Témata
Zdroj: Wikimedia Commons, LaserTherm

Laser jako nástroj: Kovy pod palbou fotonů

Předchozí díly popisovaly nastavení stroje a kontrolu procesu, jako by laserový paprsek byl univerzálním skalpelem. V praxi je však určujícím faktorem materiál, podle něhož se odvíjí nejen volba vlnové délky, ale i celková strategie obrábění. V tomto díle bude proto řeč o kovových materiálech a jejich proměnlivé kapacitě pohltit energii dopadajících fotonů.

Tento článek je součástí seriálu:
Laser jako nástroj
Díly
Anna Jirásková

Vystudovala umělecko-průmyslovou střední školu v Turnově a následně strojírenský management na Vyšší odborné škole ve Strakonicích. Většinu svého profesního života se věnuje překladatelství z angličtiny, ve volném čase pak například literatuře, počítačům, řemeslné tvorbě či vzdělávání se v dalších jazycích. V MM Průmyslovém spektru pracuje jako redaktorka od roku 2024.

Reklama

Teorie o koherentním svazku světla končí v momentě, kdy paprsek dopadne na povrch reálného polotovaru. V ten okamžik vstupuje do hry metalurgie a termodynamika, kde o úspěchu rozhodují zlomky sekundy a mikrony. Byť se v laboratorních podmínkách může vše zdát lineární, reálná výroba naráží na dramatické rozdíly v tom, jak různé skupiny kovů nakládají s pohlcenou energií. Pokud by nastavení procesu nebralo ohled na materiálová specifika, stal by se i z nejmodernějšího laseru neefektivní nástroj, který by místo čistého řezu produkoval jen tepelné deformace a zmetky.

Železné kovy a dynamika taveniny

Konstrukční a legované oceli jsou z hlediska práce s laserem nejlépe predikovatelnou skupinou. I zde je však nutné volit podle požadovaného výsledku odlišné strategie. Při řezání běžné oceli kyslíkem se využívá exotermická reakce, kdy oxidace železa dodává procesu energii navíc. To dovoluje dosahovat vysokých rychlostí u velkých tlouštěk, avšak proces se stává závislým na čistotě plynu a kvalitě povrchu – nečistoty či okuje mohou způsobovat výskyt navařené strusky.

Interakce laserového paprsku s materiálem se může významně lišit podle toho, o jaký materiál se jedná. (Zdroj: Wikimedia Commons, LaserTherm)

Jakmile se zpracování přesune k nerezovým ocelím, jeho mechanismus se mění v čistě mechanické vyfukování taveniny vysokotlakým dusíkem. Vzhledem k vysoké viskozitě nerezové taveniny bývá potřeba precizně zacílit ohnisko pod povrch materiálu, aby se zajistilo dostatečné rozevření řezné spáry. Specifickým problémem je u těchto ocelí tepelná kumulace; při vyřezávání složitých kontur může dojít k takovému přehřátí, že se hrana začne tavit nekontrolovaně, což vyžaduje pokročilé strategie chlazení nebo pulzního režimu.

Problém odrazivosti a reaktivity

Ke skutečné zkoušce technologické vyspělosti dochází u materiálů s vysokou odrazivostí, jako je např. hliník, měď nebo mosaz. V případě hliníku je problémem nejen odrazivost, ale i vysoká tepelná vodivost, která u tenkých plechů vede k deformacím. Studený povrch mědi pak odráží u standardních vláknových laserů až 90 % energie, což představuje riziko i pro stroj samotný. Z tohoto důvodu se u těchto materiálů často uplatňují i takové vlnové délky, které zvyšují absorpci záření. Kritickým krokem se zde dále stává takzvaný propich (piercing) – krátké intenzivní působení laseru okamžitě vytvoří první kapku taveniny, čímž absorptivita skokově vzroste a proces se stabilizuje.

Reklama
Reklama
Reklama

Zcela jiným typem výzvy jsou reaktivní kovy a jejich slitiny – vedle titanu sem řadíme například zirkon či tantal. Tyto materiály sice laserovou energii pohlcují ochotně, vykazují však extrémní afinitu ke kyslíku a dusíku z okolní atmosféry. Při teplotách nad 400 °C do struktury titanu okamžitě difundují plyny, což vede ke zkřehnutí a vzniku tzv. „alfa-case“ vrstvy. Jakékoli zabarvení řezné hrany (od modré po bílou) signalizuje znehodnocení materiálu, a tak se zpracování těchto slitin neobejde bez inertních plynů o vysoké čistotě a dokonalého stínění místa řezu či svaru, které ochrání chladnoucí materiál před oxidací i bezprostředně po opracování.

Vliv povrchových úprav a nečistot

Specifickou kapitolou jsou materiály s povrchovou úpravou, jako je např. pozinkovaný plech. Zinek má výrazně nižší bod varu (cca 907 °C) než ocel pod ním, a tak při opracovávání dochází k jeho explozivnímu odpařování. Tyto páry, unikající skrze taveninu, mohou způsobovat pórovitost svarů nebo znečišťovat optiku. V praxi se tento jev řeší buď vytvořením mikromezery pro únik par, nebo speciální modulací paprsku, která stabilizuje lázeň.

Průřez laserovým svarem mědi – zde v podání přístroje od firmy Optris (Zdroj: archiv redakce, Optris)

Jak již naznačil odstavec o ocelích, kritické jsou i nečistoty na nekrytých materiálech. Například právě vrstva okují u ocelí válcovaných za tepla – vzhledem k odlišné teplotní vodivosti – narušuje homogenitu ohřevu, což destabilizuje propich a vede k nekonzistentní kvalitě hrany. Zbytky olejů a maziv z předchozího tváření naopak mohou při laserovém zpracování vznítit plamen, který lokálně změní složení asistenčního plynu a nechtěně tak ovlivní interakci paprsku.

Reklama

Finální dopad na strukturu

Vliv laseru navíc nekončí u samotné hrany řezu. V úvahu je nutno brát i metalurgické změny v tepelně ovlivněné zóně (HAZ) – například u kalitelných ocelí může lokální tepelný šok způsobit zakalení hrany, a to až do hloubky několika desetin milimetru. Tato mikrostruktura, ač okem neviditelná, pak dokáže velmi rychle ztupit nástroje při následném vrtání či ohraňování. Pochopení těchto vnitřních dějů je tedy klíčovým krokem k tomu, aby byl proces nejen rychlý, ale i technologicky bezpečný pro celou navazující výrobu.


Laser jako nástroj: Energie pod dohledem

Laserové technologie jsou zpravidla spojovány s vysokou přesností a stabilitou. Tato vlastnost však nevychází pouze z fyzikální povahy samotného paprsku, ale především ze schopnosti celý proces přímo za provozu sledovat a řídit. V rámci toho musí být nejen nastaven správný výkon a pohyb, ale také průběžné ověřování, zda proces probíhá tak, jak má.

Související články
Aktuální možnosti v laserovém svařování

Laserové svařování lze v dnešní době považovat za velice moderní technologii. Vysoké svařovací rychlosti, štíhlý svar a z toho plynoucí výhody jsou pozitiva, která umožnila začlenění této metody do progresivních výrobních technologií. Tento článek si klade za cíl představit aktuální možnosti laserových svařovacích technologií.

Laserová svařovací buňka, která promíjí nepřesnosti v plechu

Vstup do oblasti laserového svařování se stává snadnějším než dříve díky tolerantnímu laserovému svařování metodou FusionLine a balíčku pro náběh výroby. Nové konstrukční prvky a softwarové komponenty zjednodušují obsluhu.

Laser jako nástroj: Dělení bez břitu

Laserové řezání je jedním z nejčastějších průmyslových využití této technologie. Na první pohled může působit jednoduše – paprsek se propálí skrze materiál a tím jej rozdělí. Kvalitní a opakovatelné výsledky však závisejí na přesném nastavení jednotlivých parametrů, jako je technika řezu, rychlost či například správná volba asistenčního plynu.

Související články
Laser jako nástroj: Specifika nekovových materiálů

Laserové zpracování nekovů se řídí odlišnými zákonitostmi než práce s kovy. Plasty mohou měnit barvu, pěnit či degradovat, sklo je průhledné jen pro určité vlnové délky a keramika kombinuje tvrdost s křehkostí. Klíčové je proto vědět, jak se tyto vlastnosti jednotlivých materiálů projevují, v čem tkví jejich úskalí a jak je naopak lze efektivně využít.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Laser jako nástroj: Paprsek v pohybu

Je-li řeč o laseru ve výrobní praxi, nejedná se již jen o paprsek vysílaný ze zdroje, ale o celý systém, který zajišťuje potřebné parametry i opakovatelnost požadovaných úkonů. O jejich výsledné kvalitě rozhoduje souhra výkonu, optiky, pohybu i řízení procesu. Jaké parametry se v praxi skutečně nastavují a proč nestačí mít jen „silnější zdroj“?

Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Zcela jiné možnosti s aditivními technologiemi

Nadnárodní společnost General Electric napříč všemi svými dceřinými společnostmi neustále prohlubuje obrovské know-how. Vlastní zkušenosti s vývojem aditivně vyráběných částí zejména pro potřeby leteckého průmyslu přesahující již dvě dekády daly podnět ke vzniku zákaznického centra. GE Additive otevřela v roce 2017 zákaznické centrum (Customer experience center – CEC) kousek od Mnichova, kde firmám nabízí pomoc s nelehkými začátky s aditivními technologiemi.

S MES systémy k vyšší efektivitě

Další konference z produkce společnosti Controller Institut, která se věnuje vzdělávání v oblasti controllingu a podnikových financí, s názvem Výroba v detailu se konala v Plzni a účastníkům vedle hodnotného programu v přednáškové sekci byl umožněn také vstup do výrobních prostor společnosti Doosan Škoda Power. Konference je primárně určena výrobním ředitelům a manažerům, technickým ředitelům či mistrům výroby, kterým představuje řešení pro efektivní řízení výroby ale také např. zaměstnanců.

V nejisté době je univerzálnost řešením

Automatizace průmyslových procesů řeší problémy s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, nahrazuje fyzicky namáhavou či zdravotně škodlivou činnost, snižuje chybovost lidského faktoru, zkracuje výrobní časy a v konečném důsledku přispívá ke zvýšení kvality a zisku. Nejen toto je pro ředitele společnosti Acam Solution Ing. Pavla Bortlíka a jeho tým motivace, ale i zábava. Za relativně krátkou dobu na trhu se firma stala, ať už napřímo, či přes své obchodní partnery, dodavatelem společností jako Volkswagen, Toyota, Olympus, Škoda Auto, Edwards, TE, BOSH, Heinze Gruppe, Woco STV či Fanuc a nyní přichází s řešením vhodným nejen pro velké výrobce, ale také pro malé a střední podniky – s univerzální robotickou buňkou HXG. Důležitým komponentem v této buňce je mimo jiné systém pro upínání nulového bodu VERO-S od společnosti Schunk.

Špičkové technologie dnes i zítra

Společnost Trumpf je renomovaný výrobce technologií na zpracování plechů a profilů a laserů pro průmysl. Výrobní historie se pomalu blíží celé stovce let a česká pobočka s obratem zhruba sto milionů eur za rok patří k důležitým průmyslovým hráčům nejen na českém trhu. Bylo proto jasnou volbou požádat ředitele společnosti Trumpf Praha Romana Haltufa, aby čtenářům MM Průmyslového spektra prozradil, kam se vývoj v tomto nepostradatelném oboru za minulá léta posunul.

Fotonika - klíč k technologickému rozvoji

Vynález laseru, optických vláken a polovodičových optických součástek výrazně zvýšil význam využití optiky pro moderní technologie. Byl to také impulz pro rozvoj mladého vědního oboru – fotoniky –, který se zabývá vlastnostmi a metodami využití fotonů. Místem, kde si odborníci z těchto tří na sobě závislých oborů – optika, elektronika a fotonika – sdělují svá know-how a sdílejí své úspěchy, se každoročně stává nejvýznamnější světový veletrh optických a laserových technologií Laser World of Photonics. I letos jej koncem června na mnichovském výstavišti doprovázel světový kongres World of Photonics congress.

Vliv složek ochranných atmosfér na WAAM

Svařování v současné době není už pouze technologií ke spojování materiálů. S rozvojem aditivní výroby strojních součástí lze tento proces využít také pro výrobu komplexních
a geometricky složitých součástí. Technologie WAAM využívá svařování pro vrstvení jednotlivých svarových housenek do tvaru vyráběné strojní součásti a je charakterizována mnoha proměnnými – mimo jiné i účinky ochranné atmosféry. Cílem příspěvku je zhodnotit vliv jednotlivých složek ochranných atmosfér používaných pro MAG svařování.

Jsou smíšené konstrukce dočasně za svým zenitem?

Nikdo nenamítá proti oprávněné potřebě lehkých konstrukcí v dopravě, aeronautice, obalové technice a u pohyblivých částí strojů, systémů a zařízení. Avšak jsou smíšené konstrukce s plasty vyztuženými vlákny v současnosti opravdu za svým zenitem?

Automatizace lidem práci nebere

Automatizaci se ve firmě Kovosvit MAS věnují od roku 2013. Z původního projektu vznikla samostatná divize MAS Automation a na letošní rok má plánované téměř dvojnásobné tržby oproti roku 2017. V porovnání s plánovaným obratem celého Kovosvitu jsou tržby divize zatím nevýznamné, ale průměrný růst divize o dvě třetiny ročně dokládá, že automatizace má v podniku ze Sezimova Ústí zelenou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit