Témata

Made in Česko - Romantické tóny z Hradce Králové

V roce 1948 byla doslova ze dne na den znárodněna česká firma Petrof vyrábějící dokonalé, světově proslulé klavíry. Její majitel, dědeček dvou dam a pradědeček třetí, tedy těch, které v současné době firmu úspěšně vedou, musel tehdy okamžitě svoji továrnu opustit. O dlouhou řadu let později se, nejen díky revoluci, ale i díky nezměrnému úsilí jeho samého i jeho potomků, podařilo firmu, která figuruje na předním místě mezi českým „rodinným stříbrem“, vrátit do rukou rodiny Petrofů.

Tento článek je součástí seriálu:
Made in Česko
Díly

Historie firmy se píše již od roku 1864, kdy český stavitel klavírů Antonín Petrof postavil pod vlastním jménem první nástroj a založil v Hradci Králové firmu. Již brzy po založení rozšířil Antonín Petrof výrobu o harmonia a posléze o pianina. Po necelých 20 letech pak expandoval do Temešváru v dnešním Rumunsku, kde založil pobočku, a brzy začal vyvážet nástroje do zahraničí. Výtvory Petrof zaznamenaly obrovský úspěch u císařské rodiny, a tak se v roce 1899 stává Petrof dvorním dodavatelem pian pro celý rakousko-uherský dvůr.


Mezi nejvíce prodávané produkty značky Petrof patří pianino P 125, výborný nástroj do škol i domácností, nebo klavír Storm. Mnohé produkty jsou vyrobeny podle individuálního přání zákazníka, jako třeba červené pianino Colours, futuristické pianino Magic Egg nebo jubilejní klavír Stingray, který je zdoben rejnočí kůží.

Rozmach a úspěšnost firmy rostly kontinuálně i po přelomu století. Stává se v pravém slova smyslu rodinnou firmou, kde vedle zakladatele pracuje i jeho žena a tři synové. Antonín Petrof se již nedočkal založení první republiky, ale jistě by jej potěšilo, kdyby viděl, že i v nových poměrech se firmě daří, rozšiřuje výrobu o nové, moderní produkty, jako například o elektropneumatická piana, a vyváží již prakticky do celého světa. A to až do osudného roku 1948, kdy již třetí generace majitelů, jak už bylo zmíněno, musela továrnu ihned opustit a nechat ji v rukou lidí, pro které byla jen jedním z mnoha socialistických podniků.

„Po znárodnění se teprve ukázalo, jaký je kdo člověk,“ vypráví Zuzana Ceralová Petrofová, současná prezidentka firmy. „Dědeček, se podobně jako například Baťa, o své zaměstnance dobře staral, bral je jako svoji rodinu. Postavil pro ně nedaleko továrny městečko, aby měli kde bydlet, staral se o jejich rozvoj a netřeba říkat, že i platy byly v naší továrně na tu dobu velmi slušné. Ačkoli mnozí zaměstnanci ztráty takového šéfa litovali, neodvažovali se to dát veřejně příliš najevo. Ale našli se i tací, kteří si na něj šli doslova plivnout, z prosté závisti, kterou v sobě po léta živili...“

Komunisté si byli vědomi proslulosti značky Petrof, a tak ji zachovali. Kvalitu nástrojů však zachovat nedokázali. Z původní manufakturní výroby, kdy doslova každý kousek nástroje prošel rukama zkušených mistrů, se nyní přešlo na výrobu pásovou. A prodej se soustředil zejména na RVHP, kde o kvalitu zase tak moc nešlo. Na západ sice část produkce také putovala, ale brzy zde Petrof dostal punc „levné zboží z východní Evropy“.

Dámské trio, které dnes stojí v čele firmy Petrof: (zleva) Anna Prousková, Ivana Petrofová, Zuzana Ceralová Petrofová

Drahá privatizace

Přes to vše se během následujících 40 let renomé slavné značky nepodařilo zničit úplně a pak nastala raná 90. léta a s nimi příležitost dostat továrnu zpět pod rodinná křídla. „Otec, Jan Petrof, nejprve nastoupil do firmy jako obchodní ředitel,“ vzpomíná Zuzana Ceralová Petrofová. „Po nějakém čase, když současnou tvář firmy lépe poznal, začal činit kroky, vedoucí k její privatizaci.“

Ta však nebyla nijak jednoduchá. Kromě původního hradeckého závodu se totiž mezitím staly součástí firmy pohraniční závody, kde se vyráběly značky pian Rösler, Scholze a Weinbach a které společně tvořily závod Československé hudební nástroje.

„Stát si příliš nevěděl rady, co s tím,“ pokračuje současná prezidentka. „Nakonec kompetentní osoby rozhodly, že musíme privatizovat celý závod, ale protože původní Petrof, který máme nárok restituovat, tvoří jen 4 %, zbývajících 96 % musíme koupit.“

Firmu, která figuruje na předním místě mezi českým „rodinným stříbrem“, se v 90. letech minulého století podařilo vrátit do rukou rodiny Petrofů.


Přitom kvalita nástrojů těchto pohraničních značek zdaleka nebyla na úrovni Petrofu, a navíc vzhledem k vzdálenosti podniků vyvstaly také nemalé logistické problémy. Rodina se tedy rozhodla pobočky zavřít, výrobu soustředit zpět do Hradce Králové a výrazně zefektivnit a prakticky od začátku vybudovat dříve světoznámou značku.

To vše stálo samozřejmě obrovské množství peněz, a tak není divu, že zhruba v roce 2004 pocítila firma finanční problémy.

„Museli jsme si v souvislosti s privatizací vzít vysoké úvěry s 18% úrokem, firmu restrukturalizovat, včetně propouštění, a to vše také nebylo laciné,“ vzpomíná paní Zuzana. „Dostali jsme se pod kuratelu banky a báli jsme se, že nás prodají do Číny. Nakonec se nám však podařilo opět se postavit na nohy. Dali jsme dohromady schopný management, snižovali náklady všeho druhu, měnili obchodně-marketingovou politiku... Tato naše soukromá krize trvala asi pět let, ale když pak v roce 2008 přišla ekonomická recese, byli jsme zoceleni a připraveni. Stihli jsme včas rozjet další byznys, například luxusní nábytek či speciální reprobedny a další. Takže když se v době recese příliš nedařilo trhu s hudebními nástroji, měli jsme co nabízet.“

Zpět na výsluní

Dnes se opět trhu obecně daří a zejména hudební nástroje jsou na vzestupu. Ve vrcholovém managementu nyní pracují, kromě paní Zuzany, ještě její sestra Ivana Petrofová, dcera Anna Prousková a její manžel Adam Prousek. Na dalších pozicích firma opět, jako kdysi v době zakladatele, dlouhodobě zaměstnává odborníky, kteří zde vyrostli, vystudovali a naučili se know-how.

Na nástroje značky Petrof dnes hrají světové osobnosti, jako například Paul McCartney nebo David Helfgott. Současné vedení však nehodlá usnout na vavřínech. Firma mimo jiné neustále pracuje na vývoji nových materiálů.

„Ačkoli piano existuje již 350 let, nyní doznává značných změn,“ vysvětluje paní prezidentka. „Například v souvislosti s ekologií se už na klávesy nesmí používat slonovina a brzy budou asi vyřazeny dýhy z některých exotických dřevin nebo olovo na vyvažování klávesnic. Piano má asi 7000 součástek a většina z nich je vyrobena přímo našimi lidmi, v nejvyšší kvalitě. Chceme, aby naše piana měla ten typický kulatý romantický tón, na který jsou naši zákazníci zvyklí, a aby naše značka měla stále světový zvuk.“ „Chceme, aby naše piana měla ten typický kulatý romantický tón, na který jsou naši zákazníci zvyklí, a aby naše značka měla stále světový zvuk,“ říká Zuzana Ceralová Petrofová.

Heslem dnešního managementu je také umět nabídnout svým zákazníkům širokou škálu možností tak, aby si každý vybral svůj nástroj.

Hana Janišová

mlateckova@petrof.com

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit