Témata

Překážky na cestě k technickému vzdělání, část 5: Hlavní překážkou je český vzdělávací systém

„Mezi nejlépe honorovanými vysokoškoláky jsou informatici a technici!“ hlásí statistici. „Zájem o technické vzdělání neustále klesá!,“ volají zaměstnavatelé. „Na školy nám chodí čím dál horší studenti!“ glosují současnou situaci představitelé technických vysokých škol. „Musíme podpořit technické školství…,“ dodávají k tomu snad všichni pováleční ministři školství. Zprávy z denního tisku, nad kterými laik musí nevěřícně kroutit hlavou, protože i on tuší, že tady něco nesedí.

Je o technické vysoké školy skutečně malý zájem?

Z celkového počtu žáků končících v roce 2014 studium maturitních oborů se jich na vysokou školu přihlásilo přes 57 %. Na 100 úspěšných u maturitní zkoušky tak připadá plných 84 uchazečů o vysokoškolské studium. Do technicky zaměřených studijních programů vysokých škol míří plná čtvrtina poptávky po vysokoškolském studiu (chlapců přes 42 %, dívek přes 13 %). K vysokoškolskému studiu se nakonec zapsalo 35,6 tis. prvomaturantů, z toho na technicky zaměřené studijní programy 32 %. Každý druhý zapsaný a každá šestá zapsaná začíná studovat vysokou školu technického zaměření, což v úhrnu činí 11,5 tis. nových vysokoškoláků.


Pro zvětšení klikněte na tabulku.

Souhrnný zájem o dosažení technického vzdělání na maturitní a/nebo vysokoškolské úrovni je prokazatelný u 48 % chlapců a u zhruba desetiny dívek, celkově pak u 27,5 % všech prvomaturantů (tabulka 1, graf 1). Právě takové jsou podíly těch, kteří buď absolvovali maturitní obor technického zaměření a/nebo nastoupili hned po maturitě do technicky zaměřeného vysokoškolského studijního programu. Celkově jde o téměř 22 tis. prvomaturantů ročně. Je to málo?

Podíl jednotlivých typů středních škol na počtu prvomaturantů zapsaných na VŠ (podle oborového zaměření studia) Abychom mohli seriózně odpovědět, musíme se nejprve podívat na to, kdo jsou vlastně noví studenti technických oborů VŠ. Ve srovnání s ostatními VŠ obory je zde podíl gymnazistů a absolventů lyceí výrazně podprůměrný. Není to však dáno tím, že by mezi gymnazisty a absolventy lyceí nebyl o technické vzdělání zájem. Důvod je prostší – podíl chlapců mezi gymnazisty je nízký a významná část intelektově disponovaných chlapců maturuje na průmyslovkách. O skladbě studentů technických oborů vysokých škol se tak z velké části rozhoduje již na základní škole. Jenže…


Jak jsme již naznačili v předchozích článcích, při srovnatelných intelektových předpokladech mají absolventi průmyslovek ve srovnání s gymnazisty nejen nižší zájem studovat vysokou školu, ale rovněž nižší předpoklady k úspěšnému dokončení vysokoškolského studia

Studijní úmrtnost v prvním roce vysokoškolského studia

Během prvního roku svého studia změní vysokou školu či své studium ukončí 22 % těch, kteří po střední škole nastoupili na vysokou školu (chlapců 24 %, dívek 19 %). Vysokoškolské studium úplně vzdá během prvního roku desetina (chlapců 13 %, dívek 7 %). Technické vysoké školy patří svojí 11% úmrtností k nadprůměrným. Dominantně se na ní podílejí zejména absolventi průmyslovek. Jejich 17% úmrtnost je nejvyšší z celého spektra maturitních oborů a 8krát vyšší než úmrtnost gymnazistů (grafy 2, 3 a 4). Třetinové zastoupení průmyslováků mezi nově zapsanými se tak mění v jejich 55% zastoupení mezi těmi, kteří vysokoškolské studium po roce vzdají.
Na vině však není nižší úroveň jejich intelektových předpokladů. Rozhodujícím faktorem je typ absolvované střední školy: ve skupině studentů s nejvyššími intelektovými předpoklady je studijní úmrtnost absolventů průmyslovek 6- až 7krát vyšší než v případě gymnazistů; proti očekávání, danému úrovní intelektových předpokladů, je rok po SŠ účast absolventů průmyslovek na VŠ vzdělávání nižší o 11 %. Míra zhodnocení intelektového potenciálu je tak v případě absolventů průmyslovek ve srovnání se všemi maturitními obory výrazně nejnižší.

Struktura těch, kteří po prvním roce ukončili studium na VŠ technického zaměření podle oboru absolvované střední školy absolvované střední školy.
Struktura zapsaných ke studiu na VŠ technického zaměření podle oboru absolvované střední školy Struktura těch, kteří po prvním roce ukončili studium na VŠ technického zaměření podle oboru absolvované střední školy absolvované střední školy.

Vedlejším, nikoli však méně významným důsledkem je sociální podmíněnost studijní úmrtnosti. Rozdíl rizika neúspěchu sociálně nejsilnějších a naopak sociálně nejslabších stejně nadaných studentů činí v průměru 10 procentních bodů (5 % proti 15 %); v případě absolventů průmyslovek je však výraznější – 16 bodů (7 % proti 23 %).

Úroveň studijní úmrtnosti v prvním roce studia na VŠ (v % z prvomaturantů zapsaných na VŠ v roce 2014)

Kde jsou rezervy zájmu o technické vzdělávání

Téměř polovina (40–51 %) chlapců maturujících na gymnáziích a lyceích, kteří se v roce 2014 zapsali ke studiu na vysoké škole, dala přednost technicky zaměřeným studijním programům; v případě průmyslovek a technických oborů středních odborných učilišť a nástavbového studia je tento podíl zhruba 80 %. Představa, že se dá tento podíl ještě zvýšit, není příliš reálná.

Fakticky prvním úzkým místem je vysoký podíl intelektově disponovaných chlapců, kteří při volbě střední školy dají před gymnáziem přednost průmyslovce. Z hlediska případných aspirací dosáhnout vysokoškolského technického zaměření jde o velmi nešťastnou volbu, které se mnohem častěji dopouštějí nadaní ze sociálně slabého rodinného prostředí. Snáze podléhají představě, že průmyslovka je i navzdory jejich vysokým intelektovým předpokladům větší jistotou než dráha gymnázium – technická vysoká škola. Tato jistota je však vykoupena snížením jejich studijních ambicí i dalších předpokladů, kterým je úspěch jejich studia na vysoké škole podmíněn. Problém tedy není v kvalitě našich průmyslovek. Ty jsou ale navzdory otevřenosti vysokého školství většinově chápány jako výsledný cíl studia a terminální kvalifikace pro pracovní trh než jako příprava na další studium na vysoké škole.

Druhé úzké místo je stávající podoba vysokoškolského technického vzdělávání. Podobně jako sektor středního ani sektor vysokoškolského technického vzdělávání nereflektuje fakt, že se počet maturantů přijímaných na vysoké školy za posledních 20 let ztrojnásobil, že na ně míří ihned po maturitě třetina populačního ročníku a další 1,5násobek uchazečů z řad tzv. odložené poptávky. Drtivá většina technických vysokých škol hájí tradiční charakter akademicky orientovaného studia s vysokými nároky na úroveň intelektových předpokladů i na hluboký teoretický základ v oblasti matematiky a přírodních věd. Až na výjimky zde chybí profesně orientované bakalářské studium vedoucí k terminální kvalifikaci po třech letech vysokoškolského studia. A zde se dostávají požadavky vysokých škol do rozporu s realitou výstupů středoškolského studia. Jsou nastaveny na situaci před 25 lety, kdy na vysoké školy mířila desetina maturantů.

A důsledky? Vysoké riziko neúspěchu absolventů průmyslovek, z toho plynoucí jejich nižší zájem o pokračování studia na vysoké škole, a zároveň vyšší preference průmyslovek ze strany nadaných chlapců zejména ze sociálně slabšího prostředí, a tím i další snížení jejich šancí dosáhnout vysokoškolského vzdělání technického směru. Začarovaný kruh, který jen v sektoru technického vzdělání každoročně ústí ve ztrátu nebo ve významné snížení šancí dosáhnout vysokoškolského vzdělání okolo pěti tisíc absolventů středních škol (zejména chlapců) s intelektovými předpoklady plně odpovídajícími úspěšnému zvládnutí vysoké školy. Ti končí se svým vzděláváním na úrovni maturity buď z důvodu nezájmu pokračovat ve studiu, nebo z důvodu svého selhání zejména v prvních dvou letech vysokoškolského studia. A dva ze tří těchto chlapců pocházejí z rodin s nízkým či velmi nízkým sociálně ekonomickým statusem.

A naděje na řešení?

Diagnóza vyplývající z právě ukončeného projektu Maturita efektivní a sociálně spravedlivá moc nadějí nedává. Problém je totiž ve formálně, nikoli fakticky, diverzifikovaném technickém vysokém školství v kombinaci s nadměrně diverzifikovaným sektorem maturitního školství. Přidáme-li k tomu neúčinnou (pokud vůbec nějakou) vzdělávací politiku státu doprovázenou nevhodně rozdělenými kompetencemi mezi státem a regiony, slabou sebereflexi vysokých škol, průmyslovky zapouzdřené do tradic kvality 80. let, krátkozraký pohled velké části zaměstnavatelů soustředěných spíše na aktuální dílčí problémy než dlouhodobé strategické vize, nemůžeme dojít k jinému závěru, než že se v dohledné době nic nezmění. Nezmění se ovšem ani již sedmdesát let trvající bezmocný pláč politiků nad virtuálním hrobem nedostatku technických „kádrů“ (je poučné pohlédnout na stránky Rudého práva z padesátých let minulého století).

Nutno dodat, že tento problém není českým specifikem. V té či oné podobě si obdobnými problémy prošla většina vyspělých zemí. Českým specifikem je pouze to, že ztrátu dvaceti let za vyspělou Evropou „doháníme“ tím, že si na řešení problémů jen hrajeme. Hra na tradiční kvalitu, hra na Boloňský proces.

Budeme-li tak činit i nadále, platí pro rodiče rada – chcete-li mít ze svého nadaného potomka technicky zaměřeného vysokoškoláka, dejte jej na gymnázium či technické lyceum. A chceme-li skutečně nastavit vzdělávací systém vstřícněji požadavkům na rozvoj technické inteligence, přesvědčme technické vysoké školy, aby přišly s významnou nabídkou profesně zaměřeného bakalářského studia a státní a krajskou správu středního školství, aby současně posílily sektor technických lyceí i umožnily výrazné otevření gymnázií. A nakonec jedna inspirativní douška – významným iniciátorem systémových řešení těchto problémů byli ve většině západních zemí zaměstnavatelé.

Tímto končí náš pětidílný seriál, kde autoři prezentovali nejdůležitější výsledky jimi realizovaného projektu Maturita efektivní a sociálně spravedlivá, financovaného Technologickou agenturou ČR, který se snažil jít pod povrch problémů současného vzdělávacího systému a najít cesty k  tomu, jak postupně odstraňovat pouhým okem málo viditelné a přitom dlouhodobě a stále silněji působící překážky, jež na cestě za přírodovědným a technickým vzděláním stojí nejen u nás, ale ve většině vyspělých zemí.

Vysoká škola finanční a správní, ISEA

Prof. Petr Matějů, Ing. Pavel Zelený

matejup@gmail.com

www.vsfs.cz

Vydání #1,2
Kód článku: 160104
Datum: 10. 02. 2016
Rubrika: Servis / Vzdělávání
Autor:
Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit