Témata
Foto: Petr R. Manoušek

Stroje v pohybu – Pražská mobilní zvonohra

Tentokrát vám představíme stroj veskrze zvláštní a jedinečný. Vlastně jde o hudební nástroj. Je to však takový nástroj, jehož schopnost hýbat se je jen velmi obtížně představitelná, i když má v názvu slovo „mobilní“. Je to totiž zvonohra, jejíž hlavní součástí je soubor 57 zvonů. Jen samy zvony váží dohromady bezmála pět tun, hmotnost celého nástroje je 12 000 kg. Takový kolos byste čekali spíš v mohutných zdech chrámové věže než na korbě nákladního automobilu.

Tento článek je součástí seriálu:
Stroje v pohybu
Díly
Ivan Heisler

V redakci časopisu MM Průmyslové spektrum zastává pozici odborného redaktora. Vystudoval obor Stavební údržba a rekonstrukce tratí na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Po ukončení studia pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování, poté jako redaktor odborných publikací pro uživatele osobních počítačů a jako šéfredaktor časopisu Počítač pro každého. Do MM Průmyslového spektra nastoupil v roce 2021.

Reklama

Na světě existuje pouze pět podobných nástrojů v mobilním provedení, a ten pražský je z nich největší. Pražskou mobilní zvonohru vytvořil před 20 lety český zvonař Petr Rudolf Manoušek za pomoci dvou firem. V dílnách společnosti Royal Eijsbouts v nizozemském Astenu byly odlity zvony, firma Clock-o-Matic z města Holsbeek v Belgii vyrobila nosnou konstrukci a mechanické součásti zvonohry (klaviaturu a ovládání). Srdce zvonů byla vykována doma v Čechách.

Mobilní zvonohra je postavena na základně standardního 20stopého ISO kontejneru. (Foto: Petr R. Manoušek)
Reklama
Reklama

Těžká váha

Jak už jsme zmínili v úvodu, jen samy zvony váží téměř 5 000 kg, celá zvonohra pak 12 000 kg. Aby s ní bylo možné manipulovat, umístili ji tvůrci do prostoru standardního 20stopého (šestimetrového) ISO kontejneru. Z kontejneru však použili jen základnu, na niž navařili nosnou ocelovou konstrukci. Díky použití standardního kontejneru lze zvonohru snadno upevnit na korbu nákladního automobilu uzpůsobeného pro převážení kontejnerů.

Na boku nástroje je umístěna mechanická klaviatura. (Foto: Petr R. Manoušek)

Sestrojit funkční mobilní zvonohru není vůbec jednoduché. Zvony musí být ve svém závěsu dostatečně volné, aby mohly správně znít. Zároveň však musí být bezpečně upevněny, a to tak, aby se jejich vibrace co nejméně přenášely přes celou konstrukci. Kromě těchto, částečně protichůdných požadavků se konstruktéři nástroje museli vypořádat i s tím, že každý zvon musí mít pod sebou patřičný prostor, aby se jeho zvuk mohl náležitě rozvinout. Velmi pečlivě muselo být rozmístění zvonů naplánováno také s ohledem na rozložení hmotnosti celého nástroje, aby mohl být bezpečně přepravován na korbě nákladního automobilu. Menší zvony jsou zavěšeny na nosnících ze speciálního dřeva, odolného proti povětrnostním vlivům, velké zvony musí být na trámech ocelových. Svařovaná ocelová nosná konstrukce je proti korozi chráněna zinkováním, kovové části ovládacího mechanismu jsou vyrobeny z korozivzdorné oceli.

Srdce zvonů jsou ovládána ocelovými lanky přímo z klaviatury. (Foto: Petr R. Manoušek)
Reklama

Mechanika i počítač – srdce a kladiva

Základem mechanického ovládání zvonohry je mechanická klaviatura doplněná o pedálnici, umístěná uprostřed delší strany nástroje. Zvony jsou rozeznívány údery klasických, kovaných srdcí, jež jsou do pohybu uváděna přímo z klaviatury prostřednictvím systému ocelových lanek, táhel a kladek. Přímý mechanický přenos pohybu umožňuje zohlednit dynamiku úhozu.

Zvonohra je vybavena vlastním osvětlením. (Foto: Petr R. Manoušek)

Nástroj má i paralelní, elektronický systém ovládání, řízený vestavěným počítačem Campa Apollo, do jehož paměti lze vložit více než 100 libovolných skladeb. V tomto případě jsou zvony rozeznívány elektromagnetickými kladivy.

Každý zvon má jednak kované srdce, ovládané z klaviatury, jednak elektromagnetické kladivo, ovládané počítačem. (Foto: Petr R. Manoušek)
Mobilní zvonohra umožňuje pořádat společné koncerty s dalšími nástroji. (Foto: Petr R. Manoušek)

Kromě toho je zvonohra vybavena vlastním osvětlením zvonů i klaviatury, čtyřkanálovým zesilovačem, reproduktory a mikrofonem pro potřeby mluveného projevu. Má také vlastní zdroj elektrické energie – akumulátor, jehož kapacita vystačí na dvouhodinový koncert.

Pražská mobilní zvonohra (carillon) je koncertní nástroj složený z 57 zvonů a vážící (bez automobilu) 12 000 kg. Hráč – carillonér– řídí pohyb klasických, kovaných srdcí jednotlivých zvonů prostřednictvím systému lanek vedených od mechanické klaviatury. (Video: autor)
Technická specifikace
Počet zvonů 57
Hudební rozsah f1, g1 – chromaticky – d6
Klaviatura mechanická, evropský standard
Největší zvon (tón/hmotnost) f1 / 860 kg
Nejmenší zvon (tón/hmotnost) d6 / 5 kg
Hmotnost zvonů celkem 4 950 kg
Hmotnost kompletního nástroje 12 000 kg

Certifikát pro koncerty a ladění

Nástroj má certifikát „Koncertní zvonohra“, to znamená, že splňuje požadavky mezinárodních norem pro tuto kvalifikaci. Jedním z těchto požadavků je přesné ladění každého zvonu, a to s tolerancí pouhé jedné setiny tónu. Jelikož zvon se s takovou přesností nedá odlít (profil zvonu nelze vypočítat a odlít s menší tolerancí než přibližně 1/16 tónu), je třeba každý zvon navrhnout na tón o něco vyšší a po odlití jej „doladit“ jemným osoustružením vnitřní strany věnce. Další zvláštností koncertního nástroje je to, že profily jednotlivých zvonů jsou upraveny tak, aby všechny zvony měly stejně dlouhý dozvuk.

Rozměry nástroje, včetně vozidla Renault Magnum DXI 480.24
Délka 10,2 m
Šířka 2,5 m
Výška 3,9 m
Celková hmotnost 21 800 kg

Velkou výhodou mobilního koncertního nástroje je možnost pořádat společné koncerty s dalšími nástroji.

Související články
Nové možnosti laseru

Čistě a bez kontaminace, kontrastně a za pohybu lze značit filtrační desky jen laserovou technologií.

Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Související články
Stroje v pohybu:
Webbův teleskop ve vesmíru

Pětadvacátého prosince loňského roku odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5, v jejímž nákladovém prostoru byl na svou misi připraven vesmírný dalekohled Jamese Webba. Právě začala nová etapa poznávání vesmíru. Vědci si od ní slibují nové informace o vzniku vesmíru, černých dírách a temné hmotě.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Ochrana uměleckých památek: Radiační sprcha

Při restaurování knih, obrazů, ale i nábytku se používají většinou zdraví škodlivé roztoky nebo plyny. Existuje ale i šetrnější metoda, která umělecké předměty prostoupí, aniž by jim nebo samotným restaurátorům ublížila: ozáření gama paprsky.

Novinky v oboru komunikačních a identifikačních technologií

Motorola Solutions na tiskové konferenci, konané v Brně, představila nové výrobky, které uvádí na trh. Uvedená společnost nabízí kompletní portfolio čteček čárových kódů, mobilních terminálů pro podniky, zařízení pro sběr dat a bezdrátovou infrastrukturu pro použití v rámci obchodu a dodavatelsko - odběratelských organizací. Produkty společnosti mají usnadnit spojení maloobchodních prodejců se zákazníky, vybavit prodejní asistenty a IT organizace pro plnění úkolů podniku.

Technická normalizace

Technická normalizace není oborem na okraji jiných technických oborů, ale je jejich rovnocenným partnerem, bez kterého by se tyto obory nemohly rozvíjet.

Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Ohlédnutí za MSV 2018

Jubilejní strojírenský veletrh v Brně se i letos nesl ve znamení inovací, technických i technologických novinek (často také světových premiér), ale hlavně v duchu oslav stého výročí založení Československé republiky, takže se také vzpomínalo na historické úspěchy v technice v expozici 100RIES. A není tedy divu, že partnerskou zemí bylo letos Slovensko. Na následujících řádcích přinášíme malé ohlédnutí za veletrhem, kde připomeneme některé exponáty, které v očích naší redakce za zmínku a vzpomínku stojí.

Český mozek pro německé inovace

Ing. Petr Grulich pracuje jako poradce a podporovatel vývojových týmů pro speciální technická témata ve společnosti Robert Bosch GmbH v německém Stuttgartu. Ačkoli to podle jeho jména nepoznáte, je Čech. Tento rodák z České Lípy je absolventem Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Fakulty strojní ČVUT. Je jedním z těch „našich“, díky nimž v zahraničí začínají chápat, že Česko není jen o pivu a hokeji.

Světová hvězda v oblasti inovací míří na pražský festival

Na Festival Česká inovace 2014 míří Tony Ulwick, strategický guru a neochvějný inovátor, který světovým firmám pomáhá k úspěchu více než čtvrt století. Zakladatel severoamerické firmy Strategyn a autor metody Jobs-To-Be-Done představí inovační postupy, které pomáhají světovým značkám uspět v boji o zákazníka.

Nový rámcový program pro financování výzkumu

Základní informace o programu Horizont 2020 přednesl W. Burtscher, zástupce generálního ředitele direktorátu pro výzkum a inovace, na konferenci s názvem "The EU Horizon 2020 Programme and Teaming for Excellence in the European Research Area" (H2020-TEERA), která se uskutečnila 17. a 18. října 2013. Uvedl, že H2020 je součástí víceletého finančního rámce (MFF), který v období 2014-2020 bude disponovat rozpočtem 960 miliard eur.

Přípravy v Lipsku nabírají na obrátkách

Již pět let se konají veletrhy intec a dodavatelský veletrh Z společně. S úspěchem, neboť od té doby se výrazně zvýšil jako počet vystavovatelů, tak návštěvníků.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit