Strojírenské fórum ukazuje firmám, jak uspět

Konferenci zahájil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek: „Ohledně budoucí kondice českého strojírenství jsem optimistický. Pokud firmy neustrnou a dokážou včas investovat do vlastního rozvoje modernizace, udrží si vysokou míru konkurenceschopnosti. Domnívám se, že současné podmínky k tomu přímo vybízejí.“ Podle něj je právě Strojírenské fórum akcí, kde firmy sdílejí své zkušenosti a navazují spolupráci ke společnému pronikání na nové zahraniční trhy.

Česká republika je dlouhodobě exportně orientovaným hospodářstvím. Dokládají to i aktuální výsledky exportu, který v loňském roce dosáhl 3,89 bilionu korun, což je rekordní bilance v historii České republiky. Podle slov prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka zásadní roli v udržení vysoké hodnoty exportu hraje institucionální a finanční podpora státu. A jaké jsou tedy hlavní mechanismy podpory exportu ze strany státu? Náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR Vladimír Bärtl ve své přednášce uvedl, že mezi ně patří především exportní pojištění a financování, služby pro MSP prostřednictvím agentury CzechTrade, české oficiální účasti na veletrzích, provádění obchodní politiky, služby na vnitřním trhu a další.

V dopoledním bloku dále následovali dva řečníci se svými osobními zkušenostmi ze zahraničních trhů. Jiří Ferenc ze společnosti Fermat Group se s posluchači podělil o zkušenosti s prodejem na americkém trhu a v obrovském kontrastu na to navázal Pavel Cesnek ze skupiny Noen, kterému se podařilo přes notná úskalí úspěšně prosadit na trhu ruském. V osobním rozhovoru komentuje Pavel Cesnek ruskou ekonomiku v posledních dvou letech: „V té době ruská ekonomika vykazovala dobrou výkonnost a zotavení po finanční krizi roku 2008, ze kterého se vymanila rychleji než mnohé země Evropské unie. Zhruba od poloviny roku 2014 začíná ekonomika pozvolna upadat. V kombinaci s významným poklesem cen klíčových exportních surovin a se zostřením uvalených sankcí se tamní ekonomika ocitla ve značné recesi.“ Podle jeho slov mají šanci obstát na ruském trhu zejména ty české subjekty, které jsou ochotny zainvestovat do výstavby podniku na teritoriu Ruské federace. Existují zajímavé podpory na rozvoj východních, méně obydlených částí Ruska. Prosadit se na ruském trhu podle Cesneka má smysl – i když to teď zrovna není jednoduché, má smysl tam riskovat, protože až současné politicko-ekonomické tenze pominou, bude štěstí přát připraveným, kteří se nestáhli při prvních obtížích. Toho si v Rusku cenili vždy a nyní si cení ještě daleko více.

Odpolední blok otevřel Petr Kolář, vedoucí Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii Fakulty strojní ČVUT v Praze. Hovořil na téma Výrobní technologie budoucnosti – multifunkční procesy s podporou virtuálních modelů. „V současné době ovlivňuje výrobu mnoho technologických změn vázaných na vývoj nových materiálů, rostoucí podíl aditivní výroby, automatizace a inteligence strojů. Virtuální modely jsou prostředkem, který umožní na tyto změny dobře reagovat a vhodně je využívat k získání konkurenční výhody pro ty firmy, které je užívají,“ konstatuje Kolář.

Důležitou konkurenční výhodou, byť zatím nedoceňovanou, je design průmyslového výrobku. O jeho využití jako marketingového nástroje při pronikání na nové trhy a vytváření nových obchodních příležitostí hovořil na Strojírenském fóru jeden z nejpovolanějších – designér Martin Tvarůžek, držitel Red Dot Design Award. „Stále narážíme ve výrobních firmách na profesní slepotu a pýchu, kdy je považováno za dostačující špičkové technické řešení a parametry produktu, případně nízká prodejní cena. Odrazem kvality, jak je to vnímáno ve vyspělých zemích, je však právě design výrobku, stroje nebo zařízení a péče o něj,“ konstatuje. Design je podle něj uceleným odborným náhledem na produkt a jeho souvislosti, a proto by měla být kreativní složka v týmu od samého počátku vývoje produktu. Podstatou designérské činnosti by tedy mělo být určitě skloubení funkčnosti a vzhledu produktu. V praxi to pak vypadá, že ve výsledném vzhledu se odráží (kromě funkčnosti) dvě tři desítky dalších užitných vlastností. Kromě funkce to může být uživatelský komfort, ergonomie, technologie, náklady spojené s výrobou, montáží, expedicí, servisem, prodejní cena, teritoriální specifika, odlišnosti mezi cílovými skupinami a podobně. Tyto a další souvislosti produktu pak musejí jeho design vyjádřit. V osobním rozhovoru Tvarůžek komentuje nedostatečnou pozornost designu českých firem: „Je zajímavé, že téměř všechny naše firmy mají jistotu v tom, jak jsou jejich výrobky funkční, často i na rozdíl od těch z vyspělých západních trhů, neprodávají však tolik, jak by si přály. Že může být slabinou absence zmíněné komplexní péče o produkt a aktivní využití poznatků z vývojového procesu v obchodě a v marketingu, jim však dost často nedochází a design stále vnímají jako něco navíc. Ironicky se pídí po konkurenčních výhodách, utrácejí miliony korun za nákupy nových technologií, návštěvy zahraničních veletrhů, ale duševní vlastnictví a cenově dostupnou kreativitu opomíjejí.“

Cílem přednášky designéra Tvarůžka bylo především přiblížit lidem úlohu designu v průmyslu, pojmenovat možné motivace pro vývoj produktu a seznámit auditorium s benefity, které může aplikace designu výrobcům přinést. Sám pracoval na vývoji několika desítek produktů z různých odvětví od dveřních kování přes cyklistické přilby, medicínská zařízení, topenářskou techniku až po design transportní a manipulační techniky. V posledních třech letech se jeho těžiště přesunulo do strojírenství – navrhoval obráběcí stroje nebo autonomního robota. „Mám velkou radost, že se průmyslový design jako podpora opakované výroby prosadil na tak významném setkání, jako je Strojírenské fórum, a jsem moc rád, že u toho mohu být,“ dodává Martin Tvarůžek.

Pro řadu průmyslových firem jsou však inovace synonymem značných finančních nákladů. Přitom podceňovanou a často opomíjenou složkou jsou právě zaměstnanci ve výrobě. Ti často stojí u zrodu zlepšovacích návrhů, které zkvalitní výrobní procesy a zefektivní výrobu. Realizací jednotlivých zlepšovatelských kroků lze mnohdy dosáhnout lepších výsledků než řešením rozsáhlého a finančně náročného výzkumného úkolu. Názorným příkladem je projekt Z.E.B.R.A. společnosti Škoda Auto. „V roce 2015 naši zaměstnanci podali přes 28 tisíc návrhů, u nichž jsme zaznamenali čisté přínosy ve výši 346 milionů korun,“ konstatuje Jan Gregor ze společnosti Škoda Auto, další z přednášejících na Strojírenském fóru.

Součástí prvního dne Strojírenského fóra bylo také téma čtvrté průmyslové revoluce. Závěry z únorové konference Připraveno pro Průmysl 4.0 prezentoval Jiří Holoubek, prezident České elektrotechnické asociace. Ke stejnému tématu se vztahovala také přednáška „Jak se staví digitální továrna“ Pavla Motana ze společnosti K2 atmitec.

Celý druhý den Strojírenského fóra byl o problematice odborného školství. Oproti loňskému ročníku byl letošní diskusní blok rozšířen o téma vysokého školství. Profesor Petr Matějů v úvodní přednášce rozebral, zda je příčinou nedostatku konkurenceschopných techniků nízký zájem o technické vzdělávání, nebo zda je problém jinde. Podkladem pro jeho prezentaci je právě završený dvouletý projekt „Maturita efektivní a sociálně spravedlivá“, který je financován Technologickou agenturou ČR. Poukázal na příčiny horších studijních výsledků chlapců na základních a středních školách a jejich častějšího neúspěchu v průběhu vysokoškolského studia. Výsledky projektu ukazují, kam až sahají kořeny problémů s málo kvalitní výukou matematiky, která je pilířem technického vzdělávání. Zároveň se pokusil odpovědět na otázku, jaké změny v konceptu státní maturity by mohly vést alespoň k částečnému odstranění existujících překážek na cestě ke kvalitativně lepšímu profilu absolventa vysoké školy technického zaměření. Středa patřila také příkladům dvou úspěšných průmyslových škol ze soukromého i státního sektoru. Odpolední část konference měla proaktivní charakter, kdy účastníci mohli sledovat dvě panelové diskuse na téma středních a vysokých škol a uplatnit své názory k prezentované problematice.

Strojírenské fórum se vyprofilovalo na významné setkání zástupců firem a osobností českého průmyslu. Díky široké účasti představitelů konkrétních firem, osobností ze státní správy, zástupců výzkumné a vývojové základny a odborníků z řad vysokého technického školství se konference stala významnou platformou pro výměnu názorů a krystalizaci nových trendů, které mohou být i touto formou představovány odborné veřejnosti a následně uváděny do praxe.

Přednášky jednotlivých vystupujících jsou ke stažení na webových stránkách Strojírenského fóra - www.strojirenskeforum.cz .

Zajímavé trhy, export a zahraniční zkušenosti

• Stát musí podnikat kroky k udržení tradičních trhů, neměnit stále priority a podporovat zahraniční obchod efektivními nástroji.
• Stát by měl směrovat své proexportní aktivity zejména do zemí mimo EU a zde posílit a stabilizovat síť ekonomických diplomatů a kanceláří CzechTrade.
• Ekonomická diplomacie by měla podporovat snahy firem o optimalizaci diverzifikovaného tržního portfolia a přispět tak k lepšímu uplatnění produkce českých strojírenských firem na globalizovaném trhu.
• Česká vláda má usilovat o vytvoření politických podmínek pro další rozvoj obchodních vztahů s Ruskou federací i přes pokračující ekonomické sankce ze strany EU.
• Strojírenské firmy požadují urgentní řešení témat financování vývozu a pojištění vývozních rizik, a to i pro země řazené do rizikovějších kategorií.
• Stát by měl zohlednit zájmy českých strojírenských firem při vyjednávání podmínek uzavíraných dohod o volném obchodu (TTIP, EU-Japonsko).
• V souladu s potřebami českých strojírenských firem musí stát intenzivně prosazovat řízenou ekonomickou migraci za účelem získávání zaměstnanců potřebných (nedostatkových) profesí.

Nástroje výzkumu a vývoje v úspěšném inovačním procesu

• Je nezbytné zajistit systémovou podporu investic strojírenských firem do progresivních technologií (vyjasnění systému daňových úlev, zrychlené odpisy, změny legislativy po vzoru italského Sabatiniho zákona apod.)
• Je třeba dopracovat Národní výzkumnou a inovační strategii pro inteligentní specializaci ČR tak, aby zahrnovala rovněž interdisciplinární potřeby a sloužila k provázání operačních programů s národními.
• Stát by měl v nové Metodice hodnocení 2017+ posílit roli aplikovaného výzkumu a motivačních prvků pro spolupráci výzkumné a firemní sféry, komercializaci a internacionalizaci výstupů.
• Vláda ČR musí projednat s EK zásady veřejné podpory, tj. vyjasnit postavení výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury ve vztahu k hospodářské činnosti. Definovat možné způsoby, ale i limity spolupráce firem a výzkumných organizací.

Reakce na výzvy čtvrté průmyslové revoluce

• Zaměstnavatelské organizace z oblasti průmyslu, strojírenství a elektrotechniky aktivně participují na řešení otázek spjatých s nástupem čtvrté průmyslové revoluce.
• Zaměstnavatelé požadují, aby si téma Průmysl 4.0 vzaly za své všechny resorty vlády, kterých se týká, a současně aby byly nastartovány i odpovídající změny v systému vzdělávání a na trhu práce.
• Ve vztahu k Národní iniciativě Průmysl 4.0 požadují strojírenské a další průmyslové firmy dopracování implementačního plánu, který bude obsahovat jasně formulované termínované úkoly spolu s příslušným kontrolním mechanismem.
• Svaz průmyslu a dopravy ČR zakládá Národní platformu pro Průmysl 4.0. Tato platforma si klade za cíl stát se průsečíkem pro komunikaci státní správy, firem, vzdělávacích a výzkumných institucí i sociálních partnerů.

Restrukturalizované a moderní technické školství

• Z národních i z evropských zdrojů musí být podporováno rozšiřování polytechnické výchovy v mateřských a základních školách vč. podpory zájmového technického vzdělávání a získávání manuálních dovedností.
• Změnou legislativy musí stát podpořit přímé zapojení zaměstnavatelů do výuky na principech duálního vzdělávání. Pro přímé spojení výuky a praxe je nezbytné státem podporovat vytvoření funkčních partnerství středních a vysokých škol a podniků, včetně zakládání podnikových odborných škol.
• Kapacity jednotlivých typů a oborů středního vzdělávání musejí odpovídat očekávanému uplatnění absolventů na trhu práce při zachování jejich vzájemné prostupnosti. Požadujeme vytvoření systému předvídání kvalifikačních potřeb jak na celostátní, tak regionální úrovni. Kapacity jednotlivých oborů v oblasti středního vzdělávání je nutné nastavovat podle výhledů (predikcí) potřebného množství absolventů.
• Žádoucí je zvýšení profesní orientace vysokoškolských programů vycházející z novely vysokoškolského zákona, a to zejména v oblasti praxí studentů na reálných pracovištích a zapojení expertů z praxe do výuky.
• Průmysl 4.0 klade zvýšené požadavky na kvalitu, znalosti a dovednosti absolventů středních i vysokých škol – navrhujeme proto vytvoření národního rozvojového programu na podporu oborů, které se z hlediska nastupující čtvrté průmyslové revoluce jeví jako klíčové.
• Financování vysokých škol by mělo respektovat prognózy a požadavky trhu.

Denisa Ranochová a redakce MM

denisa@ranochova.cz

eva.buzkova@mmspektrum.com