Témata
Reklama

Příklady táhnou aneb mladí budiž inspirací

Téměř na všech tuzemských technických fakultách (až na čestné výjimky) permanentně klesá počet studentů. Důvodem není v globálním pojetí snižující se zájem mladé generace o studium na vysokých školách. Naopak, humanitní obory na veřejnoprávních školách či ekonomické a manažerské na těch soukromých se těší čím dál většímu zájmu. Přesto pokračuje trend snižování zájmu o studium technických oborů i přes skutečnost, že právě po těchto absolventech a žádných jiných je v praxi zvyšující se zájem a do budoucna s ohledem na vývoj hi-tech techniky tomu nebude jinak. Přesto se absolventi středních škol stále hlásí na humanitní obory, po jejichž absolvování získávají stále obtížněji uplatnění a nakonec končí například i jako pokladní v supermarketech.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Studenti technických oborů nacházejí uplatnění ve špičkových specializacích, získávají drahocenné zkušenosti v zahraničí u matek svých zaměstnavatelů. Po stáži se velká část z nich vrací zpět do vlasti na vysoké manažerské posty či na soukromé podnikání obohacena o obrovské zkušenosti a kontakty v technické a obchodní sféře.

A právě tyto osoby v našem seriálu oslovujeme. Měsíc co měsíc přinášíme příběhy mladých lidí, kteří využili příležitosti odejít do zahraničí za odborným poznáním a nyní pracují na vysokých pozicích v prestižních světově působících společnostech. Rádi bychom, aby následující příběhy byly inspirací nejen pro středoškoláky při volbě jejich další studijní cesty.

Reklama
Reklama
Reklama

Příběh druhý

Ing. Bedřich Doležal, Honeywell, North America, USA, Site Director

Rok narození: 1979

Jakou vysokou školu jste studoval a z jaké střední školy jste přišel?

Po maturitě na pražské Střední průmyslové škole strojnické v Betlémské ulici jsem nastoupil na ČVUT v Praze, Fakultu strojní, kde jsem úspěšně absolvoval nejprve bakalářský a následně magisterský stupeň v oboru výrobní inženýrství.

Proč jste se rozhodl pro studium této vysoké školy a konkrétní specializace?

Můj otec také vystudoval Fakultu strojní ČVUT v Praze. V době mého dospívání zastával vysoké manažerské pozice a měl možnost cestovat. V mých šesti letech jsme celá rodina odjeli na pět let do Jižní Ameriky. Ve firmě, kde můj táta pracoval jako ředitel, bylo hodně strojního zařízení (traktory Zetor, obráběcí stroje, vysokotlaké potrubí apod.) a já tam trávil své dětství.

V té době jsem si řekl, že chci být jako můj táta, a vydrželo mi to až do současné doby. Co se týče oboru, chtěl jsem jít na Ústav řízení a ekonomiky podniku, ale bakalářský program nebyl k dispozici, a tak jsem zvolil Ústav strojírenské technologie, kde jsem vystudoval obor s názvem Strojírenská technologie a management. V magisterském studiu jsem vystudoval obor Výrobní inženýrství.

Na co z dob studií vzpomínáte rád, co naopak bylo špatné a v čem by se mělo v porovnání se světem naše technické vysoké školství zlepšit?

Rád vzpomínám na roční výměnný studijní program. Po absolvování bakalářského studia jsem odjel studovat na univerzitu Strathclyde v Glasgowě ve Velké Británii. Byl to pro mě šok v mnoha směrech. Škola byla zaměřená více do praxe v porovnání s ČVUT v Praze. Studenti navrhovali a pak vyráběli prototypy, např. aut či jiné techniky. Také jsem byl překvapen ze způsobu zkoušek. Všechny byly jen písemnou formou a opravující pedagog neviděl jméno studenta. Tím se odbourala jakákoliv forma zaujetí, ať už kladného či záporného. K tomu všechny zkoušky proběhly v jednom či dvou dnech. Z pražské fakulty jsem byl zvyklý učit se jen na jednu zkoušku a po deseti až čtrnácti dnech na další.

Oproti tomu nerad vzpomínám na první roky na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Škola se snažila nabrat maximální počet studentů, aby dostala co nejvyšší možné dotace. Pro některé profesory nebylo důležité, zda student uspěje. Student byl jen číslo, které se pravděpodobně nedostane do dalšího ročníku. A podle toho se pak někteří chovali. Vzájemné chování mezi profesorem a studentem se hodně zlepšilo až počínaje třetím ročníkem.

Osobně jsem zastáncem toho, aby se studium na vysoké škole platilo. Samozřejmě to musí být v mezích úměrnosti, ne jako v USA, kde za magisterské studium zaplatíte i čtyři miliony korun.

Když budou studenti v ČR přispívat cca 20 tisíc za semestr, budou se více snažit a škola bude mít mnohem lepší vybavení, které je v současné době nesrovnatelné se zahraničními školami. Také je potřeba více propojit studium s praxí. Školy v zahraničí mají mnoho partnerů v podobě světoznámých podniků. Podniky tak vyhledávají své budoucí zaměstnance.


Na co by se měli studenti během studia soustředit a čeho naopak vyvarovat?

Student by se měl snažit načerpat praktické zkušenosti před dokončením studia. ´Kromě jiného si tím vytvoří kontakty, které se mu mohu v budoucnu hodit. Dále by se student měl vyvarovat přílišného spěchání za titulem. Důležité je najít sám sebe. Znám mnoho mladých lidí, kteří přerušili studium a odjeli na rok cestovat po světě. Naučili se postarat se sami o sebe, poznali svět, zdokonalili se v cizím jazyce. To je v dnešním globalizovaném světě hodně důležité.

Jakou máte dosavadní praxi, z jakých nabídek jste si po absolvování vysoké školy následně vybíral?

V době, kdy jsem studoval v zahraničí, jsem se musel rozhodnout, zda mám zůstat a dokončit studium tam, nebo se vrátit do ČR. V jednom z těch dnů mi táta přeposlal inzerát, že se ve společnosti Honeywell otevírá Trainee program. Byl to jednoroční program pro absolventy VŠ. Absolvent pracoval každý měsíc na jiných pozicích, aby poznal firemní kulturu a kdo je za co odpovědný a na konci vypracoval předem daný projekt.

Z mnoha zájemců nás vzali deset a já měl zaměření na procesního inženýra. V daném roce jsem pracoval jako dělník na lince, dále jsem pracoval v oddělení nákupu, oddělení financí, logistice, kvalitě, v oddělení pro bezpečnost práce a v oddělení, které mělo na starosti zlepšování firemních procesů. To byly mé pracovní začátky

Dosavadní praxe:

1. TRCZ, Lovosice – dodavatel bezpečnostních pásů a senzorů pro firmu Toyta ČR/Japonsko: 8 měsíců, NPI Process Engineer
2. Honeywell, Brno ČR: 1 rok, Trainee, Process Engineer, Production Planner
3. Honeywell, EMEA Evropa: 4 roky, Industrial Engineer, Logistic Director
4. Honeywell, North America USA: 2 roky, Process Improvement Director pro 6 výrobních závodů
5. Honeywell, North America USA: 1 rok, Site Director

K tomu spolupracuji s konzultační firmou Lean Expert jako Lead Traineer. V USA, Africe či v Asii školím Lean Manufacturing, Startegy Deployment atd.

Jakým způsobem (cestou) jste se dostal na stávající post a za co jste zodpovědný?

Po absolvování Trainee programu jsem dostal nabídku, abych zůstal ve firmě Honeywell jako inovační inženýr. Po čtyřech letech v této brněnské firmě jsem dostal nabídku přestěhovat se do USA. Tam jsem odcházel z pozice ředitele logistiky pro závod, ve kterém pracovalo něco kolem 700 zaměstnanců a já řídil tým 70 lidí. Měl jsem za sebou několik projektů v evropském měřítku. Například jsem byl odpovědný za rozjezd distribučního centra pro Honeywell ve střední Evropě.

Závod vedený ing. Doležalem je částí divize Honeywell UOP (United Oil Products), která navrhuje a vyrábí systémy pro rafinerie a těžařské společnosti. Jeden z produktů je tzv. Flare systém, jenž je např. použit v ropné rafinerii a slouží ke kontrolovanému spalování přebytečného plynu. V opačném případě by mohlo dojít k samovznícení plynu a k následnému výbuchu.

Tyto systémy jsou z nerezové oceli a  jsou navrhované na míru pro každého zákazníka. Výroba je z převážné většiny manuální a jsou k ní zapotřebí kvalifikovaní svářeči. Výrobek je koncipován jako vysokotlaká nádoba a hlavní svary se pro zajištění kvality rentgenují.

Doba výroby jednoho kusu se pohybuje od cca 400 hodin do 2 000 hodin a cena výrobku činí 200 tisíc až 1mil. USD.

V USA jsem začal jako inovační ředitel a měl jsem pod sebou tři výrobní podniky, strategický nákup, zákaznické oddělení a logistiku, to vše pro celou Severní Ameriku. V té době mi nebylo ani třicet let. Po dvou letech jsem se stal generálním ředitelem pro závod v USA s obratem kolem 110 mil. dolarů. Jsem odpovědný za celý chod závodu, za jednání se zákazníky i dodavateli. Dále jsem odpovědný za dosahování finančního plánu a za budoucí strategie závodu.

Jaké musí mít člověk předpoklady vykonávat v zahraničí manažerskou pozici?

V první řadě se dotyčný nesmí bát. Všichni děláme chyby a ti lepší se z chyb poučí a načerpají tím praktické zkušenosti. Člověk musí být v něčem dobrý. Ideální je, pokud je expertem v úzce specializované oblasti. Takovým lidem firmy pomohu s vízem i s náklady na přestěhování. Také záleží, do které země se chce člověk dostat. Firemní kultura např. v USA se nedá s Asií rovnat a samozřejmě předpoklady pro výkon funkce se mohou lišit.

Čeho všeho se vzdáváte při odchodu za prací?

To záleží na tom, na jak dlouho odcházíte. Při odchodu na dobu dvou a více let se odcizíte od kamarádů, od rodiny. Na druhou stranu v době internetu se dá spojení udržovat i na dálku. Já se snažím navštívit ČR minimálně jednou za dva roky.

Jaké máte další ambice v zahraničí?

První čtvrtletí roku 2012 byl závod, který řídím, v červených číslech. Za necelý rok se nám podařilo změnit strategii, firmu reorganizovat a dostat se do ziskovosti. Závod má obrovský potenciál v mnoha směrech. V následujících dvou letech bych chtěl zvýšit prodej o 15 % a čistý zisk o 20 %. Také bych rád pomohl několika českým firmám proniknout na americký trh. Zatím spolupracuji se dvěma a obě dosahují pozitivních výsledků.

Máte zájem vrátit se časem zpět do ČR? A čím byste se zde chtěl zabývat?

Zatím jsem o této variantě nepřemýšlel. Pokud by k tomu došlo, pravděpodobně bych zkusil podnikat v technickém odvětví.

Co podle vás, viděno zvenčí, našemu průmyslu v porovnání s tím, co nyní znáte, schází?

Myslím si, že je to firemní kultura a nedostatečná transparentnost obchodních aktivit některých firem. Velkou mezeru ve srovnání s USA vidím v úrovni služeb. Firmy v USA si zákazníky doslova hýčkají. Oproti tomu Česko má mnoho chytrých a pracovitých lidí, kteří dodávají kvalitní a technicky srovnatelné produkty jako v zahraničí.

Firma Honeywell má celosvětově obrat 33 mld. dolarů a zaměstnává 110 tisíc lidí. Vyvíjí a vyrábí produkty pro letecký a vojenský průmysl, ropný a těžařský průmysl, dále produkty pro regulaci teploty pro obytné i uživatelské objekty a v neposlední řadě speciální materiály, jako např. kompozitní materiály.

Zpracoval

Roman Dvořák

[email protected]

Reklama
Vydání #3
Kód článku: 130304
Datum: 12. 03. 2013
Rubrika: Servis / Vzdělávání
Seriál
Firmy
Související články
ERP ve vzdělávání průmyslového inženýra

Využívání informačních systémů a práce s nimi je pro dnešního průmyslového inženýra jednou z denních činností. Jako základní typ informačního systému můžeme v tomto případě označit systémy typu ERP (Enterprise Resource Planning) z důvodu prolínání se mnoha pohledů/potřeb, nebo chcete-li oblastí, konkrétně např. logistiky s ekonomikou, technické přípravy výroby s nákupem/odbytem, plánování s řízením výroby a všeobecně změnová řízení, která jdou napříč celým systémem.

Péče o zákazníky se vyplácí

Pro rok 2018 připravila společnost Ceratizit několik odborných seminářů s různými tématy, které jsou zaměřeny na optimální využívání řezných nástrojů v oblasti třískového obrábění. Semináře konané v Technickém centru Ceratizit ve Velkém Meziříčí jsou souhrnem teoretických a praktických poznatků, které posléze mohou zákazníci aplikovat ve své výrobě a zvyšovat si tak svoji konkurenceschopnost. Odborné semináře jsou tzv. profesní školení, kde je možné obnovit či zvýšit znalosti v oboru obrábění. Vedle těchto setkání, určených pro více zákazníků, poskytuje Ceratizit také individuální školení pro jednotlivé firmy. Takto specificky zaměřená školení jsou přizpůsobena přání zákazníka a je možné se tak lépe soustředit pouze na jejich výrobní požadavky.

Knižní tipy

Knižní tipy pro čtenáře MM Průmyslového spektra

Související články
Technologie, roboti a profese budoucnosti

Zavádění robotické automatizace, technologií strojového učení a umělé inteligence, stejně jako preference mladých lidí vyžadujících pokud možno co největší flexibilitu dávají v nejrůznějších oborech, včetně výroby, vzniknout zcela novým profesím.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
IA CR Garant rozvoje techniky a konkurence schopnosti

S aktuálními novými zajímavými poznatky ze všech oblastí techniky vás budou členové IA CR seznamovat i v rámci seriálu v MM Průmyslové spektru, jehož první příspěvek prof. Maříka se týká otázek spojených se strategií Průmysl 4.0.

Semináře - platforma předávání zkušeností

Celoživotní systém profesního vzdělávání – nikdy nekončící proces, přinášející jeho aktérům benefity v podobě získaných zkušeností, vzájemně sdílených v dané komunitě. V tom se nachází jeho největší hodnota.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Digitální gramotnost: Připravte tým na průmysl budoucnosti

Digitalizace a umělá inteligence zásadně proměňují nejen průmyslovou výrobu a požadavky zákazníků, ale také kvalifikaci zaměstnanců. Pokud chcete zvýšit svoji efektivitu, udržet konkurenceschopnost a připravit svůj tým na nové technologické výzvy, zapojte se do projektu Digi pro firmu, který realizuje Úřad práce ČR a který je financován ze strany Národního plánu obnovy.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Profesor Přemysl Pokorný 80

V prosinci tohoto roku se prof. Přemysl Pokorný dožívá významného životního jubilea 80 let. V roce 1966 dokončil studia v oboru Strojírenská technologie na VŠST v Liberci. Po krátkém působení v průmyslové praxi zahájil v roce 1968 svoji akademickou kariéru na Fakultě strojní VŠST v Liberci, později TUL.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Príhovor Štefana Kassaya:
Prečo vlastne študujeme?

Systémy vzdelávania vznikli za určitých a úplne odlišných daností a v inom historickom kontexte, skutočnosť by mohla byť tá, že celý rad medzinárodných podnikov so silnými duálnymi tradíciami vo svojich krajinách prejavuje veľký záujem o etablovanie duálneho systému na Slovensku a signalizuje ochotu podieľať sa na reforme učňovského vzdelávania.

Príhovor Štefana Kassaya:
Už neplatí, že remeslo má zlaté dno?

Postupne viac ako remeslo, nadobudlo „cvengot“ stredoškolské, vyššie a vysokoškolské vzdelávanie. Jadro problému signalizujú časté návraty k úvahám a pokusom o znovuzrodenie duálneho vzdelávania. Je to dobrá cesta? Sám som ňou ako učeň počas rokov 1955 až 1958 putoval. Vyučil som sa za sústružníka. Pracoval som vo veľkom známom slovenskom podniku, býval som v robotníckej ubytovni, nadobúdal prax a zarábal. Z výplaty mi časť automaticky ostávala v úsporách na vkladnej knižke, ktorú som dostal do rúk spolu s výučným listom.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit