laser lze použít i v situacích, kdy je potřeba zbavit povrch nežádoucích vrstev, např. při přípravě svarových ploch, při čištění forem nebo při odstraňování starého nátěru. Díky přesně řízenému působení umožňuje lokální a opakovatelné čištění bez abraziv či chemických lázní. Zásadní je přitom rovnováha mezi účinným odstraněním nečistot a ochranou podkladu.

Laser jako nástroj: Dělení bez břitu

Laserové řezání je jedním z nejčastějších průmyslových využití této technologie. Na první pohled může působit jednoduše – paprsek se propálí skrze materiál a tím jej rozdělí. Kvalitní a opakovatelné výsledky však závisejí na přesném nastavení jednotlivých parametrů, jako je technika řezu, rychlost či například správná volba asistenčního plynu.

Laser jako nástroj: Energie pod dohledem

Laserové technologie jsou zpravidla spojovány s vysokou přesností a stabilitou. Tato vlastnost však nevychází pouze z fyzikální povahy samotného paprsku, ale především ze schopnosti celý proces přímo za provozu sledovat a řídit. V rámci toho musí být nejen nastaven správný výkon a pohyb, ale také průběžné ověřování, zda proces probíhá tak, jak má.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit