Témata
Zdroj: archiv P. Palizy

Příklady táhnou:
Maximum aerodynamiky pro nejrychlejší vozy

Petra Palizu již od mládí zajímaly automobily a záhy se rozhodl, že se v dospělosti bude podílet na jejich vývoji. V průběhu prvních ročníků studia Wichterlova gymnázia v Ostravě si ujasnil, že jeho profesní dráha povede přes strojírenský obor na univerzitě. Že se za několik let bude podílet na vývoji nejrychlejších automobilů na světě, by jej nejspíš v té době ještě nenapadlo…

Tento článek je součástí seriálu:
Příklady táhnou aneb mladí nechť jsou inspirací
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Po ostravském gymnáziu následoval obor Dopravní, letadlová a transportní technika se zaměřením na motorová vozidla a spalovací motory na Fakultě strojní ČVUT v Praze.

„Fakulta strojní v Praze mě zaujala tím, že studium motorových vozidel a spalovacích motorů tam má velkou tradici a obor je provázán s průmyslovými podniky,“ vzpomíná Petr Paliza. „Myslím, že studium Fakulty strojní mě velmi kvalitně připravilo na praxi, protože jsem během něj načerpal potřebné teoretické a praktické znalosti. Získal jsem také spoustu zážitků. Byl jsem totiž mimo jiné součástí týmu Formula Student, který vyvíjí formulový vůz pro účast na závodech v Evropě. Poznal jsem zde spoustu nových lidí a velmi rád na toto období vzpomínám. Například během závodů Formule Student v Německu za námi do garáže přišel pán z místní firmy nabízející týmům CFD software simulující proudění. Zrovna jsem byl v tu dobu přítomen a navázal jsem s ním kontakt. Jako tým jsme následně získali tento software zdarma výměnou za nálepku na autě. V daném softwaru jsem se naučil spoustu dovedností, které jsem aplikoval na vývoj formulového vozu, napsal bakalářskou a diplomovou práci a také jsem v něm pracoval následně v praxi. Považuji toto setkání za náhodu, která mě do budoucna velmi ovlivnila.“

„Práce aerodynamického inženýra ve Formuli 1 je zaměřena na dosažení maximálního aerodynamického výkonu vozu,“ říká Petr Paliza. (Na obr. při příležitosti vítězství McLarenu ve Formuli 1 ve Velké ceně Itálie v Monze z roku 2021.) (Zdroj: archiv P. Palizy)

Jeho nadšení pro automobily však sahá až do raného dětství, kdy rodiče vždy zdůrazňovali nutnost co nejkvalitnějšího vzdělání.

„Můj otec je strojař a vždy se zajímal o automobily, včetně závodů Formule 1, které jsme společně sledovali od mých 10 let, a pro mě bylo už od té doby snem v ní pracovat,“ říká Petr Paliza.

Jasná volba

I univerzitní studium Petra Palizy běželo bezmála tempem Formule 1. A on sám neztrácel čas. Již v průběhu magisterského studia začal spolupracovat s firmou Porsche Engineering v rámci praktika a diplomové práce, a ještě před promocí od ní dostal pracovní nabídku.

Reklama
Reklama
Reklama

„Byla to pro mě jasná volba,“ říká. „Po vysoké škole jsem nastoupil na pozici CFD inženýra ve firmě Porsche Engineering Services v Praze. Součástí této práce byly cesty do německé centrály Porsche, kde jsem měl mimo jiné možnost spolupracovat na projektu vývoje vozu pro závody Le Mans v rámci Porsche Motorsport. Zde jsem získal kontakty, jako byl například i kolega Josef Dubský, s nímž jsem měl v Porsche Engineering možnost spolupracovat a mnohé se od něj naučit. Následně jsem dostal příležitost pracovat na aerodynamickém vývoji vozu Porsche 919 přímo v Německu. Po roce a půl se však firma Porsche rozhodla ukončit účast v závodech Le Mans. Proto jsem hledal další výzvu v podobě Formule 1, neboť jsem v té době již získal potřebné zkušenosti s aerodynamickým vývojem závodních automobilů.“

Formulový tým ČVUT CTU CarTech z roku 2010. Ve velmi prestižní soutěži v Německu skončili 18. z 90 týmů, čímž v Evropě prorazili. (Zdroj: archiv P. Palizy)

Po zaslání životopisu a úspěšném pohovoru v Anglii nastoupil Petr Paliza do týmu Force India na pozici aerodynamického inženýra. Tuto pozici zastává i v současné době, avšak před dvěma lety přestoupil do týmu McLaren F1.

„Na téhle pozici jsem zodpovědný za vývoj podskupin a jednotlivých komponent vozu, jako je například zadní křídlo nebo difuzor,“ vysvětluje Paliza a dodává: „Práce aerodynamického inženýra ve Formuli 1 je zaměřena na dosažení maximálního aerodynamického výkonu vozu. Snahou je docílit maximálního přítlaku vozu co nejefektivněji pomocí tvarování povrchu – karoserie – vozu s využitím počítačových a experimentálních metod. V každodenní práci používám CAD software, ve kterém modifikuji tvar vozu, a následně vyhodnocuji změny pomocí simulace proudění CFD. Dále se koncepty a jednotlivé komponenty ověřují měřením v aerodynamickém tunelu, na tom se také podílím. Velkou část mé práce tvoří analýza proudění, tvorba nových konceptů a komunikace s ostatními kolegy v týmu za účelem dosažení co nejlepšího souladu jednotlivých komponent v kontextu celkového konceptu vozu.“

Reklama

Školy a praxe – praxe a školy

„Práce ve Formuli 1 je poměrně náročná. Přesto se snažím najít si v maximální míře čas na rodinu, přátele a volnočasové aktivity,“ říká Paliza. „S rodiči a sourozenci v Česku komunikuji pravidelně, ale je pravda, že kontakt s kamarády je těžké udržet, vzhledem ke vzdálenosti z Anglie. Práce mě však maximálně naplňuje, a tak bych ve vývoji vozu Formule 1 chtěl pokračovat i nadále. Mojí snahou je se postupně vypracovat do vedoucích pozic. Momentálně nejsem ještě plně rozhodnutý zůstat v Anglii, ale již jsem zde přežil brexit a covid, takže to už něco napovídá,“ dodává Paliza.

Tým Porsche Motorsport z roku 2017 vybojoval vítězství v prestižním závodě 24 hodin Le Mans a také jezdecký a týmový titul v šampionátu WEC. (Zdroj: archiv P. Palizy)

Když se jej zeptáme na srovnání českých firem s firmami v dalších evropských zemích, říká: „Myslím, že by nebylo příliš férové porovnávat firmy, ve kterých jsem působil v Česku, s těmi v zahraničí, neboť se jedná o firmy různé velikosti a zaměření. Zahraniční firmy v Německu a Anglii jsou určitě více multikulturní, neboť v nich pracuje množství cizinců. To je poměrně pozitivní, protože zde panuje názorová rozmanitost, která posouvá vývoj dopředu,“ hodnotí Paliza. „A právě co se týče přístupu k praxi mě zaujal i fakt, že v Německu a Anglii studenti absolvují víceměsíční praktika, případně pracují na diplomové práci v průmyslové firmě, a to většinou na plný úvazek. U nás musí studenti případné praktikum skloubit se studiem, v zahraničí mohou studenti získat hlubší zkušenosti z praxe již během studia.“

Petr Paliza říká: „Myslím si, že by se studenti měli soustředit na získání co nejlepších základů studia, na kterých se dá dobře stavět. Pro technické obory je to mimo jiné ovládání matematiky, fyziky, programování. Poté bych doporučil maximálně využít příležitostí a zapojit se do projektů, které dnes univerzity nabízejí za účelem získání praktických zkušeností. Také bych rozhodně neopomínal studium jazyků, které jsou dnes klíčové.“

Související články
Příklady táhnou: Umět řídit i motivovat

Ačkoli byla Ing. Andrea Urban - tehdy ještě Andrea Kovačiková ze Žiliny- již od střední školy orientována humanitním a ekonomickým směrem, vystudovala posléze v doktorandském programu obor Strojírenská technologie na ostravské VŠB-TUO. A také toto vzdělání ji katapultovalo do prestižních pozic ve špičkových technologických firmách, z nichž zatím poslední, od roku 2014, je Volvo stavební stroje v německém městě Hameln.

Příklady táhnou - Být součástí něčeho velkého

Začít po gymnáziu studovat na technické univerzitě, to chce velký kus cílevědomosti a odhodlání. Maturita na gymnáziu sice určitě není zadarmo, ale - jak říká Ing. Petr Jániš - třeba strojnické tabulky vidí student gymnázia leda tak z vlaku. I přes tento počáteční handicap se tento maturant z krnovského gymnázia v roce 1998 nejen na první pokus dostal na Fakultu strojní VŠB-TUO, ale také ji o pár let později úspěšně absolvoval, aby s titulem Ing. a se spoustou nabytých znalostí vyrazil dobývat svět.

Český mozek pro světové vozy

Rozhodnete-li se pořídit si nový vůz, pravděpodobně nebudete znát člověka, který rozhodl o konkrétním dílu, jež bude součástí automobilu. Pokud však tím vozem bude Škodovka, pak je velmi pravděpodobné, že mužem, který o mnohém ve vašem voze rozhodoval, je Ing. Radek Urbiš, PhD., MBA.

Související články
Český mozek pro německé inovace

Ing. Petr Grulich pracuje jako poradce a podporovatel vývojových týmů pro speciální technická témata ve společnosti Robert Bosch GmbH v německém Stuttgartu. Ačkoli to podle jeho jména nepoznáte, je Čech. Tento rodák z České Lípy je absolventem Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Fakulty strojní ČVUT. Je jedním z těch „našich“, díky nimž v zahraničí začínají chápat, že Česko není jen o pivu a hokeji.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Příklady táhnou aneb mladí budiž inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Vždy se snažíme konkurenci předběhnout

Špičkový výzkum a transfer high-tech technologií do medicínské, průmyslové a environmentální praxe s důrazem na mezinárodní spolupráci je hlavním cílem Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), vědecko-výzkumného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Studentská formule: Víc než zábava

Vysoká škola + praxe během studia = hladký vstup do zaměstnání. Tato rovnice rozhodně platí v případě studentů VUT v Brně, kteří při studiu žijí druhým životem: konstrukcí, vývojem, vylaďováním a managementem projektu formule Dragon 6. Jedná se o projekt celosvětového ohlasu, do nějž je pod jménem Formula Student (formulastudent.com) zapojeno 530 univerzitních týmů, a ten z Brna, jenž si říká TU Brno Racing, patří mezi elitu. Neváhali jsme, vydali se do areálu Fakulty strojního inženýrství VUT a dílnu Dragon 6 navštívili; průvodcem nám byl team leader Tomáš Kolečář, student 4. ročníku FSI VUT.

Nováček v soutěži se chystá na novou sezonu

V tomto vydání vám představíme další z řady studentských formulí. Tentokrát nahlédneme do ostravské dílny týmu VŠB – Technické univerzity Ostrava. Studenti Fakulty strojní se tam s vervou pustili do stavby nového monopostu studentské formule #2 pro závodění na rok 2016!

Dragon 5 - Revoluční změny v podání TU Brno Racing

V tabletovém vydání MM Průmyslového spektra jste si mohli přečíst o tom, jak se dělají studentské formule v Praze. V tomto článku se přesuneme do Brna a podrobněji vás seznámíme s týmem TU Brno Racing.

Příklady táhnou: Stavět mosty mezi obory

Propojení techniky a medicíny. To je to, co především lákalo Evu Hrbáčkovou, když se rozhodovala, kterou univerzitu bude studovat. Volba proto padla na Fakultu biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze. Profesní cesta ji posléze zavedla do britského města Crawley, konkrétně do společnosti Elekta, která se zabývá radioterapií. Zde nyní pracuje na pozici produktového manažera.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit