Témata
Reklama

Příklady táhnou aneb Mladí nechť jsou inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.

Tento článek je součástí seriálu:
Příklady táhnou aneb mladí nechť jsou inspirací
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Vysoké školy a firmy bijí na poplach. V České republice je dlouhodobě velký nedostatek technicky vzdělaných lidí. Proto poptávka po technicích na trhu práce není překvapením.

Vyvstává zde otázka, jak tuto situaci zlepšit. Odpověď není jednoduchá. Jen málo středoškoláků, kteří se rozmýšlejí, jakou cestou se bude ubírat jejich budoucí studium, přesvědčí argument téměř jistého zaměstnání v případě absolvování technického oboru. Mnohem větší výpovědní hodnotu mají ohlasy a názory lidí, kteří studium vysoké školy úspěšně absolvovali a nyní pracují na významných postech v technicky zaměřených firmách. Právě proto vám s nimi budeme každý měsíc přinášet rozhovory.

Pro toto vydání jsme oslovili Ing. Jiřího Horčičku, který nám poskytl odpovědi na naše otázky.

Reklama
Reklama
Reklama

Jakou střední školu jste studoval? A věnoval jste se během ní mimoškolním aktivitám?

Vystudoval jsem Střední průmyslovou školu Betlémská, která mi dala dobrý základ pro ekonomicko-technické zaměření. To jsem už od základní školy chtěl studovat a pokračoval jsem v něm i na škole vysoké. Kromě odborných strojírenských předmětů jsem si vyzkoušel různé manuální činnosti, jako soustružení, frézování, kování nebo svařování. V té době mezi mé mimoškolní aktivity patřil sport, především fotbal, který stále hraji aktivně na amatérské úrovni, ale také programování a četba.

Jméno: Jiří Horčička
Rok narození: 1986
Absolvent školy: ČVUT Praha
Současná pozice: manažer produktového vývoje, Bisnode Česká republika

Připraví studenta na VŠ technického směru lépe gymnázium, nebo průmyslová škola?

Samozřejmě velmi záleží především na kvalitě školy samotné a možná ještě více na přístupu samotného studenta k jeho studiu. Obecně bych řekl, že gymnázium připraví studenta lépe k přijímacím pohovorům a samostatnosti pro budoucí studium na vysoké škole. Studenti gymnázií vždy vynikali v matematice, fyzice a později i v mechanice. Můj nejlepší kamarád z ČVUT byl opravdu bravurní v matematice a volbou oboru Aplikovaná mechanika si připravil skvělý start do budoucí kariéry, kde je dnes skutečně žádanou osobností.

Na druhou stranu odborné školy dávají studentům mnohem lepší základ pro studium strojírenských předmětů, jako je strojírenská technologie, materiály nebo nauky o částech strojů. Když jsem se rozhodoval o střední škole, záměrně jsem zvolil průmyslovou školu, kde jsem chtěl dosáhnout konkrétní odbornosti. Ani po svém absolutoriu bych svou volbu neměnil a znovu bych si vybral průmyslovou školu.

Pro jakou VŠ jste se rozhodl a jaké byly vaše důvody?

Rozhodl jsem se pro České vysoké učení technické v Praze, protože jsem chtěl pokračovat v oboru, který jsem začal na střední průmyslové škole. Chtěl jsem
kombinovat strojní inženýrství s „měkkými“ manažerskými a ekonomickými dovednostmi. Vliv na mě bezesporu měla také skutečnost, že v naší rodině jsou tři strojní inženýři a další tři odborníci z oboru strojírenství i stavebnictví. K technice jsem měl vždy poměrně blízko.

Co vás na technice fascinuje?

Zajímá mě veškerý vývoj a technologie, takže odpověď by zněla: Technika. Dodnes mě fascinují moderní technologie, a to nejen ty, kterým rozumím, ale o to víc i ty, které nechápu. Vždy jsem se chtěl ve svém životě věnovat vyvíjení něčeho nového. Nakonec se mi to podařilo v mém současném povolání, ačkoliv se samotným strojírenstvím nesouvisí.

Jaká je vaše specializace a proč jste zvolil právě tento obor?

Mojí specializací je řízení a management podniku. Řízení lidí, které do tohoto oboru spadá, považuji za alfu a omegu ekonomického systému a podnikání především. Dále jsem samozřejmě chtěl získat dovednosti potřebné k řízení i dalších zdrojů podniku. Na Ústavu řízení a ekonomiky podniku jsem se naučil i mnoho o finančnictví, controllingu a řízení rizik, z čehož dodnes čerpám neustále při své práci.

V čem vidíte výhody a nevýhody technického vzdělávání v ČR?

Myslím, že technické vzdělávání vždy mělo a bude mít velkou perspektivu. Ať už mluvíme o strojírenství, stavebnictví, elektrotechnice nebo kterémkoliv jiném technickém oboru. Z vlastní zkušenosti vím, že nadnárodní korporace často zjistí, že i v Čechách jsou skvělí odborníci a technici a že nejsme jen levnou pracovní silou v rámci Evropy. Výhodou technického vzdělávání je tedy bezesporu jeho perspektivita a dále pak kvalita českého školství v tomto směru. Nevýhodou jsou menší materiální zdroje vysokých škol. Školám tak často chybí prostředky k vytvoření nejmodernějšího učebního prostředí pro studenty a jejich praktickou výuku, která by podložila tu kvalitní teoretickou.

Na co by se měli studenti během studia zaměřit a čemu se naopak vyhnout?

Studenti by se měli během svého studia zaměřovat především na praktickou aplikaci svých poznatků. V rámci výuky je mnoho příležitostí, jak realizovat různé projekty nebo spolupracovat s podniky. Schopnost studenta uvádět své znalosti do života v reálných situacích je jeho největší aktivum pro budoucí povolání. Vyhnout by se měl především prokrastinaci, která snad všechny, mě nevyjímaje, provázela během studia.

Jaký máte názor na duální systém? Zavedl byste jej i v ČR?

Duální systém je v základu vynikající idea, která může vést studenty k jejich budoucí specializaci. Zastávám názor, že studium by mělo vždy v sobě zahrnovat
významnou část praktické výuky a školy by měly vyhledávat příležitosti, jak spolupracovat s podnikovým sektorem. Naše společnost také aktivně spolupracuje s
katedrou počítačové grafiky a interakce na FEL ČVUT, kde se ve druhém semestru podílí na seminářích pro tvorbu mobilních aplikací. Studenti tak mají příležitost
realizovat skutečné případy z praxe při svém studiu.

Duální systém samotný ve svém praktickém uplatnění může mít však své nevýhody. Pro participaci na tomto systému budou mít jistě mnohem větší prostor korporace a velké podniky a může to jistým způsobem znevýhodňovat menší firmy při náboru zaměstnanců z řad absolventů. Princip duálního systému se mi líbí, ovšem je třeba ho uvést do života správným způsobem. České vysoké školy už dnes s podnikovým sektorem spolupracují, takže studenti často mohou získat neocenitelné praktické poznatky a případně najít uplatnění ve firemním sektoru už během studia. Nemyslím tedy, že duální systém by v ČR byl něčím vyloženě novým.

Bylo pro vás těžké najít si praxi během studia? Co bylo její náplní?

Nebylo. Jsem ovšem trochu specifický případ. Začal jsem už před zahájením vysokoškolského studia brigádně pracovat jako analytik ve firmě, ve které stále
působím. Během let jsem vždy našel novou výzvu pro svou práci a především jsem se většinu své profese měl co nového učit. To pro mě bylo, kromě příjmu, zatím tím nejdůležitějším, co jsem od své práce očekával. Pravda je, že jsem začal působit ve firmě, která měla asi deset zaměstnanců a dnes jich má už 150. Měl jsem štěstí na svého zaměstnavatele.

Jaké jsou vaše doposud získané pracovní zkušenosti, jaký pracovní post nyní zastáváte?

Většinu svých pracovních zkušeností jsem získal v dnešní společnosti Bisnode Česká republika, a. s., dříve Albertina Data, s. r. o. Pracoval jsem v pozicích analytika, produktového manažera i ředitele výroby dat. Každá z těchto profesí mi něco dala. Od odborných až po manažerské dovednosti. Poslední zmíněná pozice mi dala příležitost řídit velký tým s poměrně specifickým zaměřením na zpracování dat ve firmě, pro kterou je to hlavní provozní činnost. Vzhledem k tomu, že společnost stále rostla, hledal jsem své uplatnění ve vysněném vývoji. Byla mi poskytnuta příležitost řídit vývoj nové hlavní produktové platformy společnosti, které jsem se s chutí chopil v roli manažera produktového vývoje. Dnes tak mohu říci, že jsem uvedl do provozu několik úspěšných produktů, které pomáhají našim zákazníkům minimalizovat obchodní a podnikatelská rizika a které již vydělaly první miliony naší společnosti.

Jaké jsou vaše další ambice?

Zabývat se tím, co mě opravdu baví. Mým hlavním cílem je vytvářet nástroje pro lidi,kteří je používají, a tomu je podřízeno téměř vše, co ve své práci dělám. Proto mezi mé hlavní ambice patří prohloubení znalostí o tom, jak pracují lidé v oblasti řízení rizik v bankách i malých firmách. Dále můj osobní rozvoj v oblasti řízení lidí a softwarových projektů. Mým dalším přáním a velkou výzvou je úspěšné pokračování v doktorském studiu na Ústavu řízení a ekonomiky podniku Fakulty strojní na ČVUT a práce na predikčních ekonomických modelech založených na uměle inteligentních algoritmech.


Reklama
Související články
Knižní tipy

Knižní tipy pro čtenáře MM Průmyslového spektra

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Příklady táhnou aneb Mladí nechť jsou inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.
Vysoké školy a firmy bijí na poplach. V České republice je dlouhodobě velký nedostatek technicky vzdělaných lidí. Proto poptávka po technicích na trhu práce není překvapením.
Vyvstává zde otázka, jak tuto situaci zlepšit. Odpověď není jednoduchá. Jen málo středoškoláků, kteří se rozmýšlejí, jakou cestou se bude ubírat jejich budoucí studium, přesvědčí argument téměř jistého zaměstnání v případě absolvování technického oboru. Mnohem větší výpovědní hodnotu mají ohlasy a názory lidí, kteří studium vysoké školy úspěšně absolvovali a nyní pracují na významných postech v technicky zaměřených firmách. Právě proto vám s nimi budeme každý měsíc přinášet rozhovory.

Související články
Příklady táhnou aneb mladí budiž inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Nevyléčitelná nemoc českého průmyslu

V současnosti je realita České republiky, jako malé exportní země, která nemá mnoho domácích firem se svými vlastními finálními výrobky prodejnými do celého světa velmi nebezpečná, neboť zkrachují-li naši odběratelé, zkrachujeme s nimi. Jsme pouze zemí nádeníků a hrozí nám novodobé nevolnictví. Z pozice subdodavatele je dnešní výše přijímaného státního dluhu nesplatitelná.

Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Správný člověk na správné místo

„V čem někdo vidí zvláštnost, já vidím unikátnost a uplatnitelnost pro danou pozici. To, co člověka diskvalifikuje v jedné firmě, tak ho naopak kvalifikuje v druhé,“ říká jeden ze zakladatelů a průkopníků českého headhuntingu Jan Bubeník, se kterým jsme si povídali o tom, proč je důležitější diverzifikovat lidské zdroje než výrobu, jak se připravit na nástupnictví v rodinné firmě, jaký typ manažera je pro firmu nejefektivnější a jakou dnes mají majitelé společností přijmout personální strategii, aby posbírali ty nejlepší lidi, kteří by hrdě nosili jejich dres.

Fórum výrobních průmyslníků

Co podle vás pomůže zvýšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Jakou nápravu nedostatků, jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury, shledáváte jako klíčové pro další rozvoj podnikání?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit