Témata
Reklama

Překážky na cestě k technickému vzdělání, část 1: Problém začíná již na základní

V červencovém vydání MM Průmyslového spektra jsme avizovali sérii článků, které budou věnovány výsledkům projektu „Maturita efektivní a sociálně spravedlivá“, financovaného Technologickou agenturou ČR. Jde o studii, jejímž hlavním cílem je odpovědět na otázku, co určuje úspěšné zakončení středního vzdělání a složení maturitní zkoušky a jak systém středního vzdělání a současný model státních maturit ovlivňují rozhodování studentů o jejich budoucí vzdělávací a profesní dráze. Proto se projekt zaměřuje nejen na intelektuální dispozice studentů, ale také na nerovnosti, které významně ovlivňují to, jak mladý člověk svůj intelektuální potenciál dalším vzděláváním rozvine.

O tom, jak by měla být státní maturita koncipována, se vedou diskuse již více než patnáct let. Zdá se, že existuje shoda alespoň v tom, že jak základní nastavení maturity (povinné a volitelné předměty, úrovně obtížnosti atd.), tak administrace i způsoby vyhodnocování výsledků (ve škole vs. centrálně) mají buď přímý, nebo nepřímý vliv na celý vzdělávací systém, v jehož centru maturita stojí, i na samotné studenty, kteří známky během studia i výsledek maturity chápou jako významné signály o svých schopnostech a šancích uskutečnit své životní plány. Přesto ani jedno z těchto témat nebylo zatím důkladně empiricky zmapováno.

V centru pozornosti stojí především otázka, jak současné nastavení maturitní zkoušky ovlivňuje šance na dosažení vysokoškolského vzdělání v oboru co nejvíce korespondujícím s intelektuálními předpoklady studentů a jejich preferencemi a zájmy, a to bez ohledu na jejich sociální původ, pohlaví a další charakteristiky, které oni sami nemohou ovlivnit. Z hlediska terciárního vzdělávání pak jde o to ukázat, zda by bylo možné a užitečné výsledky maturit využívat jako respektované a státem garantované kritérium přijímání na vysoké školy, které by s vysokou mírou spolehlivosti předpovídalo studijní výsledky a úspěšné zakončení studia. Z pohledu studentů jde o to, jak maturita působí na jejich rozhodování o dalším vzdělávání a profesní dráze.

Reklama
Reklama
Graf 1: Účast na maturitním vzdělávání podle pohlavíZ grafu vyplývá, že dívky mají ve srovnání s chlapci dvakrát vyšší šanci participovat na maturitním vzdělávání. Dívky současně častěji než chlapci studují na gymnáziích, která připravují na studium na vysoké škole. Z výzkumů však vyplývá, že v celkové inteligenci se však dívky a chlapci neliší (dívky jsou o něco lepší ve verbální inteligenci, chlapci naopak v numerické inteligenci).

Již z tohoto stručného představení cílů projektu by mělo být jasné, že jeho výsledky bude možné využít v diskusi o tom, jak státní maturitu znovu nastavit a administrovat tak, aby efektivněji než nyní plnila obě výše popsané role. Z hlediska dalšího vývoje technického vzdělávání jde především o to, aby středoškolské vzdělávání i jeho ukončení maturitou mladé lidi navigovalo směrem, který umožní a bude stimulovat maximální využití jejich intelektuálního potenciálu a bude minimalizovat výskyt nesprávných rozhodnutí učiněných na základě chybných signálů, jež školy, učitelé a bohužel i maturita ke studentům často vysílají.
I když spor okolo matematiky a příčin slabého zájmu o studium technických oborů není jediným tématem, k jehož hlubšímu objasnění projekt hodlá přispět, je to téma z mnoha důvodů klíčové. Řada zahraničních studií publikovaných v posledních několika letech totiž ukazuje, že jde o téma silně provázané s problémem, který se zhruba před pěti lety dostal do centra pozornosti pedagogů, sociologů a odborníků na vzdělávací politiku. Přispělo k tomu mimo jiné i vydání studie s výmluvným titulem „Why Boys Fail? Saving Our Sons from an Educational System That´s Leaving Them Behind“ (Proč chlapci selhávají? Chraňme naše syny před vzdělávacím systémem, který je nechává pozadu), v níž Richard Whitmire objasňuje příčiny zhoršujících se školních výsledků chlapců a s ním spojeného poklesu jejich zájmu o vzdělání. Fenomén selhávajících chlapců se prakticky ve všech vyspělých zemích stal jedním z nejdiskutovanějších problémů vzdělávací politiky. Brzy se ukázalo, že rozkrýt příčiny tohoto problému není snadné a žádné z jednoduchých vysvětlení neobstojí. Jde totiž o výsledek působení řady faktorů, od ekonomických (proměny na trhu práce) přes sociální (nízké aspirace na vyšší vzdělání u žáků, zejména pak chlapců, pocházejících z rodin s nižším sociálně-ekonomickým statusem) a psychologické (rozdíly v kognitivních procesech mužů a žen) až po pedagogické (diskriminace chlapců při známkování v klíčových předmětech). Jakkoli to v rámci krátkého článku není snadné, pokusím se problém popsat. Pro pochopení výsledků projektu Maturita efektivní a sociálně spravedlivá, které budeme postupně prezentovat, je to podstatné.

Změny na trhu práce

Na trhu práce již řadu desetiletí roste počet profesí vyžadujících verbální dovednosti a schopnost pracovat se symboly (čtení, psaní, porozumění textu, komunikační dovednosti). Tento trend pronikl i do většiny dříve výhradně manuálních profesí, do profesí původně založených na rutinních úkonech a samozřejmě i do profesí považovaných za převážně „technické“. Spolu s tím rostl podíl povolání vyžadujících alespoň nižší stupeň vysokoškolského vzdělání, které verbální a komunikační dovednosti výrazně posiluje, a to bez ohledu na obor studia.

Změny v požadavcích kladených na žáky a studenty

Změny na trhu práce a v kvalifikačních nárocích na pracovní sílu logicky vyvolávaly stále větší tlak na vzdělávací systém, aby od samotného počátku školní docházky v mnohem větší míře než v minulosti rozvíjel verbální a komunikační složku vzdělávání. Tato na první pohled logická změna však zásadním způsobem ovlivnila prostředí škol v neprospěch chlapců, kteří jsou ve verbálních dovednostech „slabší“ než dívky. To výrazně snižuje šance chlapců na získání vyššího vzdělání, u nás již maturity (graf 1). Na otázku, proč tomu tak je, poskytly odpověď studie týkající rozdílů v kognitivních procesech mužů a žen.

Rozdíly mezi muži a ženami v přístupu k poznávání

Bereme jako samozřejmost, že technické obory jsou doménou mužů a technické vzdělání tudíž volí stále častěji chlapci než dívky a to i při stejném matematickém nadání (graf 2). I tento fakt však vyžaduje vysvětlení. Podle řady studií publikovaných je to mimo jiné dáno tím, že muži a ženy poznávají svět v odlišných „módech“. K nejznámějším patří studie Simon Baron-Cohena „The Essential Difference“ (Podstatný rozdíl), v níž se na základě dvacetiletého výzkumu prokazuje, že muži mají tendenci spíše k „systematizujícímu“ myšlení, zatímco přístup žen k poznání je více „empatizující“. Muži jsou tedy v průměru úspěšnější v matematice a v oborech, které s matematikou souvisí, ženy jsou – opět v průměru – lepší ve verbálních a komunikačních dovednostech. To samozřejmě neznamená, že mezi ženami nenajdeme talenty na matematiku a technické obory, a naopak, že mezi muži nejsou talenty na obory vyžadující empatické myšlení.


Graf 2: Podíly maturantů směřujících v roce 2014 do hlavních skupin oborů VŠ studia podle úrovně numerické inteligence. Ta je vyjádřena kvartily (1 = 25 % nejslabších, 4 = 25 % nejlepších).

Z grafu v souladu s očekáváními vyplývá, že při stejné úrovni numerické inteligence chlapci mnohem častěji než dívky plánují studovat na vysoké škole technického zaměření. Zajímavé je, že u chlapců se s rostoucí numerickou inteligencí orientace na technické obory nezvyšuje tak, jak bychom očekávali (numerická inteligence dobře predikuje zvládání matematiky a úspěch ve studiu technických oborů).

Jako to všechno způsobilo selhávání chlapců?

Rostoucí důraz na verbální složku vzdělávání (mimo jiné i ve výuce matematiky), který vyhovuje spíše dívkám, a zmenšování prostoru pro „zkušenostní“ a „experimentální“ získávání a ověřování poznatků, které je naopak bližší chlapcům, způsobil, že chlapci od počátku školní docházky akumulují handicap, který se projevuje nejen v horších známkách a narůstajícím nezájmu o školu, ale i narůstajícími problémy s chováním. Problém pak posiluje „zaujaté“ známkování ze strany učitelů (učitelek), nevhodný způsob výuky matematiky a přírodovědných předmětů, které by při jiném stylu výuky mohly učinit školu pro chlapce přitažlivější. Diskriminujícím způsobem (opět zejména vůči chlapcům) působí i extrémně velká diverzifikace středního školství, včetně oborové struktury středních škol. Kromě toho řada studií ukazuje, že nižší sociálně-ekonomický status rodiny negativně působí na zájem o vzdělání více u chlapců, u nichž se tak různá znevýhodnění kumulují.

Teprve v tomto širším kontextu lze hlouběji porozumět výsledkům, k nimž jsme v projektu Maturita efektivní a sociálně spravedlivá dospěli. V příštím díle našeho seriálu se však budeme na základě výsledků z našich předchozích projektů (PISA-L a Matematika s chutí) ještě poněkud podrobněji zabývat matematikou a školním známkováním. Jde o výsledky přímo spjaté s hlavním tématem celého seriálu, jímž jsou podmínky zvyšování zájmu o technické vzdělávání a úspěšnost ve studiu technických oborů.

Prof. Petr Matějů

Vysoká škola finanční a správní

matejup@gmail.com

Reklama
Vydání #9
Kód článku: 150939
Datum: 01. 09. 2015
Rubrika: Servis / Vzdělávání
Autor:
Související články
Čtrnáctý ročník soutěže Ocenění českých podnikatelek úspěšně odstartován

Ve čtvrtek 3. června 2021 byl zahájen další ročník prestižní soutěže Ocenění českých podnikatelek, který odstartovala online konference Women in Business s podtitulem Nová realita roku 2021 a společný (re)start, most k jednotě a spolupráci. Tuto soutěž již tradičně vyhlašuje podnikatelská platforma Helas – Budujeme hrdé Česko. Patronkou letošního ročníku je Kateřina Kadlecová, generální ředitelka společnosti USSPA. 

Třpytivý svět krystalů

Turnovská společnost Crytur patří svým pojetím ke světovému unikátu. V přesně definovaných podmínkách pěstuje umělé krystaly z vlastního výzkumu a vývoje, které následně po opracování dodává buď jako specifické optické díly pro další celky, nebo přímo kompletní výrobky.

Implantáty z Čech až na konec světa

V 70. letech minulého století stál u zrodu prvních ortopedických implantátů v Čechách. V roce 1992 pak v rámci privatizace založil vlastní firmu téhož zaměření, jejíž výrobky dodnes pomáhají lidem znovu se hýbat. Ano, hovoříme o Stanislavu Beznoskovi a české firmě téhož jména, kterou dnes úspěšně řídí členové rodiny zakladatele.

Související články
MM Podcast: Glosa - Když se země otřásají v základech

Krize vyvolaná pandemií koronaviru v řadě oborů působí jako urychlovač trendů patrných před jejím vypuknutím. Mnoho odvětví si prochází zásadní strukturální transformací, ale část z nich – které se stát snaží podpůrnými prostředky za každou cenu stále držet nad vodou, zanikne. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Vývoj UHT nástrojů
v plném proudu krizi navzdory

Hlavním motivem založení VaV centra Rotana byla připravenost na nové trendy v automobilovém a leteckém průmyslu a výroba vlastních produktů s vysokou přidanou hodnotou – konkrétně ultratvrdých (UHT) nástrojů pro speciální aplikace. Centrum je vybaveno nejmodernějšími technologiemi a stále se rozrůstá. Na kontě má několik úspěšně zakončených projektů v podobě prototypových nástrojů a užitných vzorů. O tom, na jakých projektech v centru pracují nyní a jaké mají plány do budoucna, jsme si povídali se třemi hlavními osobnostmi celého projektu vývoje a výroby UHT nástrojů.

Odměřovací pravítka, lanovka a Ferrari

Odměřovací pravítko je jednou z klíčových komponent obráběcího stroje. Zpravidla je ukryto hluboko uvnitř stroje a většina uživatelů obráběcích strojů jej nikdy na vlastní oči neviděla. Přesto jsou na ně kladeny velmi vysoké nároky. Musejí pracovat spolehlivě po dobu mnoha let, zaručovat očekávanou přesnost a rozlišení, a musejí být odolná proti znečištění, pronikání kapalin, prachu i třískám a proti spoustě dalších faktorů. A kdyby se náhodou něco pokazilo, musejí být snadno vyměnitelná.

Názorové fórum odborníků

V tomto vydání MM Průmyslového spektra se věnujeme mimo jiné tématu obráběcích strojů. Proto jsme s anketní otázkou oslovili zástupce výrobců a dovozců v této komoditě.
Čas jsou peníze. Každá minuta prostoje výrobního zařízení je nežádoucí, proto se dnes vedle vysoké produktivity u strojů očekává také jejich vysoká spolehlivost.

Stroje v pohybu – Sledování zásilek na dálku

Takzvaný internet věcí (IoT) nabízí mnoho možností. Základem této technologie je bezdrátová komunikace velkého počtu autonomních zařízení prostřednictvím datových sítí, jež jsou navrženy tak, aby datový přenos spotřeboval co nejméně energie. Toho využívají i moderní sledovací jednotky (lokátory), které mohou díky energetické úspornosti pracovat i několik let bez dobíjení baterií.

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Semináře nově s high-tech technologiemi

Školicí a tréninkové centrum společnosti Ceratizit ve Velkém Meziříčí prošlo v loňském roce rozsáhlou modernizací. Nové Technické centrum i technologie v něm bohužel kvůli pandemii covid-19 nemělo možnost navštívit mnoho zákazníků. Všichni pevně věříme, že se to brzy změní. Než se tomu tak stane, požádali jsme Jana Gryče, technického ředitele společnosti Ceratizit, aby nám představil, co je v centru nového a na co se mohou zákazníci těšit. Při té příležitosti jsme oslovili také Pavla Němečka, obchodně-technického zástupce společnosti Hermle, aby pohovořil o pětiosém stroji C 32 U, které je v centru nové.

Švédové jsou féroví a přímí obchodníci

Celosvětová pandemie covid-19 mění světa vytváří nové příležitosti a výzvy pro exportně orientované firmy. Zahraniční kanceláře CzechTrade registrují příležitosti v daných destinacích a vytvářejí partnerství českým výrobním společnostem a jsou jim nápomocni při vstupu na trh a upevnění jejich pozice.

Digitalizace: klíč k úspěchu

Již od roku 1919 zkoumá, vyvíjí a vyrábí zabezpečovací techniku společnost EVVA - rodinná firma se sídlem ve Vídni. To, že se nyní, přibližně o 100 let později, stala průkopníkem propojené výroby, je zásluhou její jasné strategie s důrazem na digitalizaci. Důležitým milníkem nové výrobní filozofie společnosti EVVA je soustružnické a frézovací centrum Hyperturn 65 Powermill v kombinaci se síťovým řídicím rozhraním Emconnect. S flexibilním výrobním systémem od společnosti Emco lze nyní kompletně automatizovat obrábění mosazných dílů v kusové výrobě i výrobě středních sérií.

MSV ve znamení obrábění

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro meku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, kromě lidí z dalších oborů, setkají i výrobci vynikajících obráběcích strojů. Proto jsme se na postřehy a názory tentokrát zeptali Petra Odehnala z obchodního oddělení společnosti Pilart stroje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit