Témata
Reklama

Český mozek pro německé inovace

Ing. Petr Grulich pracuje jako poradce a podporovatel vývojových týmů pro speciální technická témata ve společnosti Robert Bosch GmbH v německém Stuttgartu. Ačkoli to podle jeho jména nepoznáte, je Čech. Tento rodák z České Lípy je absolventem Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Fakulty strojní ČVUT. Je jedním z těch „našich“, díky nimž v zahraničí začínají chápat, že Česko není jen o pivu a hokeji.

Petr Grulich je též hlavním nosičem know-how k řezacímu systému NanoBlade, který je komplexní soustavou několika funkčních celků. Grulich je i spojovacím článkem mezi zúčastněnými vývojovými pracovišti ve Švýcarsku a Maďarsku, centrálním výzkumem a dodavatelem. Náročnost systému, který je vyvíjen a zdokonalován nadnárodním týmem, spočívá v jeho miniaturních rozměrech, které jsou problematické z hlediska dimenzování a výroby.

Ke strojům a technice měl Petr kladný vztah již od dětství. Zajímalo jej, jak věci kolem něj fungují. Často si proto půjčoval od táty šroubovák a s jeho pomocí rozebíral mechanické hračky. Jak rostl, záliba mu zůstala, jen se začal „dívat na vnitřnosti“ větším objektům. Ještě před maturitou, na kterou se chystal na gymnáziu v České Lípě, si postupně pořídil několik motocyklů a později automobil. Všechny nejprve rozložil prakticky na prvočinitele a pak, v rámci svých tehdejších finančních možností, renovoval. Díky tomu brzy pochopil, že jeho osudem bude strojařina.

„Strojní fakulta tedy byla jasnou volbou,“ vzpomíná Petr Grulich. „Jen nejprve nebylo zcela jasné, na kterou konkrétní technickou univerzitu moje volba padne. Vybíral jsem mezi Prahou, Libercem a Plzní. ČVUT v Praze i Praha jako taková na mě nakonec zapůsobily svou velikostí a prestiží.“

Reklama
Reklama
„Strojní fakulta byla jasnou volbou,“ říká Petr Grulich.

Změnit myšlení

Studium předčilo jeho očekávání. Ne však co se týče nabytých znalostí z různých oblastí fyziky a techniky, to pochopitelně předpokládal. Co neočekával, byla především změna způsobu přemýšlení.

Ta změna myšlení znamenala v podstatě fakt, že člověk dokázal technické celky rozkládat do detailů, ale hlavně porozumět souvislostem mezi nimi,“ vysvětluje Grulich. „Přinejmenším víte, jak na to nebo kde hledat podporu. Velmi podstatné však bylo i to, že v rámci různých cvičení, projektů a příprav na zkoušky jsem trénoval svoji sebemotivaci a vůli pro dosažení stanoveného cíle.“

I za technikou však v pozadí stojí hlavně lidé. Kdyby byl Petr v životě nepotkal ty správné, a asi také ve správném pořadí, možná by dnes nebyl tím, kým je.
Na startu byla samozřejmě rodina, která můj zájem o techniku plně podporovala, jak mentálně, tak materiálně,“ říká dnes. Zásluhu za přispění k jeho motivaci však podle něj mají jak vyučující matematiky a fyziky na gymnáziu, tak později přednášející na fakultě.

Dělat něco navíc

Mezi studenty univerzit jistě není málo těch, kteří školu berou jen jako prodloužení života bez starostí. A jediným kritériem je „prolézt“. Jistěže, možná pak bude štěstí unavené a sedne i na ně. Ale…

„Pokud chce člověk něco dělat, měl by to dělat dobře, studium nevyjímaje,“ říká na základě vlastních zkušeností Grulich. „Studijní plány jsou nastavené tak, že vám zbývá dostatek volného času i na zábavu a je zcela zbytečné odkládat své povinnosti nebo je sunout před sebou. Je už na každém, jestli bude volit pozvolné zpracování úloh, nebo intenzivní noční směnu den před odevzdáním. Důležitý je konečný výsledek a jeho odevzdání včas. Tenhle způsob práce pak ocení vaši budoucí zaměstnavatelé.“ A dodává: „Ale pokud studujete a v budoucnu chcete být úspěšní, dělejte i něco navíc. Zkuste se zapojit do grantových projektů na univerzitě nebo najděte vhodnou firmu, u které můžete mimo své studijní povinnosti rozvíjet svou praxi.“

Školy versus podniky

Na naše technické školství nedá Petr Grulich dopustit. Je přesvědčen, že je na velmi dobré úrovni a je zcela konkurenceschopné se školstvím v ostatních evropských zemích. Potvrzuje to podle něj i rostoucí zájem zahraničních firem stavět na našem území svá vývojová centra, kdy je přítomnost kvalitní pracovní síly jedním z důležitých faktorů. A jistě také fakt, že stále více absolventů našich škol také nachází své uplatnění v zahraničí.

Co jsem však v době svého studia postrádal, bylo intenzivnější napojení na praxi,“ konstatuje. „Myslím si, že to v zahraničí funguje lépe. Například v Německu tráví studenti technických oborů celý semestr svého studia v průmyslových podnicích. Věřím ale, že se za těch 13 let od mého studia již mnohé změnilo.“

Podle slov Petra Grulicha máme také v České republice ve srovnání se zahraničím pořád velmi malý podíl průmyslových podniků, které kontrolují celý životní cyklus produktu, tedy od prvního nápadu přes vývoj a kvalifikaci až po produkci. Často jenom vyrábíme. Mnoho firem je závislých na zahraničním kapitálu a na rozhodnutích centrály, kde také zůstává cenné know-how pro vývoj inovativních produktů.

„Přál bych si,“ říká, „abychom měli více firem, které ovládají i první část života produktu – rozumí potřebám konečných zákazníků a dovedou pro ně samy vyvinout odpovídající inovativní produkty. V kombinaci s našimi současnými přednostmi ve výrobě se pak budeme moci stát silnými průmyslovými hráči.“

Vzdálenost není problém

Jistě není úplně jednoduché mít mnoho svých blízkých téměř 600 kilometrů daleko. Jak ale říká, za několik hodin může být doma. Navíc manželku a děti má v Německu, nicméně minimálně čtyřikrát do roka jezdí i s rodinou do Čech.

Naši příbuzní a známí nás také navštěvují v Německu a například Vánoce trávíme v širším rodinném kruhu vždy v Čechách. Díky internetu jsme ale v kontaktu mnohem častěji,“ zdůrazňuje.

S lidmi ze svého německého okolí má jen pozitivní zkušenosti. Podle jeho slov byl vždy srdečně přijat a dostávalo se mu plné podpory. Dosud nikdy nezažil, že by se k němu lidé chovali opovržlivě nebo nadřazeně proto, že je cizinec.

A jak vidí Petr Grulich svoji budoucnost?

„Určitě se chci nadále podílet na vývoji nových inovativních produktů,“ je si jist. „Jsem otevřený novým příležitostem, zejména takovým, které mi umožní další osobní rozvoj, jak v technické, tak v operativní rovině.“

Po ročním profesním „odskoku“ zpět do Česka chce však nadále zůstat v Německu. „Oslovila mě tehdy zajímavá pracovní nabídka ve Škoda Auto, kde jsem se jako projektový manažer v koncepčním vývoji mohl spolupodílet na vývoji nového vozu,“ vzpomíná. „Bylo pro mě velmi lákavé po tolika letech působení v oblasti elektronářadí poznat automobilový průmysl, a k tomu navíc tam, kde automobil skutečně vzniká.

Přesto, že tato práce byla velmi zajímavá a nabízela mi nové možnosti osobního rozvoje, upřednostnil jsem po roce potřeby soukromého a rodinného života a rozhodl jsem se odejít zpět do Německa.“

ČVUT DO STUTTGARTU

Po absolvování vysoké školy nastoupil Petr Grulich do firmy Narex Česká Lípa jako vývojový inženýr elektrického ručního nářadí. Smlouvu podepsal ještě před ukončením vysokoškolského studia. Po roce a půl dostal nabídku pracovat v mateřském koncernu ve SRN, kde působil zhruba čtyři roky na pozicích vývojového inženýra a později projektového manažera. Dalších pět a půl roku strávil u konkurenční firmy Robert Bosch GmbH, kde pracoval jako projektový inženýr zodpovědný např. za vývoj řezacího systému NanoBlade, jedné z nejvýraznějších inovací loňského roku v oblasti elektronářadí.
Touha zkusit opět život v Čechách jej poté přivedla na jeden rok do Mladé Boleslavi, do firmy Škoda Auto. Zde pracoval jako projektový manažer v koncepčním vývoji. Zpáteční vstupenkou do Německa pak bylo v roce 2017 přijetí nabídky od firmy Alfred Kärcher GmbH. Odtud však byl již po několika měsících „přetažen“ na své původní působiště u firmy Bosch.

Hana Janišová

hana.janisova@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #4
Kód článku: 180427
Datum: 11. 04. 2018
Rubrika: Servis / Technické školství
Autor:
Firmy
Související články
Nováček v soutěži se chystá na novou sezonu

V tomto vydání vám představíme další z řady studentských formulí. Tentokrát nahlédneme do ostravské dílny týmu VŠB – Technické univerzity Ostrava. Studenti Fakulty strojní se tam s vervou pustili do stavby nového monopostu studentské formule #2 pro závodění na rok 2016!

Quo vadis, svařování?

Svařování je dlouhodobě jedna z nejvýznamnějších strojírenských výrobních technologií. Má rozhodující vliv na jakost řady výrobků a na výrobní náklady, proto má klíčové postavení mezi výrobními technologiemi. Patří také mezi technologie zpracovávající největší objem kovových materiálů (cca 25 %). Žádná jiná technologie nezpůsobuje tak rozsáhlé změny ve vlastnostech materiálů.

Elektromobilita pro energetickou nezávislost

Téměř veškeré hlavní fosilní zdroje energie planety – ropa nebo uhlí, se nacházejí v nějak problematických oblastech, ať už místem, nebo politicky, či ekonomicky, a závislost na nich je snadno zneužitelná. Proto je snaha o energetickou samostatnost tak strategicky důležitá pro celou Evropu.

Související články
Jak vytvořit draka

Už několikrát jsme v našem časopise představili formule, které jsou dílem studentů českých technických univerzit. Mezi nimi rozhodně nesmí chybět ta, která spatřila světlo světa na VUT v Brně – dravý i elegantní Dragon 9.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Studentská formule pro světové autodromy

Ve středu 22. května letošního roku se mohli příznivci rychlých aut zúčastnit slavnostního odhalení formule Vector 05, kterou sestavili studenti VŠB – Technické univerzity Ostrava. Cílem studentského týmu Formula TU Ostrava bylo postavit již pátý monopost konkurenceschopného závodního vozidla kategorie pro spalovací motory a získat zkušenosti ve využití standardních a nestandardních technologií, a samozřejmě vyhrát na mezinárodních závodech Formula Student.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Česko a Sasko společně pro plasty

Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

Český mozek pro světové vozy

Rozhodnete-li se pořídit si nový vůz, pravděpodobně nebudete znát člověka, který rozhodl o konkrétním dílu, jež bude součástí automobilu. Pokud však tím vozem bude Škodovka, pak je velmi pravděpodobné, že mužem, který o mnohém ve vašem voze rozhodoval, je Ing. Radek Urbiš, PhD., MBA.

Příklady táhnou aneb mladí budiž inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.

Srovnávat srovnatelné

V dnešní době se lze poměrně často setkat s názorem o poklesu úrovně našeho školství, mimo jiné i v technické oblasti. Jako nejčastěji nabízenými důvody se uvádí podfinancování škol a pedagogů, malá popularita odborné vzdělanosti a výuky řemesel, vysoký počet studentů až honba za vědeckými výkony na vysokých školách namísto zodpovědné a individuální práce se studenty.

Stroje v pohybu – Autonomní studentská formule

Prostřednictvím našich článků už jsme vám na stránkách časopisu představili mezinárodní soutěž Formula Student a také několik týmů z českých technických univerzit, jež se do ní každoročně zapojují s vlastnoručně postavenými závodními auty. Tentokrát bude řeč o novince – prvním českém samořiditelném monopostu, s nímž se tým eForce z ČVUT účastní této soutěže v nové kategorii Driverless.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Projekt Resindustry: Digitální továrna

Dornbirn je největším městem rakouské spolkové země Vorarlberg, nacházející se na jejím nejzápadnějším cípu, co by kamenem dohodil od romantické procházky podél Bodamského jezera a na dohled zasněženým kopcům rakouských, italských i švýcarských Alp. Krom nádherné panoramatické restaurace s visutou vyhlídkou nad městem ve výšce 976 m n. m. je zde také muzeum automobilů Rolls-Royce, a především univerzita FH Vorarlberg, která se na počátku března tohoto roku stala místem setkání mezinárodního projektu RESindustry (www.interregeurope.eu/resindustry/) zaměřeného na výzkum a výměnu zkušeností v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie v průmyslu.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit