Témata
Zdroj: MJH

Made in Česko: Jesličky v pohybu

Krýzovy jesličky. Tak se jmenuje největší lidový mechanický betlém na světě, zapsaný v Guinnessově knize rekordů. Lze jej navštívit v budově Muzea Jindřichohradecka, přímo v centru malebného Jindřichova Hradce. Můžete se samozřejmě podivit, proč o betlému vlastně píšeme v odborném strojírenském časopisu. Je to proto, že nezanedbatelná část figurek se pohybuje a mechanismus, jímž jsou ovládány, rozhodně bude strojaře zajímat. Avšak Krýzovy jesličky budou určitě zajímat nejen ty, kdo mají blízko ke strojařině, ale i všechny ostatní, kdo milují atmosféru českých Vánoc...

Tento článek je součástí seriálu:
Made in Česko
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Tvůrce betlému, místní punčochářský mistr Tomáš Krýza (1838–1918), jej vytvářel více než 60 let. Původní mechanismus, který byl zpočátku poháněn ručně, rozvádí dnes pohyb z jediného elektromotoru.

„Krýzovy jesličky jsou světovým unikátem,“ říká Alexandra Zvonařová, vedoucí odborného oddělení Muzea Jindřichohradecka. „Nikde na světě není doložen lidový mechanický betlém takového rozsahu, s takovým množstvím figurek a dalších součástek. Mimochodem – Krýzovy jesličky navštíví ročně až 70 000 lidí.“

Tomáš Krýza miloval betlémy již od dětství. Okouzlení betlémy mu vydrželo po celý život. Na betlému pracoval od mládí až do své smrti prakticky denně.

Nikde na světě není doložen lidový mechanický betlém takového rozsahu a s takovým množstvím figurek a dalších součástek. (Na fotce je jen zhruba třetina celého panoramatu.) (Zdroj: MJH)

„Ve své miniaturní chaloupce na břehu řeky Nežárky zasedal každý den po práci k výrobě betlémských figurek, architektury, mechanismu, pozadí,“ vypráví Alexandra Zvonařová.

Velkolepý betlém, který vystavěl na ploše 60 m2, obsahuje v současné době 1 398 figurek lidí a zvířat, z nichž se 133 pohybuje. Figurky, v průměru velké 16 cm, mají tělo, ruce a nohy ze dřeva, upevněné pomocí drátků k trupu. Hlavička s krkem, v některých případech i ručičky od zápěstí dolů, jsou vymodelovány z kašírovací hmoty z mouky, pilin, sádry a klihu nebo z chlebového těsta se sádrou. Šaty, vyrobené ze sukna nebo z měkkého papíru, byly do teplé kašírovací hmoty ponořeny. Po usušení byla figurka omalována hlinkovými barvami, takže získala hebce sametovou a nelesklou povrchovou úpravu.

Město, ves i krajina

Vedle figur vyráběl Krýza i krajinu s různými druhy stromů z naklihovaného papíru a dřeva a skálami z papíru posypaného leštěncem olovnatým. Miniaturních palem, vrb, topolů, břečťanů, svlačců, tykví, kopretin, slunečnic a dalších typů květin, stromků a keřů se v betlému nachází na 200. Velkou pozornost věnoval autor i architektuře. Z lepenkového papíru pomalovaného hlinkovými barvami vytvořil nepřeberné množství domů, paláců, věží, vesnických usedlostí, kovárnu nebo mlýn.

Část jesliček je doplněna o výjevy z evangelia, například útěk svaté rodiny na oslu do Egypta, vraždění neviňátek vojáky krále Heroda nebo obřezávání Ježíška kněžími v chrámu. (Zdroj: MJH)

Na některé střechy byly použity lepené pšeničné klasy, jindy je z tvrdého papíru vyřezán miniaturní šindel. Horské a tyrolské chaty byly zhotoveny z papíru a z lipových prkének. Bylo využito i podmalované tabulové sklo, zrcadla, lisovaný plech, který zdobil v podobě ornamentu slohový měšťanský nábytek, drobné alabastrové sošky psíků i jiných zvířátek.

Krýza na betlému pracoval po celý rok téměř každodenně a výsledky své práce ukládal na police, které měl po celém obvodu pracovní místnosti ve svém malém domku, nacházejícím se pod Nežáreckou bránou. Zde také každoročně na Vánoce svůj betlém sestavil a až do Hromnic ho vystavoval na třech stolech v plném lesku i se všemi nově zhotovenými částmi. Každým rokem pak mohli návštěvníci obdivovat vždy větší a větší dílo. K návštěvě tohoto velkolepého díla pravidelně před Vánocemi zvaly články v místním zpravodaji Ohlas od Nežárky. Mimo jeho dům byly jesličky poprvé představeny na Hospodářsko-průmyslové výstavě v Jindřichově Hradci v roce 1894. V této době se uvažovalo i o vystavení na Národopisné výstavě Českoslovanské v Praze roku 1895. Od této aktivity bylo z důvodu problematického transportu upuštěno, a betlém tak byl k vidění až do Krýzovy smrti v roce 1918 pouze v jeho domě.

Reklama
Reklama
Reklama

Samotný betlém je složen ze tří základních částí – betlémské, městské a venkovské. Betlémskou část tvoří centrální scéna se svatou rodinou, která je doplněna třemi králi s bohatým orientálním průvodem s pohaněči, slony a velbloudy a také darovníky.

Součástí této části je také jediná figurka, kterou Krýza nevytvořil z kašírovací hmoty, ale nechal si ji vyrobit od místního voskaře Adama Zettela. Prý z posvátné úcty a také proto, aby figurka byla jedinečná a zvláštní. Jedná se o figurku právě narozeného Ježíška, který je jako jediný vytvořený z vosku.

V okolí scény narození Páně se vyskytuje anděl, který budí spící pastýře a zvěstuje jim narození Ježíška. Další pastýři s ovečkami spěchají k betlémské stáji, jiní udiveně pozorují betlémskou hvězdu nebo se ohřívají u ohně, a další se vydávají k Ježíškovi.

Jedna z nejhezčích skupinek betlému jsou muzikanti, kteří přišli zahrát Ježíškovi. (Zdroj: MJH)

Nejzajímavější a nejcennější součástí betlému je poetická vesnická krajina dokládající život lidí 19. století. Najdeme v ní řadu typických venkovských stavení i postaviček, které potkával autor ve městě i mimo něj.

„Výborným výtvarným dílem a také cenným historickým dokladem dřívějšího způsobu života jsou zejména řemeslníci a sedláci,“ vysvětluje Alexandra Zvonařová.

„Je možné podívat se, jak vypadala stará selská světnice, kde ‚vrtí‘ selka v tradičním tmavém kabátku ‚špenzru‘, sukni ‚šerce‘ s ozdobnou stuhou ‚baborkou‘ a červeném šátku uvázaném ‚na babku‘ máslo v máselnici. Na zahrádce před statkem sedí děvče oblečené do místního blatského kroje a přede na kolovrátku, a vedle ní dojí selka kravku.“

Hamr, buchar i mlýnská kola

Ve vesnické krajině nechybí ani jihočeský hamr a kovárna, vybavené veškerým potřebným nářadím. Tovaryši pracují na kovadlině s měchem, na dvoře okovává podkovář koně a na střeše opravuje pokrývač šindelovou střechu. Z komínů se vynořují kominíci při čištění komína. V hamru vodní kolo roztáčí mohutný buchar, jehož pomocí hamerník opracovává železo. Ve vesnickém statku mlátí sedláci ve stodole obilí a pod přístavkem řežou čeledíni dříví, naklepávají kosu a roztáčejí brus. V lese mezi stromy pracují dřevaři a vozkové, kteří odvážejí dřevo na pilu s vodním pohonem a s ozubeným soukolím, které pohybuje mlýnskými koly.

Další typickou postavičkou je jihočeský rybář. Toto tradiční prastaré řemeslo je zastoupeno dvěma figurkami. Jeden je zpodobněn s miniaturním podběrákem plným ryb a druhý drží rybku v dřevěném vědru.

Jedna z nejhezčích skupinek betlému jsou muzikanti, kteří přišli zahrát Ježíškovi. Jejich oděv je přínosným pramenem pro studium starobylého lidového oděvu na Jindřichohradecku.

Opravdovým unikátem betlému je právě jeho mechanismus, který Krýza, sám bez dostatečného technického vzdělání, vytvářel metodou pokus–omyl. Propojení jednotlivých mechanik tvoří důmyslné na sebe navazující celky. (Zdroj: MJH)

Dudák má na hlavě velký tmavý širák, který si poutníci nosili v 19. století až z dalekého poutního místa Mariazell v Rakousku. Trubač, který troubí na pastýřskou trubku typickou pro tuto oblast, má na sobě červenou dvouřadovou vestu, hojně oblíbenou a nošenou v okolí Jindřichova Hradce. Kapelník, zřejmě vysloužilý rakouský voják, je oblečený v uniformě, na jejíž nohavicích nechybějí široké červené lampasy.

V betlému je možno potkat i typické pravidelné návštěvníky města. Od tyrolských domečků přicházejí sedlák a selka z Tyrol ve vysokých kloboucích. Sedlák má přes rameno kosu, selka hrábě. Tyroláci s nůšemi jablek na zádech přicházívali vždy na podzim spolu s Moravany. Obešli celé město a ovoce, které prodávali, bylo ve městě velmi oblíbeno. Zvláště veliká žlutomasá jablka byla žádána pro vánoční stůl.

Dalšími pravidelnými návštěvníky byli dráteníci ze Slovenska. Ten v betlémě je oblečený do slovenského kroje se širokým „bitým“ opaskem.

Vedle tradičních jindřichohradeckých obrázků najdeme i scény pro tuto oblast zcela netypické, jako například rudný důl s horníky ve starobylých historických uniformách dobývajícími rudu. Tato část je doplněna známými výjevy z evangelia. Například je to útěk svaté rodiny na oslu do Egypta, vraždění neviňátek vojáky krále Heroda nebo obřezávání Ježíška kněžími v chrámu, ke kterému nesou obětiny Panna Marie s Josefem.

Ve vesnickém statku mlátí sedláci ve stodole obilí a pod přístavkem řežou čeledíni dříví, naklepávají kosu a roztáčejí brus. (Zdroj: MJH)

V jeskyni loupežníka Dismase chová jeho žena v náruči dítě, které se uzdravilo z nemoci vykoupáním ve vodě po Ježíškovi. Zajímavostí je také městská krajina s hradbami, palácem s padacím mostem, stráží na hradbách nebo Herodův palác s miniaturním porcelánovým nádobím na prostřeném stole. Její součástí je také stavba paláce, kde pod dohledem architekta pracují kameníci, zedníci a tesaři.

Strojařský talent od Pánaboha

Opravdovým unikátem betlému je právě jeho mechanismus, který Krýza, sám bez dostatečného technického vzdělání, vytvářel systémem pokus–omyl.

„K jeho sestrojení využil možné i nemožné,“ konstatuje Alexandra Zvonařová. „Po důkladném prozkoumání je možné objevit špulky od nití, váleček na těsto či kolovrátek. To vše je pospojováno pomocí drátků, látkových a kožených pásků a nekonečných pásů, pomocí nichž se podařilo uvést jednotlivé figury do překvapivých typů pohybu. Po bližším ohledání zjistíme, jak jednoduše si Krýza se zdánlivě složitými pohybovými variantami poradil.“

Původní mechanismus byl zpočátku poháněn ručně samotným Krýzou. Ten každé Vánoce osobně točil klikou, a tím rozpohyboval celý betlém. Dnes jeho ruce nahradil jeden elektromotor.

„Tomáš Krýza byl silně věřícím člověkem. Odtud pramenila jeho láska k betlémům,“ vysvětluje Zvonařová. „Takže víra a celková atmosféra vánočního Jindřichova Hradce, kde většina místních občanů vlastnila a vystavovala za oknem svých domů betlémy, přivedla i Krýzu ke stavbě betlému pro jeho rodinu, ale také k jeho prezentaci jako váženého občana města.“

Ve vesnické krajině nechybí ani jihočeský hamr a kovárna, vybavené veškerým potřebným nářadím. (Zdroj: MJH)

Mechanických výjevů je v betlému kolem 50. Mechanika je provedena v lidovém duchu z nejrůznějších materiálů. Propojení jednotlivých mechanik tvoří důmyslné na sebe navazující celky.

Vzhledem k autorovu netechnickému vzdělání je zde možné najít velmi malou záběrovou plochu a nevhodný tvar záběrových řemenic, kvůli čemuž dochází k prokluzování řemínků. Je proto nutné je průběžně ošetřovat a utahovat. Stejně tak „nekonečné“ pásy, které byly původně z kůže a postupně nahrazeny textilními pásy. Přenos pohybu z jednoho elektromotoru na velké vzdálenosti není také úplně ideální, ale i přesto je mechanismus funkční. Z motoru je pohyb přenášen na jednotlivé předlohy a dále rozváděn provázky, řemínky, pásy a drátky k jednotlivým mechanikám. Složení převodů je velmi různorodé, jak po stránce materiálu, tak stáří.

Po smrti Tomáše Krýzy se díla svého otce ujal jeho syn, Jan Krýza, který jesličky nejenom opravoval, ale také doplňoval a vybavil elektrickým osvětlením. Betlém byl s novými úpravami opět zpřístupněn v letech 1923–1927. V roce 1935 se Jan Krýza rozhodl betlém věnovat muzeu. Sám provedl instalaci, která trvala do listopadu 1936, takže v prosinci roku 1936 již byly jesličky přístupny veřejnosti v budově muzea.

V hamru vodní kolo roztáčí mohutný buchar, s pomocí kterého hamerník opracovává železo. (Zdroj: MJH)

Znovuzrození slavných jesliček

Betlém přesto, že byl tvořen v průběhu celé druhé poloviny 19. století, neprošel až do současnosti žádným důkladným restaurováním. Po celá desetiletí byl udržován v chodu jen pomocí drobných oprav a postupným odstraňováním nevyhovujících součástek.

„Bohužel velkým zásahem do technického stavu jesliček bylo koncem 60. let 20. století neodborné stěhování betlému z přízemí muzea do prvního patra, při němž betlém utrpěl,“ vysvětluje Alexandra Zvonařová a dodává: „Jesličky byly navíc neodborně rozebrány a pak znovu postaveny stylem pokus–omyl. Po tomto stěhování byl betlém pouze udržován v chodu drobnými opravami mechanismu a opětovným přetíráním betlémských figurek, takže postupně ztratily svou podobu i původní barevnost. Kvůli těmto a dalším neprofesionálním zásahům v 80. letech betlém dále strádal.“

Reklama

Poslední roky už nebylo prakticky možné jesličky opravovat, a proto se Muzeum Jindřichohradecka rozhodlo po 50 letech od posledního velkého zásahu přistoupit v roce 2017 k celkovému zrestaurování betlému a k navrácení se k jeho původní podobě.

V první fázi byly prověřeny všechny dostupné historické zdroje, z nichž nejdůležitějšími se staly dobové skleněné desky, na kterých byla zachycena původní podoba betléma z roku 1936. Největším překvapením bylo celkové uspořádání betléma, které se na dobových záběrech na několika místech odlišovalo od současného stavu. Tato série snímků se stala hlavním vodítkem pro plánovanou rekonstrukci jesliček a pro změnu v sestavení podle původního záměru Tomáše Krýzy.

Generální restaurování jesliček bylo zahájeno počátkem roku 2017 a ukončeno v závěru roku 2023.

Samotný betlém je složen ze tří základních částí – betlémské, městské a venkovské. (Zdroj: MJH)

Pro restaurování figurek a ostatních viditelných součástí byly vybrány dvě jindřichohradecké restaurátorky – Zdenka Skořepová a Tereza Bušková Krninská. Jejich mravenčí práce objevila pod mnoha neodbornými nátěry původní polychromii i s mnoha detaily, které si pamatoval asi už jen Tomáš Krýza a jeho současníci. Díky restaurátorkám dostaly figurky původní podobu, která byla mnohem barevnější a veselejší. Každé figurce byl navrácen i její originální výraz ve tváři.

Restaurování technických prvků bylo svěřeno odborným pracovníkům muzea – Luďku Fialovi, Tomáši Fedrovi a Pavlu Cichrovi. Zrestaurovány byly jak stávající figurky, architektura a mechanika, tak i architektura nacházející se do této doby v nevystavitelném stavu v depozitáři. Dále byl pro betlém vytvořen nový dřevěný podpěrný fundus a pro mechanické figurky nové pohonné mechanismy, vozíčky a hvězdná obloha. V současné době je možné vidět zrestaurované části betlému ve stálé expozici Krýzových jesliček.

„Krýzovy jesličky se čistí každý rok v době, kdy máme pro veřejnost zavřeno,“ vysvětluje Alexandra Zvonařová. „V průběhu jejich čištění dojde také k opravám technického rázu a případnému drobnému restaurování.“

Vydání #12
Kód článku: 241226
Datum: 11. 12. 2024
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Seriál
Firmy
Související články
Made in Česko: Tam, kde věří, že sníh má budoucnost

Příběh podkrkonošské značky Lusti se začal psát již v ranných 90. letech. Dnes, po více než 30 letech, ukazuje, že když se spojí manuální zručnost, láska k zimním sportům a nekompromisní lpění na tradiční konstrukci, může i v malém krkonošském městě vzniknout moderní výrobní podnik, jehož produkty konkurují největším světovým hráčům. Milan Luštinec, zakladatel a majitel firmy z Žacléře, vybudoval rodinnou manufakturu, která si i při roční produkci kolem 6 000 párů lyží zachovává charakter poctivé malosériové rukodělné práce.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu: Protipožární letadlo

Uprostřed letošního léta byl národní park České Švýcarsko zasažen rozsáhlým lesním požárem, proti němuž zasahovali hasiči z celé republiky. Velké pozornosti se v této souvislosti dostalo mimo jiné protipožárním letadlům Canadair CL-415, zapůjčeným z Itálie. Pojďme si tento letoun blíže představit.

Související články
Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Stroje v pohybu – Pražská mobilní zvonohra

Tentokrát vám představíme stroj veskrze zvláštní a jedinečný. Vlastně jde o hudební nástroj. Je to však takový nástroj, jehož schopnost hýbat se je jen velmi obtížně představitelná, i když má v názvu slovo „mobilní“. Je to totiž zvonohra, jejíž hlavní součástí je soubor 57 zvonů. Jen samy zvony váží dohromady bezmála pět tun, hmotnost celého nástroje je 12 000 kg. Takový kolos byste čekali spíš v mohutných zdech chrámové věže než na korbě nákladního automobilu.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Úspory naruby - Pravda a lži o vytápění, 2. část

S neustálým zdražováním energií se mnoho obyvatel ptá, čím ekologicky a současně i ekonomicky, tedy levně a s účinností pokud možno přes 100 %, vytápět svůj rodinný dům?

Made in Česko - Vodu nejen pro poušť

S.A.W.E.R. To je název vskutku geniálního zařízení na hranici skutečnosti a sci-fi, které bude ve velmi suchých oblastech generovat ze vzduchu vodu a posléze kultivovat místní půdu v úrodnou zemi. Zařízení již existuje a veřejnosti bude představeno na výstavě Expo 2020 v Dubaji. A stejně jako další neuvěřitelné patenty, které vám představujeme v tomto seriálu, i S.A.W.E.R. je výhradně dílem českých hlav a českých rukou.

Vyvíjí se nový solný reaktor

Ruští vědci zahajují přípravu koncepce reaktoru chlazeného tekutými solemi, který je považován za nezbytnou součást budoucnosti jaderné energetiky. Tento reaktor je totiž schopen spalovat nejrizikovější radioaktivní odpady pocházející nejen z jaderné energetiky. Dále se připravuje tendr na výstavbu reaktoru BREST-300, který také přispěje k řešení problému použitého jaderného paliva.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Česká trsátka rozeznívají struny na celém světě

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Knižní tipy

Knižní tipy pro čtenáře MM Průmyslového spektra

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit