Témata
Foto: Petr R. Manoušek

Stroje v pohybu – Pražská mobilní zvonohra

Tentokrát vám představíme stroj veskrze zvláštní a jedinečný. Vlastně jde o hudební nástroj. Je to však takový nástroj, jehož schopnost hýbat se je jen velmi obtížně představitelná, i když má v názvu slovo „mobilní“. Je to totiž zvonohra, jejíž hlavní součástí je soubor 57 zvonů. Jen samy zvony váží dohromady bezmála pět tun, hmotnost celého nástroje je 12 000 kg. Takový kolos byste čekali spíš v mohutných zdech chrámové věže než na korbě nákladního automobilu.

Tento článek je součástí seriálu:
Stroje v pohybu
Díly
Ivan Heisler

V redakci časopisu MM Průmyslové spektrum zastává pozici odborného redaktora. Vystudoval obor Stavební údržba a rekonstrukce tratí na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Po ukončení studia pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování, poté jako redaktor odborných publikací pro uživatele osobních počítačů a jako šéfredaktor časopisu Počítač pro každého. Do MM Průmyslového spektra nastoupil v roce 2021.

Reklama

Na světě existuje pouze pět podobných nástrojů v mobilním provedení, a ten pražský je z nich největší. Pražskou mobilní zvonohru vytvořil před 20 lety český zvonař Petr Rudolf Manoušek za pomoci dvou firem. V dílnách společnosti Royal Eijsbouts v nizozemském Astenu byly odlity zvony, firma Clock-o-Matic z města Holsbeek v Belgii vyrobila nosnou konstrukci a mechanické součásti zvonohry (klaviaturu a ovládání). Srdce zvonů byla vykována doma v Čechách.

Mobilní zvonohra je postavena na základně standardního 20stopého ISO kontejneru. (Foto: Petr R. Manoušek)
Reklama
Reklama
Reklama

Těžká váha

Jak už jsme zmínili v úvodu, jen samy zvony váží téměř 5 000 kg, celá zvonohra pak 12 000 kg. Aby s ní bylo možné manipulovat, umístili ji tvůrci do prostoru standardního 20stopého (šestimetrového) ISO kontejneru. Z kontejneru však použili jen základnu, na niž navařili nosnou ocelovou konstrukci. Díky použití standardního kontejneru lze zvonohru snadno upevnit na korbu nákladního automobilu uzpůsobeného pro převážení kontejnerů.

Na boku nástroje je umístěna mechanická klaviatura. (Foto: Petr R. Manoušek)

Sestrojit funkční mobilní zvonohru není vůbec jednoduché. Zvony musí být ve svém závěsu dostatečně volné, aby mohly správně znít. Zároveň však musí být bezpečně upevněny, a to tak, aby se jejich vibrace co nejméně přenášely přes celou konstrukci. Kromě těchto, částečně protichůdných požadavků se konstruktéři nástroje museli vypořádat i s tím, že každý zvon musí mít pod sebou patřičný prostor, aby se jeho zvuk mohl náležitě rozvinout. Velmi pečlivě muselo být rozmístění zvonů naplánováno také s ohledem na rozložení hmotnosti celého nástroje, aby mohl být bezpečně přepravován na korbě nákladního automobilu. Menší zvony jsou zavěšeny na nosnících ze speciálního dřeva, odolného proti povětrnostním vlivům, velké zvony musí být na trámech ocelových. Svařovaná ocelová nosná konstrukce je proti korozi chráněna zinkováním, kovové části ovládacího mechanismu jsou vyrobeny z korozivzdorné oceli.

Srdce zvonů jsou ovládána ocelovými lanky přímo z klaviatury. (Foto: Petr R. Manoušek)
Reklama

Mechanika i počítač – srdce a kladiva

Základem mechanického ovládání zvonohry je mechanická klaviatura doplněná o pedálnici, umístěná uprostřed delší strany nástroje. Zvony jsou rozeznívány údery klasických, kovaných srdcí, jež jsou do pohybu uváděna přímo z klaviatury prostřednictvím systému ocelových lanek, táhel a kladek. Přímý mechanický přenos pohybu umožňuje zohlednit dynamiku úhozu.

Zvonohra je vybavena vlastním osvětlením. (Foto: Petr R. Manoušek)

Nástroj má i paralelní, elektronický systém ovládání, řízený vestavěným počítačem Campa Apollo, do jehož paměti lze vložit více než 100 libovolných skladeb. V tomto případě jsou zvony rozeznívány elektromagnetickými kladivy.

Každý zvon má jednak kované srdce, ovládané z klaviatury, jednak elektromagnetické kladivo, ovládané počítačem. (Foto: Petr R. Manoušek)
Mobilní zvonohra umožňuje pořádat společné koncerty s dalšími nástroji. (Foto: Petr R. Manoušek)

Kromě toho je zvonohra vybavena vlastním osvětlením zvonů i klaviatury, čtyřkanálovým zesilovačem, reproduktory a mikrofonem pro potřeby mluveného projevu. Má také vlastní zdroj elektrické energie – akumulátor, jehož kapacita vystačí na dvouhodinový koncert.

Pražská mobilní zvonohra (carillon) je koncertní nástroj složený z 57 zvonů a vážící (bez automobilu) 12 000 kg. Hráč – carillonér– řídí pohyb klasických, kovaných srdcí jednotlivých zvonů prostřednictvím systému lanek vedených od mechanické klaviatury. (Video: autor)
Technická specifikace
Počet zvonů 57
Hudební rozsah f1, g1 – chromaticky – d6
Klaviatura mechanická, evropský standard
Největší zvon (tón/hmotnost) f1 / 860 kg
Nejmenší zvon (tón/hmotnost) d6 / 5 kg
Hmotnost zvonů celkem 4 950 kg
Hmotnost kompletního nástroje 12 000 kg

Certifikát pro koncerty a ladění

Nástroj má certifikát „Koncertní zvonohra“, to znamená, že splňuje požadavky mezinárodních norem pro tuto kvalifikaci. Jedním z těchto požadavků je přesné ladění každého zvonu, a to s tolerancí pouhé jedné setiny tónu. Jelikož zvon se s takovou přesností nedá odlít (profil zvonu nelze vypočítat a odlít s menší tolerancí než přibližně 1/16 tónu), je třeba každý zvon navrhnout na tón o něco vyšší a po odlití jej „doladit“ jemným osoustružením vnitřní strany věnce. Další zvláštností koncertního nástroje je to, že profily jednotlivých zvonů jsou upraveny tak, aby všechny zvony měly stejně dlouhý dozvuk.

Rozměry nástroje, včetně vozidla Renault Magnum DXI 480.24
Délka 10,2 m
Šířka 2,5 m
Výška 3,9 m
Celková hmotnost 21 800 kg

Velkou výhodou mobilního koncertního nástroje je možnost pořádat společné koncerty s dalšími nástroji.

Související články
Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu:
Divoká jízda sondy Pathfinder

Sonda Mars Pathfinder, která 4. července 1997 přistála na rudé planetě, se může pyšnit několika prvenstvími. Třeba tím, že šlo o první mimozemský výsadek masově sledovaný uživateli internetu. Nebo tím, že jako první dopravila na Mars kolové průzkumné vozidlo, rover Sojourner.

Stroje v pohybu: Raketa, která změní svět

Americký podnikatel Elon Musk se od založení své firmy SpaceX v březnu 2002 netají tím, že jeho dlouhodobým cílem je kolonizace Marsu člověkem. Již letos přitom plánuje uskutečnit premiérový start orbitální rakety Starship, která mu má tento cíl pomoci splnit.

Související články
Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Stroje v pohybu:
Webbův teleskop ve vesmíru

Pětadvacátého prosince loňského roku odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5, v jejímž nákladovém prostoru byl na svou misi připraven vesmírný dalekohled Jamese Webba. Právě začala nová etapa poznávání vesmíru. Vědci si od ní slibují nové informace o vzniku vesmíru, černých dírách a temné hmotě.

Integrovaný obvod o tloušťce jedné molekuly

Lidstvo již zvládlo přeměňovat světlo na elektřinu a vytvořit akumulátory, v nichž nedochází k chemickým reakcím. Problémem však je, že tyto přístroje mají velmi nízkou účinnost. Nejlepších parametrů by se dosáhlo při použití polovodičů o tloušťce jediné molekuly. A ty se nyní naučili vyrábět vědci z ruského institutu MISiS, který je partnerem ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

Ochrana uměleckých památek: Radiační sprcha

Při restaurování knih, obrazů, ale i nábytku se používají většinou zdraví škodlivé roztoky nebo plyny. Existuje ale i šetrnější metoda, která umělecké předměty prostoupí, aniž by jim nebo samotným restaurátorům ublížila: ozáření gama paprsky.

Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Český mozek pro německé inovace

Ing. Petr Grulich pracuje jako poradce a podporovatel vývojových týmů pro speciální technická témata ve společnosti Robert Bosch GmbH v německém Stuttgartu. Ačkoli to podle jeho jména nepoznáte, je Čech. Tento rodák z České Lípy je absolventem Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Fakulty strojní ČVUT. Je jedním z těch „našich“, díky nimž v zahraničí začínají chápat, že Česko není jen o pivu a hokeji.

Zdraví a stroje

Nové technologie prodlužují průměrný i maximální věk člověka a zvyšují jeho schopnosti. Jejich použití je přitom v podstatě oborově neomezené a neexistuje snad oblast výzkumu, která by se nějakým způsobem nepromítla do vývoje pro medicínu – od elektroniky až po strojírenství.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 9. a 10. díl: Jak se staví odborníci k e-mobilitě

V minulém díle našeho seriálu jsme dali prostor pověřenci ministra dopravy pro čistou mobilitu Mgr. Janu Bezděkovskému pro vyjádření se k jednotlivým problematickým aspektům, které s sebou přináší deklarovaný úplný přechod na elektromobilitu. V tomto díle jsme s podobnými otázkami oslovili odborné garanty našeho seriálu – prof. Macka a Ing. Morkuse –, již na ně velmi obšírně odpověděli. Zároveň tímto rozhovorem s odborníky, kteří náš seriál dozorovali, připomínkovali jednotlivé díly a motivovali nás k tvorbě dalších, seriál Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu končí. Snad svůj účel – jímž bylo představit některé problematické stránky úplného přechodu na elektromobilitu a předložit je k další diskuzi – splnil.

O strojích a hologramech

Cílem následujícího textu je informovat o novinkách a trendech v oblasti hologramů v průmyslu a také situaci zpřehlednit. Výrazem „hologram“ je totiž označováno téměř nepřeberné množství nástrojů a technologií, které v podstatě spojuje vlastně jen to, že pracují s nějakou formou optické iluze. Takové hologramy je možné využívat nejrůznějším způsobem, totéž platí o způsobech jejich vytváření. Navíc je dění v oboru hodně dynamické. Téměř neustále se objevují nové průmyslové aplikace a vedle nich vzniká řada zajímavých inovací, které jsou předváděny na výstavách, ale fakticky ještě nebyly uvedeny do praxe.

Horké komory pro práci s radioaktivním materiálem

V Řeži u Prahy bylo vybudováno nové výzkumné centrum, jehož součástí byla také výstavba kom-plexu horkých komor. Účelem výstavby bylo vytvořit pracoviště pro bezpečnou práci s vysoce radi-oaktivním materiálem. Po pěti letech budování se na začátku roku 2017 podařilo úspěšně zahájit aktivní provoz laboratoří, které jsou schopné zpracování, mechanického testování a mikrostrukturní analýzy radioaktivních materiálů (tlakové nádoby, vnitřní vestavby reaktorů, pokrytí paliva) s aktivi-tou až 300 TBq 60Co, materiálů pro reaktory III. a IV. generace a fúzní reaktory.

Jak přispívají opakovaně použitelné čisticí utěrky k ochraně životního prostředí

Dne 5. června 1972, v den zahájení první světové konference o ochraně životního prostředí ve Stockholmu, inicioval program ochrany životního prostředí Spojených národů (United Nations Environment Programme, UNEP) oficiální světový den životního prostředí. Od té doby se každo-ročně 5. červen slaví jako mezinárodní den životního prostředí. Opakovaně použitelný systém čisticích utěrek MEWA k tomu každý den v dílnách a výrobních halách přispívá: Čistí stroje a zařízení a podporuje ochranu zdrojů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit