Témata
Reklama

Špičkové technologie dnes i zítra

Společnost Trumpf je renomovaný výrobce technologií na zpracování plechů a profilů a laserů pro průmysl. Výrobní historie se pomalu blíží celé stovce let a česká pobočka s obratem zhruba sto milionů eur za rok patří k důležitým průmyslovým hráčům nejen na českém trhu. Bylo proto jasnou volbou požádat ředitele společnosti Trumpf Praha Romana Haltufa, aby čtenářům MM Průmyslového spektra prozradil, kam se vývoj v tomto nepostradatelném oboru za minulá léta posunul.

MM: Společnost Trumpf se zabývá výrobou obráběcích strojů a laserů pro průmyslovou výrobu již od roku 1923. Je možné ve zkratce shrnout, jak se hlavní obor činnosti společnosti Trumpf za těch téměř sto let vyvinul? Jaké zásadní změny či inovace přispěly k rozvoji technologií zpracování plechů a profilů?

Roman Haltuf: Pravda je, že budeme za pět let slavit stoleté výročí od vzniku společnosti. Nelze však říci, že by se společnost Trumpf za tu dobu jen tak změnila. V celém průmyslu nastala technická revoluce. V šedesátých a sedmdesátých letech jsme zaznamenali nástup NC a později CNC techniky. Koncem sedmdesátých let pak nastoupil nástroj zvaný laser, který zrevolucionoval celou výrobní sféru, a jeho využití a možnosti ještě zdaleka nejsou u konce. Spíš bych řekl na začátku. A v neposlední řadě zavádění digitalizace. Stroje, které jsme dříve vyráběli a které dělaly nějakou činnost (díry do plechu, ohýbání plechu, řezání výpalků) jsou dnes brány jako výrobní buňky nebo jednotky, které řeší i vedlejší kroky k výrobě, jako je manipulace s materiálem, automatizace, komplexní výměna dat, napojitelnost na nadřazené logistické systémy, jako např. automatický sklad apod. U laserové techniky, která dnes tvoří 30 % až 40 % obratu firmy, jsme zaznamenali zejména rozmach různých druhů laserových zdrojů a aplikací. Když jsme v roce 1979 poprvé představili stroj, který měl integrovaný laser, a v roce 1985 první vlastní laserový zdroj, byl to jeden druh laseru o jednom výkonu a poplatný tehdejší době. Tenkrát to byl absolutní high-tech. V dnešní době disponujeme různými druhy laserových zdrojů pro různé aplikace. A stále se nacházejí aplikace nové – od konvenčního řezání až po litografii za pomoci extraultrafialového záření.

Reklama
Reklama
Jednatel společnosti Trumpf Praha Roman Haltuf

MM: V jakém duchu se podle vás dále ponese vývoj laserových technologií, když ještě dnes nejsou na vrcholu svých možností?

Roman Haltuf: Určitě se budou dále posouvat možnosti využití laserů v oblasti zpracování dnes málo známých a málo používaných materiálů. Můžeme zmínit např. kompozitní materiály, které se v některých oblastech a na některých dílech v automobilovém průmyslu již dnes používají a my máme vyvinutou aplikaci na jejich opracování. Jako další bych mohl jmenovat např. pevnostní materiály, které se také v automobilovém průmyslu dnes běžně používají. Pro nástroj jako laser je nedůležité, jak je materiál tvrdý, protože při volbě vhodného laserového zdroje si s danou aplikací poradí.

MM: Jaký vliv měl rozvoj technologií zpracování plechů na samotnou konstrukci výrobních strojů?

Roman Haltuf: Naše stroje se vyznačují tím, že mají generaci od generace vyšší produktivitu i rychlost zpracování a k tomu je samozřejmě přizpůsobená také jejich konstrukce. Robustnost stroje musí být dimenzována na zrychlení a na hmotnosti zpracovávaných materiálů tak, aby stroj splňoval očekávanou životnost a mohl pracovat v přesnostech, které zákazník vyžaduje. Na druhou stranu pokrok v parametrech v tváření, ohýbání nebo laserovém dělení umožňuje konstruktérům využívat čím dál tím kritičtější kontury, velikosti otvorů, zpracování pod různým úhlem apod. To, co dříve bylo nemyslitelné. Výkyvné hlavy, automatické vytváření závitu na profilu, rychlejší zpracování větších plechů nebo profilů jde ruku v ruce s konstrukcí stroje. Aby bylo možné vyrábět vysokými rychlostmi, musí být stroj dynamický, musí mít robustní rám a tomu uzpůsobenou konstrukci a pohony, které nesmějí být energeticky náročné, ale musejí mít přenos energie takový, aby bylo možné vysoké rychlosti zpracování využít.

MM: Jaké další inovace v konstrukci strojů pro zpracování plechů a profilů lze v budoucnu ještě očekávat? Nebo na strojích není již co vylepšovat a hlavní inovace jsou spíše v softwarových řešeních a podpůrných opcích?

Roman Haltuf: Vylepšovat stroje bude možné vždy. Nesmíme být alibisti, usnout na vavřínech a myslet si, že máme stroj ve stavu, který už není možné vylepšit. Pro všechny samozřejmě platí fyzikální zákony, i pro nás. Někde se jim už můžeme blížit, ale když se podíváme na vývoj v počítačové technologii (tím mám na mysli např. rychlost vývoje řídicích či programovacích systémů v průmyslu), tak je jasné, že ten proces nikdy nemůže skončit. V dnešní době stroje nesmějí být a dnes už ani nejsou ve výrobním závodě jako autonomní ostrůvek, kde se vykonává nějaká operace, ale jsou součástí ohromného systému, kterému je nadřazen nějaký řídicí systém (nejčastěji v podobě ERP) a stroj musí umět komunikovat. Jak s komponenty, na kterých je závislý, např. automatizace, tak hlavně s tokem informací (od konstrukce přes programátory až po hlášení, co stroj udělal, co má v plánu, v jakém čase zpracoval zakázku, atd.). Technologie se dnes musejí umět chovat tak, že když dojde k problému, dokážou si pokud možno pomoci sami. To znamená pracovat autonomně. Pokud dojde např. ke kolizi plechů – a vycházím z toho, že stroj pracuje v automatické lince, kde není stálý dohled, stroj si musí pokusit pomoci sám, aby nedošlo např. k zastavení linky. Nebo čemu se naše společnost intenzivně věnuje a je ještě důležitější – aby uměl té situaci či problému předejít.

MM: Rychlý nástup moderních výrobních technologií, jako jsou aditivní technologie, je nepopíratelný. Myslíte si, že nové moderní výrobní technologie mohou do budoucna nahradit ty konvenční?

Roman Haltuf: Aditivní technologie jsou nesmírně populární technologie a jsou velmi často vyzdvihovány všemi médii. Určitě budou nebo již dnes jsou revoluční. My, jako výrobce strojů na zpracování plechů, nejsme nebo se necítíme být touto technologií přímo ohroženi ani konfrontováni. Vidíme ji spíše jako ideální doplněk a alternativu ke zpracování objemových dílů vyráběných litím, obráběním apod., a tam samozřejmě za určitých předpokladů lze najít aplikace, kde 3D tisk má jistě svoje přednosti a místo na trhu.

MM: Společnost Trumpf již dlouho vyvíjí a vyrábí 3D tiskárny. Osobně se s těmito stroji setkávám spíše v laboratořích univerzitních a výzkumných pracovišť. Jaký je o tuto výrobní technologii zájem v České republice a ve světě mezi průmyslníky? Jaký myslíte, že bude mít vliv nástup nových moderních technologií na současný stav průmyslové výroby?

Roman Haltuf: Tato technologie vznikla a prozatím je využívána prioritně ve výzkumných ústavech a v laboratorních podmínkách, ale velmi často už jde o pokusy a aplikace, které směřují k výrobě pro určitou oblast a konkrétní průmyslový směr. Aditivní technologie jsou již dnes velmi rozšířené v oblasti zubní protetiky, náhrad kloubů apod., kde hlavní předností je relativně produktivní výroba jednoho kusu. Zároveň se tyto možnosti objevují v dalších oborech, jako letecký průmysl, automobilový průmysl, nástrojářství, výroba forem atd. Možnosti této technologie jsou jedna ku jedné spojené se shodou myšlení konstruktérů a vývojářů. Pokud se konstruktér bude moci oprostit od konvenčních možností zpracování materiálů, a to jak v případě tvaru, možností použití či druhu materiálu, pak se otvírají dveře pro další vhodné průmyslové aplikace.

Společnost Trumpf má po světě již desítky, možná stovky úspěšných instalací této technologie. V České republice jsme zatím ve fázi vývoje a máme instalován jeden stroj na univerzitě v laboratoři pro průmyslovou digitalizaci.

MM: Co si myslíte, že bude hnacím motorem rozšíření této zatím velmi finančně náročné technologie u nás i ve světě? Je možné očekávat, že budou technologie 3D kovového tisku v budoucnu cenově dostupnější?

Roman Haltuf: Určitě v případě aditivních technologií lze očekávat vývoj jak technologický, tak cenový. Samotný laser, přestože je potřeba velmi kvalitní laserový paprsek s malou rozbíhavostí a tenkým ohniskem, ale s nízkým výkonem (stovky wattů, max. 1 kW), není hlavní součástí výrobních nákladů. Výroba 3D kovových součástí je náročná zejména z hlediska procesní bezpečnosti, přesnosti, bezpečnosti při manipulaci s prášky, které mohou za určitých okolností být vznětlivé a výbušné. Důležité je hledisko bezpečnosti obsluhy. Další nedílnou součástí nákladů není vlastní generace konkrétního dílu, ale to, co výrobě dílu předchází a následuje – skladování prášků, naplnění prášku do procesní komory, odebrání prášku z vytištěného dílu, filtrace, opětovné plnění do zásobníků a samozřejmě mluvíme o relativně vysokých nákladech na samotný materiál. Z toho vyplývá, že se nelze z hlediska nákladů zaměřit pouze na stroj, ale hlavně na periferní okolí. A to se bude určitě zlepšovat, automatizovat a se začátkem sériových výrob bude zcela jistě docházet také k cenovým krokům směrem dolů.

Technologie 3D tisku není na úplném začátku, ale ještě má před sebou léta vývoje. Lze odhadovat, že se bude postupně stabilizovat a rozšiřovat nabídka materiálů. Je zde např. potenciál pro vznik nových materiálů. Kdy bude možné některé materiály s podobnou tavnou teplotou pravděpodobně míchat dohromady. Toto je však zatím ve fázi vývoje. Kvalifikovaných materiálů pro dnešní potvrzené a již realizované aplikace není mnoho.

MM: Kde si myslíte, že tyto nové technologie najdou nejspíše své uplatnění? A kdy nárůst využití těchto technologií je možné podle vás očekávat?

Roman Haltuf: Použití 3D tisku bude závislé na tom, jaké další jiné výrobní operace dokáže konstruktér díky tištěnému dílu nahradit. Tím pádem díl udělat více funkční nebo levnější. To, že je možné vytvořit sérii jednoho dílu, je už samo o sobě velký úspěch. Pro uplatnění této technologie považuji za nejdůležitější dva přístupy. Buď dokážu snížit počet výrobních operací, které musím provést při výrobě jednoho komplikovaného dílu, nebo dokážu změnit vlastnosti dílu – například jej odlehčit. A to může vést ke zlevnění výroby. Výrobní proces je však stále relativně pomalý. Že by se kovové díly tiskly v rychlostech centimetrů za minutu, je z dnešního hlediska vyloučené. Cesta k ekonomické výrobě kovových 3D dílů vede podle mého názoru přes odlehčení, zvýšení funkčnosti a možnosti tvarů, které nelze konvenčními metodami vyrobit.

MM: S novými výrobními technologiemi jde ruku v ruce také nástup čtvrté průmyslové revoluce či Průmyslu 4.0? Není novinkou, že stroje společnosti Trumpf již disponují mnoha „smart“ funkcemi, které jednak umožňují efektivnější a hospodárnější výrobu, ale také snadnější monitoring, propojování a údržbu. Jsou tyto funkce považovány za plnění požadavků Průmyslu 4.0? Co si společnost Trumpf představuje pod pojmem Průmysl 4.0 a jakým stylem se to projevuje na konstrukci strojů a zařízení Trumpf?

Roman Haltuf: V našem názvosloví zahrnujeme celou digitalizaci pod názvem TruConnect (connect = propojovat, spojovat). Není to pro nás produkt, ale soubor jednotlivých produktů, vlastně proces. Jednotlivé technologie mezi sebou musejí umět komunikovat, tzn. monitorovat, hledat možné faktory na zvýšení produktivity, procesní bezpečnosti atd. My vidíme celou digitalizaci ve výrobní sféře jako soubor hmotných komponentů (stroj, výměník nástrojů, senzorika, kontrola, software – komunikační rozhraní, která dokážou informace přijímat a poté na správné místo také odesílat). Každá výroba má svá specifika, filozofii, takty i zákazníky. Abychom byli schopni zákazníkovi nabídnout vhodná řešení, musíme nejdříve dobře znát jeho výrobu a očekávání. Nelze říci, že máme balíček, který jsme schopni každému zákazníkovi prodat. Ale máme určité soubory standardních komponentů, které dokážeme propojit, autonomně využít nebo se pokusit docílit nejvyššího možného – tvorby tzv. smart factory.

MM: Co je podle vás smart factory a jakou roli v ní hrají výrobní stroje a zařízení společnosti Trumpf? V říjnu loňského roku byla v Chicagu otevřena Trumpf Smart Factory. S jakým cílem byla postavena?

Roman Haltuf: Postavili jsme smart factory, protože jsme nechtěli zůstat pouze na úrovni nabídky na papíru. A chtěli jsme také sami sobě dokázat, že jsme schopni vytvořit továrnu, která se bude moci pyšnit názvem Smart Factory a nebude sloužit jen pro naše potřeby, ale jako vzor pro naše zákazníky. A z toho důvodu jsme ne náhodou na předměstí Chicaga investovali nemalou částku do výstavby Trumpf Smart Factory. Výrobně aplikační závod orientovaný na zpracování plechů, který vedle představení našich standardních technologií s velkou mírou automatizace (likvidace odpadu, laserové dílení, třídění, ohýbání, laserové svařování, identifikace dílů) slouží k tomu, abychom byli zákazníkům schopni ukázat, jak může vypadat ideální tok zakázky výrobou s použitím všech možných high-end technologií pro zpracování plechů. V tuto chvíli se v továrně zatím ještě nevyrábí, ale bude sloužit k malosériové výrobě komponentů zpravidla z plechu pro naše výrobní závody ve Spojených státech. Vedle výroby dílů pro naše vlastní stroje si zde bude moci zákazník vyrobit vlastní sestavy a přitom sledovat, jak je složité výrobu ve smart factory připravit a realizovat.

MM: Je už dnes u českých firem pozorován zájem nebo vůbec potenciál pro výrobu s moderními prvky chytrých továren či Průmyslu 4.0?

Roman Haltuf: Určitě ano. Zájem o tyto moderní prvky výroby zaznamenáváme zejména při výstavbě nových továren, podniků a výrobních hal. U takových zakázek neřešíme pouze vlastní stroje, ale i tok informací. Téma digitalizace a automatizace je téměř vždy součástí našeho poradenství a společné diskuze se zákazníkem. Na rovinu musím říci, že i my se v tomto musíme učit a vše vyvíjet dále. Výroba je dnes dost heterogenní oblast a vyvíjí se. Dříve byly sériové výroby běžné, dnes je to spíše výjimka a k tomu samozřejmě musíme přistupovat tak, abychom dokázali nabídnout systémy a stroje, které zvládnou i malé série.

MM: Jaký bude mít podle vás robotizace a automatizace vliv na zaměstnanost?

Roman Haltuf: Před dvaceti pěti lety přišla éra modernizace v telekomunikacích – tehdy v Československu pracovalo tisíce lidí jako spojovatelé. Dnes takové zaměstnání neexistuje, a přesto nejsou lidé. Programovatelné, předem definovatelné manipulace, do jisté míry i montážní kroky budou do budoucna automatizované nejen roboty, ale také ostatními automatizačními komponenty. Na druhou stranu jsou činnosti, které nebude možné automatizovat nikdy. Např. povolání instalatér – pravděpodobně nikdy nebude alternativa k tomu použít šikovné ruce a mozek. Pro zaměstnanost jistě bude potřeba změnit, a na to je nejvyšší čas, způsob vzdělávání lidí. Počítač už není lepší psací stroj, je to nutnost, se kterou musí v dnešní době umět zacházet každý, kdo chce najít uplatnění v průmyslu a jiných oblastech. Zvýší se požadavky na IT zkušenosti a budou potřeba operátoři, nikoliv obsluhy strojů, ale lidi, kteří budou na výrobní proces dohlížet a v případě, že něco nastane, budou muset umět správně zareagovat. Předcházet problémům bude po technologické stránce nejdůležitější.

MM: Je Česká republika pro Trumpf důležitou obchodní destinací? Jaký podíl na celkovém obratu společnosti tvoří podíl společnosti Trumpf Praha v ČR? Jste spokojen s tímto výsledkem? Jaké jsou budoucí mety?

Roman Haltuf: Česká republika je nesmírně důležitá a rozvinutá průmyslová země. To není pouze za posledních 25 let, ale historie průmyslu ČR sahá několik století zpátky. Zpracovávání kovu zde probíhalo od nepaměti. Díky velkému rozmachu výroby v období průmyslové revoluce počínaje staletím páry, máme to štěstí, že žijeme v zemi, kde je průmysl doma. Pro koncern Trumpf je ČR a vždy byla velmi důležitým trhem. Nejen s ohledem na jeho velikost, blízkost a podobnost mentality lidí západní a střední Evropy, ale i z hlediska pokroku. Společnost Trumpf přišla do ČR v roce 1969 a už tehdy byl zájem o vysoce produktivní technologie a později o velmi důkladnou funkční automatizaci. To se s rozmachem průmyslu a možnostmi po zlomu režimu ještě zintenzivnilo. S obratem 80 až 100 milionů eur za rok patříme k velkým dodvatelům špičkových technologii do ČR a logicky jsme pro naši skupinu významným trhem. Obecně lze říci, že regiony střední a východní Evropy jsou pro společnost Trumpf velmi důležité trhy s velkým potenciálem.

Nechceme být největší, my chceme být nejlepší. Růst musíme. Chceme však být špičkoví a udávat směr je náš cíl.

MM: Kdo je pro společnost Trumpf Praha nejdůležitějším zákazníkem?

Roman Haltuf: Každý. Zákazník, který má jen jeden malý stroj (lis, popisovací stroj), je pro nás důležitý zákazník. Je to zdroj spolupráce, umožňuje rozvoj na obou stranách. Ale stejně tak společnost s padesáti našimi technologiemi. Snažíme se orientovat na zákazníka a jeho potřeby a velikost v tomto případě nemůže být jediným kritériem.

MM: Jaký produkt z vašeho portfolia je u českých zákazníků nejžádanější?

Roman Haltuf: To takto lze jen těžko říct. Velmi populární jsou technologie, které mají integrovaný laser. Ale nejsou o nic lákavější než například výroba složitých výlisků, ohýbaných dílů s 15 až 20 ohyby, kdy obsluha musí pečlivě rozmýšlet každý krok. Vyrábíme a dodáváme veškeré technologie, které podporují a pomáhají k výrobě složitých dílů se snahou posunout průmyslové odvětví dopředu.

MM: Evropským výrobcům obráběcích strojů a laserových technologií často konkurují asijské produkty, a to zejména svou cenou. Jak vnímáte tuto konkurenci? Podívejme se na toto téma nejprve z pohledu konstrukce, popř. vybavení strojů, kvality, volitelné opce, a poté očima uživatele. Co by mělo českého podnikatele přimět rozhodnout se pro výrobní stroj Trumpf navzdory vyšší ceně namísto pořízení stroje levnějšího od asijské konkurence?

Roman Haltuf: Při koupi nové technologie či stroje je vždy nejdůležitější očekávání uživatele. Pokud potřebuje nastavit svou výrobu na kvalitu, přesnost, produktivitu, automatizaci apod., potřebuje partnera, který umí nabídnout technologie, které splňují tyto požadavky nezávisle na tom, odkud dodavatel pochází. Stroj sám o sobě je sestava kovu, elektroniky a softwaru, ale nakonec s ním musejí pracovat lidé a musejí na něm vyrábět nějaké výrobky. Pro různé potřeby výroby se nabízejí různé úrovně produktivity, kvality i ceny. Já nerad mluvím o ceně, ale raději o hodnotě stroje. Stroj dokáže něco vyrobit při nějakých nákladech. Lze předpokládat, že pokud budu mít výrobu cíleně produktivní, pak si vyberu produktivní technologii nezávisle na lokalitě dodavatele. Pokud budu potřebovat nějakou, např. doplňkovou technologii nebo jednodušší aplikaci, asi by mi stačil nějaký levnější stroj třeba asijské konkurence.

Je dobré zamyslet se, že pokud chci svou společnost někam posunout a rozvinout, určitě se to bude dělat lépe s moderními technologiemi než s něčím jednodušším. Pro uživatele není důležitá pouze kvalita stroje. Stroj má nějakou svou životnost, ale i poruchovost. Záleží na aplikaci.

Kombinovaný stroj pro vysekávání a řezání laserem TruMatic 6000 fiber s automatizací snoubí nejmodernější technologie Trumpf.

MM: Jaké jsou nejbližší novinky plánované pro český trh? Na co se může český zákazník v nejbližší době těšit?

Roman Haltuf: V oblasti zpracování plechu budou největší novinky představovány v rámci letošního veletrhu Euroblech, který se bude konat ve druhé polovině října v Hannoveru. Tam budeme prezentovat nejen nové technologie, ale i aplikace systému a řešení pro digitalizaci, propojení strojů, informovatelnosti. Společnost Trumpf chystá na svém stánku prezentaci novinek ze všech oblastí, ale já bych o nich teď nerad mluvil a raději bych čtenáře pozval na návštěvu našeho stánku na veletrhu Euroblech 2018.

MM: Pohybujete se v tomto oboru řadu let. Byl a jste svědkem vývoje těchto perspektivních výrobních technologií. Co byste vzkázal českým výrobcům z tohoto oboru?

Roman Haltuf:
Myslím si, že nejen pro průmysl v České republice jsou nejdůležitější neustálé investice a snaha o zlepšování a že bez nich žádný pokrok sám nepřijde. To znamená rozumně investovat do moderních technologií je nutnost a při dnešním demografickým vývoji v Evropě není možné se vyhnout automatizaci. Nedostatek pracovních sil je bohužel nevyhnutelný fakt. Řešení nepřijde ihned, ale je to otázka mladších generací, které nyní vstupují do vzdělávacího procesu, aby se orientovaly na průmysl. Pracovat rukama není ostuda. Práce šlechtí, umět a nebát se pracovat rukama je nutný předpoklad k tomu, jak se v průmyslu správně orientovat. A dále je pro náš region nezbytné zlepšování komunikativnosti a zejména znalost cizích jazyků.

Dnešní doba je opravdu rychlá a pořád se máme co učit, ale nesmíme usnout na vavřínech. Nemyslet si, že to, co funguje nyní, bude fungovat navždy. Musíme být ochotní k rychlé změně. Úspěšný bude i dnes ten, kdo dokáže udělat změny rychle a včas. To je myslím výzva pro všechny – nejenom v průmyslu.

MM: Děkuji vám za rozhovor.


Eva Buzková

eva.buzkova@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 180127
Datum: 07. 02. 2018
Rubrika: Servis / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Jsou smíšené konstrukce dočasně za svým zenitem?

Nikdo nenamítá proti oprávněné potřebě lehkých konstrukcí v dopravě, aeronautice, obalové technice a u pohyblivých částí strojů, systémů a zařízení. Avšak jsou smíšené konstrukce s plasty vyztuženými vlákny v současnosti opravdu za svým zenitem?

Oscilující paprsek laseru pracuje přesněji

Univerzálním nástrojem naší doby je laser, kterým je možné bezdotykově opracovávat téměř všechny materiály. Ještě lépe a přesněji se podaří materiály řezat nebo gravírovat, když paprsek laseru kmitá.

Současný vývoj v oblasti svařování

Svařování, resp. spojování materiálů je v podstatě průřezová skupina technologií, která ovlivňuje prakticky všechny průmyslové obory. Některé obory by bez svařování a dalších způsobů spojování materiálů dnes již nemohly vůbec existovat, např. výroba automobilů, výroba konstrukcí ve stavebnictví a řady strojírenských složitých výrobků, včetně energetických zařízení.

Související články
Prostor pro laserovou automatizace je stále obrovský

Česká společnost Lascam systems se zabývá zejména dodávkami laserových zařízení pro obrábění kovů a plastů. Byla včas u rozvoje moderních laserových technologií a dnes pomáhá firmám s integrací laserových aplikací do výrobních procesů. Podle slov obchodního ředitele společnosti Karola Flimela se považují spíše za dodavatele řešení než distributora jednotlivých zařízení a za největší výzvu považují složité inovativní projekty, které přinášejí nový způsob výroby.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Startovní výstřel pro kovozpracování a subdodavatele

Veletrhy Intec a Z 2021, které se budou konat v příštím roce od 2. do 5. března, opět promění Lipsko v centrum strojírenství a evropského subdodavatelského průmyslu. V nelehkých dobách nabídnou důležitou pomůcku pro orientaci v zásadních změnách, kterými průmysl prochází. Vystavovatelé z Česka mají na veletrzích Intec a Z ty nejlepší předpoklady navázat, či dále prohloubit obchodní vztahy s významnými společnostmi z Německa a celé Evropy. Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje společnou expozici českých firem v rámci programu na podporu exportu.

Deset let na trhu a nový dodavatel

Společnost 4ISP v letošním roce slaví již deset let na trhu. Na počest tohoto výročí uspořádala v centru Eurazio vernisáž výstavy technických exponátů pod záštitou Technického muzea v Brně. Žádná velká narozeninová party se však konat nebude. Firma svoje jubileum oslaví se zaměstnanci i zákazníky individuálně.

Laserová i optická řešení a mnohem více

Pravidelné podzimní dny otevřených dveří uspořádala pro své současné i potenciální zákazníky koncem září společnost Lascam systems. Po tři dny mohli zájemci o laserové technologie navštěvovat showroom dceřiné společnosti Elya Solutions v Horních Počernicích, kde bylo v provozu více než sedm různých aplikací dceřiných i zastupujících společností. Jednotlivá stanoviště prezentovala široké portfolio aplikací a služeb, jež integrátorská společnost Lascam nabízí.

Made in Česko - Romantické tóny z Hradce Králové

V roce 1948 byla doslova ze dne na den znárodněna česká firma Petrof vyrábějící dokonalé, světově proslulé klavíry. Její majitel, dědeček dvou dam a pradědeček třetí, tedy těch, které v současné době firmu úspěšně vedou, musel tehdy okamžitě svoji továrnu opustit. O dlouhou řadu let později se, nejen díky revoluci, ale i díky nezměrnému úsilí jeho samého i jeho potomků, podařilo firmu, která figuruje na předním místě mezi českým „rodinným stříbrem“, vrátit do rukou rodiny Petrofů.

V nejisté době je univerzálnost řešením

Automatizace průmyslových procesů řeší problémy s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, nahrazuje fyzicky namáhavou či zdravotně škodlivou činnost, snižuje chybovost lidského faktoru, zkracuje výrobní časy a v konečném důsledku přispívá ke zvýšení kvality a zisku. Nejen toto je pro ředitele společnosti Acam Solution Ing. Pavla Bortlíka a jeho tým motivace, ale i zábava. Za relativně krátkou dobu na trhu se firma stala, ať už napřímo, či přes své obchodní partnery, dodavatelem společností jako Volkswagen, Toyota, Olympus, Škoda Auto, Edwards, TE, BOSH, Heinze Gruppe, Woco STV či Fanuc a nyní přichází s řešením vhodným nejen pro velké výrobce, ale také pro malé a střední podniky – s univerzální robotickou buňkou HXG. Důležitým komponentem v této buňce je mimo jiné systém pro upínání nulového bodu VERO-S od společnosti Schunk.

Automatizovaná výroba dílenského nábytku

Rodinný podnik Polak cz má bohatou historii v oblasti zpracování plechů. Od dob výstředníkových lisů, na kterých společnost začínala, se toho mnoho změnilo. Jednatel a zakladatel společnosti Petr Polák si pochvaluje velký progres v technologiích zpracování plechů i v automatizaci. I přes nízký stav zaměstnanců díky automatizaci a vysokým výkonům strojů Trumpf si může dovolit dále rozšiřovat výrobu.

Unikátní laserové technologie v praxi

Je možné na tomtéž pracovišti provádět teplené zpracování materiálu, pak během několika minut vyměnit nástroj a začít třeba svařovat? Ovšemže ano - právě takovými technologickými možnostmi disponuje firma LaserTherm, vybavená moderními robotizovanými laserovými systémy.

Komodita Machine Tool je japonskou jistotou. Jak dlouho?

Japonsko. U Evropana tato destinace stále vyvolává pocit neznáma a určitého tajemna. Je to země kruté historie ovlivněné přímo i nepřímo lidskými rozhodnutími, jenž zanechaly v celé řadě generací znatelný šrám projevující se uzavřeností a prvotní osobní nedůvěřivostí a i určité váhavosti projevující se například z obavy ze sdělení negativního názoru spoluřečníkovi, aby se případně necítil uražen. V komunitě Japonců jste pokaždé udivováni obrovskou vzájemnou úctou a respektem. Budiž jejich chování vzorem pro ostatní národy.

Lipsko letos jenom digitálně

Tradiční dvojice veletrhů pro oblast strojírenství a subdodavatelského průmyslu Intec a Z v Lipsku se letos uskuteční v termínu 2.–3. března 2021 výhradně digitálně pod názvem „Intec/Z connect“. Společnost Leipziger Messe, pořadatel veletrhu, se takto rozhodla, neboť současný vývoj koronavirové pandemie a s tím spojená omezení neumožňují takto velkou akci smysluplně realizovat klasickou ani hybridní formou

Harmonizace ve svařování

Mezinárodní harmonizace norem a pravidel pro svařování je důležitá z mnoha důvodů. Primárním důvodem je skutečnost, že svařování je považováno za "zvláštní proces" (EN ISO 9001), při kterém nelze zcela zjistit jakost po skončení procesu inspekcí, ale jakost musí být sledována před i v průběhu celého procesu svařování.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit