Témata
Zdroj: Schunk Intec

Příklady táhnou: Snažit se přispět ke změně

Sám o sobě s oblibou říká, že je takový „mutant“ mezi strojařem a ekonomem. Avšak právě tato jeho „mnohooborovost“, či dnes obvyklejším výrazem multidisciplinarita, je pro něj na jeho současné pozici velkou výhodou. Manažer, o němž hovoříme, je Pavel Ambrož, jednatel společnosti Schunk Intec.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Po absolvování brněnského gymnázia začal studovat na Fakultě strojní VUT v Brně. Po dokončení třetího ročníku – tenkrát ještě neexistovalo bakalářské studium – se rozhodl přestoupit na nově vzniklou podnikatelskou fakultu, na které také následně absolvoval.

Přiznám se, že způsob, jakým došlo k rozhodnutí o pokračování na strojírenském oboru, mi dosud při pohledu několik desetiletí zpět připadá skoro až nadpozemský či metafyzický,“ vypráví Pavel Ambrož. „Vzpomínám si, jak jsem na dotazy typu: ‚Tak kam dál?‘ vždy stejně skálopevně odpovídal, ‚…to je přece jasné, strojárna…‘. V rodině jsme žádného čistého strojaře neměli, rodiče byli více stavaři, dále do minulosti byli předkové zemědělci. Vyrůstal jsem v době, kdy nebylo snadné péči o zařízení, stroje, auta a podobně svěřit komukoliv s odbornějšími znalostmi. Někdy to dokonce bylo zhola nemožné. Jedním důvodem byl nedostatek financí a druhým byl nedostatek, nebo i neexistence samotných odborných pracovníků jako takových. Jedinou možností byly různé ‚melouchy‘, kamarádi, kamarádi kamarádů, sousedé... Improvizace byla téměř vždy společným jmenovatelem. Nesmíme zapomenout, že například péči o bytový fond zastávaly tenkrát OPBH, o jejichž fungování, či spíše nefungování, se šířilo mnoho historek. A tak jsme se s tátou, podobně jako většina mužů v té době, stávali vždy podle potřeby opraváři, stavebními dělníky, instalatéry, elektrikáři, pomocnými dělníky, inženýry, konstruktéry, svářeči, stolaři, tesaři a mnoha dalšími. Možná tato rozmanitost činností, při kterých jsem přicházel do styku s různými stroji, přístroji a zařízeními, mi v mozku spojila nějakou synapsi, která mi určila další směr.

Rád bych zanechal potomkům zemi v takovém stavu, aby v ní byla radost žít. Nicméně pokud nebude více nás, liberálů, připraveno vstoupit do politiky nebo jinak přispět ke změně, pak nemůžeme očekávat, že se situace bude zlepšovat,“ říká Pavel Ambrož.
(Zdroj: Schunk Intec)

Když se Pavla Ambrože dnes zeptáte, kteří lidé nejvíce ovlivnili jeho profesní směřování, zamyslí se: „První osoba, která mi utkvěla v paměti, je paní (tenkrát ještě soudružka) učitelka Rybníčková, která nás na základní škole učila matematiku a fyziku. Možná to byla ona, nebo i kombinace s mým nastavením, ale od té doby se datuje můj zájem o matematiku a fyziku. Rodiče sháněli, tenkrát především ‚pod pultem‘, různé publikace o matematice a fyzice pro děti, kterých bylo opravdu pomálu a které mám dosud schované. Rodiče měli zcela jistě vliv nejen výchovou a osobním příkladem, ale i při výběru vzdělávacích institucí. Studium gymnázia probíhalo částečně v ‚revolučním‘ období, takže bylo v jistém smyslu chaotičtější. Na VUT v Brně se mi do paměti vryl neortodoxní přístup pana profesora Vrbky. Jeho pojetí výuky obávaného předmětu pružnost a pevnost, a i následných zkoušek bylo dostatečně psychicky náročné, aby zdůraznilo důležitost předmětu. Moji profesní dráhu také ovlivnil pan Jiří Charvát, ředitel společnosti Bibus, který mi jako elévovi s nulovými zkušenostmi a bez jakýchkoliv představ o obchodě dal šanci, aniž by si mě nějak výrazně lustroval či vyhodnocoval rizika způsobená mým zapojením do firmy.

Příležitost setkávat se s odborníky

V době, kdy Pavel Ambrož ukončil vysokoškolská studia, neoplývala naše země množstvím volných pracovních pozic. Najít dobrou práci bylo náročné. Pavel tedy nastoupil do firmy Kovoprojekta, kde pracoval na pozici asistenta projektů. Po roce svého působení však firmu opustil, aby si splnil jeden cestovatelský sen. Po návratu do ČR nastoupil jako manažer projektů do společnosti ABB.

Společnost Schunk se pravidelně prezentuje na MSV. Zde v roce 2024. (Zdroj: Schunk Intec)

Na této konkrétní pozici však pro mě prakticky nebyla práce, a tak jsem zkušební dobu trávil prosbami o alespoň nějakou práci nebo kopírováním výkresů,“ vzpomíná. „Nakonec jsem ještě ve zkušební době odešel a hledal dále. Člověk bez praxe si však tenkrát nemohl moc vybírat, takže jsem chodil na pohovory na opravdu rozmanité pozice. V záloze jsem měl, jako vlastník řidičského oprávnění pro vozidla skupiny C, i možnost stát se řidičem kamionu. Změnu přineslo rozhodnutí, že místo poslání životopisu poštou osobně zazvoním na firmu Bibus nabízející pozici obchodního zástupce. Ihned jsem byl ředitelem pozván na pohovor bez jakýchkoliv příprav a po relativně krátkém rozhovoru přijat.

Reklama
Reklama
Reklama

Začátky pochopitelně nebyly jednoduché. Přestože Pavel není typ extrovertního člověka, práce obchodníka jej bavila.

Kombinace samostatnosti a osobní zodpovědnosti s možností setkávat se s odborníky z různých oborů, a navíc být přítomen zavádění nových moderních technologií, ve mně probouzela nejpozitivnější pocity. Jednoduše mi to prostě ‚sedlo‘. Bavilo mě to, pracoval jsem v oboru, který mám rád a vystudoval jsem jej, co víc si přát,“ říká s odstupem času.

Překonat porodní bolesti

Jak se však posléze ocitl u firmy Schunk? „Společnost Bibus zastupuje mnoho firem, a proto každý obchodník má ‚pod palcem‘ více produktů,“ vysvětluje Pavel Ambrož. „Já jsem proto kromě jiných dostal na starosti i prodej ‚nějakého šunku‘, který přibyl relativně nově do širokého portfolia. Ze začátku byl prodej výrobků Schunk na našem trhu velmi náročný. Kvalita a poměr cena/výkon neměly téměř konkurenci, jenže přesvědčit zákazníky o relativně vysoké investici byla v tehdejší době často sisyfovská práce. Avšak postupně se finanční zdraví firem na trhu a jejich ochota k inovacím zlepšovaly, a tím se také pomalu a postupně zvyšoval obrat.

Pavel Ambrož se snaží svůj čas dělit mezi práci, rodinu – má dvě malé dcery – a své koníčky. (Zdroj: Schunk Intec)

Na konci roku 2002 se Pavel po dlouhém přemýšlení rozhodl podat výpověď a možná si splnit další cestovatelský sen. Tento jeho krok nezůstal samozřejmě okolí utajen.

Po nějaké době jsem obdržel telefonát přímo z firmy Schunk. Otázka zněla, zda bych byl ochoten zvážit případnou další spolupráci ‚napřímo‘ s tím, že v blízké budoucnosti se plánuje založení vlastního zastoupení pro Českou republiku,“ vzpomíná Pavel Ambrož. „Souhlasil jsem a v roce 2003 byla založena Schunk Liaison Office se sídlem v domě mých rodičů a jedním zaměstnancem v mé osobě.

Mezi jeho koníčky patří i různé druhy sportu. (Zdroj: Schunk Intec)

Tyto začátky měly podle jeho slov mnoho porodních bolestí. Obchodní výsledky však vykazovaly strmý nárůst, a tak bylo na začátku roku 2005 rozhodnuto o založení oficiálního zastoupení. Dne 25. dubna 2005 byla společnost Schunk Intec, s. r. o., zapsána do obchodního rejstříku, letos tedy slaví „kulatiny“, 20 let úspěšného působení na českém trhu.

Se začátky firmy podle slov Pavla Ambrože souvisí jedna vzpomínka: Na předem dohodnuté jednání s technickým ředitelem dorazil v obleku s kravatou. Jednání se účastnili i další pracovníci přímo z výroby.

Reklama

Průběh byl celkem standardní, avšak na závěr mi jeden z mistrů sdělil, že mají problém s jedním z našich sklíčidel,“ vzpomíná Ambrož. „Po zjištění podrobností jsme odešli přímo na dílnu, kde jsem po ‚ohledání místa činu‘ zjistil, že jedinou možností je se tomu ‚podívat na zoubek‘, tedy sklíčidlo ze stroje demontovat a kompletně rozdělat. Navíc se jednalo o relativně velké sklíčidlo. Zašel jsem tedy do auta, odložil kravatu a sako, oblékl pracovní plášť a s pomocí mistra a kolegy z Německa na telefonu sklíčidlo úspěšně ze stroje demontoval, rozdělal, zjistil problém, dokonce jej i opravil a po dvou hodinách vše uvedl do původního stavu. Mistr mi při loučení naprosto konsternován vysekl poklonu, že ještě v životě nezažil, aby mu člověk v obleku a kravatě udělal tak odborný servisní zásah, a navíc zdarma. Pověstnou třešničkou na dortu je skutečnost, že tato firma je stále naším aktivním zákazníkem.

Země, kde by byla radost žít

Na otázku, jestli má v současnosti nějaký další profesní sen, Pavel Ambrož odpovídá: „Moje aktuální pozice je pro mě skutečně splněný sen,“ konstatuje. „Jsem v technickém oboru, pracuji s fajn lidmi, snad oni rádi pracují se mnou. Snažím se předávat zkušenosti, navíc jsem schopen aplikovat i ekonomické a právní znalosti. Tedy v tomto ohledu jsem si splnil sen. O čem však stále více přemýšlím, je jistá forma veřejné služby. Přiznám se, že současné klima ve společnosti není podle mého názoru dobré. A nemyslím tím jen ten náš český rybníček, ale i západní demokratické společnosti jako takové. Radikalizace názorů, extremismus, upřednostňování síly před dialogem, prosazování jen vlastních názorů, neochota diskutovat, nerespektování ostatních, validace lži nebo cílené dezinformace, dehonestování, ústup empatie, nárůst arogance… A mohl bych pokračovat.

Na horách s kolegy ze společnosti Schunk International. (Zdroj: Schunk Intec)

Přes náročnost své práce se však Pavel Ambrož, jak sám říká, snaží maximalizovat strávený čas s rodinou, ačkoli by si dokázal představit, že toho času by bylo více.

Snažím se svůj čas dělit mezi práci, rodinu – máme dvě malé dcery – a své koníčky. Právě ony dvě malé bytosti mi každý den připomínají, že popovídat si třeba se zákazníky nebo známými o tom, co se nám nelíbí ve veřejném prostoru, je sice fajn, ale nic to nezmění. A já bych rád zanechal potomkům zemi v takovém stavu, aby v ní byla radost žít. Nicméně pokud nebude více nás, liberálů, připraveno vstoupit do politiky nebo jinak přispět ke změně, pak nemůžeme očekávat, že se situace bude zlepšovat,“ uzavírá Pavel Ambrož.


Vydání #6
Kód článku: 250642
Datum: 02. 06. 2025
Rubrika: Redakce / Management a řízení
Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Elektrické odjehlovací vřeteno pro roboty

Za pomoci robotů lze mnoho kroků následného zpracování provádět přesněji, rychleji a efektivněji. Pneumatické nástroje firmy Schunk jsou nyní doplněny o elektrické odjehlovací vřeteno RCE. Energeticky úsporný, nastavitelný nástroj je všestranně použitelný a poradí si se širokou škálou obrobků.

Automatizované výrobní buňky si navrhl sám

Ing. Zdeněk Krátký začal s výrobou nástrojů už téměř před dvaceti lety. Dnes vlastními nástroji vyrábí díly na zakázku. Zajímavé na tomto příběhu je zejména to, že zakázky rostou tak rychle, že si jen za poslední dva roky pořídil pět strojů Fanuc Robodrill. Uvnitř každého stroje se podle vlastního návrhu nachází robot, který obstarává výměnu přípravků s obrobky. Uchopovací a upínací techniku zabezpečil dlouholetý partner, společnost Schunk.

Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Chceme svítit

Povědomí o bývalém vojenském prostoru Stříbro v západní části naší republiky přinášejí buď vzpomínky osobního rázu, nebo přicházejí skrze narukované, kteří zde společně, převážně s romskými spoluobčany z tehdejšího východu Československa, v tankových praporech chránili naši republiku proti vpádu západních imperialistů. Doba se naštěstí změnila. Nyní je to rozvíjející se region jak díky blízkosti k Německu a hlavní dálniční tepně, tak i zásluhou generace techniků, kteří se zde kolem plzeňské Škody zrodili a po jejím rozpadu a rozmělnění se vydali na cestu soukromého podnikání ve strojírenském oboru. Do jedné z takových firem, nacházející se v Kladrubech u Stříbra, jsem se vypravil. Důvodem byla ukázka vzniku a růstu dalšího partnerství s dodavatelem technologií obrábění, společností Mazak.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit