Témata
Reklama

Překážky na cestě k technickému vzdělání, část 5: Hlavní překážkou je český vzdělávací systém

„Mezi nejlépe honorovanými vysokoškoláky jsou informatici a technici!“ hlásí statistici. „Zájem o technické vzdělání neustále klesá!,“ volají zaměstnavatelé. „Na školy nám chodí čím dál horší studenti!“ glosují současnou situaci představitelé technických vysokých škol. „Musíme podpořit technické školství…,“ dodávají k tomu snad všichni pováleční ministři školství. Zprávy z denního tisku, nad kterými laik musí nevěřícně kroutit hlavou, protože i on tuší, že tady něco nesedí.

Je o technické vysoké školy skutečně malý zájem?

Z celkového počtu žáků končících v roce 2014 studium maturitních oborů se jich na vysokou školu přihlásilo přes 57 %. Na 100 úspěšných u maturitní zkoušky tak připadá plných 84 uchazečů o vysokoškolské studium. Do technicky zaměřených studijních programů vysokých škol míří plná čtvrtina poptávky po vysokoškolském studiu (chlapců přes 42 %, dívek přes 13 %). K vysokoškolskému studiu se nakonec zapsalo 35,6 tis. prvomaturantů, z toho na technicky zaměřené studijní programy 32 %. Každý druhý zapsaný a každá šestá zapsaná začíná studovat vysokou školu technického zaměření, což v úhrnu činí 11,5 tis. nových vysokoškoláků.

Reklama
Reklama


Pro zvětšení klikněte na tabulku.

Souhrnný zájem o dosažení technického vzdělání na maturitní a/nebo vysokoškolské úrovni je prokazatelný u 48 % chlapců a u zhruba desetiny dívek, celkově pak u 27,5 % všech prvomaturantů (tabulka 1, graf 1). Právě takové jsou podíly těch, kteří buď absolvovali maturitní obor technického zaměření a/nebo nastoupili hned po maturitě do technicky zaměřeného vysokoškolského studijního programu. Celkově jde o téměř 22 tis. prvomaturantů ročně. Je to málo?

Podíl jednotlivých typů středních škol na počtu prvomaturantů zapsaných na VŠ (podle oborového zaměření studia) Abychom mohli seriózně odpovědět, musíme se nejprve podívat na to, kdo jsou vlastně noví studenti technických oborů VŠ. Ve srovnání s ostatními VŠ obory je zde podíl gymnazistů a absolventů lyceí výrazně podprůměrný. Není to však dáno tím, že by mezi gymnazisty a absolventy lyceí nebyl o technické vzdělání zájem. Důvod je prostší – podíl chlapců mezi gymnazisty je nízký a významná část intelektově disponovaných chlapců maturuje na průmyslovkách. O skladbě studentů technických oborů vysokých škol se tak z velké části rozhoduje již na základní škole. Jenže…


Jak jsme již naznačili v předchozích článcích, při srovnatelných intelektových předpokladech mají absolventi průmyslovek ve srovnání s gymnazisty nejen nižší zájem studovat vysokou školu, ale rovněž nižší předpoklady k úspěšnému dokončení vysokoškolského studia

Studijní úmrtnost v prvním roce vysokoškolského studia

Během prvního roku svého studia změní vysokou školu či své studium ukončí 22 % těch, kteří po střední škole nastoupili na vysokou školu (chlapců 24 %, dívek 19 %). Vysokoškolské studium úplně vzdá během prvního roku desetina (chlapců 13 %, dívek 7 %). Technické vysoké školy patří svojí 11% úmrtností k nadprůměrným. Dominantně se na ní podílejí zejména absolventi průmyslovek. Jejich 17% úmrtnost je nejvyšší z celého spektra maturitních oborů a 8krát vyšší než úmrtnost gymnazistů (grafy 2, 3 a 4). Třetinové zastoupení průmyslováků mezi nově zapsanými se tak mění v jejich 55% zastoupení mezi těmi, kteří vysokoškolské studium po roce vzdají.
Na vině však není nižší úroveň jejich intelektových předpokladů. Rozhodujícím faktorem je typ absolvované střední školy: ve skupině studentů s nejvyššími intelektovými předpoklady je studijní úmrtnost absolventů průmyslovek 6- až 7krát vyšší než v případě gymnazistů; proti očekávání, danému úrovní intelektových předpokladů, je rok po SŠ účast absolventů průmyslovek na VŠ vzdělávání nižší o 11 %. Míra zhodnocení intelektového potenciálu je tak v případě absolventů průmyslovek ve srovnání se všemi maturitními obory výrazně nejnižší.

Struktura těch, kteří po prvním roce ukončili studium na VŠ technického zaměření podle oboru absolvované střední školy absolvované střední školy.
Struktura zapsaných ke studiu na VŠ technického zaměření podle oboru absolvované střední školy Struktura těch, kteří po prvním roce ukončili studium na VŠ technického zaměření podle oboru absolvované střední školy absolvované střední školy.

Vedlejším, nikoli však méně významným důsledkem je sociální podmíněnost studijní úmrtnosti. Rozdíl rizika neúspěchu sociálně nejsilnějších a naopak sociálně nejslabších stejně nadaných studentů činí v průměru 10 procentních bodů (5 % proti 15 %); v případě absolventů průmyslovek je však výraznější – 16 bodů (7 % proti 23 %).

Úroveň studijní úmrtnosti v prvním roce studia na VŠ (v % z prvomaturantů zapsaných na VŠ v roce 2014)

Kde jsou rezervy zájmu o technické vzdělávání

Téměř polovina (40–51 %) chlapců maturujících na gymnáziích a lyceích, kteří se v roce 2014 zapsali ke studiu na vysoké škole, dala přednost technicky zaměřeným studijním programům; v případě průmyslovek a technických oborů středních odborných učilišť a nástavbového studia je tento podíl zhruba 80 %. Představa, že se dá tento podíl ještě zvýšit, není příliš reálná.

Fakticky prvním úzkým místem je vysoký podíl intelektově disponovaných chlapců, kteří při volbě střední školy dají před gymnáziem přednost průmyslovce. Z hlediska případných aspirací dosáhnout vysokoškolského technického zaměření jde o velmi nešťastnou volbu, které se mnohem častěji dopouštějí nadaní ze sociálně slabého rodinného prostředí. Snáze podléhají představě, že průmyslovka je i navzdory jejich vysokým intelektovým předpokladům větší jistotou než dráha gymnázium – technická vysoká škola. Tato jistota je však vykoupena snížením jejich studijních ambicí i dalších předpokladů, kterým je úspěch jejich studia na vysoké škole podmíněn. Problém tedy není v kvalitě našich průmyslovek. Ty jsou ale navzdory otevřenosti vysokého školství většinově chápány jako výsledný cíl studia a terminální kvalifikace pro pracovní trh než jako příprava na další studium na vysoké škole.

Druhé úzké místo je stávající podoba vysokoškolského technického vzdělávání. Podobně jako sektor středního ani sektor vysokoškolského technického vzdělávání nereflektuje fakt, že se počet maturantů přijímaných na vysoké školy za posledních 20 let ztrojnásobil, že na ně míří ihned po maturitě třetina populačního ročníku a další 1,5násobek uchazečů z řad tzv. odložené poptávky. Drtivá většina technických vysokých škol hájí tradiční charakter akademicky orientovaného studia s vysokými nároky na úroveň intelektových předpokladů i na hluboký teoretický základ v oblasti matematiky a přírodních věd. Až na výjimky zde chybí profesně orientované bakalářské studium vedoucí k terminální kvalifikaci po třech letech vysokoškolského studia. A zde se dostávají požadavky vysokých škol do rozporu s realitou výstupů středoškolského studia. Jsou nastaveny na situaci před 25 lety, kdy na vysoké školy mířila desetina maturantů.

A důsledky? Vysoké riziko neúspěchu absolventů průmyslovek, z toho plynoucí jejich nižší zájem o pokračování studia na vysoké škole, a zároveň vyšší preference průmyslovek ze strany nadaných chlapců zejména ze sociálně slabšího prostředí, a tím i další snížení jejich šancí dosáhnout vysokoškolského vzdělání technického směru. Začarovaný kruh, který jen v sektoru technického vzdělání každoročně ústí ve ztrátu nebo ve významné snížení šancí dosáhnout vysokoškolského vzdělání okolo pěti tisíc absolventů středních škol (zejména chlapců) s intelektovými předpoklady plně odpovídajícími úspěšnému zvládnutí vysoké školy. Ti končí se svým vzděláváním na úrovni maturity buď z důvodu nezájmu pokračovat ve studiu, nebo z důvodu svého selhání zejména v prvních dvou letech vysokoškolského studia. A dva ze tří těchto chlapců pocházejí z rodin s nízkým či velmi nízkým sociálně ekonomickým statusem.

A naděje na řešení?

Diagnóza vyplývající z právě ukončeného projektu Maturita efektivní a sociálně spravedlivá moc nadějí nedává. Problém je totiž ve formálně, nikoli fakticky, diverzifikovaném technickém vysokém školství v kombinaci s nadměrně diverzifikovaným sektorem maturitního školství. Přidáme-li k tomu neúčinnou (pokud vůbec nějakou) vzdělávací politiku státu doprovázenou nevhodně rozdělenými kompetencemi mezi státem a regiony, slabou sebereflexi vysokých škol, průmyslovky zapouzdřené do tradic kvality 80. let, krátkozraký pohled velké části zaměstnavatelů soustředěných spíše na aktuální dílčí problémy než dlouhodobé strategické vize, nemůžeme dojít k jinému závěru, než že se v dohledné době nic nezmění. Nezmění se ovšem ani již sedmdesát let trvající bezmocný pláč politiků nad virtuálním hrobem nedostatku technických „kádrů“ (je poučné pohlédnout na stránky Rudého práva z padesátých let minulého století).

Nutno dodat, že tento problém není českým specifikem. V té či oné podobě si obdobnými problémy prošla většina vyspělých zemí. Českým specifikem je pouze to, že ztrátu dvaceti let za vyspělou Evropou „doháníme“ tím, že si na řešení problémů jen hrajeme. Hra na tradiční kvalitu, hra na Boloňský proces.

Budeme-li tak činit i nadále, platí pro rodiče rada – chcete-li mít ze svého nadaného potomka technicky zaměřeného vysokoškoláka, dejte jej na gymnázium či technické lyceum. A chceme-li skutečně nastavit vzdělávací systém vstřícněji požadavkům na rozvoj technické inteligence, přesvědčme technické vysoké školy, aby přišly s významnou nabídkou profesně zaměřeného bakalářského studia a státní a krajskou správu středního školství, aby současně posílily sektor technických lyceí i umožnily výrazné otevření gymnázií. A nakonec jedna inspirativní douška – významným iniciátorem systémových řešení těchto problémů byli ve většině západních zemí zaměstnavatelé.

Tímto končí náš pětidílný seriál, kde autoři prezentovali nejdůležitější výsledky jimi realizovaného projektu Maturita efektivní a sociálně spravedlivá, financovaného Technologickou agenturou ČR, který se snažil jít pod povrch problémů současného vzdělávacího systému a najít cesty k  tomu, jak postupně odstraňovat pouhým okem málo viditelné a přitom dlouhodobě a stále silněji působící překážky, jež na cestě za přírodovědným a technickým vzděláním stojí nejen u nás, ale ve většině vyspělých zemí.

Vysoká škola finanční a správní, ISEA

Prof. Petr Matějů, Ing. Pavel Zelený

matejup@gmail.com

www.vsfs.cz

Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 160104
Datum: 10. 02. 2016
Rubrika: Servis / Vzdělávání
Autor:
Související články
Čtrnáctý ročník soutěže Ocenění českých podnikatelek úspěšně odstartován

Ve čtvrtek 3. června 2021 byl zahájen další ročník prestižní soutěže Ocenění českých podnikatelek, který odstartovala online konference Women in Business s podtitulem Nová realita roku 2021 a společný (re)start, most k jednotě a spolupráci. Tuto soutěž již tradičně vyhlašuje podnikatelská platforma Helas – Budujeme hrdé Česko. Patronkou letošního ročníku je Kateřina Kadlecová, generální ředitelka společnosti USSPA. 

Třpytivý svět krystalů

Turnovská společnost Crytur patří svým pojetím ke světovému unikátu. V přesně definovaných podmínkách pěstuje umělé krystaly z vlastního výzkumu a vývoje, které následně po opracování dodává buď jako specifické optické díly pro další celky, nebo přímo kompletní výrobky.

Implantáty z Čech až na konec světa

V 70. letech minulého století stál u zrodu prvních ortopedických implantátů v Čechách. V roce 1992 pak v rámci privatizace založil vlastní firmu téhož zaměření, jejíž výrobky dodnes pomáhají lidem znovu se hýbat. Ano, hovoříme o Stanislavu Beznoskovi a české firmě téhož jména, kterou dnes úspěšně řídí členové rodiny zakladatele.

Související články
MM Podcast: Glosa - Když se země otřásají v základech

Krize vyvolaná pandemií koronaviru v řadě oborů působí jako urychlovač trendů patrných před jejím vypuknutím. Mnoho odvětví si prochází zásadní strukturální transformací, ale část z nich – které se stát snaží podpůrnými prostředky za každou cenu stále držet nad vodou, zanikne. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Vývoj UHT nástrojů
v plném proudu krizi navzdory

Hlavním motivem založení VaV centra Rotana byla připravenost na nové trendy v automobilovém a leteckém průmyslu a výroba vlastních produktů s vysokou přidanou hodnotou – konkrétně ultratvrdých (UHT) nástrojů pro speciální aplikace. Centrum je vybaveno nejmodernějšími technologiemi a stále se rozrůstá. Na kontě má několik úspěšně zakončených projektů v podobě prototypových nástrojů a užitných vzorů. O tom, na jakých projektech v centru pracují nyní a jaké mají plány do budoucna, jsme si povídali se třemi hlavními osobnostmi celého projektu vývoje a výroby UHT nástrojů.

Odměřovací pravítka, lanovka a Ferrari

Odměřovací pravítko je jednou z klíčových komponent obráběcího stroje. Zpravidla je ukryto hluboko uvnitř stroje a většina uživatelů obráběcích strojů jej nikdy na vlastní oči neviděla. Přesto jsou na ně kladeny velmi vysoké nároky. Musejí pracovat spolehlivě po dobu mnoha let, zaručovat očekávanou přesnost a rozlišení, a musejí být odolná proti znečištění, pronikání kapalin, prachu i třískám a proti spoustě dalších faktorů. A kdyby se náhodou něco pokazilo, musejí být snadno vyměnitelná.

Názorové fórum odborníků

V tomto vydání MM Průmyslového spektra se věnujeme mimo jiné tématu obráběcích strojů. Proto jsme s anketní otázkou oslovili zástupce výrobců a dovozců v této komoditě.
Čas jsou peníze. Každá minuta prostoje výrobního zařízení je nežádoucí, proto se dnes vedle vysoké produktivity u strojů očekává také jejich vysoká spolehlivost.

Stroje v pohybu – Sledování zásilek na dálku

Takzvaný internet věcí (IoT) nabízí mnoho možností. Základem této technologie je bezdrátová komunikace velkého počtu autonomních zařízení prostřednictvím datových sítí, jež jsou navrženy tak, aby datový přenos spotřeboval co nejméně energie. Toho využívají i moderní sledovací jednotky (lokátory), které mohou díky energetické úspornosti pracovat i několik let bez dobíjení baterií.

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Semináře nově s high-tech technologiemi

Školicí a tréninkové centrum společnosti Ceratizit ve Velkém Meziříčí prošlo v loňském roce rozsáhlou modernizací. Nové Technické centrum i technologie v něm bohužel kvůli pandemii covid-19 nemělo možnost navštívit mnoho zákazníků. Všichni pevně věříme, že se to brzy změní. Než se tomu tak stane, požádali jsme Jana Gryče, technického ředitele společnosti Ceratizit, aby nám představil, co je v centru nového a na co se mohou zákazníci těšit. Při té příležitosti jsme oslovili také Pavla Němečka, obchodně-technického zástupce společnosti Hermle, aby pohovořil o pětiosém stroji C 32 U, které je v centru nové.

Švédové jsou féroví a přímí obchodníci

Celosvětová pandemie covid-19 mění světa vytváří nové příležitosti a výzvy pro exportně orientované firmy. Zahraniční kanceláře CzechTrade registrují příležitosti v daných destinacích a vytvářejí partnerství českým výrobním společnostem a jsou jim nápomocni při vstupu na trh a upevnění jejich pozice.

Digitalizace: klíč k úspěchu

Již od roku 1919 zkoumá, vyvíjí a vyrábí zabezpečovací techniku společnost EVVA - rodinná firma se sídlem ve Vídni. To, že se nyní, přibližně o 100 let později, stala průkopníkem propojené výroby, je zásluhou její jasné strategie s důrazem na digitalizaci. Důležitým milníkem nové výrobní filozofie společnosti EVVA je soustružnické a frézovací centrum Hyperturn 65 Powermill v kombinaci se síťovým řídicím rozhraním Emconnect. S flexibilním výrobním systémem od společnosti Emco lze nyní kompletně automatizovat obrábění mosazných dílů v kusové výrobě i výrobě středních sérií.

MSV ve znamení obrábění

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro meku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, kromě lidí z dalších oborů, setkají i výrobci vynikajících obráběcích strojů. Proto jsme se na postřehy a názory tentokrát zeptali Petra Odehnala z obchodního oddělení společnosti Pilart stroje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit