Témata

Příklady táhnou aneb Mladí nechť jsou inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice. Vysoké školy a firmy bijí na poplach. V České republice je dlouhodobě velký nedostatek technicky vzdělaných lidí. Proto poptávka po technicích na trhu práce není překvapením. Vyvstává zde otázka, jak tuto situaci zlepšit. Odpověď není jednoduchá. Jen málo středoškoláků, kteří se rozmýšlejí, jakou cestou se bude ubírat jejich budoucí studium, přesvědčí argument téměř jistého zaměstnání v případě absolvování technického oboru. Mnohem větší výpovědní hodnotu mají ohlasy a názory lidí, kteří studium vysoké školy úspěšně absolvovali a nyní pracují na významných postech v technicky zaměřených firmách. Právě proto vám s nimi budeme každý měsíc přinášet rozhovory.

Tento článek je součástí seriálu:
Příklady táhnou aneb mladí nechť jsou inspirací
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Pro toto vydání jsme oslovili Ing. Romana Švábka, který nám poskytl odpovědi na naše otázky.

Jméno: Roman Švábek
Rok narození: 1982
Absolvent školy: ČVUT v Praze
Současná pozice: technologický skaut laserového centra HiLASE

Jakou střední školu jste studoval?A věnoval jste se během ní mimoškolním aktivitám?

Studoval jsem střední průmyslovou školu se zaměřením na strojírenství. Mé mimoškolní aktivity byly zcela standardní a nikterak se nevymykaly aktivitám mých tehdejších spolužáků, takže mimo školu jsem se věnoval také sportu a mým dalším koníčkům, zejména automobilové technice a hudbě.

Připraví studenta na VŠ technického směru lépe gymnázium, nebo průmyslová škola?

Jako příprava pro studium na VŠ technického směru je výhodnější průmyslová škola. Základní znalost technických věd, kterou student získá právě při studiu průmyslové školy, je pro jejich další hlubší studium velmi důležitá. Jedinou nevýhodou může být o něco horší připravenost na matematiku, která je zejména v počátku studia VŠ technického směru velmi náročná. Průmyslová škola v tomto směru nedá studentům tak hluboké znalosti matematiky jako gymnázium, takže je nutné chybějící znalosti doplnit až později na vysoké škole. Zároveň lze také očekávat, že gymnázium připraví studenty lépe z hlediska znalosti cizích jazyků, ale k tomu se dostaneme ještě později.

Pro jakou VŠ jste se rozhodl a jaké byly vaše důvody?

Rozhodl jsem se pro ČVUT v Praze, Fakultu strojní. Technika mě vždy velmi zajímala a po studiu na střední průmyslové škole se specializací na strojírenství, která mě velmi bavila, jsem chtěl poznat krásy techniky detailněji. ČVUT v Praze je nejprestižnější technickou univerzitou v České republice a jako pro Pražáka bylo moje rozhodování i z hlediska cestování a dopravy zcela jednoznačné.

Co vás na technice fascinuje?

Na technice nejvíce obdivuji fakt, že ve své podstatě vychází ze základních přírodních a fyzikálních zákonů, aplikuje je a snaží se jich využívat v plné míře. S neustále pokročilejšími technologiemi, ať už jde o samotnou konstrukci, materiály nebo výrobní procesy, dokážeme hranice posouvat stále dál, ale dříve či později dojdeme k bodu, za který je už dále posouvat nelze. Velmi dobře se dá tato filozofie vysvětlit na spalovacím motoru.Za dobu své existence prošel velmi výrazným evolučním procesem, ale pořád vychází ze základních zákonů termodynamiky a má své limity, které jsou mimo jiné důvodem vzniku a nynějšího neustálého rozšiřování různých alternativních pohonů.

Jaká je vaše specializace a proč jste zvolil právě tento obor?

Vystudoval jsem studijní obor Materiálové inženýrství. Jeho největší výhodu spatřuji v jeho univerzálnosti – náš okolní svět je v podstatě složen z různých materiálů. Pochopení chemického složení, struktury a možných tepelných či chemických úprav je pro jejich správné používání klíčové. Pokud se zaměříme na strojírenství, bez vhodně zvoleného materiálu je sebelepší konstrukce či výrobní technologie bezcenná, neboť právě materiál velmi zásadně ovlivňuje konečné vlastnosti výrobku. Správná volba materiálu má na jeho vlastnosti zásadní dopad, důležité jsou pevnostní charakteristiky, hmotnost, odolnost proti korozi, ale také estetické vlastnosti. Z tohoto důvodu díly z kompozitních materiálů s uhlíkovými vlákny hrdě vystavují na odiv svoji vrchní vrstvu, aniž by docházelo k jejímu překrytí neprůhledným lakováním. Podíl tohoto materiálu v konstrukcích napříč různými obory navíc stále narůstá.

V čem vidíte výhody a nevýhody technického vzdělávání v ČR?

Velkou výhodu spatřuji v kvalitě vysokoškolských pedagogů, která je navíc podpořena velmi dlouhou tradicí a historií technického vysokého školství v České republice. Za nevýhodu považuji stále velmi malou návaznost na konkrétní průmyslové podniky a ne zcela ideální schopnost reagovat na poslední technologické trendy. Pro ilustraci mohu uvést postřeh ze své nedávné služební cesty do Jižní Koreje – tamější nejstarší technická univerzita KAIST (Korea Advanced Institute of Science and Technology) byla založena v roce 1971. Nechť si cestu, kterou na poli průmyslu a špičkových technologií Jižní Korea od té doby ušla, zhodnotí každý sám. V České republice oproti tomu vývoj mnohdy stagnuje a na technických vysokých školách panuje v ne zcela mimořádných případech až averze vůči novým a progresivním technologiím, daná především nedostatkem odborníků ve středním věku, kteří by měli čas a zájem se těmto technologiím na odpovídající úrovni věnovat a předávat své znalosti studentům dál.

Na co by se měli studenti během studia zaměřit a čemu se naopak vyhnout?

Studentům doporučuji zaměřit se zejména na praxi během studia, která je pro jejich další uplatnění velmi důležitá. Zároveň doporučuji intenzivní studium cizích jazyků. Technik, byť sebelepší, který nedokáže výsledky své práce odpovídajícím způsobem prezentovat, se sám zbytečně omezuje. Ze své osobní zkušenosti vím, že pokud chce být Česká republika v technických oborech na mezinárodní úrovni konkurenceschopná, je třeba se na tuto oblast silně zaměřit. Studentům proto doporučuji neváhat, pokud se jim naskytne možnost studia v zahraničí. Velmi důležitým aspektem je tomto případě i výrazné rozšíření obzorů a otevření dalších příležitostí do budoucna.

Jaký máte názor na duální systém? Zavedl byste jej i v ČR?

Duální vzdělávání je dobrým způsobem k podpoření spolupráce odborných škol a průmyslové sféry, která je v ČR stále na špatné úrovni. Sousední Německo je ostatně výmluvným příkladem toho, že tento systém funguje, ač samozřejmě ani tam není situace zcela bezchybná. Případné zavedení tohoto systému v ČR by záviselo na jeho konkrétní podobě a finanční náročnosti, resp. návratnosti takového kroku.

Bylo pro vás těžké najít si praxi během studia, a co bylo její náplní?

Již téměř 10 let pracuji v oboru laserů a aplikací laserových technologií. S tímto oborem jsem začal během studia, kdy jsem se specializoval především na tepelné zpracování kovových materiálů pomocí laserového svazku. Bylo to ostatně i téma mojí diplomové práce. Velmi dobré technologické zázemí mi poskytlo Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (VCSVTT), kde jsem poté pracoval i po uzavření studia na řešení vývojových projektů pro firmy zejména z oboru obráběcích strojů a nástrojů, ale i z oblasti automotive, leteckého průmyslu či biomedicínckého inženýrství. Protože se mi pár velmi atraktivních projektů také podařilo přinést a získat, pracoval jsem zároveň přes půl roku jako grantový specialista, kdy jsem měl na starosti řízení a administraci všech VaV projektů za celé VCSVTT. Kromě čistě smluvního výzkumu financovaného přímo ze soukromých zdrojů a projektů podporovaných pomocí národních dotačních programů České republiky, jako TA ČR, GA ČR nebo MPO, se jednalo také o projekty financované z Evropské unie. To mi zajistilo velmi dobrý základ pro moji nynější práci, pro kterou je přehled o mezinárodních zdrojích možného financování různých projektů nesmírně důležitý.

Jaké jsou vaše doposud získané pracovní zkušenosti, jaký pracovní post nyní zastáváte?

Po téměř sedmi letech strávených ve VCSVTT, kde jsem měl možnost podílet se na desítkách průmyslových aplikací pro firmy z různých oborů, jsem již přes tři roky součástí týmu laserového centra HiLASE v Dolních Břežanech, které patří pod Fyzikální ústav AV ČR (FZÚ). Jeho hlavní náplní je vývoj a aplikace nových typů diodově čerpaných laserů s krátkými pulzy, velmi vysokým průměrným výkonem a vysokou opakovací frekvencí. Lasery s takovými parametry jsou naprosto unikátní a nejsou v tuto chvíli komerčně dostupné. V HiLASE mám konkrétně na starosti identifikaci a vyhledávání klíčových průmyslových aplikací těchto laserových systémů – řezání, svařování, mikroobrábění nebo tepelné zpracování. Jako technologický skaut hledám příležitosti pro transfer našich technologií a komercializaci našeho know-how po celém světě, od USA až po Japonsko. Systematický přístup se nám vyplácí – v loňském roce centrum HiLASE generovalo prakticky polovinu výsledků spolupráce s aplikační sférou za celý FZÚ a letošní rok bude ještě úspěšnější. Pokud se zaměříme čistě na český průmysl, mám na starosti vedení velmi zajímavých vývojových projektů pro firmy jako Škoda Auto nebo ČZ Strakonice.

S kolegy zároveň připravuji revoluční pracoviště pro technologii Laser ShockPeening (LSP) neboli vyklepávání materiálu rázovou vlnou generovanou laserem. Tato technologie, která významně zvyšuje únavovou životnost cyklicky namáhaných komponentů, a používá se proto zejména v leteckém průmyslu či v jaderné energetice, je v České republice naprosto unikátní. Díky kombinaci velmi výkonného laserového zdroje a flexibilního robotického pracoviště budeme schopni posunout kvalitu a produktivitu zpracování touto technologií na zcela novou úroveň, a to v celosvětovém měřítku. V tomto směru to ostatně mohou potvrdit i naše partnerská pracoviště ze Španělska, USA a Jihoafrické republiky, se kterými velmi úzce spolupracujeme. Naše vlastní experimentální stanice pro technologii LSP bude k dispozici v druhé polovině letošního roku. Ve velmi brzké době se tedy můžeme těšit na to, že se v Dolních Břežanech pomocí laseru HiLASE budou zpracovávat extrémně přesné a namáhané strojní součásti z celého světa, např. díly leteckých motorů. Díky velmi vysoké produktivitě a flexibilitě jsme ale již oslovili také obory, ve kterých použití technologie LSP dosud nebylo rentabilní, např. automobilový průmysl nebo výrobce obráběcích a tvářecích strojů a nástrojů. To je velmi důležité, neboť díky tomu dokážeme dostat tuto technologii lépe do povědomí uživatelů a zajistit tak její další rozšiřování. Úměrně tomu bude samozřejmě v budoucnu klesat také její cena.

Jaké jsou vaše další ambice?

Určitě plánuji zůstat v oblasti hi-tech výrobních technologií, neboť chci dále pomáhat přinášet inovace a nové technologie do průmyslu a dávat tak konstruktérům větší svobodu při návrhu jejich součástí. Nové technologie, konkrétně třeba právě lasery, totiž díky své přesnosti umožňují vyrábět stále lehčí a pevnější součásti, které bychom jinými technologiemi vyrobit nedokázali. To dovoluje vyrábět stroje se stále lepšími technickými parametry a posouvat ony pomyslné hranice možného stále dál. Ze svých dosavadních zkušeností s průmyslovými partnery z celého světa vím, že je to správná cesta.

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit