Témata
Reklama

Na třetí ročník Strojírenského fóra do Obecního domu v Praze přišlo na dvě stě odborníků, zástupců strojírenských firem i státních institucí. Hlavním tématem dvoudenní akce bylo best practice v oblasti získávání nových zahraničních trhů, inovacích či průmyslovém designu nebo odborném školství.

Konferenci zahájil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek: „Ohledně budoucí kondice českého strojírenství jsem optimistický. Pokud firmy neustrnou a dokážou včas investovat do vlastního rozvoje modernizace, udrží si vysokou míru konkurenceschopnosti. Domnívám se, že současné podmínky k tomu přímo vybízejí.“ Podle něj je právě Strojírenské fórum akcí, kde firmy sdílejí své zkušenosti a navazují spolupráci ke společnému pronikání na nové zahraniční trhy.

Reklama
Reklama
Třetí ročník Strojírenského fóra se opět těšil vysoké návštěvnosti. Zúčastnili se i představitelé politické sféry.

Česká republika je dlouhodobě exportně orientovaným hospodářstvím. Dokládají to i aktuální výsledky exportu, který v loňském roce dosáhl 3,89 bilionu korun, což je rekordní bilance v historii České republiky. Podle slov prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka zásadní roli v udržení vysoké hodnoty exportu hraje institucionální a finanční podpora státu. A jaké jsou tedy hlavní mechanismy podpory exportu ze strany státu? Náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR Vladimír Bärtl ve své přednášce uvedl, že mezi ně patří především exportní pojištění a financování, služby pro MSP prostřednictvím agentury CzechTrade, české oficiální účasti na veletrzích, provádění obchodní politiky, služby na vnitřním trhu a další.

„Klíčové je ujasnit si, čeho chci v Rusku dosáhnout, a ideálně najít vhodného místního partnera, popřípadě někoho, kdo má hlubokou znalost místního prostředí, má styky a rozumí místním kulturně-ekonomickým zvyklostem dělání byznysu v této zemi,“ radí Ing. Pavel Cesnek českým firmám, které chtějí proniknout na ruský trh.

Zkušenosti zkušených

V dopoledním bloku dále následovali dva řečníci se svými osobními zkušenostmi ze zahraničních trhů. Jiří Ferenc ze společnosti Fermat Group se s posluchači podělil o zkušenosti s prodejem na americkém trhu a v obrovském kontrastu na to navázal Pavel Cesnek ze skupiny Noen, kterému se podařilo přes notná úskalí úspěšně prosadit na trhu ruském. V osobním rozhovoru komentuje Pavel Cesnek ruskou ekonomiku v posledních dvou letech: „V té době ruská ekonomika vykazovala dobrou výkonnost a zotavení po finanční krizi roku 2008, ze kterého se vymanila rychleji než mnohé země Evropské unie. Zhruba od poloviny roku 2014 začíná ekonomika pozvolna upadat. V kombinaci s významným poklesem cen klíčových exportních surovin a se zostřením uvalených sankcí se tamní ekonomika ocitla ve značné recesi.“ Podle jeho slov mají šanci obstát na ruském trhu zejména ty české subjekty, které jsou ochotny zainvestovat do výstavby podniku na teritoriu Ruské federace. Existují zajímavé podpory na rozvoj východních, méně obydlených částí Ruska. Prosadit se na ruském trhu podle Cesneka má smysl – i když to teď zrovna není jednoduché, má smysl tam riskovat, protože až současné politicko-ekonomické tenze pominou, bude štěstí přát připraveným, kteří se nestáhli při prvních obtížích. Toho si v Rusku cenili vždy a nyní si cení ještě daleko více.

K benefitům metodiky Martina Tvarůžka využití designu jako klíčového nástroje inovace a konkurenceschopnosti patří nárůst obratu, zvýšení ziskovosti produktu, zvýšení uživatelského komfortu, průnik na nové trhy a mnoho dalších.

Nástroje výzkumu a vývoje v úspěšném inovačním procesu

Odpolední blok otevřel Petr Kolář, vedoucí Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii Fakulty strojní ČVUT v Praze. Hovořil na téma Výrobní technologie budoucnosti – multifunkční procesy s podporou virtuálních modelů. „V současné době ovlivňuje výrobu mnoho technologických změn vázaných na vývoj nových materiálů, rostoucí podíl aditivní výroby, automatizace a inteligence strojů. Virtuální modely jsou prostředkem, který umožní na tyto změny dobře reagovat a vhodně je využívat k získání konkurenční výhody pro ty firmy, které je užívají,“ konstatuje Kolář.

Diskuse k panelu Nástroje výzkumu a vývoje v inovačním procesu. Nejvíce obecenstvo zajímaly tzv. zlepšováky a systém odměn ve firmě Škoda Auto.

Průmyslový design vstupuje přímo do vývoje produktu

Důležitou konkurenční výhodou, byť zatím nedoceňovanou, je design průmyslového výrobku. O jeho využití jako marketingového nástroje při pronikání na nové trhy a vytváření nových obchodních příležitostí hovořil na Strojírenském fóru jeden z nejpovolanějších – designér Martin Tvarůžek, držitel Red Dot Design Award. „Stále narážíme ve výrobních firmách na profesní slepotu a pýchu, kdy je považováno za dostačující špičkové technické řešení a parametry produktu, případně nízká prodejní cena. Odrazem kvality, jak je to vnímáno ve vyspělých zemích, je však právě design výrobku, stroje nebo zařízení a péče o něj,“ konstatuje. Design je podle něj uceleným odborným náhledem na produkt a jeho souvislosti, a proto by měla být kreativní složka v týmu od samého počátku vývoje produktu. Podstatou designérské činnosti by tedy mělo být určitě skloubení funkčnosti a vzhledu produktu. V praxi to pak vypadá, že ve výsledném vzhledu se odráží (kromě funkčnosti) dvě tři desítky dalších užitných vlastností. Kromě funkce to může být uživatelský komfort, ergonomie, technologie, náklady spojené s výrobou, montáží, expedicí, servisem, prodejní cena, teritoriální specifika, odlišnosti mezi cílovými skupinami a podobně. Tyto a další souvislosti produktu pak musejí jeho design vyjádřit. V osobním rozhovoru Tvarůžek komentuje nedostatečnou pozornost designu českých firem: „Je zajímavé, že téměř všechny naše firmy mají jistotu v tom, jak jsou jejich výrobky funkční, často i na rozdíl od těch z vyspělých západních trhů, neprodávají však tolik, jak by si přály. Že může být slabinou absence zmíněné komplexní péče o produkt a aktivní využití poznatků z vývojového procesu v obchodě a v marketingu, jim však dost často nedochází a design stále vnímají jako něco navíc. Ironicky se pídí po konkurenčních výhodách, utrácejí miliony korun za nákupy nových technologií, návštěvy zahraničních veletrhů, ale duševní vlastnictví a cenově dostupnou kreativitu opomíjejí.“

Cílem přednášky designéra Tvarůžka bylo především přiblížit lidem úlohu designu v průmyslu, pojmenovat možné motivace pro vývoj produktu a seznámit auditorium s benefity, které může aplikace designu výrobcům přinést. Sám pracoval na vývoji několika desítek produktů z různých odvětví od dveřních kování přes cyklistické přilby, medicínská zařízení, topenářskou techniku až po design transportní a manipulační techniky. V posledních třech letech se jeho těžiště přesunulo do strojírenství – navrhoval obráběcí stroje nebo autonomního robota. „Mám velkou radost, že se průmyslový design jako podpora opakované výroby prosadil na tak významném setkání, jako je Strojírenské fórum, a jsem moc rád, že u toho mohu být,“ dodává Martin Tvarůžek.

Vášnivá diskuse se rozmohla při Panelové diskusi – Střední školy. Nejvíce skloňovaná byla povinná maturita z matematiky.

Zaklínadlem dnešní doby jsou inovace

Pro řadu průmyslových firem jsou však inovace synonymem značných finančních nákladů. Přitom podceňovanou a často opomíjenou složkou jsou právě zaměstnanci ve výrobě. Ti často stojí u zrodu zlepšovacích návrhů, které zkvalitní výrobní procesy a zefektivní výrobu. Realizací jednotlivých zlepšovatelských kroků lze mnohdy dosáhnout lepších výsledků než řešením rozsáhlého a finančně náročného výzkumného úkolu. Názorným příkladem je projekt Z.E.B.R.A. společnosti Škoda Auto. „V roce 2015 naši zaměstnanci podali přes 28 tisíc návrhů, u nichž jsme zaznamenali čisté přínosy ve výši 346 milionů korun,“ konstatuje Jan Gregor ze společnosti Škoda Auto, další z přednášejících na Strojírenském fóru.

Součástí prvního dne Strojírenského fóra bylo také téma čtvrté průmyslové revoluce. Závěry z únorové konference Připraveno pro Průmysl 4.0 prezentoval Jiří Holoubek, prezident České elektrotechnické asociace. Ke stejnému tématu se vztahovala také přednáška „Jak se staví digitální továrna“ Pavla Motana ze společnosti K2 atmitec.

Druhý den byl věnován odbornému školství

Celý druhý den Strojírenského fóra byl o problematice odborného školství. Oproti loňskému ročníku byl letošní diskusní blok rozšířen o téma vysokého školství. Profesor Petr Matějů v úvodní přednášce rozebral, zda je příčinou nedostatku konkurenceschopných techniků nízký zájem o technické vzdělávání, nebo zda je problém jinde. Podkladem pro jeho prezentaci je právě završený dvouletý projekt „Maturita efektivní a sociálně spravedlivá“, který je financován Technologickou agenturou ČR. Poukázal na příčiny horších studijních výsledků chlapců na základních a středních školách a jejich častějšího neúspěchu v průběhu vysokoškolského studia. Výsledky projektu ukazují, kam až sahají kořeny problémů s málo kvalitní výukou matematiky, která je pilířem technického vzdělávání. Zároveň se pokusil odpovědět na otázku, jaké změny v konceptu státní maturity by mohly vést alespoň k částečnému odstranění existujících překážek na cestě ke kvalitativně lepšímu profilu absolventa vysoké školy technického zaměření. Středa patřila také příkladům dvou úspěšných průmyslových škol ze soukromého i státního sektoru. Odpolední část konference měla proaktivní charakter, kdy účastníci mohli sledovat dvě panelové diskuse na téma středních a vysokých škol a uplatnit své názory k prezentované problematice.

Strojírenské fórum se vyprofilovalo na významné setkání zástupců firem a osobností českého průmyslu. Díky široké účasti představitelů konkrétních firem, osobností ze státní správy, zástupců výzkumné a vývojové základny a odborníků z řad vysokého technického školství se konference stala významnou platformou pro výměnu názorů a krystalizaci nových trendů, které mohou být i touto formou představovány odborné veřejnosti a následně uváděny do praxe.

Přednášky jednotlivých vystupujících jsou ke stažení na webových stránkách Strojírenského fóra - www.strojirenskeforum.cz .

Závěry Strojírenského fóra 2016

Zajímavé trhy, export a zahraniční zkušenosti

  • Stát musí podnikat kroky k udržení tradičních trhů, neměnit stále priority a podporovat zahraniční obchod efektivními nástroji.
  • Stát by měl směrovat své proexportní aktivity zejména do zemí mimo EU a zde posílit a stabilizovat síť ekonomických diplomatů a kanceláří CzechTrade.
  • Ekonomická diplomacie by měla podporovat snahy firem o optimalizaci diverzifikovaného tržního portfolia a přispět tak k lepšímu uplatnění produkce českých strojírenských firem na globalizovaném trhu.
  • Česká vláda má usilovat o vytvoření politických podmínek pro další rozvoj obchodních vztahů s Ruskou federací i přes pokračující ekonomické sankce ze strany EU.
  • Strojírenské firmy požadují urgentní řešení témat financování vývozu a pojištění vývozních rizik, a to i pro země řazené do rizikovějších kategorií.
  • Stát by měl zohlednit zájmy českých strojírenských firem při vyjednávání podmínek uzavíraných dohod o volném obchodu (TTIP, EU-Japonsko).
  • V souladu s potřebami českých strojírenských firem musí stát intenzivně prosazovat řízenou ekonomickou migraci za účelem získávání zaměstnanců potřebných (nedostatkových) profesí.

Nástroje výzkumu a vývoje v úspěšném inovačním procesu

  • Je nezbytné zajistit systémovou podporu investic strojírenských firem do progresivních technologií (vyjasnění systému daňových úlev, zrychlené odpisy, změny legislativy po vzoru italského Sabatiniho zákona apod.)
  • Je třeba dopracovat Národní výzkumnou a inovační strategii pro inteligentní specializaci ČR tak, aby zahrnovala rovněž interdisciplinární potřeby a sloužila k provázání operačních programů s národními.
  • Stát by měl v nové Metodice hodnocení 2017+ posílit roli aplikovaného výzkumu a motivačních prvků pro spolupráci výzkumné a firemní sféry, komercializaci a internacionalizaci výstupů.
  • Vláda ČR musí projednat s EK zásady veřejné podpory, tj. vyjasnit postavení výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury ve vztahu k hospodářské činnosti. Definovat možné způsoby, ale i limity spolupráce firem a výzkumných organizací.

Reakce na výzvy čtvrté průmyslové revoluce

  • Zaměstnavatelské organizace z oblasti průmyslu, strojírenství a elektrotechniky aktivně participují na řešení otázek spjatých s nástupem čtvrté průmyslové revoluce.
  • Zaměstnavatelé požadují, aby si téma Průmysl 4.0 vzaly za své všechny resorty vlády, kterých se týká, a současně aby byly nastartovány i odpovídající změny v systému vzdělávání a na trhu práce.
  • Ve vztahu k Národní iniciativě Průmysl 4.0 požadují strojírenské a další průmyslové firmy dopracování implementačního plánu, který bude obsahovat jasně formulované termínované úkoly spolu s příslušným kontrolním mechanismem.
  • Svaz průmyslu a dopravy ČR zakládá Národní platformu pro Průmysl 4.0. Tato platforma si klade za cíl stát se průsečíkem pro komunikaci státní správy, firem, vzdělávacích a výzkumných institucí i sociálních partnerů.

Restrukturalizované a moderní technické školství

  • Z národních i z evropských zdrojů musí být podporováno rozšiřování polytechnické výchovy v mateřských a základních školách vč. podpory zájmového technického vzdělávání a získávání manuálních dovedností.
  • Změnou legislativy musí stát podpořit přímé zapojení zaměstnavatelů do výuky na principech duálního vzdělávání. Pro přímé spojení výuky a praxe je nezbytné státem podporovat vytvoření funkčních partnerství středních a vysokých škol a podniků, včetně zakládání podnikových odborných škol.
  • Kapacity jednotlivých typů a oborů středního vzdělávání musejí odpovídat očekávanému uplatnění absolventů na trhu práce při zachování jejich vzájemné prostupnosti. Požadujeme vytvoření systému předvídání kvalifikačních potřeb jak na celostátní, tak regionální úrovni. Kapacity jednotlivých oborů v oblasti středního vzdělávání je nutné nastavovat podle výhledů (predikcí) potřebného množství absolventů.
  • Žádoucí je zvýšení profesní orientace vysokoškolských programů vycházející z novely vysokoškolského zákona, a to zejména v oblasti praxí studentů na reálných pracovištích a zapojení expertů z praxe do výuky.
  • Průmysl 4.0 klade zvýšené požadavky na kvalitu, znalosti a dovednosti absolventů středních i vysokých škol – navrhujeme proto vytvoření národního rozvojového programu na podporu oborů, které se z hlediska nastupující čtvrté průmyslové revoluce jeví jako klíčové.
  • Financování vysokých škol by mělo respektovat prognózy a požadavky trhu.

Denisa Ranochová a redakce MM

denisa@ranochova.cz

eva.buzkova@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Související články
Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Od oprav ke špičkovým portálovým obráběcím strojům

Strojírna Tyc se v současné době zabývá produkcí a vývojem vlastních portálových multifunkčních center. Jedná se o plně řízená obráběcí centra a brusky na rovinné a tvarové plochy. Jako vedlejší činnost společnost nabízí firma modernizaci a generální opravy různých strojů.

Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký počet úspěšných absolventů bakalářského stupně ročně opouští vaši fakultu a jakými praktickými znalostmi disponují? Jaký osobně spatřujete rozdíl v uplatnitelnosti v praxi mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky?

Budoucnost české výroby tkví v inovacích, Část 1. Změna konstrukčního přístupu

Česká republika je zemí s dlouhou vědeckotechnickou, průmyslovou a inovační tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí?
Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe bude snažit nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj inovační potenciál a tížený efekt.

Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Z garáže až na vrchol v PVD technologii povlakování

Pavel Holubář je ředitelem průmyslové společnosti SHM. Tato zkratka značí Super Hard Materials, a to je přesně to, o co tu jde. Zjednodušeně řečeno jde principiálně o fyzikální metody nanášení tenkých vrstev na nástroje, kdy nanesená několikamikronová vrstva dává materiálu zcela jiné mechanické vlastnosti. Především podstatně prodlužuje jeho životnost. Jaká byla 25 let trvající cesta až na samotný vrchol, kdy technologie firmy SHM jsou v současné době rozesety ve 35 zemích světa? O tom – a nejen o tom – jsme si s Pavlem Holubářem povídali.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit