Témata
Reklama

Příklady táhnou aneb Mladí nechť jsou inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice. Vysoké školy a firmy bijí na poplach. V České republice je dlouhodobě velký nedostatek technicky vzdělaných lidí. Proto poptávka po technicích na trhu práce není překvapením. Vyvstává zde otázka, jak tuto situaci zlepšit. Odpověď není jednoduchá. Jen málo středoškoláků, kteří se rozmýšlejí, jakou cestou se bude ubírat jejich budoucí studium, přesvědčí argument téměř jistého zaměstnání v případě absolvování technického oboru. Mnohem větší výpovědní hodnotu mají ohlasy a názory lidí, kteří studium vysoké školy úspěšně absolvovali a nyní pracují na významných postech v technicky zaměřených firmách. Právě proto vám s nimi budeme každý měsíc přinášet rozhovory.

Tento článek je součástí seriálu:
Příklady táhnou aneb mladí nechť jsou inspirací
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Pro toto vydání jsme oslovili Ing. Romana Švábka, který nám poskytl odpovědi na naše otázky.

Reklama
Reklama

Jméno: Roman Švábek
Rok narození: 1982
Absolvent školy: ČVUT v Praze
Současná pozice: technologický skaut laserového centra HiLASE

Jakou střední školu jste studoval?A věnoval jste se během ní mimoškolním aktivitám?

Studoval jsem střední průmyslovou školu se zaměřením na strojírenství. Mé mimoškolní aktivity byly zcela standardní a nikterak se nevymykaly aktivitám mých tehdejších spolužáků, takže mimo školu jsem se věnoval také sportu a mým dalším koníčkům, zejména automobilové technice a hudbě.

Připraví studenta na VŠ technického směru lépe gymnázium, nebo průmyslová škola?

Jako příprava pro studium na VŠ technického směru je výhodnější průmyslová škola. Základní znalost technických věd, kterou student získá právě při studiu průmyslové školy, je pro jejich další hlubší studium velmi důležitá. Jedinou nevýhodou může být o něco horší připravenost na matematiku, která je zejména v počátku studia VŠ technického směru velmi náročná. Průmyslová škola v tomto směru nedá studentům tak hluboké znalosti matematiky jako gymnázium, takže je nutné chybějící znalosti doplnit až později na vysoké škole. Zároveň lze také očekávat, že gymnázium připraví studenty lépe z hlediska znalosti cizích jazyků, ale k tomu se dostaneme ještě později.

Pro jakou VŠ jste se rozhodl a jaké byly vaše důvody?

Rozhodl jsem se pro ČVUT v Praze, Fakultu strojní. Technika mě vždy velmi zajímala a po studiu na střední průmyslové škole se specializací na strojírenství, která mě velmi bavila, jsem chtěl poznat krásy techniky detailněji. ČVUT v Praze je nejprestižnější technickou univerzitou v České republice a jako pro Pražáka bylo moje rozhodování i z hlediska cestování a dopravy zcela jednoznačné.

Co vás na technice fascinuje?

Na technice nejvíce obdivuji fakt, že ve své podstatě vychází ze základních přírodních a fyzikálních zákonů, aplikuje je a snaží se jich využívat v plné míře. S neustále pokročilejšími technologiemi, ať už jde o samotnou konstrukci, materiály nebo výrobní procesy, dokážeme hranice posouvat stále dál, ale dříve či později dojdeme k bodu, za který je už dále posouvat nelze. Velmi dobře se dá tato filozofie vysvětlit na spalovacím motoru.Za dobu své existence prošel velmi výrazným evolučním procesem, ale pořád vychází ze základních zákonů termodynamiky a má své limity, které jsou mimo jiné důvodem vzniku a nynějšího neustálého rozšiřování různých alternativních pohonů.

Jaká je vaše specializace a proč jste zvolil právě tento obor?

Vystudoval jsem studijní obor Materiálové inženýrství. Jeho největší výhodu spatřuji v jeho univerzálnosti – náš okolní svět je v podstatě složen z různých materiálů. Pochopení chemického složení, struktury a možných tepelných či chemických úprav je pro jejich správné používání klíčové. Pokud se zaměříme na strojírenství, bez vhodně zvoleného materiálu je sebelepší konstrukce či výrobní technologie bezcenná, neboť právě materiál velmi zásadně ovlivňuje konečné vlastnosti výrobku. Správná volba materiálu má na jeho vlastnosti zásadní dopad, důležité jsou pevnostní charakteristiky, hmotnost, odolnost proti korozi, ale také estetické vlastnosti. Z tohoto důvodu díly z kompozitních materiálů s uhlíkovými vlákny hrdě vystavují na odiv svoji vrchní vrstvu, aniž by docházelo k jejímu překrytí neprůhledným lakováním. Podíl tohoto materiálu v konstrukcích napříč různými obory navíc stále narůstá.

V čem vidíte výhody a nevýhody technického vzdělávání v ČR?

Velkou výhodu spatřuji v kvalitě vysokoškolských pedagogů, která je navíc podpořena velmi dlouhou tradicí a historií technického vysokého školství v České republice. Za nevýhodu považuji stále velmi malou návaznost na konkrétní průmyslové podniky a ne zcela ideální schopnost reagovat na poslední technologické trendy. Pro ilustraci mohu uvést postřeh ze své nedávné služební cesty do Jižní Koreje – tamější nejstarší technická univerzita KAIST (Korea Advanced Institute of Science and Technology) byla založena v roce 1971. Nechť si cestu, kterou na poli průmyslu a špičkových technologií Jižní Korea od té doby ušla, zhodnotí každý sám. V České republice oproti tomu vývoj mnohdy stagnuje a na technických vysokých školách panuje v ne zcela mimořádných případech až averze vůči novým a progresivním technologiím, daná především nedostatkem odborníků ve středním věku, kteří by měli čas a zájem se těmto technologiím na odpovídající úrovni věnovat a předávat své znalosti studentům dál.

Na co by se měli studenti během studia zaměřit a čemu se naopak vyhnout?

Studentům doporučuji zaměřit se zejména na praxi během studia, která je pro jejich další uplatnění velmi důležitá. Zároveň doporučuji intenzivní studium cizích jazyků. Technik, byť sebelepší, který nedokáže výsledky své práce odpovídajícím způsobem prezentovat, se sám zbytečně omezuje. Ze své osobní zkušenosti vím, že pokud chce být Česká republika v technických oborech na mezinárodní úrovni konkurenceschopná, je třeba se na tuto oblast silně zaměřit. Studentům proto doporučuji neváhat, pokud se jim naskytne možnost studia v zahraničí. Velmi důležitým aspektem je tomto případě i výrazné rozšíření obzorů a otevření dalších příležitostí do budoucna.

Jaký máte názor na duální systém? Zavedl byste jej i v ČR?

Duální vzdělávání je dobrým způsobem k podpoření spolupráce odborných škol a průmyslové sféry, která je v ČR stále na špatné úrovni. Sousední Německo je ostatně výmluvným příkladem toho, že tento systém funguje, ač samozřejmě ani tam není situace zcela bezchybná. Případné zavedení tohoto systému v ČR by záviselo na jeho konkrétní podobě a finanční náročnosti, resp. návratnosti takového kroku.

Bylo pro vás těžké najít si praxi během studia, a co bylo její náplní?

Již téměř 10 let pracuji v oboru laserů a aplikací laserových technologií. S tímto oborem jsem začal během studia, kdy jsem se specializoval především na tepelné zpracování kovových materiálů pomocí laserového svazku. Bylo to ostatně i téma mojí diplomové práce. Velmi dobré technologické zázemí mi poskytlo Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (VCSVTT), kde jsem poté pracoval i po uzavření studia na řešení vývojových projektů pro firmy zejména z oboru obráběcích strojů a nástrojů, ale i z oblasti automotive, leteckého průmyslu či biomedicínckého inženýrství. Protože se mi pár velmi atraktivních projektů také podařilo přinést a získat, pracoval jsem zároveň přes půl roku jako grantový specialista, kdy jsem měl na starosti řízení a administraci všech VaV projektů za celé VCSVTT. Kromě čistě smluvního výzkumu financovaného přímo ze soukromých zdrojů a projektů podporovaných pomocí národních dotačních programů České republiky, jako TA ČR, GA ČR nebo MPO, se jednalo také o projekty financované z Evropské unie. To mi zajistilo velmi dobrý základ pro moji nynější práci, pro kterou je přehled o mezinárodních zdrojích možného financování různých projektů nesmírně důležitý.

Jaké jsou vaše doposud získané pracovní zkušenosti, jaký pracovní post nyní zastáváte?

Po téměř sedmi letech strávených ve VCSVTT, kde jsem měl možnost podílet se na desítkách průmyslových aplikací pro firmy z různých oborů, jsem již přes tři roky součástí týmu laserového centra HiLASE v Dolních Břežanech, které patří pod Fyzikální ústav AV ČR (FZÚ). Jeho hlavní náplní je vývoj a aplikace nových typů diodově čerpaných laserů s krátkými pulzy, velmi vysokým průměrným výkonem a vysokou opakovací frekvencí. Lasery s takovými parametry jsou naprosto unikátní a nejsou v tuto chvíli komerčně dostupné. V HiLASE mám konkrétně na starosti identifikaci a vyhledávání klíčových průmyslových aplikací těchto laserových systémů – řezání, svařování, mikroobrábění nebo tepelné zpracování. Jako technologický skaut hledám příležitosti pro transfer našich technologií a komercializaci našeho know-how po celém světě, od USA až po Japonsko. Systematický přístup se nám vyplácí – v loňském roce centrum HiLASE generovalo prakticky polovinu výsledků spolupráce s aplikační sférou za celý FZÚ a letošní rok bude ještě úspěšnější. Pokud se zaměříme čistě na český průmysl, mám na starosti vedení velmi zajímavých vývojových projektů pro firmy jako Škoda Auto nebo ČZ Strakonice.

S kolegy zároveň připravuji revoluční pracoviště pro technologii Laser ShockPeening (LSP) neboli vyklepávání materiálu rázovou vlnou generovanou laserem. Tato technologie, která významně zvyšuje únavovou životnost cyklicky namáhaných komponentů, a používá se proto zejména v leteckém průmyslu či v jaderné energetice, je v České republice naprosto unikátní. Díky kombinaci velmi výkonného laserového zdroje a flexibilního robotického pracoviště budeme schopni posunout kvalitu a produktivitu zpracování touto technologií na zcela novou úroveň, a to v celosvětovém měřítku. V tomto směru to ostatně mohou potvrdit i naše partnerská pracoviště ze Španělska, USA a Jihoafrické republiky, se kterými velmi úzce spolupracujeme. Naše vlastní experimentální stanice pro technologii LSP bude k dispozici v druhé polovině letošního roku. Ve velmi brzké době se tedy můžeme těšit na to, že se v Dolních Břežanech pomocí laseru HiLASE budou zpracovávat extrémně přesné a namáhané strojní součásti z celého světa, např. díly leteckých motorů. Díky velmi vysoké produktivitě a flexibilitě jsme ale již oslovili také obory, ve kterých použití technologie LSP dosud nebylo rentabilní, např. automobilový průmysl nebo výrobce obráběcích a tvářecích strojů a nástrojů. To je velmi důležité, neboť díky tomu dokážeme dostat tuto technologii lépe do povědomí uživatelů a zajistit tak její další rozšiřování. Úměrně tomu bude samozřejmě v budoucnu klesat také její cena.

Jaké jsou vaše další ambice?

Určitě plánuji zůstat v oblasti hi-tech výrobních technologií, neboť chci dále pomáhat přinášet inovace a nové technologie do průmyslu a dávat tak konstruktérům větší svobodu při návrhu jejich součástí. Nové technologie, konkrétně třeba právě lasery, totiž díky své přesnosti umožňují vyrábět stále lehčí a pevnější součásti, které bychom jinými technologiemi vyrobit nedokázali. To dovoluje vyrábět stroje se stále lepšími technickými parametry a posouvat ony pomyslné hranice možného stále dál. Ze svých dosavadních zkušeností s průmyslovými partnery z celého světa vím, že je to správná cesta.

Reklama
Související články
Elektromobilita pro energetickou nezávislost

Téměř veškeré hlavní fosilní zdroje energie planety – ropa nebo uhlí, se nacházejí v nějak problematických oblastech, ať už místem, nebo politicky, či ekonomicky, a závislost na nich je snadno zneužitelná. Proto je snaha o energetickou samostatnost tak strategicky důležitá pro celou Evropu.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Česko a Sasko společně pro plasty

Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

Související články
Výzkum, vývoj, simulace - z Čech až na konec světa

„Všeobecný přehled je vlastně to nejlepší, co styl vysokoškolského vzdělání v Česku mladým lidem dává. Ještě zlepšit jazyky a máme – s malou nadsázkou řečeno – celou Evropu v hrsti.“ To jsou slova Ing. Jakuba Jelínka, vedoucího Střediska virtuálních simulací v německé společnosti TÜV SÜD Czech, které se věnuje nejen zkušebnictví a testování.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Partnerství k podpoře a zviditelnění strojařiny

Česká republika se v současné době nachází v celé řadě oblastí na rozcestí. K těm nejzásadnějším patří školství, které od roku 1990 prochází dramatickým vývojem a stále hledá svoji optimální cestu, bohužel s velmi často měněnými cílovými souřadnicemi. Základním úkolem vzdělávacího systému vždy bylo připravit jedince nejen na život, a to v čím dál složitějším prostředí, ale jasnou součástí tohoto úkolu musí být u vysokých a středních škol – s podporou základních a mateřských – příprava na budoucí profesi s plnohodnotným a přínosným uplatněním na trhu práce.

Příklady táhnou aneb Mladí nechť jsou inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci vracíme.

Možnosti v prosperující firmě

Je na zaměstnanci, jak dokáže využít zavedený systém kariérního postupu a prosadit se třeba z pozice obráběče kovů na vyšší manažerský post, říká personalistka firmy Brück AM Drahomíra Smetáková.

Srovnávat srovnatelné

V dnešní době se lze poměrně často setkat s názorem o poklesu úrovně našeho školství, mimo jiné i v technické oblasti. Jako nejčastěji nabízenými důvody se uvádí podfinancování škol a pedagogů, malá popularita odborné vzdělanosti a výuky řemesel, vysoký počet studentů až honba za vědeckými výkony na vysokých školách namísto zodpovědné a individuální práce se studenty.

Jak zvýšit motivaci pro studium a práci ve strojařině

V dnešním světě, kterému vládne technologický pokrok, dokážou v konkurenci obstát zejména ty země, které disponují dostatkem kvalitních technických odborníků. Zajistit kvalitní technické vzdělání adekvátnímu počtu mladých lidí nebyl v minulosti v České republice problém. Dnešní sociologické prognózy a demografický vývoj však naznačují opačný trend - podle statistik hrozí, že Česká republika bude již brzy čelit alarmujícímu nedostatku vysokoškolsky vzdělaných odborníků v technických oborech.

Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Výběr nejlepšího vývojáře

V mnoha strojírenských firmách, které jsem navštívil, mají inovace rozděleny na dvě části: CI (Continual Improvement) - kontinuální zlepšování, a R&D (Research and Development) - výzkum a vývoj. Oddělení CI se obvykle stará o drobnější technická a organizační zlepšování v procesech a v provozech. Souvisí s lean managementem, metodou Six Sigma a metodou kaizen (každý den na každém pracovišti jedno malé zlepšení). Oddělení R&D má za úkol, často ve spolupráci se strategickým marketingem, vyvíjet nové produkty - výrobky nebo služby. Strategický marketing ve spolupráci s topmanagementem zase vymýšlí nové obchodní modely. Zřejmě v podnicích nenajdete oddělení, které by nemuselo něco zlepšovat a inovovat. Které aktivity jsou nejnáročnější? Asi změna konceptu - skoková inovace. Ale jak na trhu práce najít člověka, který to bude umět?

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký smysl spatřujete v existenci zahraničních studentů – a to z úhlu pohledu spolustudentů, univerzity a společnosti jako takové? Kolik těchto studentů aktuálně máte na fakultě ve studijních programech v bakalářském a navazujícím mag-isterském stupni? Sledujete dále jejich cestu – odcházejí z republiky, nebo zůstávají?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit